Symbiotické mikroorganismy mají výrazný vliv na lidské zdraví. Nejbohatší mikrobiální společenstva existují ve střevech. Střevní mikrobiota nám umožňuje mimo jiné přijímat jinak nedostupné živiny, podílí se na vývoji a modulaci imunitního systému a ochranně před patogeny. Děti jsou kolonizovány mikroorganismy již děloze a kolonizace dítěte po porodu novými druhy mikroorganismů je důležitou součástí vývoje a předpoklad pro zdravý život. Nová studie se zaměřila na 25 párů matek a dětí, kterým průběžně odebírány biologické vzorky pro studium genetické variability mikrobioty od narození do věku 4 měsíců.
Jak probíhá kolonizace a proč je důležitá matčina mikrobiota
Od předchozích studií se nová studie liší tím, že použila postupy výrazně zvyšující rozlišení genetické variability. Většina bakterií byla určena až na úroveň kmene, což umožnilo sledovat, které kmeny konkrétně byly získány od matek. Předchozí studie se dostávaly nejvýše na úroveň druhu. Bakteriální druhy se často skládají z řady kmenů s různými specializacemi, kdy jen některé kmeny stejného druhu dokáží přežít v tlustém střevě. Nejvýznamnějším zjištěním je obrovská genetická diverzita novorozenců hned na první den po porodu, která klesá během prvního týdne a znovu roste v průběhu následujících měsíců.
Na základě vzorků stolice, stěrů z jazyka a dalších ukazatelů bylo zřejmé, že největší šanci na uchycení ve střevech dítěte mají bakteriální kmeny ze střev matky. 70,5 % bakteriálních kmenů matek, které kolonizovaly jejich děti, zůstalo trvalou součástí mikrobioty po celou dobu sledování, zatímco u kmenů z jiných zdrojů to bylo jen 27 %. Kolonizace probíhá orální cestou, což se odráží ve sdíleném kmenovém profilu mezi orální a střevní mikrobiotou dítěte oproti matkám.
V orálním i střevním mikrobiomu byly nalezené i kmeny bifidobakterií, které se vyskytují v mateřském mléku. Nová studie potvrdila význam vertikálního přenosu mikroorganismů z matky na dítě ve vývoji zdravé dětské mikrobioty. Placentární složení mikrobioty novorozence vykazuje podobnost s mikrobiotou mekonia a plodové vody, což naznačuje možný průnik mikrobů do nitroděložního prostoru. Mateřské mléko, bohaté na probiotické bakterie, také formuje střevní mikrobiom kojenců.
Vliv porodu a kojení na budoucí zdraví dítěte
Střevní mikrobiom novorozence a kojence pozitivně formuje mateřské mléko, zatímco strava a hormonální změny u matky mohou měnit složení vaginálního mikrobiomu a tím i první kontakt dítěte s mikroorganismy. Způsob porodu má bezpochyby zásadní vliv na utváření střevní mikrobioty. Dítě narozené císařským řezem má počáteční kontakt s bakteriemi odlišný, a i když se mohou objevit intervence pro obnovení mikrobiomu, konkrétní důkazy o dlouhodobém zdravotním přínosu vyžadují další výzkum.
V některých zemích se po císařském řezu zkouší vaginální seedování - potření dítěte vaginálním sekretem matky - aby se mikrobiom co nejvíce podobal tomu po vaginálním porodu. Tato metoda je diskutována kvůli možným rizikům a potřebě dalšího výzkumu. Praktické rady pro kojení po císařském řezu zahrnují co největší kontakt kůže na kůži, zahájení kojení co nejdříve, a použití laktačních pomůcek místo lahví, pokud je nutná náhrada mléka.
