Klára Kalíšková, ekonomka a výzkumnice zaměřující se на dopady delší rodičovské dovolené na ekonomiku i na samotné ženy a jejich děti, upozorňuje na význam flexibilního trhu práce a dostupnosti předškolní péče. Přímo souvisí s tímto tématem i sutí šetření neziskovky MUMDOO, které ukazuje, že nízká zaměstnanost žen na mateřské není jen osobní volbou, ale strukturálním problémem spojeným s kapacitami školek, sociálními normami a pracovně-legislativními podmínkami.
Podstata problému: proč se ženy na mateřské méně vracejí na trh práce
Náhradní péče o děti není dostupná pro velkou část dětí do 4 let, což výrazně omezuje možnosti rodičů, zejména matek, vracet se na plný či částečný úvazek. V České republice je aktuálně kolem 210 000 matek s dětmi do 4 let bez práce, jejichž průměrný preferovaný úvazek je 12 hodin týdně; při průměrné hodinové mzdě 215 Kč to znamená 11 000 Kč měsíčně. Zapojení nepracujících žen na trhu práce podle jejich preferencí by přineslo ročně zhruba 9,108 miliardy Kč na daních a odvodech.
Dalších 150 000 matek s malými dětmi pracuje průměrně 17 hodin týdně; jejich preferovaný úvazek je oproti tomu vyšší o zhruba čtyři hodiny týdně. Příčiny neflexibilního trhu a nedostupnosti předškolních zařízení nelze redukovat na jeden faktor; jde o kombinaci nedostatku kapacit, sociálních norem a rigidních pracovních praktik. Dlouhá mateřská dovolená a nízká nabídka flexibilních úvazků vedou k jednomu z největších propadů zaměstnanosti matek v Evropě.
Ekonomické dopady na státní rozpočet a daňové tok
Podle odhadů by zvýšená zaměstnanost rodičů pečujících o děti do 4 let mohla státu vynést miliardy korun ročně prostřednictvím daní a sociálních odvodů. Například zvýšené zapojení žen z mateřské dovolené by podle výpočtů MUMDOO přineslo nové veřejné prostředky v řádech miliard Kč. Odborníci zdůrazňují, že tento efekt je zároveň klíčový pro stabilitu penzijního systému a snížení genderových rozdílů na trhu práce.
Podobně se uvádí, že část žen po mateřské dovolené začíná s podnikáním; 70 % Češek, které začínají podnikat, jsou matky na mateřské či rodičovské dovolené. Část z nich si tedy hledá flexibilní práci formou živnosti, a to z důvodu potřebné flexibility a možnosti skloubit podnikání s péčí o děti.
Kapacity předškolních zařízení a jejich dopad na zaměstnanost
Výzkumy ukazují, že nedostatek kapacit v mateřských školách a dětských skupin má za následek jeden z největších propadů v míře zaměstnanosti žen během mateřství. Studie MUMDOO spolu s daty ze Školského registru MŠMT a Sčítání lidu naznačují, že dostupnost péče je klíčovým faktorem pro návrat žen na trh práce. V sousedství obcí a městech se dramaticky liší dojezdové vzdálenosti a šance na získání místa v mateřské škole.
Vliv kapacit na regionální mobilitu a zaměstnanost
Shromážděná data ukazují, že v některých obcích se dostupnost snížila kvůli výstavbě satelitních městeček, kam se nastěhovala řada mladých rodin s předškolními dětmi. To má dopad na místní poptávku po péči a na schopnost rodičů pracovat ve své domovské obci.
Vládní a legislativní kontext: co se změnilo a co naopak brzdí
V posledních letech došlo k několika důležitým novelám zákonů, které zlepšily flexibilitu pracovního trhu: sleva na sociálním pojištění u zkrácených úvazků, vznik sousedských dětských skupin a plánovaná flexinová novela Zákoníku práce, která má držet zaměstnavatelům stabilní pozici pro rodiče až do dvou let věku dítěte. Tyto kroky vidí výzkumnice Klára Kalíšková jako pozitivní, ale není to dostatečné řešení. Potřebujeme hlubší reformu trhu práce, širší nabídku flexibilních úvazků a lepší integraci podpůrných programů pro rodiče na mateřské či rodičovské dovolené.
