Dopady jednorázových plen na životní prostředí srovnání s látkovými plenami

Jedna za druhou. Den co den. Měsíce. Celé roky. Tak létají do koše použité plenky v domácnosti s malým škvrnětem. Většina českých rodin přitom do odpadu hází nejčastěji běžné jednorázovky. S nimi se ale pojí hned několik nelibých environmentálních statistik. Jedna z nich vysledovala, že za své zabalené období vyprodukuje miminko v průměru 1 tunu špinavých jednorázových plen. Fíha. Právě ekologie, ale také zdraví a finanční stránka věci, dnes vrací některé rodiče k tradici látkových plen. Jak si vlastně vedou v porovnání s konvenčními jednorázovkami? Stojí látkování, ze kterého si naše vlastní maminky rvaly vlasy, skutečně za to? A jaké české látkové pleny nám doslova učarovaly? Bim!

Nejdříve si dobře osaháme oba typy plenek. Srovnáme je na třech zásadních rovinách: ekologické, zdravotní a finanční. Berte však na vědomí, že srovnání je orientační. K posouzení by se dalo vyšťourat daleko více faktorů. To je ale úloha komplexních studií a ty by se nám do článku nevtěsnaly. Oba druhy plen, pratelné i jednorázové, nastřádají za svůj životní cyklus určitý počet černých eko-puntíků. Pokud jste si mysleli, že skóre látkovek je v tomto ohledu průzračně čisté, nenechte se mýlit. I při jejich výrobě se spotřebují suroviny a energie. Ovzduší také od nich schytá určitou míru znečištění. Údržba plenek vyžaduje vodu a prací prostředky. A na konci svého života se i ony proměňují v obtížný odpad, se kterým je třeba naložit.

1. Materiály na konvenční plenky pochází převážně z ropy. Také vnitřní vrstvu konvenčních plen tvoří z části ropný derivát - mistr mezi absorbenty - polyakrylát sodný, známý také jako SAP. Větší zbytek jádra je vyrobený z celulózy. Na roční spotřebu plen jednoho miminka podle odhadů padne 4 a půl stromu. Celosvětově k zemi kvůli těmto plenkám klesne až 1 miliarda stromů. Mezi obnovitelnou surovinu patří bavlna. Na dvouroční zásobu látkových plen se spotřebuje kolem 10 kilogramů bavlny. Reputace bavlníku je ale dost mizerná. K jeho pěstování se totiž používá velké množství pesticidů a insekticidů. Ty se dostávají do vody, půdy, ohrožují pracovníky bavlněného byznysu a zbytky toxických látek pronikají také do oblečení a dalších bavlněných výrobků. Při posuzování ekologičnosti látkových plen je tedy třeba brát v potaz, z jaké bavlny pochází. Zodpovědní výrobci dnes volí biobavlnu. Využívá se také bambus, což je rychle rostoucí a snadno obnovitelná surovina. Nepromokavé svrchní vrstvy moderních látkových plen jsou vyrobeny také z materiálů derivovaných z ropy. Většina studií došla k závěru, že výroba látkových plen je šetrnější než výroba těch konvenčních. Rizikové látky z pěstování bavlny se dají eliminovat příklonem k biobavlně, toxickým složkám z výroby konvenčních plenek se ale vyhnout nedá.

Infografika: Srovnání environmentálních dopadů plenek (látkové vs. jednorázové)

2. 👩🏻‍🍳 Víte, že do regálů Econea.cz přiskočily nově také potraviny? Jejich “služební život” je kratičký. Svůj potenciál naplní během pár hodin. Hned poté se mění v odpad. Doprovodí prcka po celé plenkové období. Když jsou rodiče při jejich údržbě svědomití, do stejné plenky mohou balit i další sourozence. Zatímco jednorázovky jsou tedy energeticky náročné při výrobě, látkovky je svou energetickou spotřebou dohánějí právě v této fázi. Spotřebu energií mohou sami regulovat. V potaz musíme vzít také spotřebu vody a prací prostředky. I zde mají dospěláci možnost volby. Zde nasbíraly černé puntíky látkové pleny a to především v energetické spotřebě. Není se ale čemu divit. Jejich životnost mnohonásobně převyšuje produktivní kariéru jednorázovek. Selský rozum nám však jednohlasně napoví, že šetrnější přece jen bude koupit a opečovávat několik plen dlouhé roky než každý den pořizovat a vyhazovat štos jednorázových.

