Kojení je nejlepší způsob výživy, který může maminka dopřát svému dítěti pro jeho správný růst a vývoj. Je zdravé nejen pro dítě, ale i pro ni samotnou, šetří peníze i přírodu. Následující článek poradí, kam a na koho se obrátit, pokud se kojení i přes snahu a odhodlání matky i podporu rodiny nedaří. Jen opravdu velmi málo matek nemůže kojit. Někdy není kojení doporučeno ze zdravotních důvodů na straně dítěte (např. má-li dítě galaktosemii, tj. poruchu metabolismu galaktózy), někdy ze zdravotních důvodů na straně matky (např. je-li matka HIV pozitivní, má-li akutní tuberkulózu apod.). Velká většina matek ale kojit může.
Proto pokud si matka věří, je trpělivá a odhodlaná kojit, dodrží několik důležitých zásad, naučí se naslouchat potřebám svého dítěte a navíc má i podporu partnera, má téměř vyhráno a je velká šance, že kojit bude. Ale stejně jako při jakékoliv jiné lidské činnosti, i při kojení někdy mohou nastat problémy. Naštěstí je několik možností, kde a s kým mohou rodiče tyto potíže řešit.
Jedním z prvních pomocníků a rádců může být praktický lékař pro děti a dorost, ke kterému rodiče s dítětem chodí na pravidelné preventivní prohlídky. Lékař dobře zná dítě, matku a často celou rodinu a většinu problémů, které je trápí, neřeší poprvé. Může tedy vycházet z předchozích zkušeností a zároveň mít osobní přístup. Je rodině velmi blízko a matky mu důvěřují.
Další možností je požádat o radu laktační poradkyni. Ve všech krajích České republiky jich působí několik desítek. Jejich seznam je zveřejněn na webu Laktační ligy [1]. Rodiče zde najdou kontakty rozdělené podle jednotlivých krajů ČR a také podle toho, zda se jedná o poradkyně - zdravotníky nebo poradkyně - matky. Označení „certifikovaný laktační poradce“ mohou mít pouze zdravotníci a matky po absolvování kurzů pořádaných Laktační ligou. Jejich povinností je pravidelně si vzdělání doplňovat na seminářích, jinak jsou ze seznamu certifikovaných poradkyň vyřazeny. Za telefonické a online poradenství nesmějí certifikované poradkyně vybírat žádné poplatky. Pokud poradkyně přijede za matkou domů, aby kojení osobně viděla a lépe pochopila, z čeho plynou problémy, může si za takovou návštěvu účtovat poplatek. 261 082 424) [2] nebo po celých 24 hodin se zdravotníky v porodnici, kde rodila. Velkým rádcem v mnoha oblastech života je v dnešní době internet.
Informací je na něm nepřeberné množství a bohužel mnoho z nich je zavádějících a chybných. Je velmi složité rozpoznat webové stránky s opravdu odbornými a spolehlivými informacemi. Určitým vodítkem může být, zda jsou na webu uvedeni autoři článků a informací, jestli tito autoři jsou odborníci-lékaři nebo např. jiní rodiče. Velmi důležité také je, jaké informace člověk na webu hledá. Pokud chce sdílet své zkušenosti s ostatními rodiči nebo např. nabídnout oblečení po svém rychle rostoucím dítěti, asi zamíří do některé z rodičovských diskusních skupin, kterých je na internetu mnoho. Rodičovské diskuse, stejně jako neověřené weby, by však rozhodně neměly být zdrojem „odborných“ informací a „lékařských“ rad.
Portál, kterému je možné v otázkách zdraví a zdravého životního stylu věřit, je Národní zdravotnický informační portál. Celou šíři problematiky kojení spolehlivě pokrývá web www.kojeni.cz. Kromě mnoha informací je zde k dispozici brožura Všechno, co potřebujete vědět o kojení [3]. Obsahuje mimo jiné mnoho názorných fotografií. V její příloze na str. 26-27 jsou přehledně vypsány nejčastější problémy s kojením a jejich řešení. Na webu Kojení.cz funguje i on-line poradna [4]. Matky v ní najdou stovky odpovědí na otázky, které zde už byly dříve položeny a podle klíčových slov mohou vyhledat odpovědi týkající se právě jejich problému.
V mateřském mléce dítě od maminky dostává všechno, co potřebuje. Tuhle větu dobře známe, přesto málokdo dokážeme opravdu do hloubky prohlédnou komplexnost tohoto děje. Složení a množství mateřského mléka se přizpůsobuje aktuálním potřebám miminka. Pro miminko představuje kojení mimo jiné i první krok jeho psychomotorického vývoje. Významně ale ovlivňuje i jeho život za mnoho let. Kojení se totiž spojuje se statisticky nižšími riziky rozvoje onemocnění jako alergie, cukrovka, obezita a Crohnova choroba.
Ženy při kojení musí někdy řešit mnohé potíže s bolavými bradavkami, ragádami nebo i zánětem prsní žlázy (mastitidou). Starosti kojící maminky ale rozhodně nejsou to jediné, co jí období laktace přinese. Jídelníček maminky bude po dobu výlučného kojení představovat zdroj výživy pro ni i pro její dítko. Hlavní zásadou pro výběr potravin při kojení by měla být pestrost. Různorodá strava přirozeně obsahuje široké spektrum živin, vitamínů i minerálů.
