Uzís incidence předčasných porodů a význam screeningových programů v ČR

Pouhých 45 minut stačí lékařům k odhalení rizika předčasného porodu. Unikátní projekt Screening rizika předčasného porodu zavedením programu QUiPP poprvé v ČR nabízí nastávajícím maminkám lékaři Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK Praha. Projekt realizuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR ve spolupráci s Gynekologicko-porodnickou klinikou VFN a 1. Předčasný porod čili porod dítěte před dokončeným 37. týdnem těhotenství je v současnosti nejvýznamnější porodnický problém v hospodářsky rozvinutých zemích.

„České porodnictví v porovnání se zahraničím dosahuje výborných výsledků. V ČR významně poklesla mortalita matek i novorozených dětí. Novorozenecká úmrtnost v ČR je dlouhodobě velmi nízká, řadí nás mezi evropské země s nejnižším počtem úmrtí dětí krátce po porodu. Kromě toho máme 13 intermediárních pracovišť a 12 perinatologických center pro nedonošené děti, ale frekvenci předčasných porodů se za posledních padesát let snížit nepodařilo,“ konstatuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Příčina spontánního předčasného porodu dosud není spolehlivě objasněna. Rizikové faktory předčasného porodu rozdělujeme na neovlivnitelné a ovlivnitelné. Mezi neovlivnitelné rizikové faktory patří zejména předchozí předčasný porod, infekce těhotné ženy, nadměrně rozepjatá děloha (u vícečetných těhotenství) a těhotenství v pozdním věku, zvláště pak u prvorodiček.

„Průměrný věk matek v Praze je významně vyšší než v celé ČR. Průměrný věk provorodiček v Praze byl v roce 2019 31 let, tedy stejně jako před pěti lety (v roce 2014). V rámci celé České republiky je věk prvorodiček v průměru 29 let a deset let zpět (2009) to bylo 27 let,“ upřesňuje prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc., vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK. „Maminky z celé ČR teď mohou využít služeb porodnice „U Apolináře“ a zapojit se do screeningového projektu s využitím metody QUiPP, která se používá ve Velké Británii,“ upozorňuje prof. Během krátké návštěvy do 45 minut délky mohou lékaři předpovědět riziko hrozícího předčasného porodu.

Infografika: QUiPP screening a jeho kroky

Metoda míří primárně na skupinu žen se zatíženou porodnickou anamnézou: těhotné, které prodělaly předchozí předčasný porod, narození mrtvého dítěte nebo potrat ve 2. trimestru (či dva a více potratů v 1. trimestru), případně mají zkrácené děložní hrdlo pod 25 mm. „V roce 2018 rodila předčasně každá 5. žena s touto anamnézou, a naopak pouze každá 20. žena bez výše zmíněné anamnézy,“ vypočítává prof. Vyšetření se provádí ve 20. až 24. týdnu těhotenství a jedním z parametrů pro vyhodnocení je koncentrace fetálního fibronektinu. „Fibronektin je glykoprotein přítomný ve vaginálním sekretu v rané fázi těhotenství. S postupujícím těhotenstvím mizí a jeho přítomnost před 34. týdnem gravidity naznačuje blížící se předčasný porod,“ vysvětluje MUDr. Patrik Šimják.

„Díky specializovaným oddělením a skvělé péči sice dnes většina miminek předčasný příchod na svět zvládá, ale řada rodin bojuje s následky nedonošenosti. Řada předčasně narozených dětí zápasí s celoživotním postižením a mnoho rodin takovou zátěž neunese a rodiče se rozcházejí,“ zdůraznil profesor Pařízek.

Pilotní projekt realizuje Národní screeningové centrum ÚZIS ČR ve spolupráci s Gynekologicko-porodnickou klinikou 1. LF UK a VFN v Praze za finanční podpory z Operačního programu Zaměstnanost. V rámci projektu bude vyšetřeno přes tisícovku žen v riziku předčasného porodu z celé ČR.

