Ovoce a zelenina jsou zdrojem mnoha důležitých vitamínů, minerálů, antioxidantů a dalších prospěšných látek, které jsou nezbytné pro zdravý vývoj dětí a správnou funkci jejich imunitního systému. Zvláště vláknina hraje v tomto ohledu klíčovou roli. Kromě toho, že navozuje pocit sytosti, pomáhá čistit střeva a podporuje zdravou střevní mikroflóru.
Vláknina se ve stravě dítěte poprvé objevuje až s nasazením prvních zeleninových a ovocných příkrmů, protože mateřské mléko ji neobsahuje. V tomto období života si dítě také osvojuje základní stravovací návyky. Jakmile si dítě zvykne na pět až šest jídel denně, je ideální ke každému pokrmu přidat kousek ovoce nebo zeleniny, čímž lze snadno dosáhnout doporučovaných minimálně pěti porcí ovoce a zeleniny denně, známých jako „Five a day“.
Důležité upozornění: Trávicí systém dítěte se vyvíjí přibližně do dvou let, a proto by neměl být přetěžován. Do této doby se dětem obecně nedoporučují celozrnné potraviny. Zároveň je vhodné ovoce zbavit tvrdé slupky, kterou ještě nedokážou dostatečně rozkousat.
Pokud dítě konzumuje dostatek ovoce a zeleniny, není nutné příjem vlákniny uměle zvyšovat.
Proč některé děti ovoce a zeleninu odmítají?
Existuje několik důvodů, proč děti nemusí přijít ovoci a zelenině na chuť. Nejčastěji je to nová, neznámá chuť, na kterou si ještě nezvykly, nebo chuť, která neodpovídá jejich očekáváním. V takových případech je vhodné upřednostňovat sezónní ovoce a zeleninu, které má v daném období výraznější a plnější chuť. Alternativou mohou být ovocné kapsičky, které jsou vyrobeny ze zralého ovoce, vypěstovaného na specializovaných farmách bez použití chemických hnojiv.
Přijetí určitého druhu potraviny může ovlivnit i jeho konzistence. Jablka nebo okurky mohou dětem připadat příliš tvrdé, zatímco broskve nebo nektarinky naopak příliš měkké. Stejně tak mohou dětem vadit malá semínka u jahod či malin, nebo slupky u švestek či hroznového vína. Je také důležité si uvědomit, že jíme i očima, a proto hraje důležitou roli barva potravin. Některé děti mohou odmítat červená rajčata, ale oblíbit si žlutá, a naopak jim nemusí vyhovovat zelenina zelené barvy.
Věděli jste, že čím tmavěji zelená zelenina je, tím více vitamínu C obsahuje?
Co tedy dělat, když vaše dítě různé druhy ovoce a zeleniny zcela odmítá? Vyzkoušejte osvědčené tipy, které dětem pomohou si k nim postupně najít cestu.
Sedm tipů, jak dětem zajistit dostatek ovoce a zeleniny
1. Plánujte jídelníček
Rozmyslete si s předstihem, jaká jídla budete svému dítěti přes den připravovat, a ke každému zkuste přidat kousek ovoce nebo zeleniny. Nemusí být nutně součástí receptu. Stačí třeba jen ozdobit jogurt kolečky banánu nebo zpestřit svačinku okurkovými srdíčky.
2. Zkoušejte různou konzistenci
Ovoce a zeleninu můžete připravovat různými způsoby. Možná je vaše děťátko připravené přejít z mixované stravy na větší kousky a dává vám to najevo odmítáním rozmixovaných pokrmů. Nebo mu naopak vadí kousky zeleniny v polévce. Zkoušejte proto z ovoce i zeleniny vykrájet různé tvary, nastrouhat je, rozmačkat či rozmixovat do hladka, nechat je syrové nebo je mírně povařit či připravit na páře. Oblíbené jsou také šťávy, ve kterých můžete smíchat více druhů ovoce a zeleniny.
