Za nedonošené se považují děti, které se narodí dříve než v 37. týdnu těhotenství (standardní délka je 40 týdnů). Extrémně nezralým novorozencům pak bývá méně než 28 týdnů. Nejvíc rizikové jsou přitom děti, které mají porodní váhu pod 1500 gramů. Předčasně narozených dětí přibývá. Každé desáté dítě v Česku se narodí předčasně. Z toho zhruba dva tisíce jako těžce a extrémně nezralých. Počet předčasně narozených dětí se zvyšuje. V roce 2002 se v ČR předčasně narodilo šest procent dětí, v roce 2013 už šlo o 8,3 procenta, což je nárůst o dva tisíce dětí. Je to číslo vysoké, ale stále nedosahuje úrovně západních států či USA.
Česká neonatologie se posouvá díky zlepšenému přístrojovému vybavení a strukturálním změnám. Dříve nebylo přístrojové vybavení, takže z dnešního pohledu umírala řada dětí zbytečně. Pokroky v neonatologii ovšem neskončily devadesátými léty. Odborníkům se jen v posledních letech podařilo hned několik úspěchů. Zlepšení se podařilo nastartovat v 90. letech - ještě v roce 1995 byla úmrtnost 3,4 promile. Na špičce ovšem jsme, co se týče nízké dětské úmrtnosti, která se dlouhodobě pohybuje kolem jednoho promile.
Nejčastější formy trvalého postižení předčasně narozených dětí jsou: Dětská mozková obrna, poruchy zraku a sluchu, záchvatová onemocnění a mentální retardace s poruchami učení a chování. Nedonošené děti mohou mít dechové obtíže související s nezralostí plicní tkáně a apnoické pauzy. Dojde-li navzdory intenzivní péči k nezvratnému poškození mozku, lze u dítěte očekávat trvalé následky. Nezralý novorozenec narozený do 32. týdne gestačního věku vyžaduje specifické sledování a léčbu.
Vznik a rozvoj centra perinatologických center je klíčový pro centralizaci péče. V České republice je systém péče o nedonošené děti na velmi vysoké úrovni. Základem úspěšnosti je centralizace péče o tyto děti. V případě nutnosti je narozené dítě hospitalizováno na jednotce intenzivní a resuscitační péče a při lehčí nezralosti na oddělení intermediární péče. Po stabilizaci zdravotního stavu je nezralý novorozenec přeložen z jednotky intenzivní a resuscitační péče na intermediární oddělení. Pokud je to možné, bývá dítě přeloženo přímo na rooming-in pro nezralé novorozenec, kde pobývá společně se svojí matkou či otcem.
Role rodiny je v péči o nedonošené děti zásadní. Zásadně se změnilo zapojení rodičů do ošetřovatelského procesu. Již u nejmenších dětí by měl být kontakt co nejdříve po porodu. Klokánkování vede k dřívějšímu propuštění z nemocnice a pevná vazba mezi dítětem a rodiči má pozitivní vliv na vývoj mozku. Separace matky a novorozence může mít vliv na genom a poruchy se mohou předávat generacemi. Bez bezpečnosti a hygienických opatření však hrozí infekce. V Plzni mají v nemocnici 20 lůžek pro matky, jejichž dítě je v inkubátoru, aby denně nemusel nikdo dojíždět.
Centra rané péče a program NIDCAP usilují o individualizovanou péči o novorozence a jejich rodiny. Jde o nejvyšší stupeň, jakého se dá dosáhnout, a v současnosti jsou taková centra v Evropě jen několik a v ČR žádná. Pro mě je určitým vrcholem, že by maminka mohla být hospitalizována na pokoji s dítětem i ve stavu, kdy dítě potřebuje intenzivní péči. Perinatologická centra a síť 12 center po republice tvoří hlavní základ úspěšnosti péče.
Výměna informací a ekonomická podpora hrají důležitou roli. Došlo k sjednání rozsáhlého příspěvku na přístrojové vybavení a na následnou péči v norských fondech, což má zajistit provoz ambulancí a další sledování dětí. Pro rodiče je důležitá propouštěcí zpráva s korigovaným věkem a plánovaným sledováním v neonatologické ambulanci. Neonatolog koordinuje očkování, vyšetření a rehabilitaci a zajišťuje další odborná vyšetření (oční, ortopedie, genetika).
Mezi novými trendy patří zapojení psychologické podpory maminky i tatínků během pobytu v nemocnici a po propuštění. Psychický stav matky hraje klíčovou roli v celém procesu zotavování. Nedoklubko se aktivně podílí na osvětě a spolupracuje s odborníky na poskytování multidisciplinární podpory rodinám předčasně narozených dětí. Rozpojení rodičů a izolace mohou vést k poporodní depresi a ovlivnit adaptaci dítěte. Projekt Škoda Auto a Znesnáze má za cíl vytvořit mobilní aplikaci jako digitální pomocník pro psychologickou podporu rodin a rozvinout komunitní sdílení zkušeností a praktické rady pro péči o nedonošené děti.
Co znamená gestační věk a jak ovlivňuje péči?
