Porod (lat. partus) je ukončení těhotenství narozením živého nebo mrtvého dítěte. Jako porod živého dítěte se označuje vypuzení nebo vyjmutí z dělohy plodu, který jeví alespoň jednu vitální známku (pohyb, křik, tonus, pulzace pupečníku) bez ohledu na gestační stáří a na porodní hmotnost. Mrtvě narozené dítě je plod bez známek života a s váhou nad 500 g (ev. 25 cm dlouhý, ev. starší 22+0 - pokud nelze určit váhu). Předčasný - do ukončeného 37. v termínu - 38.-42. opožděný - po 42. I. II. III. Frekvence kontrakcí zpočátku nepřesahuje 1-2/10 min.
Klíčovou úlohu v iniciaci porodu mají hormony - hlavní jsou biochemické změny v myometriu. Během gravidity je myometrium udržované v relaxaci celou řadou látek (relaxin, CRH (corticotropin-releasing h.), progesteron). Myometrium začíná produkovat bílkoviny - tzv. Základní hodnota je bazální tonus (BT) - vyjadřuje výši intrauterinního tlaku, na počátku I. 1. 2. 3. jednodušší je zevní tokometrie - to stanovujeme hlavně frekvenci kontrakcí (4-5/10 min na konci 1. průměrná doba trvání I. průměrná doba trvání I.
Faktory, které určují průběh II. Poloha hlavičky - je v poloze příčné nebo I. šikmé (při obyčejném postavení) nebo II. Následující pravidlo platí pro všechny polohy hlavičky plodu - vedoucí bod se při normální rotaci otáčí dopředu za sponu, a to bez ohledu na to, kde se předtím nacházel - např. při dorzoposteriorních postaveních opisuje rotující malá fontanela oblouk až 135°.Trvání - bývá delší při dorzoposteriorních postaveních (také je při nich více poruch mechanismu II. Konkavita porodních cest nutí hlavičku k záklonu (není to ale změna v deflexní polohu), tím se prořeže nejprve oblast malé fontanely (záhlaví), pak předhlaví, čelo, obličej a nakonec bradička.
Vedení II. Při zjevné obstrukci či známkách aspirace (zkalená plodová voda) novorozenci odsajeme hleny, příp. z podvázáného pupečníku vytneme asi 10 cm a odešleme na rozbor plynů a ABR, pak dále ještě test na syfilis, event. v ČR se od 60. let propaguje aktivní vedení III. porodní doby - abychom omezili poporodní krevní ztráty → podáváme ihned po porodu (někdy dokonce již po porodu hlavičky) - i.v. mezi tyto manévry patří např. odloučenou placentu žena porodí (max. prozkoumáme celistvost blan (měly by být porozeny min. Porod může v případě donošeného těhotenství začít přirozeně kdykoliv mezi 37. - 42. týdnem těhotenství.
Na tuto častou otázku neexistuje jednoduchá, jednoznačná odpověď. Žena cítí děložní stahy: - Poslíčci: jde o bolesti, které chystají porodní cesty a připravují maminku na porod. Poslíčci se mohou vyskytnout i tři týdny před porodem. Poznáme je podle toho, že jsou co do frekvence i síly nepravidelné.
V tom případě doporučujeme teplou sprchu, masáž, odpočinek, klid… - Kontrakce: jedná se o pravidelné stahy dělohy, které postupně zesilují, nutí ke změně pozice a žena je začíná rozdýchávat. Když si nejste jistá, jestli už přišel ten správný moment, neváhejte se na nás kdykoliv obrátit a svou situaci zkonzultovat. Stejně tak doporučujeme zavolat na vybraný porodní sál ještě před odjezdem do porodnice.
