Braxton-Hicksovy kontrakce jsou běžným a přirozeným jevem během těhotenství, často označovaným jako „cvičné kontrakce“. Braxton-Hicksovy kontrakce jsou sporadické, bezbolestné stahy, které se vyskytují v děloze. Na rozdíl od porodních kontrakcí nezpůsobují výraznou bolest ani se nezvyšují v intenzitě. Obvykle jsou nepravidelné a často se projevují jako stahování nebo tvrdnutí břicha. Předpokládá se, že kontrakce Braxton-Hicks se objevují v důsledku přípravy dělohy na porod. 1. Svaly dělohy se stahují, aby posílily stěny dělohy a připravily je na porod. 2. Dehydratace může zvýšit frekvenci Braxton-Hicksových kontrakcí. 3. Některé činnosti, jako je cvičení nebo fyzická námaha, mohou způsobit Braxton-Hicksovy kontrakce. 4. Plný močový měchýř může také vést ke Braxton-Hicksovým kontrakcím. Braxton-Hicksovy kontrakce jsou často popisovány jako mírné a nepravidelné. I když mohou způsobovat nepohodlí, obvykle nejsou bolestivé. Pokud kontrakce přetrvávají nebo se vyskytují často před 37. Diagnostika Braxton-Hicksových kontrakcí obvykle zahrnuje důkladnou anamnézu, fyzikální vyšetření a pozorování symptomů. 1. Lékař prohmatá břicho, aby posoudil frekvenci, intenzitu a vzorec kontrakcí. 2. V některých případech může lékař použít monitor kontrakcí k pozorování načasování a intenzity kontrakcí. 3. Ve většině případě Braxton-Hicksovy kontrakce nevyžadují lékařskou péči. 1. 2. Změna polohy nebo pohyb může pomoci zmírnit nepohodlí spojené s Braxton-Hicksovými kontrakcemi. 3. Relaxační techniky, jako je hluboké dýchání, meditace nebo prenatální jóga, mohou pomoci uklidnit tělo a snížit intenzitu kontrakcí. 4. Teplá koupel může pomoci uvolnit svaly dělohy a zmírnit nepohodlí. 5. Odpočinek a vyhýbání se nadměrné námaze mohou pomoci předcházet kontrakcím způsobeným Braxton-Hicksovým syndromem. Mýtus č. Skutečnost: Braxton-Hicksovy kontrakce jsou nepravidelné a nezpůsobují rozšíření děložního čípku ani nepřecházejí do aktivní fáze porodu. Mýtus č. Ve vzácných případech mohou časté nebo silné Braxton-Hicksovy kontrakce signalizovat předčasný porod. Pokud se objeví před 37. Neléčené, silné Braxton-Hicksovy kontrakce mohou také vést ke zvýšenému nepohodlí nebo dehydrataci. 1. Braxton-Hicksovy kontrakce se objevují, když se děloha připravuje na porod. Mohou být vyvolány dehydratací, fyzickou aktivitou nebo plným močovým měchýřem. 2. Ve většině případů jsou Braxton-Hicksovy kontrakce neškodné. 3. Dodržování hydratace, změna polohy, odpočinek a používání relaxačních technik může pomoci zmírnit Braxton-Hicksovy kontrakce. 4. Braxton-Hicksovy kontrakce jsou nepravidelné, bezbolestné a nezpůsobují dilataci děložního čípku. 5. Braxton-Hicksovy kontrakce jsou přirozenou součástí těhotenství a obvykle nepředstavují riziko pro matku ani dítě. Pochopení příčin, příznaků a toho, kdy vyhledat lékařskou pomoc, může nastávajícím matkám pomoci zvládat tyto kontrakce s jistotou. Již v průběhu třetího trimestru může žena pociťovat tzv. poslíčky neboli Braxtonovy-Hicksovy kontrakce. To jsou nepravidelné stahy dělohy. Když žena pociťuje kontrakce pravidelné, nejprve v intervalu 10 minut a později i častěji, jedná se o známku blížícího se porodu. Další známku blížícího se porodu představuje tzv. zrání děložního hrdla a odchod hlenové zátky (toho si žena může, ale nemusí všimnout, může k tomu dojít i dny před porodem). K odtoku plodové vody ještě před začátkem porodu, jak ho vídáme často ve filmech, dochází jen v asi 10-15 % případů, většinou se tak děje až na konci 1. Porod dělíme na první, druhou a třetí dobu porodní. První doba porodní je tzv. V první době porodní se porodní cesty otevírají, děložní hrdlo se mění v děložní branku, a i ta nakonec zcela zanikne a vytvoří se souvislý porodní kanál. Toto se děje pomocí kontrakcí a trvá to u prvorodiček 10-12 hodin, u vícerodiček bývá tato doba kratší. Je to ale dosti individuální. V době, kdy kontrakce