Jak nám zatelefonovala naše posluchačka, nápad porodit své druhé dítě v domácím prostředí jejího lékaře příliš nenadchl. Důvodem byla obava, aby při porodu mimo porodnici nedošlo k nějakému, pro dítě i pro ní samotnou nebezpečnému okamžiku. Lékaři si lépe než sama maminka dovedou představit a v tom je také utvrzuje osobní praxe, že takový porod doma by nemusel skončit dobře. Jeden z našich odborníků, docent Vít Unzeitig z brněnské gynekologicko-porodnické kliniky říká, že toto téma vždy vyvolá diskusi a vždy se objeví pro i proti.
Zabránit v podstatě ne. To se nakonec může stát při překotném porodu každé mamince, známe třeba porody už v sanitce a podobně. Není ani možné uvést nějaké přesné číslo takových porodů. Protože porody doma u nás nejsou prováděny v souladu s platnými právními předpisy a kromě těch akutních, které přijdou zcela neplánovaně, nejsou hlášeny do statistiky. Je prý také zajímavý fakt, že porod doma spíš vyžadují ženy z větších měst než maminky z venkova.
Docent Vít Unzeitig souhlasí s názorem, že takové to sterilní a přísné prostředí nemocnice není úplně to pravé. Unzeitig: Považuji domácí porod za nejhorší a největší zlo, které by mohlo české porodnictví potkat. Kdo nedělal akutní případy, neví nic o porodnickém riziku. Máme někdy povinnost rozhodnout během 10 minut o bytí či nebytí dítěte a matky. Takže lékaři samozřejmě nechtějí riskovat ani jeden ze životů o které v takovou chvíli jde. Rizikových okamžiků může být víc.
Unzeitig: Ze strany matky hrozí riziko akutního krvácení, při něm protéká dělohou za minutu půl litru krve. Pokud není včas podchyceno, tak do 5 minut odejde dva a půl litru krve z těla a pak dojde nutně ke kolapsu. Doma se za pět minut dostanete tak ke vchodovým dveřím. Ze strany dítěte může dojít k nitroděložní tísni plodu, to je v podstatě akutní nedostatek kyslíku, který je zprostředkován přes matku. Doma nedokážeme stav rychle ovlivnit, většinou končí akutním císařským řezem a zdravotnická zařízení jsou povinna do 20 minut od stanovení důvodu jej provést.
A co nějaký kompromis? Unzeitig: Jedinou možnou cestou by mohlo být vytvoření porodních domů s úzkou spoluprací se stávajícími zdravotnickými zařízeními a umístěnými v jejich blízkosti. Obsluhovaly by je vysoce kvalifikované porodní asistentky, lékaři by byli trvale k dispozici, aby existovala jistota, že při případné komplikaci bude zajištěna adekvátní první pomoc. Problematika domácích porodů je téma, které se - pro neznalé možná překvapivě - bytostně dotýká i problematiky záchranné služby. V případě jakýchkoliv závažných komplikací je to totiž právě záchranka, která je volána na místo, a to často již v situaci, která je mimo nemocnici prakticky neřešitelná a navíc emočně nesmírně vypjatá.
Je samozřejmé, že žádná strana nechce připustit, že by právě její postoj měl přinášet nižší bezpečnost rodiček nebo dětí. Doposud byly ale argumenty obou táborů založené spíše na emocích a osobní zkušenosti, než na datech. V ČR navíc, „díky“ zcela chybějící legislativě, probíhají plánované domácí porody „na pomezí ilegality“. Jakmile pak dojde k závažnější komplikaci a je volána záchranka, možná z obavy z hrozící odpovědnosti, možná z obavy z negativní medializace, se po příjezdu záchranářů zjevně plánovaný porod občas mění na „nečekaný a překotný“ a z porodní asistentky se stává „náhodně procházející známá“.
Je naprosto zřejmé, že v této patové a odborně nejhorší možné situaci nemohou existovat žádná spolehlivá data a vše se tak dlouhé roky udržuje v rovině emotivně vyhraněných názorových rozepří. Nicméně jsou na světě země, kde je situace odlišná - data sbírají a vyhodnocují velmi pečlivě. A právě na výsledky kvalitních a vekých studií z těchto států (Nizozemí, Spojené Státy, Velká Británie, Nový Zéland, Švédsko, Kanada, Austrálie, Japonsko, Island a Norsko) se zaměřili kanadští autoři pod vedením Huttonové ve své metaanalýze porovnávající závažné perinatální komplikace u porodů, kde se žena rozhodla rodit doma resp. v nemocnici.
Zahrnuté studie musely splnit přísná metodická kritéria a zahrnovaly pouze ženy, u kterých nebyly dopředu očekávané žádné porodní komplikace. Autoři rozdělili systémy na „dobře integrované“ a „ty ostatní“. V „dobře integrovaných“ systémech bylo riziko závažných komplikací u prvorodiček vyšší o 7%, u vícerodiček o 8% (OR 1,07 resp. 1,08) - tj. sice o něco málo vyšší, ale v zásadě srovnatelné s porodem v nemocnici. V „ostatních systémech“ - a to je bezesporu i případ ČR - bylo riziko komplikací u prvorodiček více než 3x vyšší (OR 3,17), u vícerodiček potom vyšší zhruba o polovinu (OR 1,58).
