Zůstalo vám po porodu vypouklé nebo povolené bříško? Nejste samy. Těhotenství přirozeně změní tvar i fungování ženského těla a návrat k původní postavě vyžaduje čas, trpělivost i jemnou péči. Po porodu mnoho maminek očekává, že se jejich bříško rychle zmenší, ale návrat k původnímu stavu je postupný a zcela individuální. Děloha, která se v těhotenství zvětšila až pět setkrát, se vrací do původní velikosti několik týdnů, což je přirozený proces. Tělo zároveň postupně vylučuje přebytečné tekutiny a otoky, které se nahromadily během těhotenství. Tukové zásoby vytvořené jako energetická rezerva se začnou odbourávat pomaleji, zvláště pokud žena nekojí nebo se zatím moc nehýbe. Břišní svaly jsou po porodu ochablé, často i rozestoupené (tzv. diastáza), a potřebují čas i cílené cvičení, aby se opět stáhly. Kromě toho se napnutá kůže nemusí hned vrátit do své původní pružnosti, což závisí na věku, genetice i celkové péči o tělo. Většině žen se břicho začne viditelně zmenšovat během šestinedělí. Výrazné změny však přicházejí často až po 3-6 měsících - zvlášť pokud kojíte, zdravě jíte a pozvolna začínáte s pohybem. Pokud máte břicho stále povolené, vyvalené nebo s viditelnou boulí u pupíku, může jít o diastázu - rozestup přímých břišních svalů. Po vaginálním porodu můžete s lehkým pohybem, jako je chůze, dechová cvičení a aktivace pánevního dna, začít už během šestinedělí, pokud nemáte komplikace. Po císařském řezu je potřeba větší opatrnost. Cvičit nezačínejte, dokud je jizva bolestivá nebo napjatá. Nejprve se zaměřte na dech a hluboký stabilizační systém. S posilováním břicha obvykle můžete začít nejdříve po 8 až 10 týdnech, a to jen se souhlasem lékaře. Většině žen se tělo upravuje postupně během 6-12 měsíců po porodu. Lehněte si na záda, zvedněte hlavu a nahmatejte prsty oblast nad pupíkem. Ano, ale jen pod dohledem odborníka. U některých žen se břicho přirozeně stáhne, u jiných může zůstat povislá kůže. Stahovací pás může pomoci s držením těla a ulevit zádům, ale neřeší samotné svaly.

Diastáza přímých břišních svalů je patologický stav a označuje rozestup břišních svalů v místě vazivového spojení linie alba. Příčinami vzniku tohoto stavu mohou být strukturální a funkční poruchy břišních svalů, když nedochází k jejich společné aktivitě. Tento stav je znám především těhotným ženám, hlavně po porodu. Těhotenství a následný porod představují velkou fyzickou, ale také hormonální zátěž pro tělo každé matky. Zatímco tento stav je přirozený na konci těhotenství a po porodu a většinou se spontánně vyléčí, u některých žen je nutná zdravotnická pomoc. Tělo ženy se během těhotenství přizpůsobuje rostoucímu dítěti v děloze. Svaly se v tomto případě roztahují, aby vytvořily prostor pro miminko. Tento stav je naprosto přirozený. Mnoho žen o vlastní diastáze dlouho ani neví a zjistí tento problém až později, v souvislosti s negativními dopady na pohybový aparát. Nejčastějším příznakem jsou bolesti dolních zad. Diastáza není bolestivá, může však mít vedlejší účinky, jako například bolest zad a křížů, kyčlí, pozdější bolesti krku, šíje a kolen, celkové špatně držení těla. Rozestup přímých břišních svalů může být viditelný na pohled, případně si jej umíte nahmatat v ležící poloze. Přestože diastáza nemusí být bolestivá, dbejte opatrnosti. Vyhněte se během terapie diastázy namáhavým cvikem, při kterých dochází k nadměrnému vydýmání břišních svalů - plankování, kliky, ale i cvičení s těžkými váhami. Při snaze o návrat svalů původního stavu se vyhýbejte přenášení těžkých předmětů. Některé ženy se s negativními dopady diastázy po porodu nesetkají a jejich břišní svalstvo se upraví samo . Nejlepší uděláte, pokud vyhledáte fyzioterapeuta, s kterým se poradíte. Jak to platí pro většinu onemocnění, nejdůležitější je vždy prevence. Pravidelná fyzická aktivita i před plánováním těhotenství je nejefektivnější prevencí vzniku břišní diastázy. Nezapomínejte procvičovat kromě břišních svalů také pánevní dno a komplexně hluboký stabilizační systém.

