Brněnský krajský soud rozhodl v případu, který nemá v historii českého soudnictví obdoby. Šestadvacetiletá Kateřina Nováková z Jihlavy vysoudila 80 000 korun za to, že se jí před osmi lety nepovedl zákrok umělého přerušení těhotenství. V roce 2000, kdy jí bylo osmnáct let, šla na potrat dvojčat, ale lékařům se zákrok nepovedl a jeden plod ze dvou přežil.
Po zákroku měla žena podstoupit kontrolu, na kterou však přišla později. Tehdy její gynekoložka zjistila, že se v jejím těle dál vyvíjí druhý plod. Na další potrat již bylo příliš pozdě, a tak dívka porodila zdravou dceru. Tato situace se stala počátkem roku 2001.
Nárok na náhradu nemajetkové újmy
Brněnský krajský soud rozhodl, že nepovedený potrat a následné narození dítěte představují pro ženu nemajetkovou újmu, za kterou si zaslouží náhradu. Žena původně žádala 400 000 korun, byla totiž přesvědčená, že nezdařený lékařský výkon ublížil jí osobně a také její dceři. "Jak jsem trpěla psychicky, se nedá ani vyjádřit. Měla jsem strach," popsala své tehdejší pocity.
Soud jí dal částečně za pravdu, ale plnou částku nepřiznal, jelikož se mu zdála nepřiměřeně vysoká. Soudce Michal Ryška použil jako vodítko pro stanovení odškodného ustanovení o částce 240 000 korun, která je vyplácena v případě zaviněného úmrtí osobám blízkým. "Ani na chvíli jsem neuvažoval o tom, že bych dal souhlas k vyplacení plné výše požadovaného odškodného," uvedl soudce.
Soud při stanovení výše odškodného zohlednil také skutečnost, že žena otěhotněla v důsledku své nezodpovědnosti, jelikož měla nechráněný styk. Nicméně, právní zástupkyně matky Alena Ostřejšová s tímto nesouhlasila a poukázala na příliš obecné znění reverzu, který ženy podepisují před zákrokem a který je nutí přistoupit na veškerá rizika spojená se zákrokem.
Unikátní případ v českém právu
Případ je unikátní nejen v Česku, ale i v rámci Evropské unie, jelikož dosud žádná žena si u tuzemského soudu nenárokovala peníze za nepovedený potrat. Rozhodnutí soudu je tak z právní stránky průlomové a v Česku poprvé přiznává náhradu za vzniklou citovou újmu.
Advokátka Alena Ostřejšová uvedla, že žaloba byla podána již v roce 2001, ale věc se projednává až po sedmi letech, což připsala vině prvního soudce. Původní soudce Milan Páleníček byl po několikaletém nekonání z případu odvolán pro podjatost.
Statistiky a názory
V České republice se ročně provede přibližně 80 000 potratů, z nichž asi 3200 pacientek se následně potýká se zdravotními potížemi. Přibližně 40 žen ročně zjistí, že potrat se nezdařil. V tomto případě se však o tom dozvěděla až při následné kontrole.
Hnutí Pro život ČR, které bojuje proti potratům, výsledek soudního procesu kategoricky odsoudilo. "Narození člověka není podle hnutí za žádných okolností možné chápat jako škodu," uvedla Zdeňka Rybová z hnutí Pro život ČR. Dodala, že pokud se matka cítila pokračujícím těhotenstvím a narozením dítěte poškozena, nic jí nebránilo situaci řešit bezprostředně po porodu, například předáním dcerky do náhradní rodinné péče.
Ředitel jihlavské nemocnice Martin Šuma případ komentovat nechtěl. Zástupce nemocnice se k rozsudku vyjadřovat nechtěl, pouze uvedl, že lékaři dělali vše, co bylo v jejich silách.
Poprvé u soudu 1: základní pravidla soudního jednání
Budoucnost a reakce
Kateřina Nováková, která je dnes již vdaná a má další dvě děti, se s rozsudkem spokojená. Je prý dobré, že se ostatní ženy a dívky dozví, že potrat nemusí být vždy stoprocentní. Psychologové mají obavu, co se stane, až se její dcera dozví, že ji matka nechtěla. Matka však plánuje jí to vysvětlit, až bude starší a chápavější.
Žena i nemocnice se mohou proti verdiktu odvolat. Právní zástupce nemocnice Petr Navrátil po skončení líčení uvedl, že ústav zváží odvolání. Lhůtu na rozmyšlenou si nechala i právní zástupkyně matky Alena Ostřejšová.