Detailní snímky útrob nově objeveného pravěkého hmyzu jsou společným dílem hamburského střediska pro fyzikální výzkum a českého entomologa. Chtělo by se cudně sklopit zrak - když počítačové zobrazení ukazuje záhyby těla pravěkého hmyzu: Otáčí jím, přesouvá jej z vodorovné polohy do svislé. Představa, že by takto někdo za 40 milionů let „exhumoval“ naše těla a otáčel s nimi jako s montážními schématy, je lákavá i odpudivá zároveň. Jak to vidí vědci?Řeč je o nově objeveném pravěkém druhu (a rodu). Díky spolupráci českého entomologa a německého výzkumného střediska vznikla detailní 3D rekonstrukce stavby těla hmyzu. Zobrazením lze pohybovat v několika osách i jím prostupovat tam a nazpět. Putování vnitřkem pravěké fosilie připomíná, s trochou nadsázky, ponor v podmořském batyskafu. VIDEO: První výsledky snímkování na urychlovači částic PETRA II
Detaily vzácného nálezu uveřejnilo loni Moravské zemské muzeum - objevitelem nového hmyzu je vedoucí tamního entomologického oddělení Jiří Kolibáč. Původcem průlomových snímků je hamburské středisko PETRA III. Co to je za brouka Zajímavé je, že nejde jenom o nově objevený fosilní druh brouka, ale i rod z čeledi Lophocateridae. Pojmenován byl Elektrocateres rappsilberi, Kolibáč, 2024, a jeho popis vyšel loni v létě v britském časopise Historical Biology. Podle prohlášení na stránkách Moravského zemského muzea se „název rodu vztahuje k řeckému výrazu pro jantar (elektron) a zároveň evokuje pracoviště, kde byl jantar studován“. Druh byl popsán na počest Dr. I. Rappsilbera (Bitterfeld Amber Centre), který tuto více než 40 milionů let starou fosilii nalezl.” I tento hmyz byl tedy objeven v jantaru, který entomologové často zkoumají kvůli jeho inkluzím, tedy cizorodým příměsím - v tomto případě - hmyzu, jenž v průhledné pryskyřici uvázl. Vědci tak získali jedinečnou příležitost ke studiu. Muzeum upozorňuje, „že jantar pochází z vnitrozemského bittersfeldského jantaru z dnešního německého Saska, kudy ve středním eocénu probíhala jižní hranice dávného Severního moře.” Nejde tedy o obvyklý druh jantaru, který se nachází v hojné míře na pobřeží Baltského moře. Je poměrně vzácný a v praxi se používá zejména ve šperkařství.
Dva hlavní prvky zobrazovací laboratoře Nová technika snímání má dvě důležité části. První je část detekční, která je obdobou nemocničních „ceteček“, tedy na bázi výpočetní tomografie (CT). Metoda CT je typ detekce, při níž zobrazovací plochou není fotografický papír jako u „starého rentgenu“, ale plocha s digitálními senzory. U experimentálního zařízení PETRA III je tato detekční plocha CT rozdělena na mnohem více „dílečků“, a zařízení má tak vyšší rozlišení. Druhou, neméně důležitou součástí, je urychlovač částic PETRA III, což je experimentální zařízení, které vzniklo v Německu už na konci sedmdesátých let 20. století. Jde o okruh o obvodu 2,3 kilometru a jeho přednostním cílem byl výzkum v oblasti částicové fyziky. V naší záležitosti tedy tento urychlovač slouží jako zdroj mimořádně silného rentgenového záření. Jak souvisí urychlovač částic s rentgenem? To je možná důležitá otázka, protože zdrojem nejsilnějšího RTG záření jsou dnes spíše supervýkonné lasery na několika místech světa. Slovní spojení „urychlovač částic“ je často slyšet hlavně v souvislosti s asi nejznámějším urychlovačem částic CERNu ve Švýcarsku. Jak tedy souvisí urychlovač částic a rentgen? Podstatné je říci, že rentgenové záření - zjednodušeně řečeno - je vlastně vedlejším produktem částicových experimentů. Urychlovače, přesněji řečeno synchrotronové urychlovače, jsou obří potrubní okruhy (ten švýcarský má 27 kilometrů), v nichž kolují částice hmoty v magnetickém poli a ve vysoké rychlosti na sebe narážejí; vědci tím chtějí najít dále již nedělitelné stavební kameny veškeré hmoty. Fyzikové si dlouho uvědomovali, že tyto kruhové obvody generují cenný vedlejší produkt - takzvané synchrotronní záření - což je záření, které vzniká, když částice neletí po přímé linii. Brzy proto přišli na to, jak takové záření využít coby vysokoenergetický zdroj RTG záření. Výsledkem byly takzvané „beamlines“, tedy jakési přístavky vybudované v záhybech obvodů, v nichž se nacházejí rentgenové laboratoře. V těchto laboratořích „čekají“ výše zmíněné výpočetní tomografy, či dokonce výpočetní mikrotomografy, což je i případ laboratoře v Hamburku, kde byly snímky pořízeny.