Porod jen zřídka probíhá tak rychle a dramaticky jako ve filmech. Kdy jet do porodnice vám odtečení plodové vody řekne jen zhruba v polovině případů. Přečtěte si, jak obvykle probíhá porod, buďte připravená a především klidná. Kdy jet do porodnice? Příchod miminka pak kromě odtoku plodové vody spolehlivě ohlásí kontrakce. Ty nejprve pocítíte jako tlak v podbřišku nebo jako nutkání jít na záchod. Kontrakce budou postupně stále častější a silnější.
V této fázi (první doba porodní) se vám zkracuje a otevírá děložní hrdlo, rozšiřuje se tzv. porodnická branka, která nakonec skoro úplně splyne s pochvou a uvolní cestu děťátku, a odteče plodová voda, většinou samovolně. Pokud k tomu nedojde, porodník při vaginálním vyšetření šetrně protrhne plodovou blánu, aby voda mohla odtéct. První doba porodní je nejdelší fáze. První doba porodní je přesně ten čas, kdy vám porodník může nabídnout epidurál.
Fáze porodu | 3D animace (2/2)
Anestetikum se píchá injekcí do horní části bederní páteře, když je děložní hrdlo optimálně rozšířené, a o jeho použití si rozhodnete sama. Epidurál se doporučuje, když má maminka astma, epilepsii, nemoci srdce nebo diabetes, u rodiček se závislostí na nikotinu, alkoholu nebo drogách, u preeklampsie a v případech rizikových porodů, kdy se očekává porod císařským řezem. Tam je jeho nespornou výhodou, že tiší bolest, uvolňuje svaly pánevního dna, a tím i porodní cesty.
V druhé fázi porodu se kontrakce opakují už po 2-3 minutách, jsou silnější a mohou trvat 60-90 vteřin. Porodník zkontroluje, jestli děťátko sestupuje porodními cestami správně otočené, a když je vše v pořádku, můžete přirozeně v rytmu vlastních kontrakcí začít tlačit. Jakmile je hlavička dítěte v pánevním východu, porodník zhodnotí, jestli raději nastřihnout hráz, aby hlavička lépe prošla, nebo ne. Jakmile je venku hlavička s ramínky, máte to nejnamáhavější za sebou. Zbytek tělíčka už projde velmi rychle a bez obtíží.
2. 3. a 4. doba porodní jsou oddechové. Asi 5 minut po děťátka vyjdou plodové obaly a placenta. Můžete cítit slabší kontrakce, není to ale podmínkou. Čtvrtá doba porodní je pak preventivní. Lékařský personál vás ještě zhruba 2 hodiny po porodu sleduje kvůli riziku silnějšího poporodního krvácení.
Za kontrakce můžete považovat i poslíčky neboli nepravé kontrakce. Při nich se děloha pouze připravuje na porod, ale ještě nerodíte. Od kontrakcí je rozeznáte tak, že se bolest nestupňuje. Další nepříjemné stahy svalů můžete cítit při tvrdnutí bříška. To může být dočasně způsobeno třeba tím, že jste zvedala něco těžkého nebo se jinak napínala. Takové ztvrdnutí by mělo během chvilky odeznít. Pokud se ale opakuje častěji, i když jste v klidu, řekněte o tom svému gynekologovi.
Pokud vám bříško ztvrdne víc než 20krát za den, zejména po 34. týdnu těhotenství, jděte k lékaři hned. Nelekejte se toho, že se děťátku chce na svět 5 dní před termínem. Termín nikdy není úplně spolehlivý a málokterá žena v něm opravdu porodí. Lékaři berou za standardní termín porodu jakýkoli čas mezi 39.-42. týdnem těhotenství. O předčasný porod jde až tehdy, když se děťátko narodí před dokončeným 37. týdnem těhotenství. Po 42. týdnu těhotenství lékaři obvykle vyvolávají porod uměle.
