Stres, kterému je vystavena těhotná žena, se může u jejího potomka projevit větší náchylností k depresím. Potvrdil to výzkum Kláry Marečkové, která v Ceitecu Masarykovy univerzity vliv prenatálního stresu na vývoj mozku potomků sleduje v rámci svého grantu Marie Curie Intra-European Fellowship. Sledovala 130 účastníků ve věku 23 a 24 let, z nichž polovinu tvořily ženy. Hlavní práce spočívala ve skenování jejich mozků, zpracování neurozobrazovacích dat a jejich propojení s daty z původních dotazníků projektu Elspac, do nichž ženy promítaly právě i stresové situace, kterým byly během těhotenství vystaveny.
„Zmapovali jsme tuto síť a u tří oblastí mozku se ukázala souvislost s prenatálním stresem. Práci na vlivech prenatálního stresu na mozek si zvolila proto, že na doktorátu v Kanadě pracovala v oblasti populačních neurověd. „Tam jsme měli přístup k velkým kohortám, kde se sledoval nejen životní styl lidí, ale také se sbírala jejich biologická a neurozobrazovací data. Kromě dotazníků a skenování mozků odebírala také vzorky slin od respondentů, které ale nakonec nevyužila.“
Domnívali jsme se, že by se mohla více projevovat u žen, a pak bychom zkoumali, jak pohlavní hormony jako estrogen či testosteron mohou regulovat rozdíly mezi muži a ženami. Prenatálnímu stresu a jeho vlivu na mozek se chce věnovat i dál. Poměrně rozsáhlou studii mohla neurobioložka uskutečnit mimo jiné díky novým přístrojům, které jsou v Ceitecu Masarykovy univerzity v bohunickém kampusu k dispozici, a také díky podpoře začínajícím vědcům, kterou institut poskytuje. Evropský grant, který má, totiž pokrývá jen náklady na její práci a případné konference, ale například skenování už ne. Měření a následné zpracovávání dat zvládla také díky vstřícnosti jak Evropské unie, tak univerzity.„
„Začala jsem pak pracovat na částečný úvazek a postupně přešla na plný. Mám velkou podporu manžela, takže péči o malou dceru zvládám i při práci,“ dodává Marečková s tím, že v těhotenství se nestresovala tím, že by se mohla dostat do stresu. Tento web používá soubory cookie. Stres matky v těhotenství ovlivňuje chování dítěte po narození. Finská studie provnávala vývoj dětí, jimž během jejich prenatálním období zemřel otec s dětmi, kterým otec zemřel v 1. roce života.
Děti, které přišly o otce před narozením, byly ve srovnání s druhou skupinou vystaveny zvýšenému riziku zločinnosti, alkoholismu a duševních chorob. Děti se narodí mnohdy předčasně, anebo s nižší porodní váhou ženám, které v těhotenství prožily stres. Bylo také zjištěno, že efekt těžkých stresujících životních událostí je kumulativní, tzn. čím více stresujících zážitků, tím nižší porodní váha dítěte. Studie opakovaně prokázaly, že u dětí, které se narodí matkám s odmítavým postojem k těhotenství, je vyšší procento porodních komplikací, více tělesných malformací a častěji se rodí mrtvé.
Stres je reakce organismu na událost, kterou naše tělo vyhodnotí jako hrozbu nebo nebezpečí. Abychom případnému nebezpečí dokázali čelit, zvýší se produkce stresových hormonů - kortizolu a adrenalinu. Ty tělo dostávají „do pozoru“. Někdy nám tento stav může pomoci s motivací a k dosažení lepších výkonů. Když jsou ve stresu nastávající maminky nebo ty, které se už o své narozené dítě starají, může ho to ovlivnit. Stres působící na těhotnou ženu obvykle vyvolá hormonální nerovnováhu a změny ve fungování imunitního systému. U dětí těchto maminek se pak může objevit náchylnost k řadě onemocnění, například k infekčním nebo duševním.
Tým vědců v čele s Irenou Štěpaníkovou se na toto téma zaměřil ve studii ELSPAC. U 2 075 matek byl zkoumán vliv stresu během těhotenství a v prvních 6 měsících po porodu na výskyt infekčních onemocnění dětí ve školním věku (7-11 let). Celkem bylo sledováno 41 různých stresových situací, například vysoce traumatické stavy jako úmrtí blízkého člověka, ale i častější situace jako snížení příjmů, hádka s partnerem, stěhování nebo ztráta zaměstnání. Výsledky ukázaly, že děti maminek s vyšším počtem stresových situací byly ve věku 7-11 let náchylnější k infekčním onemocněním. To platilo jak pro stresové situace prožité v těhotenství, tak pro stres v prvních 6 měsících po porodu. Dále vědci zjistili, že děti maminek, které se během těhotenství potýkaly se zdravotními problémy jako chřipkové onemocnění, zvracení, nevolnost či průjem, mají opět větší riziko výskytu infekčních onemocnění. National Health Service (2019). Stress. Stepanikova, I., Baker, E., Oates, G., Acharya, S., Uddin, J., Thon, V., Svancara, J. & Kukla, L. (2019) Perinatal Maternal Stress and Susceptibility to Infectious Diseases in Later Childhood: An Early Life Programming Perspective. The Journal of Psychology.

