Péče o krávu po porodu a optimální telení: zkušenosti a doporučení

Péče o krávu po porodu je klíčová pro její zdraví a budoucí produkci mléka. V tomto období prochází kráva zásadními změnami a potřebuje speciální péči. Prevence nemocí: Po porodu je kráva náchylnější k různým onemocněním, jako je mastitida nebo metritis. Mastitida je jedním z nejčastějších onemocnění dojnic. Podpořte metabolismus Ca vašich zvířat a předejděte problémům s nastupující laktací, pohyblivostí a zdravím. Zvyšte výkonnost a vitalitu vašeho dobytka. Poskytněte vašim zvířatům volný přístup k nezbytným minerálům a stopovým prvkům. Zabraňte zranění a usnadněte manipulaci s vašimi zvířaty. Usnadněte si práci při porodech a minimalizujte riziko zranění jak pro vás, tak pro zvíře. Prevence a léčba výhřezu dělohy. Vitamin C je důležitý pro zdravý imunitní systém. Zájem našich chovatelů skotu o výhody volného ustájení krav v průběhu celého mezidobí v poslední době významně narůstá. S tím také roste počet krav telících se volně, ve skupinových nebo i individuálních porodních kotcích. V naší chovatelské praxi až dosud, kromě vazných porodních stání, převládají skupinové porodní kotce, které jsou v povědomí chovatelů zafixovány jako funkční, organizačně jednoduché a také prý levné. Mnohé projekční organizace se jiným systémem než skupinovými kotci nezabývají, a to ze stejných důvodů, jak je výše uvedeno. Argumentace pro toto jednání je poněkud jednoduché. Chovatelé to prý chtějí a ono to také funguje. Zdá se, že v posledních letech v celém vyspělém chovatelském světě, tj. včetně naší republiky, začínají sehrávat vzrůstající úlohu práva zvířat. Toto je nejlépe patrné při nových projektových řešeních stájí. Vztahy mezi jednotlivými funkčními okruhy ve stáji, k tomu chování zvířat a nikoliv na posledním místě i pracovní postupy, operace a rutiny, musí při tvorbě stájových zařízení být maximálně zohledněny. Cílem by mělo být, aby se pro zvíře vytvářelo takové chovné prostředí, které by maximálně zohlednilo využití jejich užitkových schopností, a to i s ohledem na maximální pokles eventuálních ztrát. Ztráty v prvních dnech života telat jsou v našich podmínkách vyšší než si chovatelé přejí. Optimální odchov telat totiž začíná v prvních minutách života telete. Správná péče o krávu před otelením je významným prvkem pro nastartování laktace. Obtíže vzniklé v průběhu telení významně snižují užitkovost, ale také zhoršují plodnost, nehledě na zvýšení mortality telat, mnohdy i krav. Při tvorbě řešení telení krav je nutné zohlednit, že skot je druhem stádovým a tudíž potřebuje sociální kontakt, avšak na druhé straně se může dodržování tohoto pravidla na malé ploše, při nedodržení nutných individuálních vzdáleností, značně nevyplatit. Otázka zní, do jaké míry se tomuto požadavku a v tomto vysoce citlivém časovém období telení, musí vyjít vstříc. Předně se musí konstatovat, že ve volných porodnách, ať individuálních, tak i skupinových, jsou daleko více respektovány biologické požadavky krav a telat. To se projevuje zcela novým způsobem jejich chování. Objev inprintingu a jeho existence u savců naznačuje, že právě v období nejčastějšího postnatálního vývoje získává mládě prostřednictvím svého kontaktu s matkou nejdůležitější informace o vlastnostech svého druhu a že právě toto senzitivní období má pro utváření psychického života, resp. příštích sociálních vztahů mláděte zásadní význam. Při celkovém pohledu na chování komplexu MATKA - TELE v prvních hodinách po porodu, respektive. po narození se zjistilo, že mezi aktivitami obou jedinců v normálních případech existuje vztah jakési zpětné vazby. Totiž aktivita telete stimuluje aktivity matky (olizování) a naopak, aktivita matky urychluje nástup pohybové aktivity telete. Celá řada autorů vyslovuje domněnku, že pro vytvoření mateřského chování je rozhodující senzitivní období