Ústavní soud, TZ 93/2024, se touto problematikou poprvé zabýval v kontextu domácího porodu a trestní odpovědnosti rodiček a duly. Napadená rozhodnutí, která uznala rodičku a dulu vinnými za smrt dítěte při domácím porodu, byla soudem potvrzena jako ústavně souladná s ohledem na specifické skutkové okolnosti případu. Sdílí však obecné zásady a limity, které se vztahují na budoucí posuzování trestní odpovědnosti v podobných situacích.
Právní rámec a skutkové okolnosti případu
Stěžovatelky byly uznány vinnými z přečinu usmrcení z nedbalosti, kterého se dopustily tím, že při porodu způsobily smrt dítěte. Okresní soud jim uložil trest odnětí svobody v délce 6 měsíců, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu 12 měsíců. Obecné soudy dospěly k závěru, že šlo o předem plánovaný domácí porod, a to navzdory kumulaci rizik: poloha dítěte koncem pánevním, věk rodičky a skutečnost, že šlo o prvorodičku.
Ústavní soud zdůraznil, že domácí porody v České republice nadále zůstávají legální alternativou k porodu ve zdravotnických zařízeních a že práva žen k porodu (nejen domácímu) vyžadují zvláštní pozornost. Život dítěte v průběhu porodu je chráněn jak trestním, tak ústavním právem; soudy prokázaly, že dítě v průběhu porodu žilo. Svobodná volba místa porodu může být ve specifických případech omezena právě zájmem na ochranu života dítěte, avšak od zájmu narozeného dítěte nelze zcela upustit.
Role duly a její konkrétní jednání
Ústavní soud zdůraznil, že při zkoumání trestní (ale i jiné) odpovědnosti duly je nutné určit její skutečnou roli, faktické vystupování a konkrétní jednání během domácího porodu. Samotná skutečnost, že rodička vybrala rizikový domácí porod, ještě nevylučuje trestní odpovědnost duly, pokud je prokázáno její trestněprávně relevantní jednání. V daném případě duly došlo k překročení kompetencí, když akceptovala svou přítomnost bez přítomnosti porodní asistentky či jiného zdravotnického personálu, a poté aktivně zasahovala po zaseknutí dítěte, což podle soudu představovalo neodborné jednání, které přispělo ke smrti novorozence. Ústavní soud proto potvrdil ústavnost rozhodnutí trestních soudů o její odpovědnosti.
Na druhé straně soud poznamenal, že trestní právo je ultima ratio a nesmí vést k automatickému trestnímu postihu za každé rizikové jednání v domácím porodu. Utajený porod zůstává legálním nástrojem, avšak jeho opatrné uplatnění je vyžadováno s ohledem na riziko pro dítě a na práva matky. Pokud jde o samotný princip utajení vs. císařský řez, nález se nezabýval otázkou ústavnosti provedení císařského řezu bez souhlasu rodičky a nezohledňoval námitky rodičky ohledně jejího tlaku na dění porodu. Důležité však je, že matka měla jiné možnosti, jak smrti dítěte předejít, a komunikovala s nemocnicí, která jí preferovaný způsob porodu umožňovala.
Vztažení k domácím porodem a obecná poučení
Ústavní soud uvedl, že domácí porody mohou být rizikové, avšak ne vynucují automatickou trestní odpovědnost duly. Dula může být odpovědná jen tehdy, pokud překročí své kompetence a její jednání má trestněprávně relevantní dopad na výsledek porodu. Zároveň zdůraznil, že dula není zdravotník a její role nemusí být vždy spojena s výslovným zdravotnickým dohledem, ale v konkrétních situacích je nutné posoudit její skutečné fungování a vliv na průběh porodu.
Domácí porody jsou v ČR stále legální, ale jejich svobodná volba může být omezena, pokud jde o ochranu života dítěte. Nález zdůrazňuje nutnost pečlivého posouzení každého případu: bez ohledu na to, že domácí porody samy o sobě nejsou nezákonné, je třeba brát v úvahu konkrétní okolnosti a rizika, která porodu mohou nastat.
