Vést, zpracovávat a uchovávat zdravotnickou dokumentaci je zákonnou povinností poskytovatele zdravotních služeb. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v § 53 odst. Podle § 54 je poskytovatel povinen zdravotnickou dokumentaci vést, zpracovávat a uchovávat, a to s výjimkou poskytování lékárenské péče v lékárně a některých zdravotních výkonů v rámci preventivní péče mimo zdravotnické zařízení, podle § Ha. § 69 písm. f) téhož zákona pak svěřuje úpravu doby uchování, vyřazování a zničení prováděcímu právnímu předpisu. Tím je vyhláška č. 444/2024 Sb., o zdravotnické dokumentaci, účinná od 1. Na první pohled se může zdát, že odpověď je jednoduchá. Vyhláška v § 13 odst. 1 a ve společných ustanoveních přílohy č. 3 skutečně stanoví obecné pravidlo, podle něhož se zdravotnická dokumentace uchovává 5 let, není-li dále stanoveno jinak. Právě dovětek „není-li dále stanoveno jinak“ je ale pro praxi rozhodující. Podle § 13 odst. 2 totiž doba uchování obecně začíná běžet až 1. ledna kalendářního roku následujícího po dni, kdy byl ve zdravotnické dokumentaci proveden poslední záznam, avšak příloha č. 3 může určit jinou rozhodnou událost.
Různé lhůty v ambulantní a lůžkové péči
Rozdíly jsou patrné už v ambulantní péči. U registrujícího poskytovatele ve všeobecném praktickém lékařství se dokumentace uchovává 10 let od změny registrujícího poskytovatele nebo od úmrtí pacienta. U praktického lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie se k tomu přidává, že je to 10 let od dosažení 19 let věku pacienta. Naproti tomu u registrujícího poskytovatele v oboru zubní lékařství a v oboru gynekologie a porodnictví činí doba uchování 5 let po posledním poskytnutí zdravotních služeb pacientovi. U ostatní ambulantní péče platí rovněž 5 let po posledním poskytnutí zdravotních služeb, zatímco u ambulantní péče poskytované v souvislosti s léčbou duševních poruch a poruch chování je lhůta 10 let a u pacienta s nařízeným ochranným léčením 30 let, vždy po posledním poskytnutí zdravotních služeb.
U lůžkové péče se zdravotnická dokumentace uchovává 40 let od ukončení poslední hospitalizace pacienta nebo 10 let od jeho úmrtí; u následné a dlouhodobé lůžkové péče 20 let od ukončení poslední hospitalizace nebo 10 let od úmrtí pacienta. U jednodenní péče činí lhůta 10 let od posledního poskytnutí jednodenní péče nebo 10 let od úmrtí pacienta a u lázeňské léčebně-rehabilitační péče 5 let od ukončení této péče. Vyhláška současně stanoví samostatné lhůty i pro jednotlivé části zdravotnické dokumentace: například zprávy z laboratorních a dalších pomocných vyšetření se uchovávají 5 let od provedení vyšetření.
Rozhodující pravidlo a postup vyřazení
Pokud přitom jedna zdravotnická dokumentace nebo její jednotlivé části podléhají různým dobám uchování, určí se podle § 13 odst. 3 rozhodná doba podle nejdelší lhůty, ledaže se jednotlivé části posuzují samostatně. Po uplynutí doby uchování proces zpravidla nekončí automatickým zničením dokumentace. Podle § 14 vyhlášky musí poskytovatel zdravotních služeb nejprve posoudit, zda je zdravotnická dokumentace ještě potřebná pro další poskytování zdravotních služeb. Teprve poté může podle § 15 vypracovat návrh na vyřazení a připojit seznam zdravotnické dokumentace k vyřazení.
Praktická orientace pro zdravotnické zařízení a porodnické praxi
Pro dokumentaci průběhu porodu se uvádí, že dokumentace obsahuje záznamy průběhu porodu, stav novorozence a ženy v prvních hodinách po porodu a zhodnocení před odjezdem porodní asistentky. Zdravotnická dokumentace musí mít náležitosti dle vyhlášky č. 444/2024 Sb. a může být vedená listinně, elektronicky nebo v kombinaci. Unie porodních asistentek připravuje formuláře pro jednotlivé části dokumentace a doporučuje předávat kopie dokumentací klientkám pro předání obvodnímu lékaři pro kontinuitu péče. Formuláře zahrnují anamnézu, těhotenskou poradnu, porod, poporodní návštěvy, kojenecké poradenství a další související dokumentaci.
