V ČR se debata o náhradním mateřství smrskává na dveře variant: zakázat a regulovat. Regulace zní sympaticky, ale může otevřít nebezpečný princip, že člověk má na dítě právo a dítě se stane předmětem práva. Ostatně obchod s lidmi byl výnosný vždy a jen mezi lety 2006 až 2010 narostl celosvětově počet náhradních mateřství o 1000 %.
Právní rámec a praktické problémy bez ukotvení
Náhradní mateřství v ČR dosud není právně upraveno, a to znamená, že neexistují žádná jasná záruka či ochrana pro všechny účastníky procesu. Zůstává šedá zóna, která umožňuje postupy prostřednictvím občanského zákoníku a osvojení, ale bez konkrétních pravidel. Pracovní skupina se zabývala návrhem věcného zákona, který by měl naopak zajistit ochranu dítěte a vyvážené podmínky pro náhradní matku a zamýšlené rodiče, a to s ohledem na etiku, zdravotnictví i psychologii.
Jako příklad stipulace: dosud se podle českého práva považuje za matku dítěte žena, která dítě porodila, a to i v případě, že dárcem vajíčka byla jiná žena. Otcovství se určuje podle souhlasu se spermatem a může jít o zamýšleného otce či manžela náhradní matky. Zákon má být nastaven tak, aby hlavním bodem byl vždy nejlepší zájem dítěte, i když to vyžaduje zvláštní výjimky a doprovodná vyšetření (lékařské, psychologické). Regulace by měla umožnit altruistické motivy a jasně vymezit finanční odměny: náhradní matka nesmí být motivována odměnou za samotné odnosění, avšak proplacení nákladů na těhotenství a péči je v některých případech v souladu s etikou.
Etické roviny a názory odborníků
Advokáti, lékaři i psychologové se shodují, že náhradní mateřství významně zasahuje do etiky a lidských práv. Etická debata se soustředí na to, zda náhradní mateřství vykořisťuje slabší sociální vrstvy, zda zvyšuje komercializaci těla a zda se z dítěte stává komodita. Upozorňují na to, že veškeré rozhodnutí musí vycházet z nejlepšího zájmu dítěte, což zahrnuje i právo dítě znát své okolnosti a osoby zapojené do procesu, pokud to bude v souladu s ochranou soukromí a psychickou integritou stejně jako s ochranou rodičovských práv.
Specialisté zdůrazňují, že současný stav vede k riziku mezinárodních problémů: zakázání v ČR by neznamenalo konec náhradního mateřství, ale přesun do zahraničí, což by mohlo zhoršit kvalitu, dohled a ochranu. Je třeba vyvažovat morální principy, sociální realitu a právní jistoty pro zamýšlené rodiče, náhradní matky i děti. Diskutuje se o tom, zda je možné vést evoluční interpretaci právních norem na úrovni ESLP, aby bylo možné reflektovat moderní biomedicínské technologie a změny v pojetí rodičovství.
Hlavní argumenty pro regulaci s důrazem na ochranu dětí
Podle zástupců věcného návrhu zákona by mělo být klíčové chránit dítě: posoudit psychický a zdravotní stav matky, vymezit věkové limity a zajistit, aby byl proces doprovázen klinickou a psychologickou podporou. Důležité je zajistit informovanost veřejnosti o právním rámci a povinnostech, nikoli motivovat k náhradnímu mateřství reklamou. Regulace by zároveň měla zvažovat hranice postihu v případě mimořádných situací a upravovat odpovědnost za následky těhotenství, porod a výchovu dítěte.
Odborníci se shodují, že „altruismus“ by měl být hlavním principem věcného návrhu a že komerční rysy by neměly být podporovány. Současně se zdůrazňuje, že musí být jasně vymezeno, za jakých podmínek může náhradní matka získat náhrady nákladů a jakým způsobem bude zajištěna právní jistota pro všechny účastníky. Zároveň se hovoří o tom, že v některých případech by bylo vhodné zvažovat možnost uznání zahraničních právních úprav a jejich dopadů na české právo, pokud by došlo k přeřízení či uznání rodičovství v rodném listu.
Praktické scenáře a rizika
V praxi často hrozí, že bez jasného právního ukotvení mohou nastat spory o to, kdo je právoplatnou matkou dítěte, kdo má odpovědnost za dítě po narození a jaké jsou práva a povinnosti všech zúčastněných stran. Obchod s náhradními matkami, pokud není řádně regulován, může vést k vykořisťování, sociálním nerovnostem a tlakům na méně privilegované ženy. Z tohoto důvodu je hledání vyvážené legislativy, která chrání dítě, zachovává důstojnost všech účastníků a minimalizuje riziko zneužití, klíčové.
Shrnutí a výzva k dalším krokům
Advokát Jan Gregor upozorňuje, že celkový trend ve světě ukazuje spíše tendenci k zákazu než k volnému provozu náhradního mateřství, a že plošný zákaz by neměl být jediným řešením. Když se zvažuje zákaz v ČR, vznikají otázky o tom, jak reagovat na zahraniční praxi a jak zajistit, aby tuzemské soudy a právo nebyly zahlazovány komplikovanými zahraničními dopady. Diskuze by měla pokračovat s důrazem na budoucnost dětí a na mezinárodní trendy, které spíše inklinují k regulaci či zákazu v zájmu ochrany nejzranitelnějších.“
- Etické dilema: altruismus versus komercionalizace
- Právní ukotvení: matka podle porodu versus matka podle skutečné role
- Ochrana dítěte a psychologická podpora matkám
- Možnost regulace versus úplný zákaz
- Mezinárodní rozměr a dopady na české právo

Proti rovnému manželství, sexuální výchově i zákazu bití. Kdo je šéf Juchelkových poradců Jan Gregor
| Hledaný stav | Možné riziko | Nutná pravidla/regulace |
|---|---|---|
| Altruistické mateřství | Nadměrná administrativní zátěž | Jasná identifikace nákladů, psychologické vyšetření, soudní schválení |
| Komerční mateřství | Komercializace těla, obchod s lidmi | Zakázat odměnu za samotné odnosění, vymahatelnost dohody o náhradě |