Dudlík dokáže v prvních měsících dítěti skutečně pomoci. Cítí ale potřebu uplatňovat tento reflex častěji, než krmení samotné. Miminka mají sací reflex, díky němuž jsou schopna sání z prsu nebo z lahve. I když postupem času sací reflex odeznívá, dudlání dítěti přináší libé pocity a vyhledává ho v pro něj náročných nebo emočně vypjatých situacích.
Načasování a význam poznání potřeby odvykání
Pokud to plánujete odnaučení dudlíku, je třeba zvolit správné načasování, jinak budou vaše snahy marné a pro dítě traumatizující. Dítě by se mělo odnaučit dudlání přes den do jednoho roku a přes noc do dvou. Pokud to však nepůjde a probrečí bez dudlíku celou noc, nelamte to přes koleno. Jak bylo výše zmíněno, dítěti dudlání pomáhá uklidnit se a často i usnout. Potřebu dudlání má většina dětí a dudlík je lepší variantou než cokoli jiného. Je ale pravda, že dudlík je nejen nejhygieničtější a zároveň nejsnadněji odnaučitelný.
Současné koexistence dudlíku a budoucího odkládání
Dudlík ve správný čas vyhodíte do koše, ale s peřinou natož s palečkem to uděláte velmi těžko. Do první třídy nikdo s dudlíkem nejde, ale dítě cucající si paleček občas zahlédnete. Dudlík vám také pomůže při omezování nočního kojení. Nejčastějším argumentem je možnost deformace patra a zubů. Názory odborníků se však liší a dudlíky doporučují i mnozí pediatři. V současnosti mají maminky na výběr spoustu druhů dudlíků, které jsou šetrné k dětskému patru. Přes den pak může omezovat dítě v řeči.
Postupné odvykání a jak vybrat správný přístup
Vy jste rodič a tudíž vy máte tu moc dudlík dítěti náhle jednou provždy odebrat - alespoň teoreticky. Postupné a citlivé odstavování od dudlíku budou asi všichni zúčastnění snášet nejlépe. Mnoha rodičům se osvědčilo dudlík nějak poškodit, aby se pak sám doničil a přestal být dítěti v puse příjemný. Někdo ho propichne a čeká, až se roztrhne, někdo ho rovnou natrhne až k držátku. Ať už máte pocit, že nastal správný čas, nebo je nutné se dudlíka zbavit ze zdravotních důvodů, pusťte se do toho a nevzdávejte to po prvním neúspěchu. A jak je to u vás doma? Poraďte dalším maminkám, co vám zafungovalo.
1) Postupné odvykání
Díky této metodě postupně omezíte aplikaci dudlíku až k jeho úplnému vysazení. Určete si místa a důvody, kdy ho určitě používat nebudete - například během hraní nebo při cestě autem. Současně snižte počet dudlíků, které máte doma, je to zbytečné lákadlo. Nakonec využívejte tišení dudlíkem jen ve chvílích, kdy si dítě potřebuje zdřímnout a před hlavním spánkem dne. Pokud je váš drobeček citlivý na změny, je tato metoda ideální.
2) Zabavte ho
Když vaše miminko zatouží po dudlíku, odveďte jeho pozornost obejmutím, písničkou, pohádkou nebo oblíbenou hrou. K tomu zkuste vyměnit dudlík za oblíbenou hračku nebo dečku. Pokud tuto metodu zkoušíte během uspávání, buďte připraveni, že to bude trvat déle, než jste zvyklí. Ale dítě si na usínání bez dudlíku brzy zvykne.
3) Rychle a bezbolestně
Následující metoda by se dala přirovnat ke strhnutí náplasti. Ze dne na den se zbavte všech dudlíků a buďte zcela neoblomní. Dítěti možná potrvá pár dní, než si zvykne; vhodnou příležitostí pro noční odchod je významná událost, jako narozeniny. Nové vjemy a dárky mohou odvést pozornost a dudlík na nějakou dobu nevzpomene.