3. Většina rodičů při přebalování použitou plenku i s obsahem zabalí a hodí do koše. S lidskými výměšky by se přitom mělo nakládat jako s nebezpečným odpadem a v některých zemích je vyhazování znečištěných plen do směsi ilegální. V některých zemích je navíc hospodaření s odpadem samo o sobě nedostatečné a s příchodem jednorázových plen vznikl obrovský problém s jejich řádnou likvidací. Důsledkem toho trpí například některá zimbabwská města. Tuhá nadílka se z látkových plen sklepne do záchodu. Zbytek se vypere. V nakládání s dětskými bobky je jasným vítězem látková plena.

4. Dítě v jednorázových plenkách vyprodukuje za rok dvojnásobek odpadu než průměrný občan ČR.Množství klasických jednorázovek pro jednoho malého tvora na celé plenkové období kolísá mezi 4 000 a 5 000. Vkládací a čtvercové pleny z přírodních materiálů se na úplném konci života promění v kompostovatelný odpad. Většina miminek je do plenek zafáčovaná 24 hodin denně. Jejich kůže a sliznice jsou tak v neustálém bezprostředním kontaktu s plenkou (a tím, co obsahuje). Mohou způsobovat opruzeniny, ekzémy a alergie. Jemňoučká dětská kůže tak jasně reaguje na pobyt v neprodyšném vězení. 24 hodin. 7 dní v týdnu. Dlouhé měsíce a roky balíme zadečky svých nejmilovanějších do plastových balíčků. Ty přitom obsahují látky, které sice prošly výrobními normami nezávadnosti, jejich nepřetržitý kontakt s citlivou pokožkou však nemůže působit dobrotu. Ropné deriváty, syntetické parfémy či barviva nebo populární superabsorpční gely SAP. Mohou negativně ovlivňovat imunitu a reprodukční systém drobečka. Celulózové jádro z buničiny je totiž zpravidla bělené chlorem. V Evropě a USA je povolené už jen bělení bez elementárního chloru (ECF). Tato metoda sice redukuje množství jeho sloučenin uvolněných do prostředí, využívá však oxid chloričitý. Při správném intervalu přebalování přispívají k omezení plenkové dermatitidy (opruzenin), protože jsou prodyšnější a neobsahují rizikové chemické látky. I v oblasti infekcí sliznic se látkové pleny prokazují jako lepší volba. Přírodní materiály jsou prodyšnější a uvnitř pleny se tak netvoří taková výheň jako v klasické jednorázovce. Mají pozitivní vliv na správný vývoj kyčlí. Látkové pleny vytvářejí pro novorozence a kojence tzv. přirozeně abdukční balení. Látkové pleny se rizikovým syntetickým látkám zpravidla vyhýbají a jejich velkou výhodou je právě minimalizace zdravotních rizik. Kalkulačku k ruce. Novorozenému miminku se na zadečku vystřídá až 10 plenek denně. Starší škvrňata by pro dostatečnou hygienu měla být přebalována 6krát či 7krát denně. Zhruba od druhých narozenin prcek přestává používat plenky přes den a další půlrok už mu stačí jen plenka na noc. Suma sumárum, plenkové období jednoho čerstvého človíčka spolkne zhruba 4800 jednorázových plen. Cena za běžnou jednorázovku se pohybuje mezi 4 a 8 korunami. P.S. Pračka na jedno praní spotřebuje kolem 50 litrů vody (úspornější pračky i méně, ale pro plenky využíváme raději programy s předpírkou, které spotřebu zvyšují). K tomu připočteme náklady na elektřinu. Pračka v energetické třídě A+ spotřebuje 0,85 kWh za jeden prací cyklus. Náklady na prací prostředky jsou různé. Na našem e-shopu se ekologické prací přípravky pohybují v rozmezí od 6 do 20 Kč za prací dávku. Ještě levněji pak vychází výroba mýdlového slizu. Recept na jeho přípravu jsme sepsali tady. Jeden prací cyklus celkově vyjde na 13 - 30,- Kč, dle typu pračky a zvoleného pracího prostředku. Pokud budete prát každý třetí den po dobu dvou let, pak pleny projdou cca 260 pracími cykly. Náklady na praní se tedy vyšplhají v průměru na 5590,- Kč za dva roky přebalování. Nebereme přitom v potaz skutečnost, že pračku s plenami můžete případně doplnit dalším prádlem a že si můžete zvolit z levnějších eko prostředků na praní. Když tedy sečteme počáteční investici 10 000,- Kč s průměrnými náklady na praní. Látkové plenky tedy vychází zhruba o 9 tisíc korun levněji. Vyšší vstupní investicí se tedy nenechte odradit. Pokud se o plenkovou výbavu budete slušně starat, můžete ji navíc odprodat známým nebo přes bazar. Investice do látkovek se tak zase o něco sníží. Náklady na látkové plenky rapidně klesají také pokud je použijete pro více dětí. Srovnání mluví za vše. Výroba konvenčních jednorázovek spotřebuje daleko více přírodních zdrojů a při produkci znečišťuje planetu toxickými látkami. Velkou zátěž pro životní prostředí představují také ve své odpadové fázi. Než se rozloží na skládce, zestárne hned několik generací. Finančně se