Co je šestinedělí? Šestinedělí alias prvních 6 týdnů po narození miminka je naprosto charakteristické období plné velkých změn v těle po porodu i v životě novopečené maminky a jejího děťátka. Zároveň se mění chod celé rodiny. I když se organismus ženy postupně vrací do téměř srovnatelného stavu, v jakém bylo před porodem, je jasné, že matka už nikdy nebude stejnou ženou jako před porodem. 29. 12. Příchod prvního miminka zcela promění život rodičů, kteří se postupně adaptují na svou novou úlohu. Nová výzva přetváří jejich partnerský vztah i uspořádání rodiny. Praktické informace a rady dostává maminka už od porodních asistentek a fyzioterapeutek. Jde hlavně o podporu zavinování dělohy kvůli prevenci s tím spojených komplikací a problémů s vylučováním očistků. Mezi základní doporučení patří ležení na břiše několikrát denně vždy alespoň 10 minut. Ideální je dát do oblasti nadbřišku stočený ručník nebo polštářek, aby nebyla stlačována prsa. U žen po vaginálním porodu se doporučuje lehat na břicho už za 24 hodin. Ženy, které rodily císařským řezem, by s tím měly počkat až do 4. U žen, které rodily své 2. nebo další dítě, je nutné vzít v úvahu, že zavinování dělohy je bolestivější. Některá svalová vlákna dělohy totiž už nahradilo vazivo. Pochva se po přirozeném porodu vrátí asi za 3 týdny do původního stavu. Postupně se navrací její pružnost a ustupuje otok. Kvůli poklesu hladin ženských hormonů estrogenů někdy maminky po porodu trápí vaginální suchost. V oblasti vnějších rodidel je možné pozorovat snížení prosáknutí a pigmentace. Případné varixy (křečové žíly) se zatáhnou nebo zcela vymizí obvykle několik dní po porodu. Během porodu se někdy vlivem extrémního roztáhnutí nebo případného poranění během porodu (natrhnutí nebo nástřih odborně epiziotomie) naruší celistvost hráze. V tom případě je třeba podpořit správné hojení a případně také včas odhalit známky začínající infekce nebo jejího šíření. Jak poznat zánět dělohy po porodu? Poporodní poranění představují pro ženu i psychickou zátěž. Je důležité, aby věděla, že se tomuto místu při hygieně nemá vyhýbat. Také svaly pánevního dna se postupně vrací do své běžné pozice a napětí, i když návrat trvá i několik měsíců. Svalový tonus pánevního dna významně ovlivňují hormonální změny v průběhu těhotenství a také způsob a šetrnost porodu. Odhaduje se, že zhruba čtvrtinu žen po vaginálním porodu trápí stresová inkontinence moči. Problémy s inkontinencí mají obvykle příčinu v nešetrném a zbytečně intervenovaném porodu. Důvodem může být plný močový měchýř nebo předčasné a dlouhé tlačení v 2. době porodní. Inkontinence může představovat problém i po porodu císařským řezem v důsledku nešetrného zacházení s dělohou v průběhu šití, při kterém je děloha vytažená z dutiny břišní pro lepší přístup k operační ráně. Nejen samotný porod je razantní změnou těla ženy. V průběhu celého těhotenství se musely orgány budoucí matky adaptovat na mnoho změn a zvládnout zátěž spojenou s růstem plodu. Často se