Porod je přirozený proces, jehož průběh nelze přesně naplánovat. Přesto je dobré se na něj připravit. K tomu může sloužit porodní „přání“, ve kterém rodička vyjadřuje svá očekávání a ideální průběh porodu. Pokud je žena na porod připravená, zbavuje se strachu z neznámého a je schopna lépe komunikovat s personálem porodnice. Pro informovanou rodičku je příprava přínosem i pro zdravotnický personál.
Před samotným sepsáním porodního přání je důležité si ujasnit, co od porodu očekáváte, co je pro vás důležité a co naopak ne. Je však třeba mít na paměti, že porod bývá nevyzpytatelný a může se vyvíjet neočekávaně. Flexibilita a otevřená komunikace s personálem jsou proto klíčové. Porodní přání může maximálně pomoci, ale pro jeho efektivní sepsání je nezbytné rozumět celému procesu, potenciálním situacím a mít kvalitní informace.
Získávání informací a sestavování porodního plánu
Informace o porodu lze získat z mnoha zdrojů, včetně předporodních kurzů, od porodních asistentek, gynekologů a také z internetu. Při hledání informací na internetu je doporučeno zaměřit se na stránky zdravotníků a odborníků. Cenné mohou být i zkušenosti jiných maminek, je však důležité si uvědomit, že porod je subjektivní záležitost a každý jej vnímá individuálně.
Porodní plán vám může pomoci utřídit si myšlenky před nastávajícím porodem a připravit se na to, co vás čeká. Je důležité si uvědomit, že každý porod je jedinečný a může se lišit od předchozích. Přestože máte přesnou představu, vše nakonec záleží na dítěti a okolnostech.
Nedoporučuje se stahovat hotové porodní plány z internetu, protože často nemusí být aktuální nebo mohou obsahovat zastaralé informace. Základem je utřídit si vlastní myšlenky, uvědomit si, co potřebujete a co chcete sdělit zdravotníkům. Buďte struční, zdůrazněte specifika, která vás stresují nebo uklidňují. Zdvořilost pomůže k navázání osobního vztahu s personálem.
Struktura porodního plánu
Základem porodního plánu by mělo být zamyšlení nad tím, co je pro vás důležité v jednotlivých fázích porodu. Jednou z možností je rozložit plán do následujících částí:
- Osobní údaje: Základní informace o vás.
- Preferované činnosti během porodu: Specifikace vašich přání ohledně průběhu porodu, jako je například:
- Přeja si, aby vám bylo dítě ihned po narození položené na břicho (skin-to-skin kontakt).
- Požadavek na oddálení podvázání pupečníku do jeho dotepání.
- Přání ohledně tlumení bolesti.
- Ošetření novorozence: Vaše preference ohledně prvního ošetření miminka po porodu.
Doporučená doba pro sepsání porodního plánu je mezi 34. - 36. týdnem těhotenství. Je vhodné jej zkonzultovat s porodní asistentkou nebo dětskou sestrou předem, aby bylo možné upravit případné medicínsky či provozně nesplnitelné požadavky.
Standardní ošetření novorozence po porodu
Standardní ošetření čerstvě narozeného miminka s dobrou poporodní adaptací probíhá na speciálně vyhřívaném lůžku přímo na porodním sále. Cílem je zajistit co nejrychlejší a nejbezpečnější adaptaci novorozence na život mimo dělohu.
Okamžitý kontakt matky a miminka (Bonding)
Okamžitý kontakt „kůže na kůži“ mezi matkou a novorozencem (bonding) je realizován na přání rodičů po porodu donošeného miminka s dobrou poporodní adaptací. Miminko je ihned po porodu položeno na břicho nebo hrudník matky, je osušeno a přikryto nahřátou plenou a dekou. Bonding může trvat okolo 2 hodin. Během této doby je novorozenec monitorován pomocí pulsního oxymetru a pravidelně kontrolován dětskými sestrami nebo porodními asistentkami. V případě císařského řezu v celkové narkóze nebo jiných operačních výkonech může bonding provádět otec nebo jiná dospělá osoba.
Ošetření pupečníku
Pupečník je přerušen po jeho dotepání. Může jej přestřihnout partner nebo doprovod, pokud si to přeje. Svorka na pupečníku poté zůstává a nesmí být sundávána.
Měření a vážení novorozence
Miminko je po porodu standardně změřeno a zváženo. Tyto úkony lze odložit a doplnit až po bondingu, je-li poporodní adaptace bezproblémová. Někteří rodiče si měření přejí, jiní ne, a je vhodné to sdělit personálu předem. Hmotnost miminka v prvních dnech po porodu sledujeme; mírný váhový úbytek je běžný, neměl by však přesáhnout 10 % porodní hmotnosti.
Prevence zánětu spojivek
Během ošetření po porodu se podávají kapky Ophthalmo-Septonexu® do každého oka k prevenci hnisavého zánětu spojivek, který může vzniknout po kontaktu s bakteriemi při průchodu porodními cestami.
Vitamin K (Kanavit)
Vitamin K je podáván jako prevence krvácivých chorob novorozenců. V těhotenství neprochází placentou, proto nejsou jeho zásoby u novorozence dostatečné. Nejbezpečnější způsob je jednorázová aplikace do svalu. Alternativně lze podat v kapkách, v tomto případě je nutné je podávat pravidelně každý týden až do 12. týdne života.
Očištění novorozence
Přibližně 2 hodiny po porodu je provedena nezbytná očista kůže novorozence od krve. Rodiče si mohou přát očistit a vykoupat miminko sami, je však nutné to sdělit personálu předem.