probíhají asi v intervalu 5 minut (žena zpravidla odjíždí do porodnice), je děložní hrdlo otevřené na 4-5 cm. Na konci první doby porodní je již děložní hrdlo zaniklé a děložní branka má průměr cca 10 cm. Porodní cesty jsou připravené, dítě je (většinou) hlavičkou sestouplé na pánevní dno. První doba porodní je hodně bolestivá, lze si ulevit např. ve vaně, sezením na míči, chozením. Pravidelně se kontroluje teplota, tlak a tep ženy a také se monitoruje srdeční činnost plodu. Nastává druhá doba porodní, kdy se dítě narodí, je třeba jej vypudit porodními cestami ven. Tato fáze trvá u prvorodiček obvykle kolem hodiny. Kontrakce dělohy dále vytlačují plod, ale je třeba i vědomé tlačení ze strany ženy. I v této fázi je porod bolestivý. Lze uplatnit různé prostředky na tlumení bolesti, nejúčinnější je epidurální analgezie (analgetikum podané do tzv. epidurálního prostoru v páteřním kanálu). Její podání potlačí bolest, ale může narušit průběh porodu. Na konci druhé doby porodní je dítě vypuzeno, nejprve se narodí hlavička a následně se dítě otočí o 90 stupňů a porodí se i zbytek těla. Je možné, že dojde k natržení hráze (oblast mezi poševním vchodem a řitním otvorem), někdy je též provedena epiziotomie, tedy nástřih hráze. Je diskutovanou otázkou, zda je „lepší“ nástřih nebo natržení, každopádně během porodu by porodní asistentka měla udělat vše pro to, aby ani k jednomu nemuselo dojít (nahřívání, masáž hráze apod.). Po narození dítěte následuje podvázání pupečníku, někdy se nechává několik minut dotepat. Pak se novorozenec položí matce na hrudník a je podporováno první přisátí k prsu. Samozřejmě se to děje za předpokladu, že porod nebyl proveden akutním císařským řezem, pak se dítě může dát do náruče otci. Toto první seznámení se nazývá bonding, tedy „navázání“ (myslí se navázání vztahu mezi novorozencem a matkou, případně otcem). Porod ale ještě není u konce, za slabších kontrakcí ještě žena porodí placentu. Za tímto účelem je možné podat umělý oxytocin (vyvolává kontrakce), ale právě přisátí novorozence k prsu vyvolává v těle matky tvorbu oxytocinu přirozeně. Důležité je zkontrolovat, aby placenta i zbytky vaku blan vyšly ven celé. Pokud zůstane část placenty (větší než tkáňová drť) v děloze, hrozí krvácení a zánět dělohy. Novorozenec je po porodu zkontrolován, zda jsou všechny životní funkce v pořádku. Pro tento úkon se používá tzv. Za každý je vždy od nuly do dvou bodů, přičemž celkově 10 je nejlepší výsledek. Hodnotí se po minutě, pěti a deseti minutách po porodu. Čím nižší je součet bodů, tím více je ohrožen život dítěte. Novorozenec s méně než 5 body bude vyžadovat okamžitou lékařskou péči. Po porodu je matka s dítětem převezena na pokoj, tzv. oddělení šestinedělí. Ženě po porodu se říká „šestinedělka“ nebo „nedělka“. První hodiny a dny po porodu se tělo ženy začíná vracet do normálu. Mimořádně důležité je tzv. zavinutí dělohy, tedy její stažení (retrakce) na předchozí velikost. I tomu pomáhá hormon oxytocin, který se vyplavuje do těla při kojení a dráždění bradavek. Pro vrácení dělohy do předchozí velikosti a umístění - v malé pánvi mezi močovým měchýřem a konečníkem - je důležité, aby byl vyprázdněn močový měchýř a žena si došla i na stolici co nejdříve po porodu. Zavinování dělohy kontroluje porodník nebo porodní asistentka, stejně jako hojení případného poranění nebo stav prsů a bradavek. Po porodu začínají odcházet z těla ženy tzv. očistky, tedy zbytky děložní tkáně, drobné zbytky placenty a krevní sraženiny. To trvá asi 2-3 týdny, intenzita je různá, postupně se ale snižuje a ubývá krve. Na oddělení šestinedělí také chodí dítě kontrolovat dětská sestra nebo pediatr. Pokud je vše v pořádku, jsou žena s dítětem propuštěny domů větší po 3 dnech, po císařském řezu po 5 dnech. V posledních týdnech těhotenství se mohou objevit stahy dělohy, které připomínají kontrakce. Ty často budoucí maminku vyděsí