U mnoha potravin je velmi individuální, zda je miminko bude dobře snášet. Kojící žena by se proto určitým typům potravin neměla vyhýbat čistě jen z preventivních důvodů. Co jíst při kojení? Ovoce a zelenina a to hlavně čerstvé, v jídelníčku představují přirozený zdroj vitamínů, stopových prvků a taky často opomíjené vlákniny. Maso do jídelníčku by si maminka měla vybírat libové. Vhodné maso drůbeží, králík nebo i hovězí. Občas může do jídelníčku zařadit i libovější vepřové. Zato vnitřnosti, paštiky nebo trvanlivé salmy se za vhodné považovat nedají.

Samozřejmě je důležitý i druh přípravy masa. Ryby tvoří u kojící maminek natolik důležitou položku jídelníčku, že si jistě zaslouží vlastní odrážku. Ryba má totiž v jídelníčku jedinečné postavení jako zdroj omega 3 nenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem, které jsou pro miminko a jeho vývoj velmi důležité. Mléčné výrobky jsou dalším důležitým zdrojem bílkovin a hlavně velmi dobrým zdrojem vápníku. Čekáte přírůstek a už se těšíte, až si do porodnice pojedete pro maminku a pro malé?
A co k obědu pro kojící maminku? Určitě by neměla chybět polévka, která je pro kojící ženu skvělým doplňkem pitného režimu. Výbornou volbou bude zeleninová polévka nebo i masový vývar. Jako hlavní jídlo můžete připravit pečeného lososa. Ryby jsou pro kojící ženy důležitým zdrojem omega 3 a měla by je zařazovat do jídelníčku 2x do týdne. Zvolit ale klidně můžete třeba i pečené či dušené kuřecí nebo krůtí maso. Z příloh vyberte klidně brambory, rýži nebo těstoviny, ne příliš vhodné jsou snad jen kynuté knedlíky.
Jak zhubnout při kojení? Po porodu se ženy obvykle chtějí vrátit ke své původní váze a zbavit se kil nabraných v průběhu těhotenství. Pokud ale maminka kojí, vydává ze sebe spoustu energie kvůli tvorbě mateřského mléka. Samozřejmě ale opačný extrém, že by při kojení měla maminka „jíst za dva“ není na místě. Kojící žena by oproti svému normálu měla navýšit příjem asi o 500 kcal, což přibližně odpovídá jednomu lehčímu obědu. Důležité je ale i složení jídelníčku, protože by měla přijímat přibližně o 15 g bílkovin za den navíc.
Nevyvážený jídelníček s nedostatkem bílkovin, nevyspalost a únava. Toto všechno mohou být spouštěče chutí na sladké. Kojící maminka, která ve dne v noci pečuje o miminko a sama sebe pak často spíše odbíjí, je jejich snadným terčem. Co sladkého jíst při kojení, když maminku začne honit mlsná? Skvělé je čerstvé i sušené ovoce. Ale ani při přísné dietě nebo pokud nemá žena extrémní podvýživu, zpravidla nedochází k omezení tvorby mateřského mléka.
Proč jsou tedy diety při kojení nebezpečné? Důvody jsou dva. Jednak jde o snížení kvality mateřského mléka, ve kterém kvůli omezené stravě matky mohou chybět zásadní nutrienty. Druhým důvodem je vyčerpávání zásob organismu ženy.
Typickým příkladem zde může být příjem vápníku. Pokud totiž maminka ve stravě nekonzumuje dostatek vápníku, který je pro tvorbu mateřského mléka extrémně důležitý, začne se u ženy vyplavovat vápník z kostí. Stejně jako v těhotenství si i v období kojení musí maminka dávat pozor na některé potraviny. Především jde o to, aby nesnědla něco špatného a neonemocněla infekcí z jídla.
S akcentem na bezpečnost potravin: Syrové maso nebo vejce je rizikové z hlediska nákazy salmonelou a jinými bakteriemi. Stejně jako v těhotenství je i nadále ženě zapovězen tatarák při kojení, ze stejného důvodu kvůli obsahu syrového rybího masa není vhodné konzumovat ani sushi při kojení. Pozor také na vajíčka při kojení, která musí být vždy důkladně tepelně zpracovaná. Mléčné výrobky z nepasterizovaného mléka a tepelně neošetřené mléko rovněž vždy představuje jisté riziko bakteriální kontaminace.

Strašákem jsou v tomto případě především listerie a listerióza a tedy i akutní zažívací potíže, které mohou maminku oslabit. Dbát na kvalitu potravin je pro kojící maminku velmi důležité. Nevhodně skladované potraviny nebo potraviny s překročenou minimální trvanlivostí mohou být rizikové z hlediska kontaminace plísněmi. Ovoce a zelenina by měla být součástí každého jídla. Konzervanty, barviva, aromata, umělá sladidla. Na všechna aditiva se dá dívat jako na potenciální alergeny. Alergeny z jídelníčku matky se dostávají do mateřského mléka.