v porovnání s látkovými plenami výrazně prodraží. Většina materiálů látkových plen pochází z přírodní říše, z obnovitelných surovin. Také s látkovkami je spojena velká spotřeba vody a energie (obzvlášť při jejich udržování) a také tyto plenky mají na triku produkci skleníkových plynů. Velkou část negativní bilance látkových balíčků mohou ale ovlivnit rodiče malých plenkonosičů. I kdyby nakonec oba druhy plenek měly stejný dopad na životní prostředí, stačí si porovnat základní čísla. A máme skvělou zprávu. Své sympatie jsme konečně zhmotnili v činy. Do virtuálních košíků si tak u nás konečně můžete přihodit i látkové pleny. Život jim vdechla podnikavá Zuzka Hloušková. Když se stala matkou, chtěla zadečky svých dětí svěřit látkovým plenkám. Nabídka na trhu ji ale zklamala. Vymyslela tak plenky vlastní a od roku 2012 je do českých i evropských rodin šíří pod jménem Bamboolik. Jak už víme, látkové plenky samy o sobě radikálně snižují produkci jednorázových odpadů. V Bambooliku šli ale ještě dál. Šetrně našlapují při každém kroku výroby. Plenky Bamboolik tak tvoří české švadlenky, téměř z poloviny navíc v chráněných dílnách na Moravě. Ani materiály na výrobu si v Bambooliku nenechávají dovážet přes půl planety. Čerpají je lokálně, jak jen to jde, a za jejich bezpečnost ručí normy OEKO TEX Standard 100. Jasný postoj zaujali také k bavlně. Konvenční způsob jejího pěstování nepodporují a měkoučké pleny šijí z biobavlny. Na velké spoustě jejich plenek navíc můžete zbystřit přední světový certifikát GOTS. Představy o nekonečném vyváření a žehlení můžete rychle zahnat. Bamboolikovy látkovky sice odkazují na tradici našich maminek, jdou ale s dobou. Žádné ruční drhnutí se s nimi nekoná, jejich údržbu s klidným srdcem svěříte pračce. Systém látkového přebalování může na první dojem působit strašidelně a komplikovaně. Sami jsme si ale vyzkoušeli, že s Bamboolikovými inovacemi je to hračka. Základem je nepropustná vnější vrstva. Tu suplují svrchní kalhotky na patentky nebo na suchý zip. Pro větší dítka jsou to pak tréninkové kalhotky. Svrchní kalhotky jsou voděodolné, přitom prodyšné a pokožka pod nimi může volně dýchat. Velikost svrchních kalhotek snadno přizpůsobíte přesně vašemu miminku, doprovodí ho tak od narození až po nočník. Geniálním výmyslem jsou separační plenky. Obzvlášť u těch nejčerstvějších miminek usnadní přebalování a ochrání svrchní kalhotky před znečištěním. Pro hektické dny stvořili v Bambooliku plenky typu “Vše v jednom” neboli AIO (All in One). Svého mrňouska do nich naducnete stejně rychle jako do klasických jednorázovek. Ty s dotykovou vrstvou z flísu drží zadečky v suchu, a hodí se tak pro novorozená miminka nebo na noc. Dotykovka z bambusu je naopak skvělá pro větší děti, těm pomůže s tréninkem na nočník. A mají i plenkové plavky! V několika velikostech a hravých designech. Prcky, vás, i ostatní účastníky vodních hrátek ochrání před „velkou“ nehodou. Že jsou plenky Bamboolik stylové, jsme tu už párkrát zmínili. Jenže oni vypadají tak božsky, že to musíme zopakovat! Maminky i miminka se shodují, že přebalování s ledními medvídky a liškami jde mnohem lépe než bez nich. Krásně vyladěné vyrábí v Bambooliku i nepromokavé přebalovací podložky a světe div se, eleganci zvládli dodat i pytlům. To je motto, které protíná celou značku Bamboolik, a nám je přirozeně sympatické. Pokud se vaše rodina rozrůstá, zkuste její nejnovější členy balit do látkových plen. Jestliže z látkového fáčování máte přece jen trochu trému, nic se neděje. Zkuste to krůček po krůčku. Kombinujte. Třeba se vám povede jednorázovky omezit jen na obtížnější situace. I v takovém případě ale raději volte ekologické jednorázové pleny. Ty nebělené chlorem, bez obsahu dráždivých parfemací a absorpčních gelů skladujeme v téhle poličce. Plenkové téma je opravdu komplexní. Člověk by ani neřekl, kolik otázek se k přebalování miminkovských zadečků vyrojí. Ale nebojte. Jsme v tom s vámi. I my jsme malinko tápali, když jsme se po látkovkách teprve rozkoukávali. Prošli jsme ale školením, všechny načechrané přebalovačky jsme si pořádně ohmatali a jsme připraveni své zkušenosti předat dál. Těšte se proto na další články, videa a tipy, které vám usnadní výběr i používání látkových plen. Pokud se naopak už s moderními látkovkami nějaký ten pátek přátelíte, nebojte se zkušenosti sdílet v komentářích. Třeba tak i vy pomůžete dalším rodičům na vážkách. Přejeme vám při šetrném strojení zadečků hodně zábavy a trpělivosti. Prosíme, sdílejte článek se svými přáteli.