prvních třech hodin po porodu. Tvrdí se, že pro vytvoření specifických mateřských vazeb postačuje styk krávy s teletem během 5 minut bezprostředně po otelení. Tato vazba trvá i tehdy, když je tele odloučeno od krávy na 12 hodin a pak opět navráceno. Z literatury je známý poznatek, že krávy na velkoplošné pastvě před otelením se oddělují od stáda i několik set metrů. Tento projev je motivován potřebou matky koncentrovat se na porod a na vlastní tele právě v kritickém období poporodní aktivity telat, která je téměř výhradně využívána k vyhledávání vemene. K argumentaci pro užití skupinového a individuálního telení dlouho chyběly relevantní údaje. Zastánci skupinového telení dokonce často argumentovali zcela nepodloženými „fakty" o tzv. Z orientačních sledování vykonaných již před 10 lety vyplývaly podklady pro tvorbu hypotézy o nutnosti individuálních porodních kotců (IPK) vzhledem k tomu, že telící se kráva vyžaduje splnění dvou základních předpokladů, a to času a klidu. Obecným požadavkem pro chov vysokoužitkových dojnic je, aby pokud možno po celé mezidobí byly ustájeny v jednotné technologii. Proto i stáje pro reprodukční část mezidobí by měly být koncipovány jako volné boxové. I. II. Předporodní oddělení 20 (14) - 0 dní před otelením (speciální krmná dávka, zvýšený dohled) - tzv. III. IV. Krávy v oddělení I., II. a IV. by měly být podobně jako krávy produkční ustájeny v boxových ložích. Kráva s pravděpodobným datem otelení, či přímo s příznaky začínajícího telení, by měla být převedena z předporodního boxového ustájení do přímo navazujícího IPK, o ploše min. 9 m2. Nejvíce se osvědčily kotce s podlahou ve spádu 5 až 7 %, který zvyšuje suchost podestýlky. Zajímavý je i poznatek, že v období otvírací fáze většina krav stojí či leží proti sklonu podlahy. Otázka zní: že by jim tento protispád napomáhal ? Bezprostředně po vypuzení plodu se poloha mění o 180o tak, že záď je výše. Ze současných poznatků (jak bude dále uvedeno), se především z chovatelského hlediska skupinové porodní kotce (SPK) pro výkonná stáda nedoporučují. Asi 20 dní před otelením se na sucho stojící krávy přesouvají do skupiny krav tzv. tranzitních. Zde se jim poskytuje zcela jiná péče a výživa, než v předchozí skupině krav stojících na sucho. Změna krmné dávky usnadňuje lepší připravenost k vlastnímu telení a následně nastartování laktace. Ze zkušeností a z experimentů VÚŽV zcela jasně vyplývá, že tato praxe je nejen únosná, ale i nutná. Při zřejmých příznacích telení se krávy přesouvají do IPK. Zde setrvají po dobu všech fází telení, vlastního porodu a prvotní péče o tele. Bezprostředně po tom (většinou 6 až 18 hodin po otelení) se kráva přesouvá do stáda. Někteří chovatelé vytváří s úspěchem tzv. rozdojovací skupinu, jiní se tím nezdržují a přesunují krávy s dobrým a zřetelným označením rovnou do první produkční skupiny. Ve sledovaných podnicích tak druhé dojení těchto krav probíhá již v dojírně do konví, s produkcí směsného mleziva určeného pro druhé, event. třetí a další napájení telat. Tzv. nezralé mléko se dá takto stoprocentně využít pro telata. IPK jsou v pravidelných intervalech odklízeny, čištěny a desinfikovány. Četnost těchto opatření je závislá na počasí. V letním období tato četnost je mnohem častější, než v období zimním. Tím se samozřejmě zamezí tvorbě škodlivých plynů z mrvy, ale i výskytu much. U farem s větším počtem krav (> 400 kusů) jsou tyto IPK obsazeny v podstatě nepřetržitě. Zde vzniká určité nebezpečí nepřerušení infekčního řetězce. Při nedostatečném či nepravidelném čištění a desinfekci a při spolupůsobení nepříznivých klimatických podmínek, může dojít až k explosivním onemocněním. Potom je účelné, aby skupina byla v letním období přesunuta na pastvu, kde by se odehrálo i telení krav. Ideální je individuální porodní kotec - IPK, ve kterém se krávy mohou volně pohybovat.