Sledování novorozenecké žloutenky
V průběhu hospitalizace se hlídá rozvoj novorozenecké žloutenky, která může vzniknout, pokud játra miminka nestačí rychle odbourávat rozpadlé červené krvinky. Vyšší riziko vzniku žloutenky mají miminka předčasně narozená nebo ta s horší poporodní adaptací, ale nevyhýbá se ani donošeným novorozencům. K jejímu sledování se používá bilirubinometr; v některých situacích je nutné odebrat krev pro stanovení přesné hladiny bilirubinu.
Vyšetření novorozence na žloutenku
Screeningová vyšetření novorozence
Součástí péče o novorozence je několik screeningových vyšetření, jejichž cílem je co nejdříve odhalit vrozená onemocnění a zahájit jejich léčbu.
Screening vrozené katarakty
Jednoduché vyšetření pomocí oftalmoskopu, které vyloučí vrozený zákal čočky.
Screening metabolických vad
Metabolické vady jsou vzácná, ale závažná onemocnění. Odebírá se kapka krve mezi 48.-72. hodinou života. Podrobnosti lze najít na www.novorozeneckyscreening.cz.
Otoakustické emise (OAE)
Neinvazivní vyšetření sluchu miminka. Výbavné otoakustické emise vyloučí poruchu sluchu.
Vyšetření kyčlí (včetně sonografie)
Fyzikální a ultrazvukové vyšetření k záchytu vývojové dysplazie kyčelního kloubu. První vyšetření provádí ortoped v porodnici, další kontroly následují v 6 týdnech a ve 3 měsících věku dítěte.
Péče o novorozence v porodnici a na oddělení šestinedělí
Péče o miminko je náročná, ale zároveň krásná práce. Vše se rodiče naučí s klidem a trpělivostí, s počáteční pomocí sestřiček a lékařů novorozeneckého oddělení.
Rooming-in
Novorozenci jsou na pokojích společně s maminkami - tzv. rooming-in. Děti maminek po císařském řezu nebo s komplikovanější poporodní adaptací jsou zpočátku pod dozorem lékařů a sestřiček v observační místnosti a za maminkami jsou pravidelně nošeny.
Podpora laktace
Velký důraz je kladen na rozvoj laktace s cílem, aby co nejvíce dětí odcházelo z porodnice plně kojeno. Většina dětských sester se věnuje laktačnímu poradenství.
Délka hospitalizace
Doporučená délka hospitalizace novorozence po porodu je dle Ministerstva zdravotnictví 72 hodin. V některých případech, například při potřebě časné kontroly stavu propuštěného miminka, může být novorozenec propuštěn dříve.
Neonatologická jednotka intenzivní péče (NeoJIP)
Na neonatologické jednotce intenzivní péče se staráme o novorozence předčasně narozené (od 32. týdne těhotenství), s poruchami poporodní adaptace, nemocné (infekce, poruchy metabolismu) a novorozence s vážnými vrozenými vývojovými vadami. Jednotka má k dispozici pokoje pro doprovázející maminky. Návštěvy rodičů jsou po dohodě možné kdykoliv, s preferencí času mezi 10.-19. hodinou. Návštěva prarodičů je možná maximálně jednou během hospitalizace z epidemiologických důvodů.
Ambulantní péče a poradny
Ambulance je určena pro děti předčasně narozené či s jinými porodními komplikacemi. Úzce spolupracujeme s neurologickou, kardiologickou, oční i ORL ambulancí.
Výživa novorozenců a kojenců
Nejpřirozenější a nejvýhodnější stravou pro novorozence a kojence je mateřské mléko. Kojenecká výživa by měla být používána pouze na doporučení lékaře nebo kvalifikované osoby. Světová zdravotnická organizace doporučuje výhradné kojení do 6 měsíců věku dítěte a pokračování v kojení až do dvou let věku dítěte.
Přechod na kojeneckou výživu má zvýšené finanční a sociální dopady. Pro zdraví kojence je důležité důsledně dodržovat doporučený postup přípravy, dávkování a použití kojenecké výživy. Batolecí mléka, příkrmy, kaše a sušenky by měly být pouze součástí smíšené a vyvážené stravy dítěte.
V prvních týdnech života se nedoporučuje používání dudlíků a dokrmování z lahve, aby nedošlo k narušení techniky kojení. Při dokrmování lze použít alternativní způsoby krmení. Veškerou stravu pro dítě do 1 roku je doporučeno připravovat z kojenecké vody.
První stolice by měla být odvedena nejpozději do 48 hodin po porodu, stejně jako první močení.
Rizika a specifické situace
Některé situace mohou vyžadovat specifickou péči:
- Příliš malé miminko (hypotrofické) nebo příliš velké miminko (hypertrofické): V těchto případech je dítě ohroženo nízkou hladinou krevního cukru - hypoglykemií. Pokud je hladina cukru nízká, dítěti je podán dokrm.
- Hypoglykémie: Kontroluje se po porodu z kapky krve. V případě nízké hladiny může být podán dokrm.
Každý dokrm je podán se souhlasem rodičů a nejlépe přímo matkou po zaškolení personálem.
Vybavení pro novorozence
V porodnici jsou k dispozici následující pomůcky pro péči o novorozence:
- Pojízdná postýlka
- Monitor dechu
- Přebalovací stůl
- Vanička s lehátkem
- Váha
- Pomůcky k ošetřování novorozence
- Kojenecká kosmetika
- Novorozenecké prádlo a lůžkoviny
Je možné si zapůjčit monitor dechu MonitorBaby za poplatek.
tags: #porodni #plan #osetreni #novorozence