Všeobecný obraz porodnosti v ČR v roce 2024

Úhrnná plodnost žen v České republice se nadále snižuje, i v roce 2024 pokračoval pokles počtu porodů a narozených dětí. Těžiště plodnosti se nadále přesouvá do vyšších věkových skupin, ženy ve věku 30 až 34 let tvořily opět nejpočetnější skupinu rodiček. Počet porodů a narozených dětí klesá: podle údajů NRRZ bylo v roce 2024 evidováno 82 479 porodů a 83 557 narozených dětí.

Nejvyšší počet porodů byl v Praze (18,5 %), následoval Jihomoravský kraj (12,0 %). Nejnižší počty byly v Pardubickém kraji a Karlovarském kraji. Podíl porodů v PCIP byl 34,5 %, v PCIMP 21,2 %, zbytek v porodnicích základní úrovně.

V roce 2024 činil průměrný věk rodiček 31,2 let; prvorodičky 29,8 let, vícerodičky 32,5 let. Podíl vícečetných porodů zůstal na 1,2 %. Předčasné porody tvořily 6,6 % všech porodů (5 464 porodů). Porody do konce 34. týdne představovaly 1,7 %, do konce 28. týdne 0,3 %.

Mapa vývoje předčasných porodů v regionech ČR

Prevence a péče: od infekcí po imunologii

Mezi hlavní rizika patří infekce fetomaternální jednotky, distenze a ischemie myometria, choroby děložního hrdla, odlučování placenty a infekce. Riziko lze částečně ovlivnit změnou životního stylu a prevencí, včetně užívání vitaminů a prevence u rizikových skupin. Důležitá je také imunita: dutina dělohy nemusí být sterilní a maternofetální tolerance je klíčovým mechanizmem pro úspěšné těhotenství. T regulační lymfocyty hrají v tomto procesu významnou roli.

Primární prevence předčasného porodu zatím není plně rozvinuta, ale výzkum ukazuje směr: mapování rizik v prvních trimestrech, reprodukční imunologie, a včasná intervence v případě rizikových markerů. Screening v prvním trimestru a upozaděná preeklampsie mohou snížit riziko předčasného porodu a zlepšit výsledky novorozenců. ASPRE studie ukazuje, že aspirin snižuje riziko preeklampsie a prodlužuje pobyt novorozenců na JIP.

Preeklampsie je multisystémové onemocnění vyskytující se po 20. týdnu těhotenství; screening zahrnuje anamnézu, placentární růstový faktor, tlakoměr a ultrazvuk uterinních arterií. Předčasný porod bývá často spojen s předčasným odloučením placenty a infekcemi; PPROM vyžaduje hospitalizaci v perinatologickém centru a dlouhodobá péče o novorozence.

V roce 2023 bylo v ČR evidováno 89 084 porodů; podíl císařských řezů byl 26,0 %. Centralizace předčasných porodů do perinatologických center zůstává klíčová pro udržení vysoké perinatální úrovně a minimalizaci morbidity a mortality.

Podle vývoje v letech 2023-2024 je trend poklesu narozených dětí pokračující a s ním roste průměrný věk rodiček. Důležitá je standardizace datových systémů a audit vykazování, aby bylo možné spolehlivě sledovat kvalitu a dostupnost péče o rodičky a novorozence.

UkazatelRok 2023Rok 2024
Porody do konce 36. týdne5 731 (do 36) 5 464
Předčasné porody celkem7,7 % všech porodů6,6 %
Mrtvorozenost (celkem)3,3 ‰3,4 ‰
Perinatální úmrtnost4,1 ‰4,4 ‰

V souladu s výše uvedeným se roste průměrný věk rodiček a s tím souvisí potřeba cílené péče a prevence, včetně šetrné a včasné intervence během 2. a 3. trimestru, aby se minimalizovalo riziko předčasných porodů a jejich následků.

tags: #uzis #incedence #predcasnych #porodu