Přenášení miminku neprospívá a drobnější maminky by pak s porodem většího dítka mohly mít problém. Pokud se děťátku nechce ven přirozenou cestou nebo dojde ke komplikacím, je nutný porod císařským řezem. Ten je rychlý a díky anestetikům bezbolestný. Někdy může být po konzultaci s lékařem plánovaný předem. Studie také ukazují, že děti narozené císařským řezem mívají slabší imunitu, než děti narozené vaginální cestou.
Při císařském řezu totiž neprocházejí rodidly, kde přijdou do styku s přirozenými kulturami laktobacilů, které jsou základem naší pozdější obranyschopnosti. Takové děti je obzvlášť důležité krmit mateřským mlékem alespoň prvních 6 měsíců. Paradoxně ovšem právě děti narozené tzv. sekcí bývají podle studií po 3. Pro další užitečné rady a podporu nejen během těhotenství, ale i po narození miminka, se zaregistrujte do HiPP BabyClubu.
Jiřín v průběhu třetího trimestru může žena pociťovat tzv. poslíčky Braxtonovy-Hicksovy kontrakce. To jsou nepravidelné stahy dělohy. Když žena pociťuje kontrakce pravidelné, nejprve v intervalu 10 minut a později i častěji, jedná se o známku blížícího se porodu. Další známku představuje zrání děložního hrdla a odchod hlenové zátky. K odtoku plodové vody ještě před začátkem porodu dochází jen v asi 10-15 % případů, většinou na konci 1. doby porodu.
Porod dělíme na první, druhou a třetí dobu. První doba se otevírají cesty a trvá často 10-12 hodin u prvorodiček, u vícerodiček je kratší. Děložní hrdlo otevřené na 4-5 cm a plně připravené porodu. První doba bývá velmi bolestivá; lze ulevit vodní lázní, míčem nebo polohami. Epidurální analgezie je jednou z možností tlumení bolesti.
V druhé fázi porodu dojde k vypuzení plodu; hlavička nejdříve, potom zbytek těla. Dochází k možnému natržení hráze, někdy epiziotomie. Po narození následuje bonding matky a novorozence. Plodová šňůra bývá ponechána pulsovat, dokud puls nepřestane. Po porodu placenta vnější obnova dělohy a zbytky vaku blan. Časté je i podávání oxytocinu pro podporu kontrakcí a minimalizaci krvácení.
Fáze třetí a čtvrtá - placenta a období šestinedělí. Porod placenty bývá po krátkém zatlačení, odpovědnost za zajištění úplného vyjití placenty je na personálu. Zavinování dělohy je klíčové pro redukci objemu dělohy a vrácení do původní velikosti. Kojení vyvolává produkci oxytocinu a podporuje stažení dělohy. Během šestinedělí sleduje personál stav prsů a bradavek a kontroluje poporodní krvácení.
Spontánní porod bývá nejbezpečnější pro donošené dítě, ale sometimes vyžaduje asistenci. Kleště a vakuum extraktory mohou být použity v nutných případech akcelerace druhé doby, zvláště když císařský řez není praktický. Někdy se rodí vícečetně, kde druhé dítě bývá porozeno během několika minut. Akutní císařský řez se provádí v případě zdravotních komplikací, obezity nebo neúplného postupu při vaginálním porodu.
Porod do vody a domácí porody jsou alternativní formy, jež vyžadují pečlivé plánování a dohled zkušeného týmu. Porod do vody může zmírnit šok po narození, ale není dostupný ve všech nemocnicích a existují rizika infekce. Domácí porody jsou obecně považovány za rizikové bez dohledu lékaře. Partner a podpora během porodu hraje důležitou roli a může výrazně ovlivnit prožitek i výsledky.
Na závěr je důležité mít připravenou tašku do porodnice kolem 30. týdne a znát pravidla vaší porodnice. Při odtoku plodové vody sledujte barvu a zápach; při podezření na krvácení, jasně červené krvácení, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc. Před samotným porodem si promyslete svůj porodní plán a proberte jej s porodní asistentkou či lékařem.