Stres matky během těhotenství má tedy široký dopad - od změn v imunologii a hormonálním prostředí až po dlouhodobé důsledky pro chování a zdraví dítěte. Výzkum Léa Takács a jejího týmu ukazuje, že emoce v těhotenství jsou proměnlivé a mohou mít významné dopady na psychické i kognitivní vývoj dítěte. Zatímco některé studie naznačují, že mírný zvláštní stres může být pro nervový systém prospěšný, chronický a extrémní stres má prokazatelné negativní dopady.
V souvislosti s klinickou praxí se ukazuje, že gynekologové mají jedinečnou pozici - jsou nejdostupnějším odborníkem, se kterým těhotná žena pravidelně přichází do kontaktu. Ptejte se pacientek na jejich psychickou pohodu, stresové faktory a sociální podporu systematicky - ne jen tehdy, když působí depresivně. Informujte pacientky o tom, že psychická pohoda přímo ovlivňuje průběh těhotenství a vývoj dítěte. Integrace screeningu duševního zdraví do rutinní prenatální péče není nadstandard - je to prevence s dalekosáhlými důsledky pro zdraví budoucích generací. Při příští návštěvě se zeptejte, zda pacientka odborníka skutečně kontaktovala.
Fetální programování a genderové rozdíly v vlivu stresu
Výzkumy ukazují, že kortizol, hormon produkovaný nadledvinami, hraje klíčovou roli v efektu stresu na plod. Sledovaná práce z Odense University Hospital v Dánsku ukazuje, že vyšší hladiny kortizolu ke konci těhotenství korelují s pokročilejším rozvojem rané řeči a že gender ovlivňuje výsledky IQ dětí. Zvláštní role placenty spočívá v ochraně plodu před nadměrným účinky kortizolu u dívek, zatímco u chlapců bývá ochrana nižší a IQ bývá náchylnější k vlivům mateřského stresu.
Podle výsledků prezentovaných na evropském kongresu endokrinologie může placenta přeměňovat kortizon na neaktivní formu, čímž chrání vývojové processy u dívek, zatímco u chlapců tato regule nepůsobí srovnatelně. Implikace těchto zjištění jsou významné pro pochopení, jak těhotenství ovlivňuje kognitivní schopnosti chlapců a dívek rozdílným způsobem. Převzato z Mensa World Journal, č. 139, 8/2024.
Psychické obtíže v těhotenství a po porodu: Veronika Hanušová | Příběhy zrození podcast
Praktické dopady pro zdravotní péči a osvětové aktivity
Gynekologové a porodní asistentky mají jedinečnou příležitost zavést rutinní screening duševního zdraví v prenatální péči. Důležité je získávat informace o psychické pohodě, stresových faktorech a sociální podpoře a směřovat ženy k adekvátní pomoci včas. Zároveň je klíčové vyvrátit mýty: mírný přechodný stres je normální součástí těhotenství, ale chronický a extrémní stres má prokazatelné dopady na plod. Integrace screeningu duševního zdraví do rutinní prenatální péče je prevence s dalekosáhlými důsledky pro zdraví budoucích generací, a proto by měla být standardní součástí péče.
Na závěr je důležité připomenout, že výzkumy ukazují širokou škálu faktorů ovlivňujících vývoj dítěte - od hormonálních změn a imunitních změn v matčině těle po sociální a environmentální podmínky. Znalost these souvislostí umožňuje odborníkům lépe podporovat těhotné ženy a jejich děti.

- Stres během těhotenství zvyšuje riziko předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti.
- Chronický prenatální stres zasahuje vývoj mozku a může ovlivnit budoucí duševní zdraví dítěte.
- Emoce a emoční prožívání v těhotenství jsou proměnlivé, ale změny jsou běžné a ne vždy patologické.
- Kortizol a další stresové hormony mají genderově specifické vlivy na vývoj plodu.
Infografiky a vizualizace uvádí například trendy v hormonálním prostředí během trimestrů a související vlivy na kognitivní vývoj -

tags: #vliv #stresu #na #nenarozene #dite