Chorobné kožní projevy u malých dětí jsou nepříjemnou záležitostí. Ve většině případů se nejedná o nic vážného a ekzém postupem času sám vymizí. Na místě je konzultace s pediatrem, který vám případně doporučí návštěvu dermatologa. Obecně jde často o vrozené dispozice, vlivy zevního a vnitřního prostředí. Řada kožních nemocí je u dětí vyvolána psychickými vlivy např. Mnoho kožních diagnóz je typických pro novorozenecké období a v pozdějším věku se neobjeví. Příkladem jsou potničky. Jedná se o zanícené potní žlázy, které se projeví jako bílé tečky například na nose a časem samy vymizí.
Opruzeniny se vyskytují až u 50 % dětí nosících plenky, nejčastěji mezi 9. a 12. měsícem. Základem léčby je častá výměna plen. Důležité je omezit přehnaně časté mytí postižené pokožky. K obnovení bariérové funkce je vhodné aplikovat dětskou mast s obsahem rybího tuku nebo oxidu zinečnatého a dalších. Oblast pod plenkami je potřeba ošetřit po každém přebalení. Atopický ekzém se u kojenců nejčastěji projevuje ve 2. - 4. měsíci věku. Základním předpokladem úspěchu léčby a prevence dalších vzplanutí nemoci je vhodná volba oblečení, kosmetických přípravků a pracích prostředků, úprava jídelníčku, úprava a zkvalitnění domácího prostředí atd. Hlavní a nepostradatelnou léčbou jsou tzv. emoliencia (zvláčňující, promašťující krémy a masti).
Nejvhodnější způsob, jak pokožku pacienta šetrně omýt a zároveň zvláčnit a zabránit ztrátě vody, je pravidelné používání koupelového oleje. Koupel stačí provádět dvakrát, třikrát týdně a neměla by být delší než 10 minut. Při akutním zhoršení se aplikují lokální masti či krémy s obsahem kortikosteroidů. U kojenců je třeba brát ohled na poměr velké plochy kůže ke hmotnosti a tedy na riziko systémového účinku kortikoidů a možné otravy. Charakteristické je olupování v mastných šupinách a většinou i zarudnutí. Více než 2/3 kojenců v období mezi 3. týdnem a 3. měsícem po porodu je postiženo seboreou ve vlasové oblasti. Léčba je zdlouhavá, vyžaduje trpělivost, rodiče mohou očekávat efekt až za několik týdnů. U kojenců je bezpečné použití krémů a tekutých přípravků s obsahem močoviny neboli urey. Podle některých zdrojů se s ní setkává většina kojenců.
Jako první se objeví vysoká horečka, trvá až tři dny. Později se na zádech a tělíčku začne šířit vyrážka. Kopřivka je velmi běžná, projevuje se rudými vyvýšenými pupínky s bledým středem. Většinou hodně svědí a rozeseta může být po tělíčku nebo jen na určitých místech. Objevit se může po užití některých potravin či léků, poštípání hmyzem, změně teploty vnějšího prostředí. V podstatě se jedná o alergickou reakci. Svědivé projevy můžeme chladit studenými obklady a tlumit léky proti svědění, mezi které patří Fenistil kapky, Claritine sirup, Zodac kapky nebo sirup, Zyrtec kapky atd.
Jedná se o nejčastější bakteriální hnisavou kožní infekci. Původcem je stafylokok či streptokok. Léčba postačí lokální, pouze v závažnějších případech je třeba celková. Nekomplikované případy se léčí odstraněním krust např. mastí s 5% močovinou, následném opláchnutí slabým roztokem hypermanganu a aplikací 2-3x denně antibiotické masti nebo krému. Onemocnění je silně nakažlivé, proto platí přísný hygienický režim.
Jedná se o vysoce nakažlivé virové onemocnění. Hlavním příznakem je svědivá vyrážka. Nejprve se objeví načervenalé skvrnky, ze kterých po pár dnech vzniknou puchýřky naplněné tekutinou. Všechny formy vyrážky se objevují ve vlnách a postihují celé tělo. Dítě je infekční již 2 dny před výsevem a 3 dny po posledním výsevu, inkubační doba je 14 dní. Nemoc může provázet horečka, která postupně klesá. Léčba spočívá v tlumení svědění nanášením tekutého pudru s chladivým efektem a podání paracetamolu či ibuprofenu na snížení horečky. Případně je vhodné podání systémových léků tlumících svědění jako v případě alergické reakce.