4) Vymyslete si příběh
Příběhy jako Chlupa, Hupa a Luny jsou skvělým nástrojem pro rozvoj představivosti a zároveň pomáhají spojit ztrátu dudlíku s pozitivními emocemi. Vyrobte si krabičku na dudlíky a kouzelnou postavičku, která bude dudlík střežit. Krabičku můžete pověsit na strom nebo ji uložit na zvláštní místo pro dudlíkovou vílu, která ho vymění za drobný dárek.
5) Darování
Vysvětlete dítěti, že přišel čas poslat dudlík dál. Jeho darováním udělá jinému miminku velkou radost. Přípravy na odeslání a hledání nového majitele jsou skvělou příležitostí, jak dítě naučit dobročinnosti. Odměnou může být drobný dárek nebo samolepky.
6) Motivační systém
Vytvořte si vlastní motivační systém s tabulkou úkolů a hodnocením hvězdičkami. Ke každému hodnocení nezapomeňte připojit obejmutí a úsměv. Důležité je být důsledný, ale i citlivý k potřebám dítěte. Najděte balanc mezi pevností a empatií a poskytněte dítěti dostatek podpory během přechodu.
Praktické tipy a postoje během odvykání
Někdy je potřeba ukázat dítěti, že dudlík už nepotřebuje, ale zároveň mu nabídnout bezpečí a lásku. Zkuste klid, jasnou komunikaci a pozitivní rámec. Někdy je vhodné využít rituály, jako je předání dudlíku víle nebo jeho darování stromu či zvířátkům v lese. Důležité je, aby dítě cítilo, že se na něj rodiče spoléhají a že dělá důležitý krok směrem k samostatnosti.
Podpora rodičů a komunikace v rodině
Totéž platí pro sourozence a další členy rodiny. Je třeba, aby všichni táhli za jeden provaz. Příběhy, písničky a dětská fantazie mohou pomoci snášet odloučení od dudlíku. Někdy děti reagují na povzbuzení a chválu; jindy potřebují více času a trpělivosti. Obraťte se na pediatra či psychologa, pokud máte obavy o vývoj dítěte nebo pokud odvykání provázíte silnými emocemi.
Situace a varování
Ačkoliv mohou některé metody působit efektivně, ne všechno funguje pro každé dítě. Někdy mohou zdravotní či vývojové faktory vyžadovat specifický přístup. U dětí starších dvou let hrozí vyšší riziko infekcí středního ucha a důsledky na vývoj čelistí. Proto je důležité řešit odvykání citlivě a včas; podle některých odborníků by se měl dudlík opouštět nejpozději kolem dvou let, aby se předešlo deformacím zubů.
Tipy pro rodiče na závěr
- Vyberte vhodný okamžik a komunikujte s dítětem s empatií.
- Postupujte podle zvoleného plánu, buďte důslední a trpěliví.
- Používejte příběhy a hračky k udržení pozitivních emocí během odvykání.
- Odměňujte pokroky a vyhýbejte se tlaku či srovnávání s ostatními.
- Zvažte zapojení víly či rituálů, které dodají odvahu a smysl změně.

Malé krůčky k nalezení správné cesty: mnoho rodičů zjistí, že odstavení bylo jednodušší, než očekávali. Klíčem je hledat načasování odpovídající věku, vývojové fázi a povaze miminka, a být pro dítě oporou během změny.
Jak mluvit s dospívajícím dítětem, které už s vámi nemluví | vysvětluje psycholožka prof Šulová
Tabulka: Doporučené postupy podle věku
| Věk dítěte | Doporučený postup | Cíl |
|---|---|---|
| Do 1 roku | Postupné omezování během dne | Omezení denního dudlíku |
| 1-2 roky | Omezení nočního dudlíku, nabídka alternativ | Postupné odvykání bez traumatu |
| 2-4 roky | Rychlé nebo postupné odstraňování v závislosti na dítěti | Bezpečné ukončení zvyků |