Pro zvýšení bezpečí žen i porodních asistentek existují doplňující dokumenty a smlouvy, včetně souhlasu se zpracováním osobních údajů, souhlasu s předáním dokumentace a dalších dohů, které upravují pohotovostní situace a kompetence mimo zdravotnické zařízení. Dále Unie poskytuje hlášení do registrů ÚZIS a školení o zaznamenávání povinných údajů. Formuláře mohou používat pouze členky UNIPA a licencí na dokumentaci se získává zakoupením rozšířeného členství na daný rok.
Archivace v praxi a rizika neúmyslné ztráty dokumentace
V praxi často vzniká mýtus „vše se archivuje 10 let“, avšak je nutné rozlišovat lhůty stanovené zákonem o účetnictví a lhůty pro daňové povinnosti. V případě skartace je klíčové dodržet zásadu nejdelší lhůty a zohlednit vazby na daňové a účetní předpisy. Skartace musí být provedena tak, aby nebylo možné rekonstrukci dat a identifikace obsahu.
Komplexní přístup vyžaduje, aby měl poskytovatel jasné vyřazovací procesy, auditní stopy a spolupráci se státními archivy. Přechod na digitalizaci je nutností, ale s ním přicházejí specifická rizika elektronické archivace a nutnost kryptografických důkazů (eIDAS, kvalifikované časové razítko). Investice do auditu a správného řízení dokumentů je menší než riziko zpochybnění účetnictví či daňových dokladů při kontrole.
Specializované služby ARROWS a právní rámec archivace
Advokátní kancelář ARROWS nabízí právní audit systému archivace, zastoupení při daňové kontrole, trestní obhajobu a přípravu vnitřních směrnic pro oběh dokladů a jejich auditní stopu. Navrhuje dohled nad skartačním řízením a komunikaci se státním archivem, zpracování skartačního návrhu a legální průběh likvidace dokumentů. V kontextu legislativního vývoje připomíná, že rekodifikace účetní legislativy se připravuje a účinnost nových pravidel může nastat nejdříve 1. Po odkladech je nutné připravit se na zpřísnění pravidel, zejména ohledně ESG oznámení a povinného ověřování auditorem pro velké firmy.
Větší důraz na mezinárodní praxi a propojení klientů ARROWS pomáhá klientům optimálně zvládat mezinárodní daňové a archivní povinnosti, včetně OSS a exportů. ARROWS klade důraz na právní jistotu a minimalizaci rizik skrze jasné procesy a smluvní úpravy, které zajišťují plnění všech platných lhůt a povinností.

Praktický rámec pro porodnickou dokumentaci
Pro porodní asistentky jsou připraveny listinné formy dokumentace: Anamnéza, Těhotenská poradna, Porod, Poporodní návštěva rodičky a Poporodní návštěva novorozence, Poradenství při kojení a další doplňující dokumenty. Dále se vyžadují formuláře pro souhlasy a dohody o poskytnutí péče mimo ZZ a pro hlášení do registrů ÚZIS. Z dokumentace Unie porodních asistentek vyplývá, že vedení dokumentace by mělo sloužit k zajištění kontinuity péče a bezpečnosti žen a novorozenců.
Listinná dokumentace se musí uchovávat v uzamykatelné kartotéce. V případě zániku poskytovatele zdravotních služeb se zdravotnická dokumentace předává osobě pokračující v poskytování služeb nebo příslušnému správnímu orgánu. Unie také zdůrazňuje důležitost dodržování etických kodexů a mezinárodních standardů v souvislosti s dokumentací a zpracováním osobních údajů.

Shrnující poznámky a doporučení
Archivace zdravotnické dokumentace je komplexní právní disciplína, která se prolíná s daňovým, trestním právem, IT bezpečností a mezinárodním právem. Je nutné sledovat vývoj legislativy a připravit se na případné změny, které mohou ovlivnit lhůty uchovávání a povinnosti archivace. Pro firmy je klíčové mít jasně nastavené vnitřní směrnice, auditní stopy a komunikaci se státními archivy. ARROWS nabízí komplexní podporu - od auditu systému archivace až po zastoupení při kontrolách a zajištění legálního průběhu vyřazení a skartace.
Podrobnosti: Před uplynutím doby uchování nesmí být zdravotnická dokumentace zničena; po uplynutí doby vyžaduje vyřazení posouzení potřebnosti pro další poskytování zdravotních služeb. Pokud je dokumentace vyřazena jako archiválie, přenese se do archivu; jinak se zničí způsobem znemožňujícím rekonstrukci obsahu.