Vitamin D vzniká přímým účinkem slunečního záření (UVB) na kůži, přijímáme jej také ve stravě (z mořských ryb, vaječných žloutků, mléka, sýru) nebo jako vitaminové doplňky. Vitamin D má zásadní roli v mechanismu spouštění obrany organizmu a stimulaci imunitní odpovědi; zjištění, že dostatek vitaminu D je klíčový pro aktivaci některých populací bílých krvinek - T lymfocytů a dalších složek buněčné imunity, patří k významným objevům. Nedostatek vitaminu D zvyšuje riziko respiračních infekcí a má protizánětlivý efekt, což koreluje s výskytem infekcí v zimních a jarních měsících, kdy jsou hladiny vitaminu D nejnižší.
Respirační infekce jsou celosvětově významnou příčinou nemocnosti a úmrtí, i mimo období pandemie. Suplementace vitaminem D je bezpečná a není drahá, takže snižování počtu respiračních infekcí touto formou je velmi efektivní. Nová data o vitaminu D se množí každým dnem a dokládají jeho významný vliv na funkci většiny lidských buněk, předpokládá se, že se podílí na regulaci přibližně 5% lidského genomu. Důležité je i to, že vitamin D aktivuje T lymfocyty a další složky buněčné imunity, což zajišťuje řádnou obranu organizmu.
Vitamin D je vzniká ze 7-dehydrocholesterolu cholekalciferol, vitamin D3, v játrech vzniká 25-hydroxyvitamin D (kalcidiol), v ledvinách pak 1,25-dihydroxyvitamin D (kalcitriol) - aktivní forma. Receptor pro vitamin D je přítomen v mnoha tkáních, a jeho receptor je součástí rodiny steroidních receptorů; vitamin D je díky mechanismu účinku navrhován jako hormon. Nedostatek vitaminu D je v Evropě ohrožen 30-50% populace; studie ukazují, že jen 1 % populace je schopno doplnit vitamin D stravou, u dětí zjištěný nízký stav bývá i horší.
25-hydroxyvitamin D se dnes běžně stanovuje v klinických laboratořích; opakovaně se doporučuje sledovat hladiny a doplňovat deficit. Nedostatek vitaminu D vede k rachitidě u dětí a k osteoporóze či osteopenii u dospělých; nízké hladiny bývají spojeny s inzulinovou rezistencí, vyšším BMI a kardiovaskulárním rizikem. U starších osob jsou nízké hladiny vitaminu D spojovány s pády a zlomeninami, které zvyšují mortalitu. Antiinfekční imunita se zhoršuje nedostatkem vitaminu D; suplementace zlepšuje imunitní odpověď prostřednictvím zvýšení AMP a redukce zánětu.
Obecně nízké hladiny vitaminu D jsou spojovány s vyšším rizikem autoimunitních onemocnění a snižují schopnost těla bránit se proti infekcím. U onkologických onemocnění existuje inverzní korelace se slunečním UVB zářením; meta-analýzy ukazují, že vitamin D může mít antiproliferativní účinky na nádorové buňky a ovlivňovat apoptózu a zánět. Důležitý je biologicky aktivní derivát 1,25-dihydroxyvitamin D, který může být vytvářen i v cílových tkáních z 25-hydroxyvitaminu D.
Kolorektální karcinom: některé studie navazují na význam vitaminu D v prevenci a průběhu nádorů tlustého střeva a rekta. Existují in vitro a zvířecí studie dokazující inhibiční efekt vitaminu D na progresi nádorů, a to prostřednictvím různých metabolických cest, včetně regulace apoptózy, angiogeneze a zánětu. U pacientů s nedostatkem vitaminu D mohou být horší výsledky v onkologii, a proto je doporučováno měření a doplňování, pokud je deficit potvrzen.
Diabetes I. i II. typu: souvislost nízkých hladin vitaminu D s vyšším rizikem onemocnění, zejména u dětí narozených na jaře. Suplementace vitaminem D může snížit incidenci diabetu 1. typu u dětí. U diabetu typu II. typu vitamin D zvyšuje syntézu inzulinu, uvolňování z beta buněk, zvyšuje expresi inzulinových receptorů a tlumí prozánětlivé cytokiny; genetické faktory hrají významnou roli ve metabolismu glukózy.
V souvislosti s kardiovaskulárním systémem jsou buňky srdečního svalu, hladké svalstvo a endoteliární výstelka bohaté na receptory vitaminu D. Vitamin D působí jako negativní regulator renin-angiotensin-aldosteronového systému, a tím ovlivňuje hypertrofii a krevní tlak. Nízké hladiny vitaminu D jsou považovány za nezávislý rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění a mortalit.
Opatření a praktický dopad: v České republice lze vitamin D získat ze slunce jen během určité části roku; jinak je nutné doplňovat stravou nebo suplementací. Dávkování by mělo být přizpůsobeno individuálním hladinám 25-hydroxyvitaminu D, BMI, podílu tukové tkáně a expozici slunečnímu záření. Ideální cílové hladiny jsou kolem 75-125 nmol/l. Příliš vysoké dávky mohou vyvolat předávkování; pravidelné laboratorní sledování je doporučeno.

tags: #utrogestan #a #snizeni #vitaminu #d