Jak funguje ideální rozdělení stájí a telení

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. Lepší hygienou se snižuje infekční tlak na tele i krávu. 10. 11. Novorozené tele zůstává u matky 6 až 12 hodin. To plně postačuje, aby bylo optimálně ošetřeno a zajištěno mlezivem. Toto však musí být chovatelem velmi pozorně sledováno. 12. Při dlouhodobém sledování volného telení v optimálních podmínkách IPK pracovníci technologického oddělení VÚŽV v Uhříněvsi zjistili, že více než 92 % telení u multipar a více než 80 % telení u primipar probíhá samovolně, bez jakékoliv cizí pomoci. Dále se zjistil podstatně lepší zájem telete o napití mleziva. To se odehraje vesměs v prvních třech hodinách života telete. Z toho vyplývá velmi častá nezbytnost (10 až 15 % případů) vydojení alespoň 2 litrů mleziva a jeho podání přes cucák či sondou teleti, které tento zájem o napití neprojevilo. K tomu dále přichází nutnost dohledu nad otelenými krávami. Ještě poznámka k placentofágii. Je žádoucí a přirozená a nemělo by se jí zamezovat. Při etologických studiích chování krav na pastvě lze jednoznačně pozorovat změny chování krav před otelením. To je výrazně rozdílné od chování krav ve stádu. Z tohoto sledování vyplynul pro chovatele jednoznačný požadavek. Vytvořit individuální porodní kotec, který poskytne krávě dostatek prostoru k výběru místa k telení, poskytnout prostor, který ji uchrání od přímého kontaktu od ostatních krav. Tak, jako je tomu ve volné přírodě, kdy kráva před otelením odchází od stáda i několik set metrů daleko. Po otelení se v průběhu několika málo dní vrací s teletem zpět ke stádu. To ale chovatel musí telící se krávě poskytnout nejméně 9 m2 ohraničené plochy. Samozřejmě, že více je lépe! Důležité je zajištění vizuálního kontaktu se stádem. Proto je důležité uvažovat situování IPK do blízkosti dojírny, nebo cest do dojírny. To také snižuje spotřebu času na přesuny těchto zvířat. Při odklizu mrvy z těchto IPK se používají běžné prostředky pro vyhrnování, jako např. UNC apod. Telící se kráva preferuje flexibilní podestýlku, vyhovující obrysům těla. Dobrým materiálem pro IPK je proto silná vrstva slámy, která těmto požadavkům plně vyhovuje. Je mimo jiné neklouzavá s dobrou nasákávací schopností. V letním období byl odzkoušen písek s dobrými výsledky. Při stejnoměrném rozdělení telení v průběhu celého roku a jedno- nebo třídenním či dokonce týdenním pobytu krávy v boxu, musíme počítat s odlišným počtem IPK. To znamená, že u asi 360 kusového stáda se dá uvažovat při jednodenním pobytu a koeficientu na eventuální sezónní nevyrovnanost telení (2 až 2,5x), se 2 až 3 kotci, u 3 denního pobytu to již činí 6 až 8 kotců. Ze zkušeností předních chovatelů, kteří využívají principu ustájení tranzitních krav (tj. krav 20 až 0 dní před otelením) v tzv. předporodním oddělení, lze konstatovat, že většinou doba pobytu jejich krav nepřetrvává 18 hodin. Obě tyto rutiny jsou reálně zdůvodnitelné, ale přesto při vyšších stavech či nárazovém telení bude první rutina užívanější. Autoři mají velmi dobrý přehled o situaci, takže si mohou dovolit tvrdit, že tři až čtyři IPK jsou pro stádo o počtu 350 krav zvládnutelné bez krizových situací. Čelo kotce je vybaveno posuvným či odnímatelným hrazením, na kterém mohou být (při plánovaném delším pobytu) či také nemusí, namontovány jednoduché závěsné krmné žlaby. Vedle tohoto žlabu je branka pro vstup krávy či ošetřovatele. Odnímatelné či otevíratelné hrazení je nutné pro snadné vyhrnování steliva, eventuálně. mrvy, v době nepřítomnosti zvířete v kotci. Sousední IPK je