Typicky: Alergické reakce u kojenců vyvolávají hlavně potravinové alergeny. Alergické projevy jsou v každém případě důvodem k návštěvě pediatra. Je nutné provést alergologické testy, které dají orientační přehled o vyvolávajících alergenech. Pro určení alergenu ale zůstává rozhodující vysledování příznaků tzv. reexpoziční test, jde i o metodu, jak poznat ABKM u kojence. Při tomto testu je třeba nejprve zcela vyřadit alergeny.
V pokračování: Bílkoviny v kravském mléce jsou nejčastějším alergenem u malých dětí. Příznaky alergie na bílkovinu kravského mléka podle odhadů trápí až 5 % miminek a může jít o směs výše uvedených potíží. Držet bezmléčnou dietu - protože mléko a mléčné výrobky jsou důležitým zdrojem bílkovin, vápníku a vitamínu D, je vhodné tyto složky v jídelníčku doplňovat.
Pro kojící maminku nejsou výše uvedené potraviny automaticky zakázané. Doporučení se týkají spíše opatrného zařazení do jídelníčku. Už bylo zmíněno, že alergické reakce u miminek vyvolávají hlavně potravinové alergeny. Alergické projevy jsou v každém případě důvodem k návštěvě pediatra. Pro určení alergenu ale zůstává rozhodující vysledování příznaků tzv. reexpoziční test.
Pro určení alergenu dále: Dítěti mohou prospět doplňky stravy pro kojící ženy a poradenství s lékařem v případě akutních vyrážek. Alergie na bílkovinu kravského mléka není alergie na laktózu. Pitný režim při kojení hraje samozřejmě velmi důležitou roli. Maminka musí nahradit tekutiny vydané na tvorbu mateřského mléka, proto by měla pít alespoň 2 litry tekutin za den.
KOJENÍ – správné polohy při kojení ✅
Kromě čisté vody jsou vhodnými nápoji při kojení ovocné čaje, bylinkové čaje pro kojící matky a třeba i fenyklový čaj, meduňkový čaj nebo heřmánkový čaj. Vhodné je také mléko ať už čerstvé nebo v nějaké své zakysané podobě (výjimkou jsou jenom ženy s laktózovou intolerancí nebo pokud se u miminka projeví ABKM). Proč nesmí kojící ženy kávu? A vlastně proč by si v malé míře kávu při kojení dát nemohly? Problémem kávy je, že obsahuje kofein a může mírně odvodňovat. Kofein se dostává do mateřského mléka, pokud ale nebude pít žena víc než 1-2 šálky slabší kávy denně, nebude to mít na její dítě žádný vliv. Pozor ale na pravé černé a zelené čaje nebo maté a dokonce čokoládu, které kofein také obsahují.
Kolový nápoj při kojení a stejně tak energetické nápoje nejsou pro ženu a její miminko vhodné. Kromě už zmíněného kofeinu ve velké dávce obsahují také mnoho umělých aditiv. Tonic při kojení je zase nevhodný kvůli obsahu chininu. Zázvor při kojení nebo zázvorové čaje jsou často doporučovány s opatrností, že by ale měl nějaký vliv na kojení se ale neprokázalo. Zcela zapovězeným nápojem pro kojící je samozřejmě alkohol. Ethanol se dostává do mateřského mléka přibližně v koncentraci, jaká je u ženy v krvi. Malé děti ho ale odbourávají až o polovinu pomaleji než dospělí, a proto je pro ně i vzhledem k neurotoxickým a dalším škodlivým účinkům nebezpečný.

Tele a telata: Do jedné hodiny napojte tele kvalitním mlezivem. Zbylé mlezivo se musí buď ihned zchladit nebo zmrazit. Každý den dezinfikujte všechny kyblíky a cucáky. Od 3.dne musí mít telata přístup k čisté pitné vodě a starteru. Prázdná bouda by měla být ihned vyčištěna a vydezinfikována. Pracujte podle principu „vše dovnitř, vše ven“.
Podle dostatečného množství mleziva a správných podmínek prostředí se vyvíjí obranyschopnost telete. Představa, že plné nebo zbytkové mléko je nejlepším zdrojem živin, má své nevýhody - může obsahovat řadu zárodků a rezidua léků. Přednost se v náhradě mléka dává mléčné bílkovině a pasterizovanému odtučněnému mléku. Jiné zdroje bílkoviny, jako je sója, mohou být v některých případech problémem.

Bohužel z ekonomických důvodů většina mléčných náhražek obsahuje minimální množství odtuštěného mléka a zdrojem bílkoviny je syrovátkový koncentrát. Obsah tuku by měl v českých podmínkách dosahovat minimálně 20 procent. U telat existuje řada mikroorganismů, které mohou způsobit průjem či onemocnění respiračního traktu. Pro prevenci infekčních onemocnění platí zásadní filozofie. Aby nerozvinulo onemocnění, musí se obranyschopnost udržet na úrovni, kde je schopna adekvátně odpovídat na infekci.