Souvislosti s utajeným porodem a společenským kontextem
Veřejná diskuze o utajeném porodu se objevuje i v souvislosti s kriminalizací či kriminalizací nepodrobení se císařskému řezu a s možností osvojení dítěte. Utajený porod je proces, při němž jsou údaje o matce chráněny, ale dítě zůstává právně spojené s matkou. Otcovství může být určeno jen na základě soudního řízení. Novela zákona č. 422/2004 Sb. umožnila utajený porod a upravila některé související právní režimy ohledně matrik, jmen a občanství, stejně jako veřejného zdravotního pojištění. Dítě narozené v utajeném režimu zůstává oficiálně spojeno s matkou, i když její totožnost zůstává utajena.
Podmínky pro utajený porod zahrnují věk matky (minimálně 18 let), stav svatby a délku trvalého pobytu, a je vyhrazen pro situace, kdy žena může porodem dát dítě do adopce či do kojeneckého ústavu, a to s ohledem na zájmy dítěte a budoucí rodiny. V praxi se vyskytují alternativy, jako je anonymní porod, který však v současnosti v českém právním řádu není plně kodifikován a zůstává komplikací, protože právně se vyžaduje identifikace rodičů a zajištění péče o dítě prostřednictvím vhodných institucí a soudních rozhodnutí.
Historické souvislosti města Valtice a kontext pro utajený porod
Valtice, historicky významné centrum Moravy, prošly dějinami od 12. století, kdy prvně zaznamenané zprávy ozřejmily, jak město vzniklo a rozvíjelo se pod vlivem Lichtenštejnů a dalších šlechtických rodů. Boje, války a politické změny formovaly vzhled města, hospodářský rozmach i rozvoj zdravotnictví a školství. I když text výše uvádí období až po 19. a 20. století, lze z toho odvodit, že historické změny, které ovlivnily infrastrukturu (zdravotnické zařízení, porodnické kapacity, sociální služby), ovlivnily i možnosti utajeného porodu v regionu a přístup jednotlivých institucí k rodinám v těžkých životních situacích.
V souvislosti s utajeným porodem je důležité, že stát poskytuje instituci Fondu ohrožených dětí a krizové linky, které mohou roditkám pomoci najít bezpečné řešení pro dítě i matku bez nutnosti anonymizace nebo nutného porodu doma. Příspěvky k tématu se objevují i v médiích a veřejném prostoru, kde se diskutuje nad možnými změnami legislativy a praxe, jak zajistit nejlepší ochranu života a důstojnost matky i dítěte v rámci českého právního rámce.

Praktické postupy a současné možnosti
Aktuálně existuje několik postupů pro utajený porod: vyřízení písemné žádosti o utajený porod, jmenování náhradního rodného čísla a náhradního jména dítěte, uzamčení dokumentace, a poté dohled nad péčí o dítě soudem po porodu. Při příjmu do nemocnice se vyžaduje občanský průkaz a zdravotní pojištění, a po porodu zůstává dokumentace uzamčena až do doby, kdy je rozhodnuto o osudu dítěte. Zdravotnické zařízení je povinno zachovat mlčenlivost o osobních údajích matky, a otevření zapečetěné dokumentace vyžaduje soudní rozhodnutí. V budoucnu by bylo vhodné zvažovat pravidla pro anonymní porody, která by umožnila rozumné řešení pro nechtěné těhotenství bez zbytečných rizik pro dítě i matku, včetně jasných nároků otcovství a podpory adopce.
Je důležité potvrdit, že utajený porod není totéž co anonymní porod. Anonymní porod by znamenal, že matka porodí bez uvedení jakýchkoli identifikací a dítě by nebylo na matku vázáno; utajený porod však ponechává identitu matky v určitém režimu a vyžaduje soudní řízení o osvojení či umístění dítěte v kojeneckém ústavu. Prakticky je nutné zajistit existenci specializovaných zařízení, která jsou připravena na tuto službu a která spolupracují s porodnicemi, aby bylo možné minimalizovat rizika pro novorozence a zároveň chránit práva matky.
Podrobně uvedené postupy nabízejí i veřejně dostupné popisy, které se mohou hodit ženám v těžké situaci a které popisují, jak postupovat při utajeném porodu, včetně vedení dokumentace, výroků soudu a procesu nabytí náhradní rodiny, pokud matka s utajením souhlasí. Důležitá je i role krizových linek a občanskoprávních institucí, které mohou poskytnout asistenci a právní rámec pro bezpečné řešení situace pro dítě i matku.