Podíl žen podnikatelek v Česku je stále nízký (asi 30 %), což je výrazně pod průměrem EU. Přesto existuje potenciál, že zapojením více žen do podnikání a na trh práce by se česká ekonomika mohla posunout dopředu. Projekt Ženy zítřka a program Ženy na startu usilují o to, aby ženy, zejména matky, získaly podporu pro rozjezd vlastních podnikatelských aktivit a sladění práce s rodinou. Vznikají také infrastruktury pro flexibilní práci, jako jsou coworkingové prostory a firemní školky, které by usnadnily návrat rodičů na trh práce.
Praktické kroky a doporučení pro zlepšení situace
- Rozšíření kapacit předškolní péče a zlepšení dostupnosti dětských skupin mimo hlavní město, aby rodiče mohli pracovat ve svém okolí.
- Podpora flexibilních úvazků, sdílených pozic a práce na dálku i po ukončení rodičovské dovolené.
- Vytvoření aktivních komunit rodičů ve firmách a podpora vstřícnosti vůči dětem na pracovišti (firemní školky, dětské koutky).
- Transpozice evropské směrnice o transparentním odměňování a podpora rekvalifikací, aby se zaměstnance lépe adaptovali na měnící se trh práce.
- Podpora podnikání maminkám na rodičovské dovolené prostřednictvím cílených inkubátorů a programů, jako je Ženy na startu, s jasnou hodnotou pro ekonomiku a stát.
Navíc je důležité zlepšit data a výzkum: propojení administrativních zdrojů a vytváření datových registrů by umožnilo přesnější analýzy dopadů rodinné politiky na vzdělání a zaměstnanost žen. Srovnání s nordickými zeměmi ukazuje, že propojené a dostupné databáze umožňují kvalitnější výzkum a efektivnější politická rozhodnutí.
Historické kontexty a témata související s mateřskou dovolenou
Historicky byla mateřská dovolená a rodičovský příspěvek koncipovány tak, že zaměstnavatel měl držet pracovní místo jen do určité doby. Reforma z roku 1995 rozšířila délku podpůrného období, avšak snižovala garance pracovního místa po určité době. Tato změna vedla k vyšší nezaměstnanosti matek po ukončení nejdelšího období rodičovské dovolené, ačkoli vliv na aktivitu dětí po dosažení školního věku už nebyl tak silný. Moderní přístupy usilují o vyrovnání těchto efektů prostřednictvím pružnějšího trhu práce a kvalitnější předškolní péče.
Další důležité téma je genderový pay gap a penzijní nerovnost. Role rodičovství často přispívá k rozdílům ve mzdách a pozdějších starobních důchodcích. Zvyšování zapojení žen do pracovního procesu a motivace k dalšímu vzdělávání mohou pomoci tyto nerovnosti postupně snižovat.
Specifické poznámky a statistika z průzkumů
Podle průzkumů MUMDOO se 7 % rodičů na mateřské či rodičovské dovolené nechce pracovat, zatímco 93 % by si v různém rozsahu rádo přivydělalo. Zároveň 84 % firem nabízí alespoň částečné zkrácené úvazky v některých pozicích. U rodičovských programů a flexibilních řešení vidíme trend, že firmy často narážejí na to, žeManagement na některých úrovních nechce změny přijmout, i když existuje potenciál pro lepší využití pracovní síly a diverzitu.
Podíl matky v předškolním věku a regionální rozdíly v kapacitách předškolní péče hrají klíčovou roli v rozhodování o návratu na trh práce. Důležitost racionálního a koordinovaného postupu mezi státem, samosprávou a soukromým sektorem je zřejmá pro posílení ekonomického potenciálu celé společnosti.

Práva při mateřské a rodičovské dovolené: Od odchodu po návrat
Čísla ukazují, že průměrný věk prvorodiček se zvyšuje (například 30,5 let v roce 2022). Rodičovská dovolená tak ovlivňuje kariérní trajektorie žen po dlouhé období; některé ženy se během mateřství rozhodují pro podnikání, což může mít pozitivní dopad na ekonomiǩu a daně, avšak vyžaduje vhodnou podporu a infrastrukturu pro udržitelný růst.
Aktuální výzvy a perspektivy do budoucna
Budoucnost České republiky spočívá v posílení flexibilního trhu práce, lepší dostupnosti péče o děti a prohloubení dvoustranné spolupráce mezi firmami a rodiči. Implementace prorodinných pracovních praktik, rozšíření kapacit předškolní péče a podpora rekvalifikací jsou klíčové pro snížení genderových rozdílů a posílení HDP. S tím úzce souvisí i program Ženy zítřka a iniciativy zaměřené na podporu žen, které chtějí kombinovat rodinu se svým profesním růstem a podnikáním.