3. Kombinujte různé druhy
Čím více druhů ovoce a zeleniny vaše dítě jí, tím více vitamínů a dalších důležitých látek získá. Zkoušejte mu proto nabízet oblíbené kousky společně s těmi, které zatím nemá rádo. Pokud mu nechutná mrkev, zkuste připravit dýňovou polévku a část dýně nahraďte mrkví.
4. Nabízejte neustále dokola
Buďte trpěliví a nabízejte svému potomkovi různé druhy ovoce a zeleniny opakovaně. Může se stát, že brokolici desetkrát odmítne a po jedenácté si ji vezme, protože mu bude chutnat oběd, který připravila babička. V žádném případě ale dítě do jídla nenuťte, aby si k ovoci a zelenině nevytvořilo odpor. Dopřejte mu čas, aby si na novou chuť zvyklo.
5. Udělejte z jídla zábavu
U dětí často při jídle rozhoduje způsob, jakým jim ho podáte. Zkuste na to jít hravě a zapojit svou fantazii. Můžete si společně s dětmi vyrobit zvířátka z různých kousků ovoce a zeleniny, doplnit oběd či večeři různými zeleninovými tvary, nebo vyzkoušet ovocné kapsičky, které jsou k dostání i v BIO kvalitě. Díky praktickému balení se hodí i na výlety a větší děti je navíc zvládnou sníst úplně samy.
6. Nechte výběr na dítěti
Může se stát, že má vaše dítě jablka rádo, ale zrovna na ně nemá chuť, jen vám to ještě neumí říct. Dejte proto kousky různých druhů ovoce či zeleniny na talířek nebo do misek se speciálním uzávěrem, ze kterých si děti mohou samy brát. Dítě si tak bude moci samo vybrat ovoce nebo zeleninu podle toho, na co má zrovna chuť, a spokojení budete všichni.
7. Buďte příkladem
Děti vidí ve svých rodičích velký vzor. Buďte jim příkladem a upravte svůj jídelníček tak, aby obsahoval dostatek ovoce a zeleniny. Malé děti obvykle chtějí dělat přesně to, co jejich maminka nebo tatínek.
Vláknina v dětské stravě: Doporučení a specifika
Příjem vlákniny je pro děti klíčový, ale je důležité jej nepřehánět, zejména u dětí do tří let. Nadměrný příjem vlákniny může způsobit, že dítě nezvládne z potravin přijmout dostatek energie, bílkovin a tuků. U dětí ve věku do 3 let se celozrnné výrobky obecně nedoporučují, a to i z důvodu možného rizika aspirace zrníček.
Mateřské mléko vlákninu neobsahuje. Doporučený denní příjem vlákniny pro děti se obvykle vypočítává jako 5 gramů plus 1 gram na každý rok věku. Například pro pětileté dítě to znamená 10 gramů vlákniny denně.
Vláknina se dělí na dva typy: rozpustnou a nerozpustnou. Rozpustná vláknina v kontaktu s tekutinou bobtná a vytváří gelovitou konzistenci. Zpomaluje vstřebávání některých živin, například glukózy, a pomáhá tak udržovat stabilní hladinu cukru v krvi. Zároveň váže žlučové kyseliny a cholesterol a pomáhá jejich vylučování z těla. Mezi typické zástupce patří psyllium a inulin.
Nerozpustná vláknina naopak vodu neváže, ale v trávicím traktu zvětšuje objem stolice a urychluje její průchod střevem, čímž podporuje pocit sytosti.
Mezi nejlepší zdroje vlákniny patří:
- Zelenina: brokolice, kapusta, květák, mrkev, brambory (se slupkou)
- Ovoce: maliny, hrušky, jablka, ananas, sušené švestky
- Semínka: chia, lněná, tykvová, sezamová
V případě, že je obtížné pokrýt doporučený denní příjem vlákniny pouze stravou, lze sáhnout po doplňcích stravy. Je však důležité nepřehánět to s množstvím a myslet na zvýšený příjem tekutin. Doplňky stravy s vlákninou by se neměly užívat na noc.
