Riziko srdečního selhání sice obecně stoupá s věkem, některé jeho formy ale postihují i mladé lidi. Jedná se například o takzvanou peripartální kardiomyopatii PPCM, neboli poškození srdečního svalu spojené s pokročilým těhotenstvím a porodem. PPCM se nejčastěji objevuje mezi koncem posledního trimestru a asi jedním měsícem po porodu. Námahová dušnost, snížená fyzická výkonnost, únava nebo otoky jsou v těhotenství do jisté míry běžné. Včasné rozpoznání PPCM se tím značně ztěžuje. Pokud tyto příznaky přetrvávají nebo se zhoršují, je důležité okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.
Diagnostika PPCM obvykle začíná podrobným rozhovorem s lékařem, který zhodnotí příznaky a provede fyzické vyšetření. Léčba PPCM je zaměřena na podporu činnosti srdce, aby mohlo účinně pumpovat krev. Léky - Diuretika pomáhají odstranit nadbytečnou tekutinu a snižovat otoky. ACE inhibitory, glifloziny nebo beta-blokátory mohou zlepšit funkci srdce a pomoci snížit krevní tlak. Ve vážnějších případech, kdy srdce na léčbu nereaguje, může být nutné zvážit mechanickou podporu srdeční funkce nebo srdeční transplantaci. Doba zotavení u PPCM se liší u každé ženy. U některých pacientek se srdeční funkce postupně vrací k normálu během několika měsíců až let, u jiných může být onemocnění chronické a vyžadovat dlouhodobou léčbu.
Úvod: Peripartální kardiomyopatie je jednou ze vzácnějších příčin srdečního selhání. Manifestuje se ke konci těhotenství, či několik měsíců po něm u žen bez předchozí kardiální anamnézy. 27-letá pacientka k nám byla přeložena ze spádové nemocnice, kde po ukončení těhotenství akutním císařským řezem, pro nepostupující porod a další akutní revizi po krvácení, došlo k náhlému rozvoji dušnosti s hyposaturací. Tyto zřejmě kombinované etiologie - ARDS a nově diagnostikované srdeční selhání s EF LK 30% u pacientky bez předchozí kardiální anamnézy. Dále pak rozvoj akutního renálního poškození II.st. Již před dimisí kontrolní echokardiografické vyšetření prokázalo zlepšení systolické funkce LK, pacientka byla následně v dobrém klinickém stavu propuštěna do domácí péče. Závěr: U >50% žen dochází v průběhu 6 měsíců k úpravě systolické funkce LK. U části nemocných však srdeční selhání rychle progreduje až do obrazu kardiogenního šoku s nutností mechanické srdeční podpory či transplantace. Asi u 20% procent nemocných systolická dysfunkce LK s obrazem chronického srdečního selhání přetrvává. Mnoho žen si myslí, že preeklampsie končí porodem, ale její dopad na zdraví maminky může přetrvávat roky. Preeklampsie je dnes dokonce považována za jeden z nejsilnějších ukazatelů budoucího rizika srdečních onemocnění u žen.
Ženy, které prodělaly preeklampsii, mají 2-4× vyšší pravděpodobnost, že se u nich v pozdějším věku rozvinou závažná kardiovaskulární onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění, mrtvice nebo srdeční selhání. Toto zvýšené riziko se může projevit už 5-10 let po porodu a může přetrvávat celé dekády. Proč k tomu dochází? Preeklampsie zatěžuje cévy, srdce i další orgány. Pravidelně choďte na prohlídky. Řekněte svému lékaři, že jste prodělala preeklampsii. Sledujte svůj krevní tlak. Žijte s ohledem na zdraví srdce. Zůstaňte informovaná. U příležitosti Světového dne srdce připomínáme, že srdeční onemocnění jsou celosvětově hlavní příčinou úmrtí žen a těhotenské komplikace, jako je preeklampsie, mohou být důležitým rizikovým faktorem. Péče o srdce má význam dnes i v budoucnu - pro vás i pro ty, kteří vás milují a potřebují.
V těhotenství dochází k mnoha tělesným změnám, které jsou fyziologické a které ke graviditě patří. Ženské tělo se devět měsíců přizpůsobuje novému stavu a připravuje se na porod. Většina těhotenských změn je dočasná a po porodu vymizí, jiné změny jsou však trvalé. Doba poporodní rekonvalescence může trvat až rok. Je mylné se domnívat, že žena bude za šest týdnů po porodu vypadat stejně jako před otěhotněním. Celé těhotenství trvá devět měsíců a minimálně takto dlouho může trvat návrat zpět do formy. To, jak rychle se žena po porodu zotaví, závisí i na ní samotné. Mnoha negativním vlivům, které by po porodu mohly ovlivnit kvalitu života ženy, lze předejít a zvýšit tak šanci k navrácení ke stavu před těhotenstvím. Je však nutné o nich vědět. To, v jakém stavu bude ženské tělo po porodu, záleží ale také na stavu před otěhotněním. Zdravý životní styl v mnohém pozitivně přispěje k rychlému a hladkému návratu do tělesného stavu jako před těhotením.