Používáme cookies, abychom Vám umožnili pohodlné prohlížení webu a díky analýze provozu pak neustále zlepšovali jeho funkce, výkon a použitelnost. Věčná diskuse, jestli jsou skutečně látkové pleny šetrnější k životnímu prostředí, nebo nikoli, má odpověď. Předchozí zpráva LCA, která byla vypracována před více než 15 lety v roce 2008, už neodpovídala současné situaci ve Spojeném království ohledně výroby plenek a ohledně nakládání s odpady. Od roku 2008 se toho hodně změnilo. A co ekojednorázovky? Rodiče se často uklidňují tím, že přece používají tzv. ekologické jednorázové pleny. I ty studie řešila a ekologické svědomí si těmito plenkami bohužel neuklidníme, protože studie říká, že v konečném důsledku budou dopady podobné jako u "standardních" jednorázovek. Důležitým faktorem je, že ekologické jednorázové výrobky bohužel poměrně často končí kontaminací domácí recyklace, protože lidé jsou zmateni a myslí si, že mohou jít do recyklačního koše. Látkové pleny dávají smysl i z hlediska cirkulární ekonomiky. Česká repulika má na webu ministerstva životního prostředí dokument Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040, který se věnuje i nakládání s odpady. Emise skleníkových plynů z odpadů vzrostly v ČR mezi lety 1990-2017 o 81 %. Dokument mj. Nebojte se ohledně plen (a budoucnosti) pro svoje dítě rozhodovat informovaně. Věřím, že zejména mnoho mužů tuto studii uvítá, protože z mých zkušeností s rodiči hlavně muži zpochybňují látkové pleny kvůli praní a sušení. Pokud ti moje práce pomáhá, můžeš mě podpořit odběrem ve formě jednoho virtuálního kafe měsíčně na platformě Herohero. Dáte Bamboolikovi souhlas s uložením COOKIES, prosím?