Jak uvádí sám autor objevu v článku pro Vesmír (10/2024), biologům nově pořízené snímky umožňují při správné kalibraci „odfiltrovat nerovnosti a projít nečistotami v pryskyřici“. Některé jsou podle autora zakryty „mléčně bílou mlhou, která znemožňuje vidět povrch těla.“ Je to podle něj zřejmě vinou vlhkosti, která se vyloučila z těla hmyzu po zalití pryskyřicí. Jiné vzorky jsou podle něj příliš tmavé nebo obsahují „síť prasklin a lomů, které vznikly při pohybu zalitého hmyzu ještě před smrtí.“Vůbec první publikované snímkování na urychlovači trvalo zhruba hodinu. Za tu dobu vzniklo 3 000-4 000 řezů, z nichž byl v mraku bodů v příslušném softwaru vytvořen trojrozměrný model. Objem dat činil zhruba 200 GB. I podle autora je nejpůsobivější efekt - vedle praktických úprav, jako je odstraňování i struktur, které překážely pohledu - možnost proniknout do nitra 40 000 000 let staré fosilie a prohlížet si podrobnou anatomii například „ústního ústrojí, kopulačních orgánů“.
Při diskusi v kosmologické sekci jsme objevili rozdílnost definic pojmů kontrakce délek a dilatace času. Navrhujeme častější používání moderních vlastních hodnot. Pohybuje-li se vztažná soustava vzhledem k pozorovateli rychlostí v, naměří tento pozorovatel délky L této vztažné soustavy zkrácené na L(1 - v2/c2)1/2, c rychlost světla. Jev se nazývá kontrakce délek. Za časový interval t pozorovatele uplyne v pohybující se vztažné soustavě časový interval t /(1 - v2/c2)1/2. Jev se nazývá dilatace času. L, t jsou vzdálenosti a časové intervaly v soustavě pozorovatele, L' t jsou vzdálenosti v soustavě, která se vzhledem k soustavě pozoruje pohybuje rychlostí v. Z uvedeného i z grafického znázornění je zřejmé, že délky i časové úseky mají při relativistické transformaci stejné vlastnosti: Při pohybu se nepohybujícímu se pozorovateli jeví zkrácené. To vypadá jako rozpor s pojmy "kontrakce délek" a "dilatace času", podle kterých se zdá, že při pohybu se vzdálenosti zkracují, ale čas prodlužuje. Ani kontrakce délek, ani dilatace času nejsou pojmy chybné, jenom jsou každá jinak definovány. Nelogičnost je v tom, že kontrakcí délek se popisuje hodnota, kterou naměříme v soustavě, která se vzhledem k nám pohybuje, dilatací času se popisuje hodnota, kterou nenaměříme my, ale kterou naměří v naší soustavě pozorovatel, který je v soustavě, která se vzhledem k nám pohybuje. Na nelogičnost názvů upozornil již v r. 1973 Josef Fuka v knize "Základní poznatky teorie relativity", SNTL. Tehdy však nebyla za názvy náhrada. Dnes je situace jiná, objevily se nové moderní pojmy vlastních klidových hodnot. Vlastní (klidová) délka předmětu je délka předmětu, kterou naměří pozorovatel, ke kterému je předmět v klidu. Pozorovatel, vzhledem k němuž se předmět pohybuje, naměří délku předmětu vždy kratší. Vlastní (klidový) časový interval je časová vzdálenost dvou událostí vztažné soustavy, kterou naměří pozorovatel, který je v této soustavě v klidu. Pozorovatel, vzhledem ke kterému se vztažná soustava pohybuje, naměří uvažovanou časovou vzdálenost vždy kratší.