Šestinedělí: Proces hojení a regenerace. V období šestinedělí, tedy šesti týdnů po porodu dochází k rychlým tělesným změnám, které jsou patrné. Tělo ženy se po porodu hojí a snaží se vrátit do stavu, ve kterém bylo před graviditou. Svaly pánevního dna se postupně vrací do své běžné pozice a napětí, i když návrat trvá i několik měsíců. Po porodu placenty začne v těle ženy rychlá a zásadní hormonální přestavba. Prudce klesají hodnoty všech placentárních hormonů. Hladiny hormonů se odvíjejí od toho, jak žena kojí. Brzy po porodu během přirozeného rozvoje laktace se významně zvyšuje hladina prolaktinu zodpovědného za tvorbu mateřského mléka, a dále oxytocinu, který podporuje uvolňování mléka. Pokud žena intenzivně kojí, jejich hladina je vysoká. Pokud žena výlučně kojí, nastupuje ovulace jen zřídka před 10. měsícem po porodu. Každá žena je ale jiná a existují výjimky, kdy se i při plném kojení pravidelné či nepravidelné menstruační krvácení může objevovat záhy po šestinedělí nebo na jeho konci. Pokud žena intenzivně nekojí, ovulace se asi u 30 % žen obnoví do 3 měsíců po porodu, často také už s koncem šestinedělí. Možnost otěhotnění v šestinedělí závisí právě na tom, kdy dojde k obnově cyklu.
Po šestinedělí se normalizuje také sekrece hormonů štítné žlázy a nadledvin. Na kojení (laktaci) se díky placentárním hormonům připravuje tělo ženy už v průběhu těhotenství, kdy estrogeny podporují rozvoj mlékovodů a progesteron působí na výstelku mléčných alveolů. Pokles hladiny estrogenů a progesteronu po porodu s časným přisátím miminka stimuluje produkci prolaktinu po porodu a tím je podpořen brzký nástup laktace. Dalším důležitým hormonem pro kojení je oxytocin, který se podílí na vylučování mateřského mléka. Oxytocin a prolaktin se podílejí i na podpoře citové vazby mezi matkou a děťátkem. Obvykle první 2-3 dny po porodu se tvoří první mléko nazývané kolostrum. Toto mléko je cenné pro svůj vysoký obsah bílkovin, minerálních látek, vitamínů, imunitních protilítek a nenasycených mastných kyselin. Pro novorozence je kolostrum lehce stravitelné a kaloricky bohaté. Během dalších dnů po porodu se už začíná vytvářet zralé mateřské mléko. Pro miminko je přesně tou nejpřirozenější a nejpotřebnější stravou. Kojení má mnoho předností.
Několik hodin po porodu se žena obvykle začne myšlenkami vracet k porodu a jeho průběhu. Porovnává reálný zážitek této náročné situace se svým původním očekáváním. Překonání porodu se vždy promítne do jejího sebehodnocení. Vyrovnává se s ukončeným těhotenstvím a přijetím novorozeněte jakožto samostatné bytosti. V prvních hodinách bezprostředně po porodu a také v prvních dnech po něm má většina šestinedělek radostnou až euforickou náladu. Žena cítí úlevu, že má porod za sebou a konečně drží v náručí svoje dlouho očekávané miminko. Euforický stav však většinou nemá dlouhé trvání a střídá ho zvýšená citlivost a úzkostnější pohled na svět.
Poporodní blues obvykle rychle odeznívá během prvních 10 dnů po porodu. Mezi příčiny rozvoje poporodního blues se dají počítat už zmíněné tělesné změny nebo dysharmonie v partnerském vztahu. Může jít i o psychosexuální příčiny nebo nezpracované neplánované mateřství, předchozí deprese a také traumatizující porod. Častěji se vyskytuje u prvorodiček. Poporodní deprese může přijít kdykoliv v průběhu prvních 6 měsíců po porodu. Její výskyt vrcholí obvykle asi 4 týdny po porodu, přičemž až u 25-50 % žen trvá 6 měsíců, podle některých autorů ještě déle - až do 1. Nejrizikovějším obdobím pro rozvoj poporodní deprese je příchod domů z porodnice. Na ženu plně doléhá zodpovědnost za péči o novorozence i domácnost a to už bez podpory a pomoci nejbližšího okolí a bez možnosti konzultovat své kroky s odborníkem. Další rizikové období přichází 2-3 týdny po porodu, kdy postupně opadá euforický zájem širší rodiny a míra pomoci a podpory pro nové rodiče. Poporodní deprese se vyznačuje úzkostnými pocity, strachem ze samoty, pocity bezmoci a beznaděje. Dále katastrofickými obavami vzhledem k budoucnosti. Pocity smutku a úzkosti mohou být silné a narušit i schopnost plnit běžné každodenní úlohy v péči o miminko a o sebe samu. Právě pocit neschopnosti milovat svoje dítě, problém dotýkat se dítěte a starat se o něj jsou jejími významnými ukazateli. Z další symptomů je možné vyjmenovat extrémní změny chuti k jídlu a problémy se spánkem.