stává, že některé orgánové struktury ženy jsou také velmi přetížené, což na nich zanechává stopy. Po porodu se tyto změny postupně ztrácejí. Relativně rychle po porodu proběhnou významné změny na srdci a v cévním systému. Srdce se díky poklesu bránice, která byla dříve vytlačována zespoda nahoru dělohou, vrací do své obvyklé polohy. Snižuje se srdeční výdej, rovněž se snižuje systolický tlak. Díky většímu prostoru pro roztažnost plic může v žena v šestinedělí hlouběji dýchat, a proto se snižuje počet dechů a tepů za minutu. Postupně se redukuje také těhotensky zvýšený objem krve, který pro ženu představoval přirozenou ochranu pro případ nadměrných ztrát krve během porodu. Na druhé straně ale tento kompenzační mechanismus znamená vyšší riziko vzniku trombózy. Po těžkém porodu může být zhmožděná a oteklá sliznice močové trubice. Močový měchýř mívá snížený tonus, a proto se méně snadno vyprazdňuje a nemusí se vyprazdňovat úplně. Zvětšené ledviny také během několika týdnů normalizují svůj objem. Ženy po porodu poměrně často trápí hemoroidy - kulovité, zduřené cévy okolo análního otvoru. Může jít jak o vnitřní hemoroidy tak i o vnější. Hemoroidy často vznikají už během těhotenství kvůli vyššímu útrobnímu tlaku, změnám kvality vazivové tkáně a pevnosti cév a kvůli častějším potížím se zácpou. Ke zhoršení pak dochází hlavně při porodu v důsledku tlačení ve 2. době porodní. Z přírodních přípravků je možné k zevnímu užití doporučit dubovou kůru ve formě gelu nebo odvaru. Dubová kůra má stahující a rovněž dezinfekční účinky. Hemeroidy se ve většině případů postupně zmenšují a časem zmizí. Trvat to ale může týdny. Pokud není lokální terapie pomocí mastí nebo per orálních léků s diosminem a hesperidinem posilujících cévy úspěšná nebo hemoroidy krvácejí, lze hemeroidy řešit chirurgickým zákrokem. Hyperpigmentace kůže (chloasma gravidarum, linea fusca) se ztrácí spolu s postupným snižování hladin těhotenských hormonů. U každé ženy to však trvá různě dlouho, u některých i týdny po skončení šestinedělí. Strie vzniklé během těhotenství zcela nezmizí už nikdy. Břišní stěna je po porodu ochablá kvůli nadměrnému rozpínání břišních svalů v graviditě. To přetrvává i po porodu. Trvá několik týdnů, než se svaly opět dostanou do původní kondice. Snížené napětí a ochablost břišních svalů souvisí i se stavem svalů pánevního dna a vaziva. Zde má velký význam pravidelný pohyb. Hlavně pánevním svalům trvá delší dobu než se zpevní a vrátí do stavu srovnatelného s obdobím před otěhotněním. V souvislosti s porodem je nutné zjistit případnou krevní inkompatibilitu matky a dítěte (vyšetření z krve matky v těhotenství a srovnání s výsledkem vyšetření pupečníkové krve dítěte). Musí být totiž zajištěna prevence autoimunizace u Rh negativních maminek (vytvoření protilátek proti Rh+ faktoru), pokud je jejich dítě Rh pozitivní. Dále musí být prevence zajištěna u žen s krevní skupinou 0 při pozitivním Coombsově testu z pupečníkové krve (nekompatibilita krevních skupin).