Vliv Lorentzovy kontrakce délek a dilatace času na interpretaci struktury pohybujícího se hmyzu v jantaru ukazuje, jak moderní zobrazovací techniky umožňují překlenout časové rozdíly mezi minulostí a současností. Vědecké texty a ilustrace ukazují, že relativistické transformace nejsou jen teoretické, ale prakticky ovlivňují interpretaci dat z CT a RTG zdrojů na urychlovačích typu PETRA III. V kontextu paleontologického objevu pak slouží jako analogie pro pochopení, jak se mění měřené délky a časové intervaly v různých vztažných soustavách a jak se s tím vypořádat při analýze fosilních mikrostruktury.
Klíčové pojmy a souvislosti
- Urychlovač částic (synchrotron) a jeho role jako zdroje RTG záření pro zobrazovací techniky.
- Kontrakce délek a dilatace času jako součást Lorentzovy transformace.
- Vlastní (klidová) délka a vlastní (klidový) časový interval.
- Beamlines a jejich význam pro moderní tomografii a materiálové analýzy.
- Historie a význam pojmů v relativitě pro interpretaci současných experimentů.
Praktické souvislosti pro studium fosilií a hmyzu
- 3D rekonstrukce stavby těla hmyzu umožňuje pohybovat se v několika osách a prozkoumat detailní anatomii.
- Detekční část CT v PETRA III umožňuje vysoké rozlišení snímků a díky synchrotronnímu RTG záření lze získat jemné vrstvy pryskyřice a inkluzí.
- Kalibrace a odfiltrování nerovností v materiálu je klíčová pro získání správných anatomických detailů, jako jsou ústní orgány či reprodukční struktury.
- Radioaktivní a optické vlastnosti materiálů mohou ovlivnit kvalitu zobrazení - je nutné brát v úvahu vlhkost a vznik prasklin ve fosilii.
Technické aspekty metody
První snímkování trvalo cca hodinu, během níž vzniklo 3 000-4 000 řezu a vznikl trojrozměrný model o objemu kolem 200 GB dat. Nejpůsobivější efekt spočívá v možnosti proniknout do nitra fosilie a prohlížet si podrobnou anatomii.

Kamenný most v Písku - 3D rekonstrukce historické podoby a povodeň 1768
Relativita a kontrakce délek v kontextu moderní vědy
Přehled základních pojmů relativistické fyziky: kontrakce délek, dilatace času, vlastní klidová délka a vlastní klidový časový interval. Lorentzova transformace S → S' vyjadřuje vztahy mezi soustavami pohybujícími se vzájemně rychlostí v. I když se některé definice mohou na první pohled zdát protichůdné, v konečném důsledku spolu souvisejí a popisují stejné fyzikální realitu z různých pohledů. Transformaci lze vyjádřit i maticovou formou Λ, která ukazuje, že soustavám lze přejít z jedné do druhé pomocí Lorentzovy matice.
Bez ohledu na to, zda sledujeme pohyb hmyzu v jantaru či pohyb částic v urychlovači, základní princip setrvačnosti a invariantnost klidových veličin zůstávají. Dualita mezi vnímáním délky v pohybující se soustavě a času v naší soustavě ilustruje, proč se používají moderní pojmy vlastních klidových hodnot.
tags: #urychlovac #castic #kontrakce #delky