Umělé oplodnění (IVF) by mohly mít v budoucnu hrazené stovky žen, které si dnes tuto terapii platí ze svého. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje prodloužit věk žen, kterým bude pojišťovna umělé oplodnění hradit. Dnes jim ho platí do jejich 39. U starších žen přitom úspěšnost IVF prudce klesá − po umělém oplodnění porodí dítě jen zhruba čtyři procenta 40letých žen. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že změnu neiniciovalo, pouze podpořilo názory gynekologů, genetiků či zástupců pojišťoven. Úřad by chtěl předložit legislativní změnu do letošního června. Změnu podporuje například gynekolog Pavel Darebný z Ústavu pro péči o matku a dítě.
„Prodloužení hrazení léčby o jeden rok není medicínsky a asi ani ekonomicky nijak zásadní problém. Zaznamenala jsem, že ve zdravotnictví došlo od 1. 1. 2022 k mnoha změnám. Od 1. 1. 2022 došlo novelou zákona (č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění) k navýšení věkové hranice pro úhradu služeb poskytnutých v souvislosti s umělým oplodněním z 39 let na 40 let. Aktuálně jsou tak hrazeny z veřejného zdravotního pojištění zdravotní služby ve formě mimotělního oplodnění (tzv. IVF).
„Pokračování náhrady až do 40 let by znamenalo, že pojišťovny hradí tři až čtyři pokusy u žen do 39 let a dalším postupem je zajištění dalších indicií. Zdravotní pojišťovny hradí metody asistované reprodukce IVF a IUI prostřednictvím balíčkových plateb, které obsahují veškeré základní služby spojené s daným výkonem. K IVF jsou dále hrazeny použité léčivé přípravky, které však pojišťovny hradí jen částečně, resp. do určitého množství, a pacientka na ně tedy doplácí. Pacientka si může připlácet u smluvních poskytovatelů za nadstandardní metody a služby.
Datum aktualizace zmiňuje, že v Česku roste podíl umělých oplodnění, které si páry platí samy. V roce 2014 jich bylo 44 procent z celkových téměř 18.000, a to podle údajů ÚZIS. Podle reprodukčních center je jedním z faktorů i rostoucí věk pacientek, u nichž je nižší úspěšnost. Zdravotní pojišťovny platí tři až čtyři pokusy u žen do 39 let. Metodou, kterou pojišťovny proplácí, je IVF, která má úspěšnost kolem 20 procent. Další úkony, které mohou úspěšnost početí zvýšit, pojišťovny nehradí.
„Podíl cyklů placených pojišťovnou se snižuje, jelikož pojišťovna platí IVF jen do 39 let, dříve to bylo do 40 let, a chodí stále starší pacientky,“ uvedla Monika Poláková z centra reprodukční medicíny GEST. Většina párů si k IVF navíc připlácí za hormonální preparáty pro stimulaci vaječníků. „Průměrně se jejich cena pohybuje kolem 20.000 korun. Asi 60 procent částky hradí pojišťovna,“ dodala Michaela Šilhavá z Institutu reprodukční medicíny Unica. Z metod, které zvyšují úspěšnost početí, si pacientky připlácejí hlavně za delší kultivaci embrya nebo injekční aplikaci spermie přímo do vajíčka (ICSI).
Mezi problémy, které páru znemožňují početí, začíná podle odborníků převažovat mužská neplodnost. U žen je největším problémem věk. Od narození ubývá buněk, z nichž se vyvíjejí vajíčka a klesá jejich kvalita. Úspěšnost metod umělého oplodnění se pohybuje od 20 do 75 procent. Z celkem 17.799 zahájených cyklů v roce 2014 eviduje Národní registr asistované reprodukce 4777 těhotenství a 1877 porozených dětí. Zásadně stoupá věk léčených pacientek, klesá tak celková úspěšnost IVF cyklů. Stoupá potřeba cyklů s darovanými vajíčky.
V Česku nyní působí zhruba čtyřicítky center reprodukční medicíny, z nichž většina je soukromých. Problém s neplodností má pětina párů. Při diskusích k věkové hranici se hovoří i o možnosti zvýšení až na 43 let. WHO zvažuje překvalifikování nedobrovolné neplodnosti jako nemoci. Kritici upozorňují na to, že asistovaná reprodukce v Česku se stala významným byznysem. Umělému oplodnění se věnuje přes 40 center, většina z nich je soukromá. Andrej Babiš a Fond Hartenberg figurují jako významní hráči ve financování segmente.