Po porodu placenty začne v těle ženy rychlá a zásadní hormonální přestavba. Prudce klesají hodnoty všech placentárních hormonů. Choriový gonadotropin vymizí během týdne. Hladiny hormonů se odvíjejí od toho, jak žena kojí. Brzy po porodu během přirozeného rozvoje laktace se významně zvyšuje hladina prolaktinu zodpovědného za tvorbu mateřského mléka, a dále oxytocinu, který podporuje uvolňování mléka. Pokud žena intenzivně kojí, jejich hladina je vysoká. Pokud žena výlučně kojí, nastupuje ovulace (a tedy i menstruace) jen zřídka před 10. měsícem po porodu. Každá žena je ale jiná a existují výjimky, kdy se i při plném kojení pravidelné či nepravidelné menstruační krvácení může objevovat záhy po šestinedělí nebo na jeho konci. Pokud žena intenzivně nekojí, ovulace se asi u 30 % žen obnoví do 3 měsíců po porodu, často také už s koncem šestinedělí. Možnost otěhotnění v šestinedělí závisí právě na tom, kdy dojde k obnově cyklu. Po 6 týdnech po porodu se normalizuje také sekrece hormonů štítné žlázy a nadledvin.

Na kojení (laktaci) se díky placentárním hormonům připravuje tělo ženy už v průběhu těhotenství, kdy estrogeny podporují rozvoj mlékovodů a progesteron působí na výstelku mléčných alveolů. Pokles hladiny estrogenů a progesteronu po porodu s časným přisátím miminka stimuluje produkci prolaktinu po porodu a tím je podpořen brzký nástup laktace. Dalším důležitým hormonem pro kojení je už výše zmíněný oxytocin, který se podílí na vylučování mateřského mléka. Oxytocin a prolaktin se podílejí i na podpoře citové vazby mezi matkou a děťátkem. Obvykle první 2-3 dny po porodu se tvoří první mléko nazývané mlezivo nebo také kolostrum. Toto mléko je cenné pro svůj vysoký obsah bílkovin, minerálních látek, vitamínů, imunitních protilátek a nenasycených mastných kyselin. Pro novorozence je kolostrum lehce stravitelné a kaloricky bohaté. Čerstvě narozenému dítěti poskytuje vše, co potřebuje pro výživu a adaptaci na vnější prostředí. Během dalších dnů po porodu (optimálně do 2.-3. dne) se už začíná vytvářet zralé mateřské mléko. Pro miminko je přesně tou nejpřirozenější a nejpotřebnější stravou. Kojení má mnoho předností.

Několik hodin po porodu se žena obvykle začne myšlenkami vracet k porodu a jeho průběhu. Porovnává reálný zážitek této náročné situace se svým původním očekáváním. Překonání porodu se vždy promítne do jejího sebehodnocení. Vyrovnává se s ukončeným těhotenstvím a přijetím novorozeněte jakožto samostatné bytosti. V prvních hodinách bezprostředně po porodu a také v prvních dnech po něm má většina šestinedělek radostnou až euforickou náladu. Žena cítí úlevu, že má porod za sebou a konečně drží v náručí svoje dlouho očekávané miminko. Euforický stav však většinou nemá dlouhé trvání a střídá ho zvýšená citlivost a úzkostnější pohled na svět. Žena si začíná uvědomovat realitu „všedních“ dní. Zaskočit ji může hmatatelné střetnutí se skutečností, že mateřství vyžaduje zodpovědnost, odříkání, stálou pohotovost a plné nasazení. Pocity po porodu jsou umocněny nejen objektivním průběhem porodu, ale významně více samotným subjektivním zážitkem ženy. Například v důsledku nenaplněných představ o průběhu porodu nebo poporodního traumatu může matka prožívat posttraumatickou stresovou reakci. Negativní vliv na pocity a prožívání ženy má i spánkový deficit a únava. Vliv tu může mít i to, zda žena a miminko spí spolu ve vzájemné blízkosti či zda je spánek přerušovaný nejistotou ohledně stavu děťátka spícího v jiné místnosti. Pojem poporodní blues zahrnuje emocionální nestabilitu, náladovost, podrážděnost, úzkostné epizody, plačtivost, zmatenost, neklid a někdy i pocity snížené sebeúcty a sebehodnoty. Objevit se mohou i tělesné projevy jako bolest hlavy, nechutenství, malátnost, bušení srdce a poruchy spánku. Poporodní blues obvykle rychle odeznívá během prvních 10 dnů po porodu. Mezi příčiny rozvoje poporodního blues se dají počítat už zmíněné tělesné změny nebo dysharmonie v partnerském vztahu. Může jít i o psychosexuální příčiny nebo nezpracované neplánované mateřství, předchozí deprese a také traumatizující porod.