zrcadlovitě stejný. Optimální stájové klima a nezamrzající voda je důležitou podmínkou a mělo by toto být samozřejmostí. Experimenty s volnými porodnami jednotlivými i skupinovými se pracovníci technologického oddělení VÚŽV zabývali již před 10lety. Od té doby zastávají názor, že telícím se krávám i telatům jsou „přátelské" individuální porodní kotce. Ve stejných stájových podmínkách byly situovány individuální porodní kotce s plochou 9 m2 na krávu a tele, resp. skupinové kotce s plochou 25 m2 pro 3 krávy. Zajímavý z tohoto porovnání byl ten poznatek, že telata z individuálních kotců byla zřetelně životnější. Jejich zájem o okolí byl intenzivnější. Pokud bychom popsali chování krav, jímž byla poskytnuta pomoc ošetřovatele při telení, pak zájem o tele projevovaly významně později. Bez ohledu na průběh sledování bylo poskytnuto nedojené mlezivo teleti do tří hodin věku, i pokud neprojevilo zájem sát z vemene. Tím bylo dosaženo první chovatelské povinnosti - poskytnout teleti kvalitní mlezivo od vlastní matky, alespoň do tří hodin jeho věku. Lze potvrdit, že u SPK se často vyskytly případy vyhledávání mleziva od cizích krav. Lze se domnívat, že významným ukazatelem kvality IPK je ukazatel času prvního napití mleziva, který je velmi významně kratší u IPK. To svědčí o přirozenosti tohoto řešení. Obdobně i četnost sání v prvních šesti hodinách byla příznivější u telat v IPK. Zdůvodnění je opět nasnadě. Výše uvedená sledování vycházela z relativně nízkého počtu ustájených krav v SPK (3 kusy). Bohužel chovatelská praxe je hrubě odlišná v neprospěch komfortu zvířat. To, že se setkáváme s „volnou porodnou", kde v kotci je 10 až 20 krav i s telaty, je bohužel tristní, ale dosti běžnou praxí. To, že prohloubení se neadekvátního chování krav a telat v takovýchto kotcích je dramatické, svědčí o nepochopení potřeb zvířat. Z dlouhodobého sledování dále vyplynul zajímavý vztah mezi tvarem vemene a rychlostí návyku telat na sání. Zcela zřejmý byl opožděnější návyk na sání telat u matek s tzv. hlubokým vemenem, kde konce struků byly do 10 cm nad úrovní podlahy. Naopak rychlý zájem o dosažení struků byl u telat od matek s "vysokým vemenem", v průměrném čase do 120 minut. Velice důležitý poznatek vyplynul ze sledování příjmu krmiva krávami po otelení. Obecně se zjistil nepatrný zájem o krmivo. Zatímco kráva v laktaci přijímá krmivo 240 až 330 minut za den, pak u otelených krav po prvních 6 hodinách to činí v průměru osm minut, prvních 12 hodin pouhých 25 minut. Čím si toto vysvětlit ? Občas se vyskytnou i určité negativní projevy ve vztahu matka x tele. To se vyskytuje jak u IPK, tak i SPK. Dochází k úderům krávy na hlavu či záď telete. Ze záznamů vyplynulo, že toto se dělo většinou u krav - primipar nebo u krav se zánětem mléčné žlázy, pro které bylo sání telete bolestivé. V SPK se toto dělo, když telata "přikrádala" mlezivo u cizích matek. Bylo zaznamenáno i několik případů "osvojení" telete krávou, dosud neotelenou. Při projekci stájí se mnohdy vyskytují případy, že porodní kotce a ošetřovna krav jsou slučovány. To je očividně špatné řešení, protože krávy s infekčními onemocněními (chřipka, mastitida, endometritida atd.) v porodně nemají co hledat. Infekční prostředí pro novorozená telata představuje obrovské nebezpečí. Zatímco IPK by měl být v blízkosti dojírny, tak oddělení pro nemocné krávy by mělo být výrazně vzdáleno. Nemocné krávy proto musí být co nejrychleji odděleny přesunem do oddělené části. Individuální porodní kotce jsou předurčeny pro vyspělé chovatele, kteří vědí, že komfort krav není luxus.