Rádi Vám zodpovíme dotazy související se správným užíváním léků či lékovými interakcemi. Vyrážka u kojenců po zavádění příkrmů bývá často spojena s citlivostí pokožky a alergickými reakcemi na některé potraviny. Mnoho rodičů řeší, zda je vhodné vyřadit potraviny z jídelníčku dítěte, nebo zda pokračovat v kojení a hledat alternativní výživu. Důležité je sledovat souvislosti mezi příkrmy a výskytem vyrážky, zapisovat si, kdy se objevují, a konzultovat podezření s pediatrem nebo alergologem.
Věk, genetika a prostředí hrají významnou roli. Alergické a nealergické děti mají rozdílné složení střevních bakterií, což ovlivňuje imunitní reakce na mléčnou bílkovinu a jiné alergeny. Obecně se doporučuje začít s příkrmy mezi 4. a 6. měsícem, postupně a s odstupem 1-2 týdnů, abyste mohli snadněji identifikovat alergen. Mléčné mléko a bílkovina kravského mléka jsou časté příčiny kožních vyrážek u kojenců, spolu s dalšími potravinami a faktory prostředí.
Ve chvíli, kdy se objeví podezření na alergii, je vhodné konzultovat s alergologem, který provede kožní testy nebo krevní testy, a navrhne další postup. Pro rodiny s citlivou pokožkou a kojenci s atopickým ekzémem jsou vhodné emoliencia, hypoalergenní kosmetika a čisté, prodyšné oblečení z bavlny. Důležitá je pravidelná péče o kůži a přehledný jídelníček, který umožní snížit kontakt s alergenem a zlepšit stav pokožky.
Pokud se objeví náhlé otoky, potíže s dýcháním nebo rychlý nástup zhoršení po podání léku či po bodnutí hmyzem, jedná se o potenciálně život ohrožující stav - vyžaduje okamžitý kontakt se záchrannou službou. Všechny malé děti by měly být sledovány pro případ vývoje potíží po zavádění nových potravin a přípravků.
Běžné virové vyrážky u kojenců - typy, příznaky a léčba
U dětí s citlivou pokožkou je významná i volba lůžkovin a oblečení. Správné prostředí, pravidelné větrání a snížení prachu mohou výrazně přispět k snížení potíží. Většina vyrážek u kojenců je neškodná, ale některé mohou indikovat závažný stav, vyžadující lékařskou diagnozu a léčbu. Rodiče by se měli soustředit na včasné vyhledání odborné pomoci, pokud příznaky přetrvávají, zhoršují se nebo zasahují do kvality života dítěte.
- Pravidelná péče o pokožku a používání emolienci
- Výběr volného a prodyšného oblečení z bavlny
- Postupné zavádění potravin s odstupem 1-2 týdnů
- Vedení záznamů o výskytu vyrážky a souvislostech
Další typy vyrážek a jejich řešení
Kopřivka (urticaria) je nejčastější formou alergické vyrážky a může vzniknout po potravinách, lécích, hmyzu či chladu. Příznaky zahrnují svědění, pupínky a případně otoky. Doma pomáhají chladné obklady a antihistaminika druhé generace. Při závažnějších stavech a anafylaxi je nutný okamžitý zásah záchranné služby. Dlouhodobější kopřivka může vyžadovat specializovanou léčbu a nové léky vyvinuté v posledních letech.
Atopický ekzém je častý u dětí a vyžaduje dlouhodobou péči. Důraz je kladen na hydrataci, ochranné emoliencia a minimalizaci kontaktu s dráždivými látkami. Kontaktní dermatitida vzniká při kontaktu s drádivou látkou a vyžaduje vyhýbání se alergenům a použití jemných kosmetických přípravků.
Potravinové alergie jsou v raném věku velmi časté. Hlavními alergenmi bývá mléko, vejce, arašídy, ořechy, sója a pšenice. Reakce se mohou objevit na kůži, v trávicím systému i v dýchání. Při podezření na alergii je vhodné provést eliminační dietu a konzultovat s lékařem změny ve stravě dítěte i matky během kojení.