Poporodní deprese může přijít kdykoliv v průběhu prvních 6 měsíců po porodu. Její výskyt vrcholí obvykle asi 4 týdny po porodu, přičemž až u 25-50 % žen trvá 6 měsíců, podle některých autorů ještě déle - až do 1. Nejrizikovějším obdobím pro rozvoj poporodní deprese je příchod domů z porodnice. Na ženu plně doléhá zodpovědnost za péči o novorozence i domácnost a to už bez podpory a pomoci nejbližšího okolí a bez možnosti konzultovat své kroky s odborníkem. Další rizikové období přichází 2-3 týdny po porodu, kdy postupně opadá euforický zájem širší rodiny a míra pomoci a podpory pro nové rodiče. Poporodní deprese se vyznačuje úzkostnými pocity, strachem ze samoty, pocity bezmoci a beznaděje. Dále katastrofickými obavami vzhledem k budoucnosti. Pocity smutku a úzkosti mohou být silné a narušit i schopnost plnit běžné každodenní úlohy v péči o miminko a o sebe samu. Právě pocit neschopnosti milovat svoje dítě, problém dotýkat se dítěte a starat se o něj jsou jejími významnými ukazateli. Z další symptomů je možné vyjmenovat extrémní změny chuti k jídlu a problémy se spánkem. Diagnostika poporodní deprese nebývá jednoduchá, protože některé projevy jsou lehko zaměnitelné s normálními projevy šestinedělí (nespavost, pocit nízké sebedůvěry, nezájem o sex, hubnutí).

Poporodní deprese je častější u žen trpících anémií po porodu, což je další důležitost výživy v graviditě z hlediska prevence. Dále by měl vést k pozorné péči o ženy s velkou krevní ztrátou během porodu. Poporodní deprese je někdy spojena i s poruchou funkce štítné žlázy. Trochu překvapivě se už může objevit poporodní deprese v těhotenství, vyskytnout se může až u 20 % těhotných žen. Pro posouzení poporodní deprese se používá standardizovaná dotazník tzv. Edice Poporodní deprese v šestinedělí je poměrně častá a představuje zátěž pro ženu, miminko, partnera i celou blízkou rodinu. Někdy její příznaky nejsou zřetelné pro pozorovatele zvenčí. Typickými příznaky poporodních psychóz jsou halucinace, chorobné představy (bludy), plačtivost, úzkost, poruchy spánku, paranoia, sebepoškozování nebo dokonce ubližování dítěti a sebevražedné sklony. Poporodní psychóza vyžaduje stejnou léčbu, jako jiná psychotická onemocnění. Přerušení kojení v důsledku léčby je nutné jen v případě podávání léčivých látek, které přestupují do mateřského mléka a ohrožují zdraví miminka. Sebehodnocení a sebepojetí ženy měnící se v návaznosti na porod a mateřství se promítá i do jejího partnerského života a sexuality. V těhotenství a následně po porodu se často sexuální prožívání více posouvá na stranu ženské kvality zahrnující jemné, pečující a citlivé milování, které nezahrnuje tak intenzivní tělesné výboje. Naopak preferuje něžnosti, objetí, masáže, dotyky, hlazení, polibky, plynutí. Těhotenství je pro některé ženy obdobím, kdy poprvé zažívají orgasmus díky zvýšenému prokrvení malé pánve a schopnosti se uvolnit. Po porodu nastává pro většinu žen období, kdy jsou velmi citlivé a zranitelné. S pohlavním stykem po porodu přirozenou cestou pár má počkat až na skončení šestinedělí. Sex totiž, jak je známo, patří na seznam věcí, co se nesmí v šestinedělí. Pohlavní styk je v tomto období pro ženu rizikový z hlediska vzniku infekce. S milováním počkejte ideálně až na dobu po prohlídce u gynekologa po šestinedělí, která ženu také psychicky ujistí, že je v jejím těle vše v pořádku. Poporodní období je pro ženu stále spojeno s hormonálními změnami, v důsledku kterých ji může trápit vaginální suchost. Prožívání sexuality po porodu stejně jako sebehodnocení žen úzce souvisí s průběhem porodu a prožitkem, který si z něj žena odnáší. V oblasti sexuality změny významně zasáhnou i partnera. Žena jím může být vnímána více jako matka než partnerka.

