Umrtí novorozených koťat: příčiny, prevence, symptomy a rady veterináře

Neonatální mortalita se definuje jako úhyn živě narozených koťat do dvou týdnů po narození. Je to kritická doba, kdy se mohou projevit všechny nepříznivé vlivy omezující až vylučující život jedince. Pokud chce chovatel odchovat zdravá koťata s minimálními ztrátami, musí zajistit zdraví rodičovského páru, připravenost prostředí a včasnou péči o mláďata.

Příčiny úhynu a rizikové faktory

Nejčastější příčinou hynutí bývá nízká porodní váha, nízká aktivita koťat a nezájem o mateřské mléko. Doprovodně působí snížená odolnost, koťata plakávala, následně ztichla a mohou se stát méně socializovanými nebo být matkou separována. Do kategorie rizik spadají i anatomické defekty, kanibalismus dominantních jedinců, a zevního prostředí zahrnující extrémní teploty, vlhkost, nečistotu a přeplněnost prostoru.

Některé specifické problémy zahrnují rozpouštění červených krvinek u kotěte s odlišnou krevní skupinou od matky nebo vrozené defekty zažívacího, dechového, cirkulačního a nervového systému, případně metabolické poruchy. Pokud má chovatel zájem o odchov zdravých koťat s minimem ztrát, je třeba zajistit, aby rodičovský pár byl zdravý, s dobrou obranyschopností a bez parazitů. Důležitý je také teplotně stabilní pelíšek a nerušený porod.

Průběh porodu a péče o novorozená koťata

Porod u kočky je přirozený proces a většinou probíhá bez problémů. První stádium porodu je období přípravy a trvá až 24 hodin, kočka bývá neklidná, dýchání se zrychluje a může se objevit hlenovitý výtok. Druhé stádium je samotný akt narození koťat; interval mezi narozením bývá 30-60 minut.

Po narození se matka stará o odstranění obalů, stimuluje dýchání a zajistí teplotu kotěti. Kotě se rodí slepé a hluché; sací reflex a zahájení příjmu kolostra jsou klíčové v prvních 24 hodinách. Pokud matka nedokáže plodové obaly odstranit, je nutná klidná asistence majitele, aby kotě dostalo šanci na přežití.

Pelíšek s koťaty by měl být aktivně vyhříván na teplotu kolem 30 °C, s tím, že vyhřívací podložku používáme jen na část plochy, aby se kotě mohlo odklonit. Pokud koťata nemají dostatek mléka, je nutné je přikrmovat náhradou kočičího mléka, kterou má chovatel připravenu ještě před porodem. Při podchlazení (teplota těla pod 35 °C) je potřeba koťě nejprve zahřát na 38 °C a až poté podávat mléko.

Koťata by měla být přibližně do 4 týdnů kojena. Od 4. týdne lze začít přidávat pevnou stravu a postupně zvyšovat množství, až do odstavu. V období socializace s člověkem je důležité, aby koťata získala kontakt s lidmi a naučila se, že ruce nejsou jen na hraní, ale na mazlení a drbání.

V průběhu 3.-7. týdne věku koťat je klíčové sledovat jejich váhu a vývoj. První odčervení by mělo proběhnout kolem 3. týdne, další dávky ve 5-7 týdnech. Vakcinace začíná v 8 týdnech a pokračuje přeočkováním dle plánu vakcinace. Kupní smlouva by měla obsahovat potvrzení o očkování a odčervení, a chovatel by měl poskytnout veškeré relevantní informace novému majiteli.

Rady pro chovatele: prevence a časné zásahy

Před krytím je důležité, aby kočičí pár byl zdravý, očkovaný a bez parazitů. Před samotným porodem je vhodné mít připraven pelíšek, teplo a klidné prostředí; na fyziologický průběh porodu by nemělo být rušeno. Důležité je také vyhledat veterinární radu v případě prodlení porodu, abnormalit nebo zhoršeného zdravotního stavu kočky či kotěte po porodu.

1. Pravidelně kontrolujte kojící matku a kotě; sledujte teplotu a krevní obraz, případně kontaktujte veterináře při podezření na infekci nebo jiné komplikace.
2. Pokud matka nezvládá kojit, zvažte dohledání náhradní kojící kočky nebo použití kočičí mléčné náhražky; nikdy nepoužívejte kravské mléko.
3. Koťata vážíme denně a zapisujeme si přírůstky; při stagnaci nebo poklesu hmotnosti je nutné rychlé řešení.
4. Postupně zavádíme pevnou stravu; změny stravy provádíme pomalu a s ohledem na individuální vývoj kotěte.
5. Včasná vakcinace a odčervení snižují rizika onemocnění a komplikací.

Specifické choroby a prevence u koček

Kočičí rýma je často způsobena kočičím kalicivirem, infekčním rhinotracheitidou a dalšími patogeny. Inkubační doba a průběh jsou variabilní; léčba zahrnuje uvolnění dýchacích cest a potlačení infekčního procesu. Dermatofytózy (plísně) představují další významné onemocnění, vyžadující dlouhodobou léčbu místními přípravky i systémovými léky a důkladnou sanitaci prostředí.

Peritonitida a FIP (kočičí covidová nemoc) patří mezi virové nemoci s různými formami, vyžadujícími diferencovaný přístup v diagnostice i léčbě. Nejlepší prevencí je pravidelné očkování a kontrolní vyšetření. U starších koček se sledujeHypertyreóza a renální insuficience; léčba zahrnuje methimazol, případně operaci nebo radiojódovou terapii a pravidelné krevní testy.

Odčervení a hygiena v domácnosti

Pravidelné odčervování je součástí péče o kočky. U kojících koťat se doporučuje používat speciální pastu, tablety či spot-on přípravky. Pamatujte, že kočka může být zdrojem nákazy pro člověka; proto je důležité dodržovat preventivní opatření i v domácnostech s více zvířaty.

Tipy pro socializaci a péči o kotě po odchodu do nového domova

Koťata se nejvíce učí mezi 4. a 7. týdnem. Do té doby je důležité zajistit kontakt s člověkem, aby si kotě zvyklo na doteky a prostředí. Na nový domov si kotě musí nejprve zvyknout; plánujte návštěvu veterináře a vypracujte očkovací a odčervovací plán. Zajistěte vhodný prostor a prostředí pro bezpečné hry a socializaci.

Praktické tabulky a poznámky pro majitele

Upozornění: v případě nejasností či zhoršení zdravotního stavu koťat či koček je vždy nutné vyhledat veterinární pomoc. Nepoužívejte kojící mléko člověka ani kravské mléko pro koťata; použijte speciální mléčnou náhražku pro kotěta a zajišťujte správné dávkování a hygienu.

tags: #umrti #novorozenych #kotat