Žijeme v hyperpropojeném světě, co dřív bylo zlomyslné, je dnes smrtící, říká v souvislosti s rychlostí a dosahem, jakým se maligní informace šíří na sociálních sítích Alexandra Alvarová. Pro srovnání uvádí analytička, spisovatelka a spoluautorka podcastu Kanárci v síti praktiky sovětské propagandy, která v 80. letech hlásala, že virus HIV vznikl v americké laboratoři Fort Detrick za účelem likvidace černochů. Trvalo šest let, než hoax zasáhl cílovou skupinu, zarezonoval u stovek tisíc Američanů a takzvaná Operation Infektion se stala nejúspěšnější operací studené války.
O tři dekády později obletělo svět dezinformační video Plandemic zpochybňující závažnost pandemie koronaviru. Dosáhnout 30 milionů sdílení mu trvalo šest týdnů. Alarmující podle Alexandry Alvarové není jen rychlost, s jakou se dezinformace šíří, ale i přesnost a přesvědčivost, s níž umí zacílit ty nejzranitelnější. Zásadní měrou k tomu přitom sami přispíváme svými interakcemi na sociálních sítích.
Krok za krokem: jak vzniká a šíří dezinformace
„Výborně věděli, kde se kulturně chytí jaký narativ, jaký hoax a proč, co ta kulturní bublina, národ, komunita nebo noviny udělají, jestli řeknou: ‚A to je nějaká blbost, anebo vždycky jsme si mysleli, že je to pravda!‘ Uměli to ušít tak, že to přesně zapadlo, věděli, ke komu mluví.“ AI má tuhle schopnost taky, a to nebezpečí je v tom, že vy dneska můžete poslat text, video, zkrátka tu message jenom určité skupině, o které víte úplně všechno: maminky 25-30, matky prvního dítěte, úzkostné, děti jsou nemocné, zápasící s financemi. Takhle si je nasázíte do databází a těmhle matkám ušijete na míru přesvědčivou message, která v nich vyvolá zápalný poplach - moment, který ve vás spustí reakci, kdy vypnete šedou kůru mozkovou a ocitnete se v bojovém módu: „Musím chránit svoje dítě“.
„Ten politik neví, že se ocitl v zajetí nějakého trendu a že je za něco odměňován a za něco trestán, ale že to jsou roboti. Myslí si, že je úspěšný, protože říká něco, co lidi chtějí slyšet, a ona to třeba vůbec není pravda. A on se najednou utrhne od reality a pluje někam daleko, kde žádní voliči nejsou, což neví. V jeho nejlepším zájmu je dostat informační prostor zpátky tam, kde bude mít reálný vliv na reálné lidi, kteří ho pak reálně zvolí,“ myslí si Alvarová.
AI, jazykové modely a regulace obsahu
Věří, že síly sociálních sítí ve svůj prospěch nevyužije už ani Donald Trump v nadcházejících prezidentských volbách v roce 2024. „Pokud do té doby náhle nezemře, tak bude ve vězení,“ říká s tím, že důkazy nashromážděné proti bývalému prezidentovi USA se podle amerických právníků zdají být natolik neprůstřelné, že je přesvědčená, že už to „ušmudlanou plichtou“ neskončí. Proč je Evropská unie v regulaci obsahu na sociálních sítí před Amerikou? V čem spočívá přesvědčivost jazykových modelů generovaných umělou inteligencí? Proč mají největší obavy z AI její tvůrci? A stane se příštím americkým prezidentem republikán Ron DeSantis?
Česká influencerová scéna a důvěra publika
Marie Heřmanová zkoumá také českou influencerskou komunitu. V jednom ze svých výzkumů sledovala, jak se prezentují influencerky a influenceři a jak se snaží docílit toho, aby působili důvěryhodně a autenticky. „A u těch žen je ta autenticita mnohem častěji o tom, že se snaží klást důraz na ten každodenní život a mluvit třeba o tom, že to všechno může vypadat na té síti fajn, ale ve skutečnosti taky mají blbé dny a jsou smutné a jsou věci, které se jim nedaří. (…) Je to hodně založené na komunikaci, že to je nějaká komunita dalších žen nebo holek, které tu influencerku sledují. Často se jich ptají na názor - holky, co si o tom myslíte vy a tak podobně.“
U influencerů to bývá mnohem více „důraz na nějakou autoritu a na nějakou integritu názorů, na profesionalitu. Co se týče vlivu influencerů na publikum, je to těžší otázka, než se na první pohled zdá. „Vliv je obecně něco, co se v mediálních studiích špatně měří,“ uvedla Marie Heřmanová.
Ani množství sledujících nebo počty zhlédnutí nejsou přímým ukazatelem jejich vlivu. Ti nejsledovanější „jsou často lidi, kteří třeba právě politiku ani nějak moc nekomentují a ten jejich vliv se projevuje hlavně v tom, že jsou schopní toho hodně prodat.“ Neznamená to ale podle Heřmanové, že mají ten největší vliv. Echo chambers neboli komnaty ozvěn naopak popisují efekt, který způsobuje lidské chování v rámci té filtrové bubliny.