tak, že zbytečně vyrazí do porodnice. Na rozdíl od skutečných porodních děložních stahů nemají se samotným porodem souvislost. Význam však mají, děloha se tak na porod připravuje, natahuje se a zase stahuje, krček dělohy se změkčuje a rozšiřuje. Tito poslíčci před porodem nemají takovou sílu jako skutečné kontrakce, jejich výskyt není ničím výjimečným, a proto nejsou důvodem k polekání budoucí rodičky nebo odjezdu do nemocnice. Poslíčci nebo kontrakce - jaký je zásadní rozdíl? Jde především o intervaly mezi kontrakcemi, které se u poslíčků nezkracují a přicházejí nepravidelně. Také netrvají dlouho. Braxtonovy-hicksovy kontrakce mohou být sice nepříjemné, ale jsou slabší než porodní kontrakce.Jak dlouho trvají poslíčci? A jak bolí poslíčci? Trvají jen několik minut, a protože nejsou silné, nebývají ani příliš bolestivé. Přicházejí přibližně čtyřikrát za hodinu, v úseku od 1 do 3 hodin.Budoucí maminky si často kladou otázku, jak poznám, že rodím, nebo jak poznám kontrakce. Ty opravdové kontrakce, které signalizují začínající porod, jsou především pravidelné, jejich síla a frekvence postupně roste. Jak poznat porod? Jaké jsou příznaky před porodem? Jde o poslíčky před porodem nebo již nastal čas, kdy jet do porodnice? Na rozdíl od skutečných kontrakcí signalizujících začátek porodu se falešné kontrakce objevují ve chvílích klidu, většinou navečer. Poslíčky mohou ženy pocítit i dříve než v období těsně před porodem, k tomu dochází zvláště u vícerodiček. Mohou být také silnější, žena pak má pocit, že jde o způsob, jak začíná porod.Zda se jedná o poslíčky, lze zjistit jednoduše, pouhou změnou činnosti, po které by měla následovat úleva. Doporučována je i teplá vana v těhotenství, jen pozor na teplotu vody, nesmí být příliš vysoká. Pokud stahy přestanou, nejedná se o skutečné porodní kontrakce. K dalším příznakům poslíčků patří ztuhnutí nebo tvrdnutí břicha. Maminky často zajímá, jak poznám tvrdnutí břicha? Bříško najednou ztuhne, jde o nepříjemný pocit v podbřišku nebo okolo beder. Připomíná mačkání nebo stahování břicha. Podobné je i tvrdnutí břicha před porodem. Velmi často se poslíčci vyskytují při zvýšené námaze, proto je dobré se zklidnit, sednout si nebo lehnout. Je možné použít způsob dýchání z předporodního kurzu. Pomoci může i malá svačinka a pohárek vody. Návštěva toalety a teplá sprcha mohou také přinést úlevu. Někdy je potřeba nechat zkontrolovat hladinu hořčíku, jeho nedostatek může průběh poslíčků zhoršovat. Sledujte, jak dlouho trvá kontrakce, pokud by se objevovaly často a trvaly déle, je vhodné navštívit gynekologa a poradit se. Lékař vám také vysvětlí, jak počítat kontrakce. Nemáte-li možnost spojit se se svým lékařem, kontrakce přicházejí rychle za sebou, například kontrakce po 10 minutách nebo kontrakce po 5 minutách, bolesti jsou silné nebo je doprovází krvácení, bude nutné odborné vyšetření. Braxton-Hicksovy kontrakce, často označované jako „poslíčci“, jsou nepravidelné stahy děložního svalstva, které se mohou objevit kdykoliv během těhotenství, nejčastěji však ve druhém a třetím trimestru. Tyto kontrakce představují způsob, jakým se děloha připravuje na skutečný porod, i když nejsou přímo spojeny s jeho začátkem. Poslíčky těhotné ženy pociťují nejčastěji jako lehce bolestivé stahy, které mají ale nepravidelné intervaly (na rozdíl od kontrakcí, které ohlašují začátek porodu). Poprvé se mohou objevit už ve 23. týdnu těhotenství nebo dříve, nikoliv jen na jeho konci. Pokud se ale objeví takto časně a jsou častější, informujte o tom raději svého gynekologa. Jak poznáte, že jde skutečně o poslíčky? Právě pravděpodobně se nejprve objeví pocit tlaku či napětí v oblasti podbřišku a břicha, které připomínají menstruační bolesti. Způsobuje je stahování děložní svaloviny. Říká se o nich, že nejsou bolestivé, jen nepříjemné. Některé ženy je pociťují jako silnější křeče, jiné je popisují jako bodavou