Madonin komplex - žena vnímá sama sebe více jako matka než partnerka. Horečka v důsledku infekce v děloze nebo v souvislosti s kojením patří mezi další možné komplikace. Dále se sleduje stav rehabilitace pánevního dna a i dalších klíčových struktur. Poporodní období vyžaduje citlivý přístup k psychickému rozpoložení ženy a k partnerství.
Diagnostika a léčba diastázy
Diastáza - víc než jen estetický problém. Jedním z častých problémů, které po porodu nastávají, je právě diastáza. Jedná se o abnormální rozestup břišních svalů. Vzniklá mezera narušuje funkci hlubokého stabilizačního systému, což se projevuje nejen esteticky, ale má i funkční dopady - ovlivňuje stabilitu, držení těla a mnohdy se promítne i do bolesti zad. Často pak přetrvává pocit oslabeného středu těla, a to i u žen, které se snaží pravidelně cvičit.
Diastázu lze řešit cíleným cvičením na hluboký stabilizační systém, ale u větší diastázy to problém celkově nevyřeší. Pokud diastáza přetrvává dlouhodobě, stav se ani při cílené rehabilitaci nemění a přidružují se další funkční obtíže, přichází na řadu chirurgické řešení. Důležité je vědět, že diastázu nelze sešít samostatně - chirurgická korekce je možná pouze v rámci abdominoplastiky. Abdominoplastika je chirurgický zákrok, při kterém se odstraňuje přebytečná kůže a podkoží v oblasti břicha, zpevňují se rozestouplé břišní svaly a břišní partie získává pevnější vzhled. Po zákroku počítejte přibližně se dvěma týdny klidového režimu. Elastická bandáž se obvykle nosí až do šestého týdne po operaci. Konečný výsledek bývá patrný zhruba do dvou měsíců a má dlouhodobý efekt.

Mommy makeover a rozhodování o zákrocích
Mommy makeover - celková proměna pro maminky. Jde o kombinovaný zákrok, při němž se spojuje abdominoplastika s úpravou prsou. Mommy makeover se tak přizpůsobuje individuálním potřebám každé ženy. Výhodou je, že se řeší celá silueta najednou a výsledek působí přirozeně. Je však třeba počítat s tím, že proces stárnutí nelze zcela zastavit a po čase mohou nastat přirozené fyzické změny.

Kdy začít uvažovat o chirurgické korekci
Tělo potřebuje čas. Obecně se tedy doporučuje počkat, až se stabilizuje váha a ukončíte kojení. Teprve poté má smysl uvažovat o korekci. Důležité je i to, jestli žena plánuje další těhotenství. V takovém případě se většinou doporučuje zákrok odložit. První konzultace není závazkem k operaci. Jde o prostor pro otevřenou diskusi. Se specialistou se hodnotí stav břišní stěny, kvalita kůže, případná přítomnost diastázy a celková očekávání pacientky. Lékař navrhne nejvhodnější postup a zároveň nastaví realistický obraz výsledku. Abdominoplastika dokáže přinést výraznou změnu, není však náhradou za zdravý životní styl. Ten zůstává plně v rukou pacientky.