Novorozenému miminku se na zadečku vystřídá až 10 plenek denně. Starší škvrňata by pro dostatečnou hygienu měla být přebalována 6krát či 7krát denně. Zhruba od druhých narozenin prcek přestává používat plenky přes den a další půlrok už mu stačí jen plenka na noc. Suma sumárum, plenkové období jednoho čerstvého človíčka spolkne zhruba 4800 jednorázových plen. Cena za běžnou jednorázovku se pohybuje mezi 4 a 8 korunami. P.S. Pračka na jedno praní spotřebuje kolem 50 litrů vody (úspornější pračky i méně, ale pro plenky využíváme raději programy s předpírkou, které spotřebu zvyšují). K tomu připočteme náklady na elektřinu. Pračka v energetické třídě A+ spotřebuje 0,85 kWh za jeden prací cyklus. Náklady na prací prostředky jsou různé. Na našem e-shopu se ekologické prací přípravky pohybují v rozmezí od 6 do 20 Kč za prací dávku. Ještě levněji pak vychází výroba mýdlového slizu. Recept na jeho přípravu jsme sepsali tady. Jeden prací cyklus celkově vyjde na 13 - 30,- Kč, dle typu pračky a zvoleného pracího prostředku. Pokud budete prát každý třetí den po dobu dvou let, pak pleny projdou cca 260 pracími cykly. Náklady na praní se tedy vyšplhají v průměru na 5590,- Kč za dva roky přebalování. Nebereme přitom v potaz skutečnost, že pračku s plenami můžete případně doplnit dalším prádlem a že si můžete zvolit z levnějších eko prostředků na praní. Když tedy sečteme počáteční investici 10 000,- Kč s průměrnými náklady na praní. Látkové plenky tedy vychází zhruba o 9 tisíc korun levněji. Vyšší vstupní investicí se tedy nenechte odradit. Pokud se o plenkovou výbavu budete slušně starat, můžete ji navíc odprodat známým nebo přes bazar. Investice do látkovek se tak zase o něco sníží. Náklady na látkové plenky rapidně klesají také pokud je použijete pro více dětí. Srovnání mluví za vše.

Výroba konvenčních jednorázovek spotřebuje daleko více přírodních zdrojů a při produkci znečišťuje planetu toxickými látkami. Velkou zátěž pro životní prostředí představují také ve své odpadové fázi. Než se rozloží na skládce, zestárne hned několik generací. Finančně se v porovnání s látkovými plenami výrazně prodraží. Většina materiálů látkových plen pochází z přírodní říše, z obnovitelných surovin. Také s látkovkami je spojena velká spotřeba vody a energie (obzvlášť při jejich udržování) a také tyto plenky mají na triku produkci skleníkových plynů. Velkou část negativní bilance látkových balíčků mohou ale ovlivnit rodiče malých plenkonosičů. I kdyby nakonec oba druhy plenek měly stejný dopad na životní prostředí, stačí si porovnat základní čísla. A máme skvělou zprávu. Své sympatie jsme konečně zhmotnili v činy. Do virtuálních košíků si tak u nás konečně můžete přihodit i látkové pleny. Život jim vdechla podnikavá Zuzka Hloušková. Když se stala matkou, chtěla zadečky svých dětí svěřit látkovým plenkám. Nabídka na trhu ji ale zklamala. Vymyslela tak plenky vlastní a od roku 2012 je do českých i evropských rodin šíří pod jménem Bamboolik.

tags: #zivotni #prostredi #pleny