Těhotenství není jen radost, ale také spousta různých vyšetření, která mají za úkol odhalit možná zdravotní rizika pro vás i pro miminko. Některé diagnostické metody jsou pak důležité k odhalení vad plodu. Mezi ně patří i amniocentéza neboli odběr plodové vody. Amniocentéza slouží ke zjištění event. genetického postižení plodu. Plodová voda totiž obsahuje buňky plodu, které jsou zdrojem jeho DNA. Tu je následně možné podrobit celé řadě genetických analýz a získat tak vysoce detailní informace o genetické výbavě plodu.
Co odhalí amniocentéza a jaké jsou indikace?
Amniocentéza se provádí zejména v indikovaných případech: podezření na chromozomální odchylky (např. Downův syndrom, Edwardsův syndrom nebo Turnerův syndrom), podezření na defekty neurální trubice (např. spina bifida), podezření na genetická onemocnění (např. cystická fibróza, svalová dystrofie) a zjištění stavu plodu pro další rozhodnutí. Kromě genetických důvodů může být vyšetření používáno i ke zjištění stavu plodu ve druhé polovině těhotenství. Odběr plodové vody se obvykle doporučuje ženám nad 35 let, při pozitivním biochemickém screeningu, abnormálním ultrazvukovém nálezu, či při rodinné zátěži některou genetickou chorobou.
Nejvíce odběrů plodové vody probíhá mezi 16. a 22. týdnem těhotenství. V České republice je amniocentéza považována za nejčastější invazivní metodu prenatální diagnostiky a cíleně se již často doplňuje o moderní molekulárně-cytogenetické metody (např. microarray, QFPCR).
Jak se vyšetření provádí?
Odběr plodové vody se provádí ambulantně pod ultrazvukovou kontrolou. Před vyšetřením lékař určí polohu plodu a placenty, potom se břicho dezinfikuje a tenká jehla transabdominálně vpichuje do děložní dutiny. Odebere se přibližně 15-20 ml plodové vody. Pohyb jehly je po celou dobu sledován ultrazvukem a vyšetření není bolestivé; spíše jde o tlak na břicho. Po odběru se vzorek plodové vody odesílá do laboratoře, kde se buněčně kultivují a provádějí genetické testy. První výsledky mohou být k dispozici do 48 hodin, kompletní výsledky za 2-3 týdny.
Po zákroku bývá doporučen klidový režim na 24 hodin, v dalších dnech je vhodné omezit fyzickou zátěž. V některých případech se doporučuje zvýšený příjem hořčíku a dočasná opatrnost při běžných aktivitách. Riziko potratu po amniocentéze se uvádí na zhruba 0,5 % až 1 %, a i když je výkon obecně velmi bezpečný, je invazivní a má svá rizika.
Co se zjistí z plodové vody?
Rychlé stanovení DNA z plodové vody umožňuje rychlou diagnostiku, která se zaměřuje na počet chromozomů (karyotyp) a odhalení některých aneuplií. Klasické vyšetření spočívá v vizuální analýze amniocytů a ukazuje přesný obraz genetické výbavy. V současnosti se často kombinuje rychlá DNA analýza (PCR-based metody) a následné molekulárně-cytogenetické testy jako microarray (Array CGH). Tyto metody umožňují identifikovat široké spektrum genetických odchylek, avšak ne vše; některé velmi drobné změny lze zjistit jen kombinací výsledků a genetické konzultace.
Mezi nejčastější důvody patří detekce chromozomálních vad a také identifikace nosičství některých dědičných onemocnění, které se váží na pohlaví dítěte, např. cystická fibróza nebo hemofilie. Výsledky bývají sdělovány genetickým poradcem, který vysvětlí povahu a prognózu zjištěného postižení a navrhne další postupy.
Je pohlaví dítěte spolehlivě určeno při odběru plodové vody?
Na základě analýzy DNA plodové vody lze s vysokou spolehlivostí určit pohlaví dítěte. V praxi se k určení pohlaví často používá i analýza DNA z plodové vody nebo z choriových klků placenty. Pro neinvazivní alternativu, která již neohrožuje plod, existuje metoda z krve matky k identifikaci pohlaví plodu, avšak tato metoda není součástí samotné amniocentézy a její přesnost a časové okno se liší od invazivních postupů.
Rizika a omezení vyšetření
Amniocentéza je invazivní výkon a nese s sebou riziko komplikací, včetně rizika potratu, které se uvádí kolem 0,5-1 %. Mezi možné komplikace patří odtok plodové vody, krvácení, infekce, začátek děložních kontrakcí, poranění plodu a jiné. Po výkonu bývá vhodný klidový režim a sledování 14 dní. Je důležité vzít v úvahu, že i při správném postupu nemusí amniocentéza poskytnout kompletní obraz všech možných vad; některé vady lze odhalit ultrazvukem nebo krevními testy a další genetické problémy vyžadují další vyšetření.
V některých případech je možné nahradit amniocentézu neinvazivními testy (NIPT/Trisomy test), které však neřeší úplný obraz, a proto bývají doplněny ultrazvukovou diagnostikou a případně invazivní vyšetření podle indikace. CVS (odběr choriových klků placenty) je alternativou v ranějším stádiu těhotenství, srovnatelným rizikem známým jako u amniocentézy.
Nejčastější dotazy a praktické poznámky
- Odběr plodové vody bývá doporučen v případech vyššího věku, pozitivního screeningu, abnormálních ultrazvukových nálezů nebo rodinné anamnézy genetických onemocnění.
- Odběr se provádí ambulantně, obvykle mezi 16.-20. týdnem těhotenství; množství plodové vody je omezené tak, aby nepředstavovalo riziko pro plod.
- Výsledky se mohou vracet postupně: rychlé testy na DNA do 48 hodin, plný karyotyp a molekulární analýzy do 2-3 týdnů.
- Pokud se zjistí závažná genetická postižení, rodičům bývá nabídnuta genetická konzultace a případně ukončení těhotenství do 24. týdne podle platné legislativy.
- Alternativou k amniocentéze jsou neinvazivní testy (NIPT) a v případě potřeby CVS v ranějším stádiu těhotenství.
Současná realita a důležité poznámky
Ne vždy lze pohlaví plodu určit jen na základě amniocentézy; hlavní význam má vyšetření pro detekci genetických vad a chromozomálních abnormalit. Odběr plodové vody a genetické testy poskytují důležité informace pro rozhodování o dalším postupu těhotenství. Informovaný souhlas a genetické poradenství jsou nezbytné pro správné porozumění výsledkům a možnostem, které vyšetření nabízí.

Amniocentéza: Živá demonstrace.
Propagační poznámka: existuje možnost využití neinvazivních prenatálních testů (NIPT) a fetální echokardiografie pro detailnější screenování, které mohou snížit potřebu invazivních výkonů u některých těhotenství.