Výsledky jsou… no zkrátka takové, jaké jsou. Pro někoho možná překvapující, ať už v dobrém, nebo nedobrém smyslu, pro jiného až tak ne. V každém případě mně osobně se ze zkušenosti zdají velmi realistické a navíc potvrzující, že současná „partyzánská“ válka v ČR, v níž hraje hlavní roli zejména ego všech zúčastněných, je pro děti ve skutečnosti nejhorší možný scénář. Případná snaha zakázat domácí porody by byla naivní a nerealistická - ženy, toužící rodit mimo nemocnici, tady byly, jsou a budou. Z toho vyplývá, že zbývá jediná možná cesta - celý systém musí dostat řádný zákonný i odborný rámec, přinášející do něj mimo jiné i poskytování nezkreslených a úplných informací, monitorování kvality a bezpečnosti i prvky odpovědnosti. Čím dříve, tím lépe pro všechny, ale hlavně pro ty děti. Což ostatně také dokazují data citované studie.
Právní rámec a praxe: co to znamená pro zdravotníky a rodičky
Ústavní soud České republiky rozhodl, že porodní asistentky (resp. odborník vzdělaný v oblasti porodnictví) mohou asistovat u domácích porodů. Tato činnost však není považována za poskytování zdravotní péče podle současné legislativy. To znamená, že na domácí porody vedené asistentkami se nevztahují standardní zdravotnické záruky a odpovědnost za případná rizika nese rodička. Soud zároveň apeloval na zákonodárce, aby současnou právní úpravu zpřehlednili a reflektovali vývoj v oblasti porodnictví a reprodukčních práv.
Mohou nyní porodní asistentky bez obav asistovat u domácích porodů? A mají ženy možnost vyhledat jejich služby pro domácí porod? Díky nedávnému rozhodnutí Ústavního soudu je odpověď na obě otázky jasná: ano. Asistentky by se měly i nadále řídit mezinárodními standardy a doporučeními svých profesních organizací. Mohou porodní asistentky otevřeně nabízet své služby pro domácí porody? Ano, nyní mohou bez obav své služby nabízet, včetně stanovení podmínek, ceny a dalších detailů. Do této chvíle jim za takové jednání hrozila pokuta až 1 milion Kč, což Ústavní soud označil za nesprávné.
Jaké jsou nyní kompetence porodních asistentek? Kompetence zůstávají nezměněny a vycházejí z jejich vysokoškolského vzdělání. Právně však asistence u domácích porodů není považována za poskytování regulované zdravotní péče. Služby budou poskytovány na základě soukromoprávní dohody mezi asistentkou a rodičkou, která si tento typ péče vybere se všemi souvisejícími důsledky.
Co znamená tento nález v praxi pro práva a odpovědnosti zdravotníků? Mimo rámec zdravotní péče neznamená bez odpovědností. Na tento typ poskytování služeb se váže řada obecnych právních odpovědností, mj. odpovědnost za odbornou radu. Odpovědnost zde znamená povinnost hradit škodu, kterou by zdravotník způsobil tím, že by rodičce poradil špatně. Předmětem je i informovaný souhlas a pravidla smluvního vztahu mezi asistentkou a rodičkou.
Ústavní soud vyzývá státní orgány, aby zjednodušily a zpřehlednily právní rámec a aby do budoucna reflektovaly vývoj v porodnictví a reprodukčních práv. Cílem je dosáhnout plného uznání role porodních asistentek a jejich zařazení do systému veřejného zdravotního pojištění, avšak s jasně definovanými odpovědnostmi a standardy kvality.

V souvislosti s politikou a praxí je důležité monitorovat mezinárodní zkušenosti. Na Mezinárodní konfederaci porodních asistentek (ICM) lze nalézt vyjádření k domácím porodům a doporučení pro širší kontext ginekologicko-porodnické péče. Vyjádření ICM k domácím porodům a související doporučení mohou sloužit jako východisko pro rozvoj domácích služeb v rámci bezpečného a transparentního systému.
V závěru lze říci, že cesta k bezpečnému a respektujícímu systému domácích porodů vede skrze jasný legislativní a odborný rámec, který reflektuje data z mezinárodních studií, umožňuje využití kvalifikovaných porodních asistentek, zajišťuje informované rozhodování rodiček a zlepšuje spolupráci záchranných služeb a zdravotnických zařízení. To vše bez zbytečné redukce práv rodiček na volbu místa porodu, ale s důrazem na bezpečnost dětí a realistické řízení rizik.
| Rizika při domácím porodu | Rizika při nemocničním porodu |
|---|---|
| Aktuální krvácení, rychlý pokles krevního zásobení | Rychlá dostupnost intervence, zvládnutí krizí |
| Nedostatek kyslíku plodu při nitroděložní tísni | Možnost okamžité resuscitace a monitorování |