Proč zvolit Renomé Clinic?
Zkušenosti s kombinovanými zákroky hrají zásadní roli. Každé tělo reaguje jinak a individuální přístup rozhoduje o výsledku víc než samotná technika. Diastáza neboli rozestup přímého břišního svalu je nejčastěji spojována s těhotenstvím a porodem. Tato komplikace se ale netýká výhradně těhotných žen a žen po porodu, ale trápí také např. Jedná se o stav, kdy dojde k rozvolnění vazivové lišty (linea alba), která spojuje pravou a levou polovinu přímého břišního svalu. K rozestupu může dojít po celé délce přímého břišního svalu, ale stejně tak jen v některé jeho části (kolem pupíku, nad/pod pupíkem).
Statistiky a vyšetření
Diastáza se nejčastěji vyšetřuje pohmatem, kdy se zjišťuje, jak vzdálené jsou od sebe jednotlivé části svalu. Po porodu by mělo přirozeně docházet k obnově postavení břišních svalů. Ne vždy se ale břišní stěna dokáže vrátit do původního stavu. V této situaci břišní svaly, bránice a svaly pánevního dna nefungují ve vzájemné souhře, ale dochází k jejich dysbalanci, která se projevuje v některých částech svalu jako oslabení a jiných zase jako přetížení. V terapii břišní diastázy má beze sporu své místo cílená fyzioterapie. Velký důraz je kladen na kvalitu provádění cviků, kdy je zapotřebí kontroly aktivace přímého břišního svalu. Na místě je proto vždy odborné vyšetření celého pohybového aparátu fyzioterapeutem či lékařem a poté sestavení individuálního plánu, který by měl obsahovat kvalitní edukaci, zacvičení a kontrolou správného provádění cviků. Zásadní je optimální dávkování obtížnosti cviků a postupné navyšování silové náročnosti. Pokud se podaří dostat aktivaci břišní stěny pod vědomou kontrolu pacientky, není problém pokračovat ve cvičení doma.

Pokud je těhotenství plánované doporučujeme začít s aktivací hlubokého stabilizačního systému a pánevního dno ještě před otěhotněním. Jinými slovy řečeno, čím dřív, tím líp. Kvalitní aktivita břišních svalů a svalů pánevního dna také přispívá k hladšímu průběhu porodu. Cookies jsou malé soubory, které se dočasně ukládají ve vašem počítači a pomáhají nám k lepší uživatelské zkušenosti na našich stránkách. Cookies používáme k personalizaci obsahu stránek a reklam, poskytování funkcí sociálních sítí a k analýze návštěvnosti. Ze zákona můžeme na vašem zařízení ukládat pouze soubory cookie, které jsou nezbytně nutné pro provoz těchto stránek. Pro všechny ostatní typy souborů cookie potřebujeme vaše svolení. Budeme vděční, když nám ho poskytnete a pomůžete nám tak, naše stránky a služby zlepšovat.

Celková rekonvalescence po porodu trvá nejméně celý rok. Svaly pánevního dna a pochvy se během porodu také značně roztahují a může dojít k natržení pánevního dna. Pochva je však dobře prokrvená a případné poškození se obvykle rychle zahojí bez zanechání jizev. Zotavení pochvy po porodu trvá několik týdnů a funkce pánevního dna se obvykle vrátí k normálu během prvních tří měsíců. Někdy může být problémem také přetěžování nebo těsnost poševních jizev, v takovém případě mohou posilovací cviky jen více škodit. K podpoře zotavení lze použít i různé pomůcky, například poporodní podpůrný pás, který umožňuje udržet lepší držení těla a aktivovat střed těla. Pás poskytuje oporu natažené břišní tkáni a případnému poranění po císařském řezu a potenciálně podporuje obnovu břišních svalů. Správný podpůrný pás vám usnadní ovládání středu těla při všech každodenních činnostech, jako je nošení a zvedání dítěte, a zároveň vám zajistí pohodlnější a bezpečnější pohyby. Nechte vaše se zotavit. Krok za krokem můžete začít zvyšovat intenzitu cvičení, protože fyzický trénink představuje klíč k úplnému zotavení.