Diagnostika poporodní deprese nebývá jednoduchá, protože některé projevy jsou lehko zaměnitelné s normálními projevy šestinedělí. Je nutné dodat, že je někdy těžké u poporodní deprese rozlišit příčinu od důsledků. Faktorem, který se s velkou pravděpodobností podílí na rozvoji poporodní deprese, je výživa ženy v těhotenství a během kojení. Do souvislosti se dává především s nedostatečným příjmem omega-3 nenasycených mastných kyselin, vitamínu D, ale i kyseliny listové a dalších vitamínů všeobecně a rovněž minerálů železa nebo vápníku. Kvalitní strava už v průběhu těhotenství by proto mohla hrát roli v prevenci a to především u žen s depresí v anamnéze. Poporodní deprese je častější u žen trpících anémií po porodu, což je další důvod. Poporodní deprese je někdy spojena i s poruchou funkce štítné žlázy. Trochu překvapivě se už může objevit poporodní deprese v těhotenství, vyskytnout se může až u 20 % těhotných žen. Pro posouzení poporodní deprese se používá standardizovaná dotazník tzv. Postnatální deprese v šestinedělí. Poporodní deprese je poměrně častá a představuje zátěž pro ženu, miminko, partnera i celou blízkou rodinu. Někdy její příznaky nejsou zřetelné pro pozorovatele zvenčí.
Typickými příznaky poporodních psychóz jsou halucinace, chorobné představy, plačtivost, úzkost, poruchy spánku, paranoia, sebepoškozování nebo dokonce ubližování dítěti a sebevražedné sklony. Poporodní psychóza vyžaduje stejnou léčbu, jako jiná psychotická onemocnění. Přerušení kojení v důsledku léčby je nutné jen v případě podávání léčivých látek, které přestupují do mateřského mléka. Sebehodnocení a sebepojetí ženy se promítá do jejího partnerského života a sexuality. V těhotenství a následně po porodu se často sexuální prožívání více posouvá na stranu ženské kvality zahrnující jemné, pečující a citlivé milování, které nezahrnuje tak intenzivní tělesné výboje. Po porodu nastává období, kdy jsou ženy velmi citlivé a zranitelné. S pohlavním stykem po porodu počkejte až na dobu po prohlídce u gynekologa po šestinedělí, které ženu psychicky ujistí, že je v jejím těle vše v pořádku. Poporodní období je pro ženu stále spojeno s hormonálními změnami, v důsledku kterých ji může trápit vaginální suchost. Prožívání sexuality po porodu stejně jako sebehodnocení žen úzce souvisí s průběhem porodu a prožitkem, který si žena odnáší. V oblasti sexuality změny zasahují i partnera, žena může být vnímána spíše jako matka než jako partnerka (Madonin komplex).
Poporodní období je spojeno s horečkou v důsledku infekce v děloze nebo v souvislosti s kojením. Horečka bývá signálem nutnosti lékařského vyšetření. Zdravotní problémy po porodu a jejich řešení zahrnují diastázu břišní, tedy rozestup přímých břišních svalů, který může vyžadovat cvičení pod odborným vedením nebo chirurgickou intervenci. Ochablé svalstvo pánevního dna může vést k inkontinenci, kterou lze často řešit fyzioterapií a v některých případech chirurgicky. Hormonální nestabilita po porodu zpomaluje rychlý návrat tělesných změn a zvyšuje riziko deprese. Zvyšuje se hladina kortizolu a vznikají potíže se spánkem a váhou. Zajímavou tělesnou změnou je změna velikosti a tvaru chodidla, což může vyžadovat větší obuv. Krátkodobě po porodu se mohou objevit hemoroidy, které postupně mizí, ale mohou vyžadovat léčbu. Po porodu se obnovují hormony a jejich vliv na mléko, kojeni a poporodní regeneraci. Po šestinedělí se normalizuje sekrece hormonů štítné žlázy a nadledvin. Důležitá je pravidelná pohybová aktivita a cílené cviky pro šestinedělí. Důležitá je prevence infekcí, zejména při Rh inkompatibilitě a krevních skupinách, která vyžaduje spolupráci s pediatrem a gynekologem.
Poporodní pouto matky a dítěte
Po šestinedělí dochází k postupnému návratu cyklu a ovulace, v některých případech až po 10 měsících. Možnost otěhotnění v šestinedělí závisí na obnově cyklu a na tom, zda žena kojí či ne. Porodní péče a rekonvalescence je nutné koordinovat s odborníky a respektovat individuální průběh. Zdravotní rizika po porodu a jejich management zahrnují i potřebu sledovat krevní tlak, srdeční rytmus a další parametry, zejména u žen s anamnézou srdečních onemocnění. Závěrem lze říci, že poporodní období vyžaduje komplexní péči a včasnou komunikaci s odborníky, aby se podpořila fyzická i psychická pohoda ženy a bezpečný návrat do života s novorozencem.