Současná legislativa, úhrady a praxe
Podle zákona o specifických službách lze umělé oplodnění provést ženě v plodném věku, pokud její věk nepřekročil 49 let, na základě písemné žádosti. Úhrada IVF z veřejného zdravotního pojištění je však možná jen do dne dosažení 40 let. Zákon stanovuje, že pojišťovny hradí základní výkony u tří cyklů IVF s přenosem embryí. IUI (intrauterinní inseminace) je hrazena až šestkrát za život ženy, přičemž samotné zavedení spermií do pohlavních orgánů se nezapočítává do limitu IVF. Pojišťovny hradí IVF a IUI prostřednictvím balíčkových plateb a hrají jen částečně použité léčivé přípravky pro stimulaci.
Pacientka má právo předem si vyžádat ceník všech poskytovaných nadstandardních služeb, avšak tento ceník by neměl obsahovat péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Pojišťovny nemají vliv na výši cen nadstandardních služeb, které si zákazník platí navíc. Centrum by si nemělo účtovat konzultace, a pokud jde o nadstandardní péči, vyžaduje se transparentnost cen a informovanost o nákladech v rámci smluvních poskytovatelů.
Podle údajů z NRZAR (Národního registru reprodukčního zdraví) jsou data anonymizovaná a určena pro analýzu průběhu a efektivity léčby neplodnosti. Sada dat obsahuje informace o cyklech IVF/ICSI a souvisejících technikách bez ohledu na způsob úhrady péče, s interpretními omezeními a potenciálním podhlášením. Data umožňují analýzu od roku 2016 do posledního uzavřeného roku.
- Úplný popis maturity a rizik spojených s IVF zahrnuje mimoděložní těhotenství, potraty, OHSS a vícečetné těhotenství.
- Vyšší věk ženy znamená nižší úspěšnost a rostoucí potřebu cyklů s darovanými vajíčky.
- Průměrná úspěšnost léčby v různých věkových kategoriích se pohybuje mezi významnými rozpětími, často se uvádí kolem 60% u darovaných vajíček a kolem 50% u vlastních vajíček v rámci celkové populace ČR.
Historické souvislosti a současné demonstrace
V rámci diskuzí se objevují názory, že současná legislativa chrání spíše poskytovatele asistované reprodukce než samotné páry hledající řešení neplodnosti. Hnutí pro život ČR kritizuje široký segment soukromých center a spojení některých subjekty s politickými osobnostmi, upozorňuje na vysoké náklady a nízké ukazatele efektivity. Zprávy uvádějí, že počet cyklů placených pojišťovnou klesá, protože hranice úhrady se snižuje a věk pacientek roste. Některé kliniky uvádějí vyšší míru úspěšnosti, avšak výsledky se liší v závislosti na metodách a použitých technikách (např. delší kultivace embrya, Embryoskop, Embryoglue).
Podle mezinárodních statistik a českého NRZAR je klíčovým faktorem úspěšnosti věk ženy, zdravotní stav a kvalita vajíček. V ČR působí kolem čtyř desítek center reprodukční medicíny; většina z nich jsou soukromá. Debata o zvýšení věkové hranice úhrady na 43 let probíhá, zatímco WHO zvažuje změnu definice nedobrovolné neplodnosti jako nemoci.
Tabulka: Klíčové ukazatele a jejich vývoje (podle NRZAR a souvisejících studií)
| Ukazatel | Rok | Hodnota / rozmezí |
|---|---|---|
| Podíl IVF cyklů placených pojišťovnou | 2014 | 0.56 (56%) |
| Průměrná úspěšnost IVF (darovaná vajíčka) | 2014 | cca 60% |
| Průměrná úspěšnost IVF (vlastní vajíčka) | 2014 | cca 50% |
| Průměrná úspěšnost na jeden cyklus (obecně) | 2016-2023 | 20-75% (podle věku a metod) |
| Maximální věková hranice pro pojištěné IVF | Aktuálně | 40 let pro úhradu |
V souladu s daty NRZAR se vyvíjí významná debata o institucionalizaci léčby neplodnosti a o tom, zda je etické a ekonomické prioritizovat IVF nad léčbou příčin neplodnosti. Výsledky výzkumů i veřejné názory ukazují na potřebu transparentnosti, standardizace postupů a rovnoměrného přístupu ke všem páru, včetně podpory léčby těch, kteří trpí neplodností z důvodu věku či zdravotních omezení.