Gestací věk novorozence se odráží na zralosti orgánů a tkání a tedy na jeho připravenosti k samostatnému životu. Nezralý novorozenec je definován jako novorozenec narozený od hranice životaschopnosti, která bývá udávána od 22. do 25. gestačního týdne až do konce 37. gestačního týdne. Porodní hmotnost novorozenců v této skupině bývá pod 2 500 g. Velmi malou podskupinu tvoří novorozenci s porodní hmotností menší než 500 g. Dělení nezralých novorozenců podle váhy a týdne těhotenství je důležité pro výběr léčebných přístupů a prevenci komplikací.
Nejčastějšími příčinami předčasného porodu jsou špatná socioekonomická situace, komplikace zdravotního stavu matky, genetická zátěž, infekční onemocnění, užívání návykových látek a další. Čím dříve je dítě narozené, tím více je nezralé a zranitelné a tím vyšší je riziko trvalých postižení. Než se narodí, prochází dítě komplexní adaptací na dýchací, oběhovou a nervovou soustavu. Poporodní adaptace může vést k poškození mozku a následně k DMO, poruchám zraku, sluchu a epilepsii.
Zásadním způsobem se změnila kvalita péče díky centralizaci a specializovaným pracovištím. Důležitost je kladená na vývojovou rehabilitaci a ranou péči, která zahrnuje i rodinu a její zapojení do procesu. Rodiče se učí technikám péče o nezralé dítě, včetně technik klokánkování a dalších metod podpory. Zlepšené vyšetření a vypracování dlouhodobých léčebných programů jsou klíčové pro minimalizaci rizika trvalých následků.
Rehabilitace a léčebné metody
Vývojová rehabilitace, známá jako Vojtova rehabilitační metoda, stimuluje vrozené pohybové vzory a pomáhá stabilizovat postury a dýchací funkce. Bobathova metoda se používá u starších kojenců a klade důraz na správnou manipulaci s dítětem. Kombinace těchto metod vede k lepší motorice a k posílení dechových svalů, čímž se řeší diastáza a další vývojové překážky.
V průběhu let došlo k významnému pokroku v péči o ohrožené novorozence, což vedlo k vyšší přežitelnosti a zlepšení kvality života. Rodiče nezralého novorozence by měli vědět, že v péči o své dítě nejsou sami a mají k dispozici multidisciplinární tým odborníků. Neonatolog sleduje vývoj dítěte, hodnotí jeho výživu a provádí rehabilitaci včetně koordinace očkování. V některých případech je doporučeno využití léčebně rehabilitačních středisek až po dosažení určitého věku.
Nedoklubko a veřejná podpora
Organizace Nedoklubko pomáhá dětem, rodičům i zdravotníkům a je známá široké veřejnosti jako podpora rodin s nedonošenými dětmi. Její výkonnou ředitelkou je Lucie Žáčková, sama maminka dříve narozené holčičky. Nedoklubko spolupracuje s odborníky a vytváří informační materiály a publikace pro nemocnice a rodiny. Nová publikace a mobilní aplikace pro psychickou podporu rodičů vznikají díky spolupráci partnerů jako Škoda Auto a Znesnáze. Cílem je snížit pocit izolace a poskytnout praktické rady a komunitní prostor pro rodiče.
Hipoterapie a další terapie mohou pomáhat s koordinací a svalovou silou, a to i u dětí po narození. Hipoterapie je specializovaná terapeutická metoda, která využívá pohyb koně ke korekci pohybu člověka prostřednictvím zlepšení koordinace, svalové síly a aktivizace svalových řetězců. Všechny tyto postupy a podpora rodičů vedou k lepším vyhlídkám na plnohodnotný život pro nedonošené děti.
Každé dítě je jiné a má jinou sílu i zdravotní stav. Individuální posouzení rizik, situace rodičů a hmotnost dítěte určují, jakÁ péče bude poskytnuta a jaké výhledy jsou realistické. Po propuštění se dítě nadále sleduje v neonatologické ambulanci až do dosažení samostatné chůze a následně v případě DMO až do tři let věku. Důležitá je koordinace programů a pravidelných vyšetření, které zajišťují kontinuitu péče.
U některých dětí může docházet k dlouhodobé rehabilitaci a podpoře, kterou poskytují rodičům a dětským neurologům. Dlouhodobá péče a koordinace vyšetření zahrnují plánované návštěvy, očkování a rehabilitační cvičení podle individuálních potřeb dítěte. Včasná neurologická vyšetření a vývojová rehabilitace jsou klíčové pro maximalizaci vývoje a minimalizaci rizik trvalých následků.
Speciální kapitola: příběhy a kazuistiky
V podkapitolách si můžete přečíst konkrétní kazuistiky nedonošených dětí i s následnou péčí. Identifikační údaje jsou změněny. Kazuistika 1: Petr V., narozen 12.6.2017, matka sledována pro těhotenský diabetes s nutnou léčbou inzulinem. Kazuistika 2: Radka Š., narozena 28.12.2016, matka léčena pro sníženou funkci štítné žlázy. Kazuistika 3: Veronika R., narozená 20.8.2017 ve 30. gestačním týdnu. Kazuistika 4: Lukáš A., narozen 24.1.2017, těhotenství po umělém oplodnění. Porod císařským řezem ve 34. týdnu. Viktor 30.
Jak poskytnout první pomoc, když se dusí dítě, mladší jednoho roku?
tags: #web #o #nedonosenych #detech