Infografika: Rozdělení stájí a IPK

Praktické postupy při porodu a následné péči

Telící se kráva má preferenci pro volný pohyb a prostor k výběru místa k telení; IPK zajistí minimálně 9 m2 a vizuální kontakt se stádem. Důležité je, aby IPK byly umístěny blízko dojírny a aby bylo možné snadno provádět čištění a desinfekci. Po porodu je novorozené tele izolováno do čisté boudičky a napojeno kolostrem; platí 2 l kolostra do 2 hodin po porodu. Dlouhodobé sledování ukazuje, že většina telení probíhá samovolně, bez cizí pomoci, a že telata mají lepší zájem o mlezivo a sání v IPK. Při porodu je třeba sledovat polohu telete; pokud jsou přední nohy a hlava, porod probíhá samovolně, pokud dojde k potížím, zasáhneme opatrně podle hygienických pravidel. Desinfekce pupečního pahýlu je klíčová pro prevenci infekcí. Po porodu kráva musí mít dostatek odpočinku a matka i tele si musejí odpočinout v IPK nebo v první produkční skupině.

Praktické schéma IPK a dojírny

Hygiena, provoz a provozní rutiny

IPK jsou pravidelně čisté a desinfikované; četnost čištění závisí na počasí. Optimální je, aby groups IPK byly v letním období přemístěny na pastvu, kde proběhne i telení krav. Často se ukazuje, že telata z IPK mají dřívější a častější kontakt s mlezivem a lepší sání v prvních hodinách života. Placentou skotu neprochází do krve plnotý protilátky, proto je napojení kolostrem naprosto stěžejní. Před porodem je vhodné provést přípravy včetně porodních provazků a desinfekčního přípravku na pupeční šňůru a připravit ohrádku pro tele. Dlouhodobé zkušenosti ukazují, že IPK jsou vhodná i pro stáda kolem 350 krav a že tři až čtyři IPK mohou zvládnout bez krizových situací.

Schéma ideálního IPK: rozměry a prvky

Časový rámec a praktické tipy před porodem

Masná plemena i vysokoužitková dojnice vyžadují pečlivé plánování porodu a ochranu proti infekcím. Kráva s pravděpodobným datem otelení by měla být převedena do IPK; nejvíce se osvědčily kotce s podlahou se spádem pro suchost podestýlky. Dvě až tři IPK na stádo o velikosti kolem 360 kusů stačí pro jednodenní pobyt s koeficienty pro sezónní nevyrovnanost. Důležité je zajištění vizuálního kontaktu se stádem a umístění IPK v blízkosti dojírny pro snížení časových nákladů.

Mapa stájí s IPK a tranzitními odděleními

Potrava a péče po porodu

Negativní projevy ve vztahu matek a telat se mohou objevit, proto je důležité sledovat dobu napití mleziva a zajistit minimálně 2 litry v prvních hodinách. Po porodu je tele vhodné ošetřit a dát do ohrádky spolu s matkou. V prvních dnech po porodu krávy mohou mít nízkou aktivitu apetitu; hydratují se a dostávají kolostrum. Větší význam má, aby zásoby mleziva byly vyřešeny rychle a efektivně, protože to ovlivňuje imunitu telat. Pokud je telátko slabší a nepije, je nutné podávat mlezivo technikami dle potřeby.

Kolostrum a péče o novorozence

Následný vývoj a další péče

Při odklizu mrvy z IPK se používají běžné prostředky pro vyhrnování, jako např. UNC apod. IPK mají optimální rozměry 3x4 m, tj. 12 m2 plochy k využití. Čelo kotce je vybaveno posuvným či odnímatelným hrazením a vedle něj je krmný žlab; sousední IPK je zrcadlovitě stejný. Optimální stájové klima a nezamrzající voda je důležitou podmínkou. Většina informací vychází z výzkumu a zkušeností VÚŽV v Uhříněvsi a dalších šlechtitelských praxí.

Tabulka doporučených rozměrů IPK a jejich rozdělení podle stáda

Masná plemena a některé šlechtitelské programy preferují volné telení a individuální porodní kotce, které se ukázaly být výhodné pro komfort krav i telat. Zkušenosti ukazují lepší zájem telat o mlezivo a rychlejší návyk na sání u telat v IPK. Interakce mezi matkou a teletem je klíčová pro budoucí sociální vazby a celkový vývoj mláďat.

Krátká rekapitulace pojmů a doporučené praxe

  1. Individuální porodní kotce (IPK) poskytují krávě dostatek prostoru a zajišťují bezpečný kontakt s teletem během kritických hodin po porodu.
  2. Volné telení a skupinové kotce jsou vhodné pro některá stáda, ale IPK zvyšují šanci na zdravé narození a lepší kolostrum.
  3. Patřičná hygiena, pravidelné čištění a desinfekce IPK snižují riziko infekcí a průjmů telat.
  4. Kolostrum je klíčové pro imunitu telat; 2 litry do 2 hodin po porodu jsou standardem.
  5. Vizualní kontakt se stádem a lepší poloha krávy před otelením sníží stres a zlepší průběh porodu.
  6. Praktické uspořádání stájí a poloha kotců by měly respektovat sociální a prostorové potřeby krav i telat.
  7. Po porodu je důležité sledovat dýchací cesty a očistit pupeční pahýl, aby se zabránilo infekcím.
  8. Regulérní odklízení mrvy a udržování čistých kotců je nezbytné pro prevenci šíření infekcí.
  9. Pro porodní praxi se doporučuje plánování dopředu a připravenost na případné komplikace spolu s veterinářem.

tags: #vek #1 #porodu #kravy