bolest v podbřišku na konci těhotenství. Pokud se poslíčci objeví na konci těhotenství, je důležité umět rozpoznat, zda jde o konktrakce - a tedy začínající porod, nebo jen cvičné děložní stahy. Zásadním rozdílem je, že skutečné kontrakce jsou pravidelné, sílí na intenzitě a zkracují se intervaly mezi nimi. Nemizí ani po změně polohy nebo aktivity, kdežto poslíčci často ustoupí. Pokud si nejste jistá, doporučuje se vyzkoušet koupel v teplé vodě (případně sprchování teplou vodou). Pokud stahy ustupují, slábnou a intervaly mezi nimi se prodlužují, jde skutečně o poslíčky. Poslíčci jsou zcela běžnou součástí těhotenství. Zatímco některé ženy je nepocítí vůbec, jiné se s nimi setkávají pravidelně - jsou-li nepříjemné až bolestivé, lze je zmírnit několika způsoby. Prvním z nich je odpočinek a relaxace. Nepravé kontrakce může spouštět také plný močový měchýř. Kontrakce dělohy může způsobit i dehydratace. Pokud nic nepomhá a časté bolestivé pocity jsou vám nepříjemné, poraďte se svým lékařem. Někteří gynekologové doporučují na zmírnění těchto obtíží užívání hořčíku, obzvlášť když se křeče či pocity „tvrdnutí“ břicha objevují už v druhém trimestru. Braxton-Hicksovy kontrakce jsou běžnou součástí těhotenství a nejednu nastávající maminku vyděsí. Proto je důležité vědět, jak je rozpoznat a jak na ně reagovat. Vše pro péči před porodem i po porodu naleznete na Lékárna.cz. Potřebujete poradit, který produkt je pro vás nejlepší?
Poslíčci a skutečný porod: jak rozeznat rozdíl
Jde především o intervaly mezi kontrakcemi, které se u poslíčků nezkracují a přicházejí nepravidelně. Také netrvají dlouho. Braxtonovy-hicksovy kontrakce mohou být sice nepříjemné, ale jsou slabší než porodní kontrakce. Jak dlouho trvají poslíčci? A jak bolí poslíčci? Trvají jen několik minut, a protože nejsou silné, nebývají ani příliš bolestivé. Přicházejí přibližně čtyřikrát za hodinu, v úseku od 1 do 3 hodin. První známky skutečného porodu bývají pravidelné kontrakce, sílící intenzita a zkracující se intervaly. Pokud stahy ustupují po změně polohy, jde často o poslíčky; pokud ne, jedná se o skutečné kontrakce a je čas jet do porodnice.

Již v průběhu třetího trimestru může žena pociťovat poslíčky; to jsou nepravidelné stahy, které připravují dělohu na porod. Další známky blížícího se porodu zahrnují zrání děložního hrdla a odchod hlenové zátky. K odtoku plodové vody dochází jen ve zvláštních případech. Porod dělíme na první, druhou a třetí dobu porodní. První doba porodní trvá u prvorodiček zhruba 10-12 hodin, u vícerodiček bývá kratší. Děložní hrdlo se během ní otevírá na 4-5 cm a branka dosahuje průměru cca 10 cm. Po narození dítěte následuje bonding a poté vypuzení placenty. Následuje kojení a vznik oxytocinu v těle matky. Po porodu je důležité, aby placenta a zbytky vaky blan vyšly ven celé, jinak hrozí krvácení a zánět. Novorozenec je po porodu zhodnocen na 10bodové stupnici Apgar po 1, 5 a 10 minutách; pod 5 body vyžaduje okamžitou lékařskou péči. Po porodu je matka často uhrazena na oddělení šestinedělí a postupně se tělo vrací do normálu. Zavinování dělohy a její retrakce na původní velikost jsou podporovány oxytocinem a kojením. Je důležité vypraznit močový měchýř a zajistit stolici co nejdříve po porodu.
Tipy na zvládnutí poslíčků a podpůrné prostředky
- Odpočinek a relaxace patří k nejdůležitějším opatřením při poslíčcích.
- Teplá koupel nebo sprcha může zmírnit tvrdnutí břicha.
- Hojení hrudníku a bradavek podporuje tvorbu oxytocinu a usnadňuje kojení.
- Hydratace a vyhýbání se nadměrné námaze pomáhají předcházet častým spouštěčům poslíčků.
- V případě častějších nebo bolestivějších obtíží je vhodné vyhledat lékařské doporučení, případně užívat hořčík podle doporučení lékaře.

Braxton-Hicksovy kontrakce jsou běžnou součástí těhotenství a nejednu nastávající maminku vyděsí. Proto je důležité vědět, jak je rozpoznat a jak na ně reagovat.