Faktory ovlivňující mikrobiom matky a dítěte
Ženy s dostatečným množstvím laktobacil mají nižší riziko předčasného porodu a vaginálních infekcí. Naopak nevyvážený mikrobiom, kde dominují anaerobní bakterie jako Gardnerella vaginalis a Atopobium vaginae, zvyšuje riziko bakteriální vaginozy a předčasného porodu. Vaginální mikrobiom se během těhotenství mění, avšak udržuje se vliv na průběh těhotenství i zdraví dítěte. Životní styl, strava bohatá na tuky a cukry, a stres mohou narušovat rovnováhu bakterií, což se odráží i v rizicích těhotenství a koloběhu mikrobiomu. Antibiotika v těhotenství mohou mikrobiom narušit a zvyšovat riziko infekcí. Proto je důležité volit jemné přípravky a udržovat přirozené pH pochvy.
Různé studie potvrzují vliv mateřské stravy na mikrobiom dítěte. Vysokotučná strava a vláknina v jídelníčku matky mohou ovlivňovat mikrobiom kojenců. Výzkumy ukazují, že mikrobiom není hotový při narození; rodí se spolu s námi a vyvíjí se v průběhu různých fází života. Dítě získává první bakterie během porodu, a i když porod císařským řezem mění počáteční mikrobiální osídlení, s kojením lze tento rozdíl do značné míry eliminovat do prvních šesti měsíců života.
Současný stav výzkumu a kritické poznámky
Studie Clementeho týmu z Icahn School of Medicine na Portoriku ukázala, že vaginální řezy po porodu mohou ovlivnit mikrobiom, a že tampóny s vaginálním sekretem mohou částečně navodit podobnost mikrobiomu kojenců narozených vaginálně. Autoři však uznávají omezení: malý vzorek a možné contribution dalších faktorů, jako kontakt pokožky s dítětem či chování rodičů, které mohou ovlivnit výsledky. Podle odborníků je zapotřebí dalších rozsáhlých studií, aby bylo možné doporučit tyto intervence jako standardní proceduru. Studie zároveň potvrzují, že kojení po císařském řezu významně podporuje vznik vyváženého mikrobiomu a že mléko obsahuje živé bakterie a prebiotika, které prospívají bifidobakteriím.
Praktické shrnutí
- Dítě získává počáteční mikrobiom během porodu; vaginální porod poskytuje specifickou sadu bakterií včetně Lactobacillus.
- Matčina mikrobiota výrazně ovlivňuje složení dětského střevního mikrobiomu; většina kmenů z matek se udrží dlouhodobě.
- Kojení podporuje zdravou kolonizaci střev a může snižovat rozdíly vzniklé porodem císařským řezem.
- Vaginální střeva, plodová voda i mekonium sdílejí podobné mikrobiální signály, což naznačuje přenos mikroorganismů před porodem.
- Rovnováha vaginální mikroflóry během gravidity a její udržování přispívá k menším rizikům předčasného porodu a infekcí.
Chcete-li prohloubit znalosti, aktuální výzkumy naznačují, že mikrobiom člověka se rodí a vyvíjí spolu s námi. Mnohé studie zdůrazňují význam matčiny mikrobioty a výživy během těhotenství, stejně jako důležitost kojenecké výživy pro dlouhodobé zdraví imunitního systému a metabolických procesů. Nadměrná hygiena a sterilní prostředí mohou zpomalit zrání imunitního systému, zatímco kontakt s rozmanitějšími mikroby, například na venkově nebo na farmách, podporuje pestřejší mikrobiom a může snižovat rizika alergií a astmatu.
V závěru je důležité si uvědomit, že mikrobióm se formuje v průběhu celého života a jeho výchova začíná už v těhotenství. Císařský řez mění počáteční kontakt s mikroorganismy, ale kojení a správná péče o dítě mají potenciál vyrovnat počáteční rozdíly a podpořit zdravý vývoj mikrobiomu.
Poznámky k citacím a autorům: Ferreretti et al. (2018) a další uvedené zdroje ilustrují význam vertikálního přenosu, vliv stravy matky a rozmanitost mikrobiomu. Kritické poznámky k některým studiím zdůrazňují nutnost dalších rozsáhlých výzkumů a kontrol nad externími faktory.
tags: #vaginalni #mikroflora #novorozenec