Podle Heřmanové nejnovější výzkum v této oblasti ukazuje, že efekt těchto konceptů byl dlouho přeceňovaný a že jsme vystaveni mnohem větší diverzitě názorů, než jsme byli kdy dřív. Nesouhlasí s pohledem Jana Křečka, který o komnatách ozvěn mluvil v třetím díle Mediálního minima. Naší přirozenou reakcí je podle Heřmanové odsoudit názor, který se nám nelíbí, a ne se nad ním zamyslet, nové je pouze to, že díky sociálním sítím mnohem více vidíme zastánce jiného názoru, než je ten náš.
Dopady sociálních sítí na společnost a jednotlivce
Poslední část rozhovoru se týkala dopadů sociálních sítí na společnost i jednotlivce. Obecně je podle Marie Heřmanové těžké vyčlenit vliv sociálních sítí ze všech ostatních vlivů, které na nás působí. „Na té společenské úrovni se hodně řeší třeba právě nějaká domnělá souvislost s polarizací té společnosti, šíření dezinformací, dopady na politickou kulturu, politickou komunikaci a tak podobně.“
Co se týče dopadů na jednotlivce, tak se nejčastěji uvádí otázka psychického zdraví. Zejména u mladých dívek, které prochází obdobím dospívání, jsou zvlášť zranitelné a pochybují o sobě, tak tam může Instagram vstoupit a takové dívky ovlivnit. Vliv to může být negativní ve smyslu, že se bude cítit ještě hůř, ale také pozitivní, tedy že najde podobně pochybující a smýšlející lidi, kteří si budou vzájemně oporou.
5,5 milionů Čechů a Češek nad 16 let používá sociální sítě. Ty byly zpočátku vítané jako revoluční nástroj komunikace a technologie, postupem času však začaly přinášet nové, doposud nezmapované výzvy. V rozhovoru pro pořad Leonardo Plus Českého rozhlasu Plus téma sociálních sítí rozebrala antropoložka Marie Heřmanová.
„Sítě obrovsky přispěly ke společenským změnám. A je logické, že se teď také vezou na negativní vlně,“ vysvětluje antropoložka. Sociální sítě jsou totiž přímou součástí dnešní reality. „Sociální sítě jsou platformy založené na obsahu generovaném uživateli. My jako uživatelé obsah na nich vytváříme sami. Je dobré si uvědomit, že jsme toho součástí a ne by byli bezbranní uživatelé otroky sítě.
Výzkumnice se také dlouhodobě zabývá specifickým typem autority v rámci sociálních sítí, kterou představují influenceři, případně tvůrci obsahu, jak o sobě řada z nich hovoří. Své publikum si podle antropoložky zpravidla budují odlišným způsobem než politici, novináři nebo akademici: „[Jejich autorita] není založená na expertíze, ale spíš na osobní zkušenosti, na autenticitě.
- 5,5 milionů Čechů a Češek nad 16 let používá sociální sítě.
- Sociální sítě prohlubují pocit krize ze společenského a politického dění, tzv. polykrize.
- Influenceři budují autoritu prostřednictvím autenticity a osobní zkušenosti, nikoli expertízy.
- Echo chambers ukazují, že diversita názorů je větší než dříve, ale reakce na nesouhlas bývá ostřejší.
Kontext české umělecké scény a veřejného prostoru
Je podle Lukáčové české umění otevřené k umělkyním-rodičům? Co ji baví na intervencích do veřejného prostoru? Výstava Magie v době konjunktury a její videoinstalace ukazují, že video může být mocným médiem pro sdělení témat jako peníze a cash flow. „Video mi přijde obecně důležitým médiem, protože má moc předat informaci daleko snadněji než třeba fotografie nebo obraz,“ vysvětluje Lukáčová.

„Být v umění soutěživý není moc relevantní,“ dodává k nominaci na 30. Cenu Jindřicha Chalupeckého. „Beru to především jako příležitost vystavovat v hezkých prostorách s fajn lidmi a to ostatní si nepřipouštím.“
Heřmanová: Sociální sítě zviditelňují diverzitu názorů – pro společnost je to riziko i příležitost
Možnosti a výzvy regulace obsahu a budoucí vývoj
V diskuzích o regulaci obsahu na sociálních sítích a o tom, jak jazykové modely AI posilují či oslabují manipulaci, zůstává otázka: kdo má odpovědnost a jak chránit veřejný diskurz? Budoucnost může být ovlivněna kanály, které umožní lépe identifikovat cílené dezinformace a poskytnout uživatelům kontext a kritické myšlení.
| Téma | Klíčový poznatek | Praktické doporučení |
|---|---|---|
| Rychlost šíření | Dezinformace dosahují rychle velkých cílových skupin | Podporovat mediální gramotnost a ověřování zdrojů |
| Autenticita influencerů | Autenticita vychází z osobní zkušenosti a sdílení každodenního života | Transparentnost sponzorství a otevřená komunikace o spolupráci |
| Echo chambers | Koncept byl dlouho přeceňovaný, diverzita názorů je vyšší | Podporovat vystavování se různým názorům a kritickému myšlení |
5,5 milionů Čechů a Češek nad 16 let používá sociální sítě. Tyto platformy jsou platformy založené na obsahu generovaném uživateli a my jako uživatelé obsah na nich vytváříme sami. Je třeba si uvědomit, že nejsme pasivními oběťmi, ale aktivními účastníky dvoustranné komunikace.