Lyofilizované (mrazem sušené) ovoce je další možností, jak zvýšit příjem vlákniny. Během lyofilizace se z plodů odstraní pouze voda, zatímco ostatní živiny, včetně vlákniny, zůstávají v koncentrované podobě. Lyofilizované ovoce je lehké, křupavé, má dlouhou trvanlivost a je 100% přírodní.
Doporučení pro příjem vlákniny u dětí
Obecně platí, že u dětí by se s příjmem vlákniny nemělo přehánět. V případě, že je ve stravě malých dětí dostatek zeleniny a ovoce, není nutné příjem vlákniny navyšovat jiným způsobem.
Doporučený denní příjem vlákniny pro děti:
- Kojenci: Denní příjem vlákniny není pro kojence specificky stanoven.
- Batolata a starší děti: Věk dítěte v letech + 5 gramů. Například 4leté dítě by mělo sníst denně alespoň 9 g vlákniny.
Nadměrná konzumace potravin bohatých na vlákninu může negativně ovlivnit vstřebávání některých minerálních látek, jako je železo, vápník, fosfor nebo zinek. Přebytek vlákniny může také způsobit zažívací problémy, jako je nadýmání nebo bolesti břicha.
Nedostatek vlákniny ve stravě je často způsoben nadměrnou konzumací potravin živočišného původu, zejména mléka, mléčných výrobků a masa.
Trávicí problémy u dětí a role vlákniny
Trávicí problémy u kojenců a dětí do tří let jsou poměrně běžné. Mezi nejčastější patří:
- Koliky: Způsobené nezralostí trávicího systému.
- Ublinkávání (reflux/regurgitace): Souvisí s nezralostí horní části trávicího traktu.
- Zácpa: Může být způsobena nedostatečným příjmem vlákniny nebo tekutin, nevhodným typem mléka, zaváděním příkrmů nebo nadměrnou konzumací mléčných výrobků.
- Průjem: Nejčastěji infekční, ale může být vyvolán i dietní chybou, potravinovou alergií nebo závažnějším onemocněním trávicího traktu.
Jak pomoci při zácpě u dítěte?
- Dohlédněte na dostatečný příjem tekutin.
- Zařaďte do jídelníčku potraviny bohaté na vlákninu (celozrnné obilniny, syrové ovoce a zeleninu).
- Podporujte zdravou střevní mikroflóru pomocí probiotik a prebiotik.
- Dbejte na pravidelnost stravování.
- Podporujte fyzickou aktivitu dítěte.
- Omezte potraviny, které mohou způsobovat zácpu (např. těstoviny, rýže, banány).
- Vyvarujte se nadměrné konzumace mléčných výrobků.
V případě potřeby lze využít potravinové doplňky obsahující vlákninu, které pomáhají změkčit stolici a podporují růst přirozené střevní mikroflóry. Klasická projímadla nejsou pro malé děti vhodná; po poradě s lékařem lze použít sirup laktulózu nebo glycerinový čípek.
Probiotika a prebiotika pro zdravá střeva
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které prospívají střevní mikroflóře. Nacházejí se v fermentovaných potravinách, jako jsou jogurty, kefír nebo kysané zelí, a jsou dostupné i ve formě doplňků stravy. Pomáhají udržovat rovnováhu mikroorganismů v trávicím traktu, podporují trávení a vstřebávání živin a posilují imunitní systém.
Prebiotika jsou specifické druhy vlákniny, které slouží jako potrava pro prospěšné bakterie ve střevech. Podporují růst a aktivitu prospěšných bakterií a pomáhají udržovat zdravou rovnováhu střevní mikrobioty. Mezi běžná prebiotika patří inulin a fruktooligosacharidy (FOS).
Střevní mikrobiota dítěte se utváří v průběhu prvních 1000 dní života. Její složení je důležité pro správnou funkci střev, imunitu a celkové zdraví. Pro děti jsou vhodné probiotické kapky, které lze přidat do mléka nebo podat na lžičce.