Autorkou článku je finská Mirka Katajisto. Mirka je těhotenská fyzioterapeutka, která se specializuje na zdraví pánevního dna během těhotenství a po něm. Pomáhá ženám s poporodní rehabilitací svalů břišního a pánevního dna a nabízí pomoc při různých bolestivých symptomech. Její zkušenosti s fitness a pilates jí umožňují důležitý vhled do poporodní regenerace. Jednou z nejčastějších příčin přetrvávajícího vypouklého břicha po porodu bývá diastáza - tzv. poporodní diastáza. Trápí až 60 % matek*, u kterých se během šestinedělí nevrátí břišní svaly do původního stavu. Naštěstí se dá diastáza řešit - pomocí cvičení a speciálního stahovacího pásu Verba. Podívejte se, jak na to.

Co je poporodní diastáza? Poporodní diastáza břišních svalů je stav, kdy se přímý břišní sval rozestoupí tak, že břišní stěna zůstává krytá pouze pobřišnicí, fascií a kůží. Může vznikat už v těhotenství mechanickým vlivem (růstem plodu) a rozvolňováním vazů hormonálním působením. Lehněte si na záda a zvedněte hlavu. Prsty si prohmatejte střed břicha v oblasti nad a pod pupíkem. Při diastáze cítíte, že můžete vsunout prsty do mezery mezi břišními svaly. Druhým jednoduchým testem je vleže na zádech zvednout natažené dolní končetiny asi 20 cm nad podložku. Pokud se nad pupíkem břicho zformuje do špičata, kdy připomíná stříšku, jde o diastázu.

Diastázu lze řešit cíleným cvičením a případně speciálním poporodním pásom Verba. Vše začíná už nácvikem správného dýchání a držení těla v těhotenství. Tím, že lidově řečeno „vystrkujeme pupek“, si zakládáme na bolesti a povolené břišní a zádové svaly v budoucnu. Proto je vhodné tzv. aktivně stát a zapojovat střed těla tak, abyste miminko mohla do porodu správně nosit a po porodu měla co nejlépe nakročeno k regeneraci svého těla. Jako první krok k návratu břišních svalů do správné pozice vyzkoušejte speciální cviky na diastázu.

Kdy můžete začít se cvičením po porodu? Po přirozeném porodu můžete pozvolna začít prakticky hned 2. den. V případě porodu císařským řezem začněte nejdříve 5. Pozor: Pokud zvolíte nevhodné cviky, můžete diastázu ještě zhoršit - naprosto nevhodné jsou třeba klasické sedy-lehy. Namáhají přímý břišní sval a rozestup svalů se zvětšuje. Je důležité vytrvat a nepřestávat cvičit hned, jak pocítíte zlepšení diastázy. Svaly si potřebují zvyknout na novou polohu, aby neměly tendenci se vracet do stavu při diastáze. Tady jsou několik minutových cvičení, se kterými můžete začít. Vždy je ale lepší cvičení konzultovat s lékařem, nejlépe fyzioterapeutem. Lehněte si na záda s pokrčenýma nohama. Ruce si položte na břicho. Nejdřív se soustřeďte na dýchání. Velký nádech, výdech. Opakujte pětkrát. Potom pomalu narovnejte pravou nohu, zvedněte ji a zase vraťte do původní polohy. Opakujte pětkrát. Zůstaňte ve stejné poloze a zpevňujte pánevní dno. S každým výdechem tlačte bříško proti páteři.

V závěru: Diastáza je častá a řešitelná, vyžaduje správný postup a trpělivost. Správná diagnostika, cílená fyzioterapie a případně chirurgické řešení mohou vést k obnovení funkčního a estetického tvaru břicha. Důležitá je také prevence skrze aktivaci hlubokého stabilizačního systému a pánevního dna již před otěhotněním.