Umělé oplodnění podstupuje čím dál více žen. Loni Češky absolvovaly celkem 39 tisíc cyklů, což je o zhruba tisícovku více než v předchozím roce. Onkologové ale varují, že tato terapie není bez rizika. V jejich ordinacích přibývá pacientek, které umělé oplodnění podstoupily. Na zvýšené riziko vzniku neinvazivních nádorů prsu poukazuje také nedávná britská studie. Reprodukční centra ale na svých stránkách ženy uklidňují, že hormonální stimulace žádné negativní dopady na organismus nemá. Onkologové upozorňují, že v jejich ordinacích přibývá pacientek, které prošly umělým oplodněním (IVF). Vaše centrum ale na svých stránkách tvrdí, že tato hormonální stimulace nemá negativní dopady na organismus.
Ačkoliv se nechci onkologů nijak dotknout, mají bohužel obecně horší znalosti z oblasti reprodukční medicíny a jsou zatíženi svým pohledem na svět. My se zabýváme tímto problémem velmi podrobně a žádné podobné riziko potvrzené nebylo. V těhotenství ale jde o přirozené hormony, které vyplavuje tělo postupně. Při hormonální stimulaci dostávají ženy najednou velkou dávku hormonů, které jsou vyráběny uměle. IVF centra podávají v rámci stimulace vaječníků hormony gonadotropiny, což je peptidová látka, která se velmi rychle odbourává.
Zatímco dříve se podávaly dvakrát denně, dnes už jen jednou denně. Pro zdravou ženu tedy jednorázová stimulace vaječníků opravdu nepředstavuje zvýšenou zátěž. Před vlastním umělým oplodněním si žena píchá injekce s vysokými dávkami umělých hormonů, které stimulují vaječníky, aby vyplavily co nejvíce uzrálých vajíček. Pokud se ženě nepodaří díky umělému oplodnění otěhotnět, opakuje celý cyklus znovu. Některé ženy ale podstupují kvůli neúspěšnému umělému oplodnění hormonální stimulaci opakovaně. Výjimkou nejsou ani ženy, které podstoupily stimulaci osmkrát nebo i vícekrát za život. Neexistuje žádná medicínská hranice, která by počet cyklů omezovala.
Pracovala jsem téměř deset let na brněnské klinice a strávila jsem nějakou dobu i na onkologickém oddělení. Ovšem je tu výjimka, některé ženy mají genetické predispozice nebo kvůli svému zdravotnímu stavu mají vyšší riziko vzniku onkologického onemocnění. Například žena, která je neplodná proto, že má endometriózu, má primárně zvýšené riziko určitých typů nádorů, například vaječníků. Tato žena přichází do centra asistované reprodukce s tím, že si s sebou už určité riziko přináší.
Já se zabývám řadu let celostní medicínou a vím, že farmakologická léčba může být obecně problematická. Podle vás tedy nehraje při hormonální stimulaci ženy roli ani její genetická zátěž, ani její věk, ani počet cyklů, které v rámci této stimulace podstoupila? Genetická zátěž pochopitelně roli hraje. Jsou ženy, v jejichž rodě se vyskytují dědičné dispozice ke vzniku nádorových onemocnění. Řada z nich bohužel také díky tomu zhoubným nádorem onemocní.
Loni vyšla v Británii nová rozsáhlá studie (viz box níže), která ale určité rizika dokládá. Britští výzkumníci sledovali celkem 250 tisíc žen, které podstoupily umělé oplodnění v letech 1991−2010. Musíme mít dostatečné klinické znalosti a také schopnost v těchto vědeckých a statistických datech číst a porozumět jim. Konkrétně se to týká například endometriózy. Ve studii se zvýšené riziko týkalo především pacientek s endometriózou a také těch, které vůbec nerodily. Pro srovnání je vhodné si vzít jako skupinu ženy, které byly léčeny výhradně pro mužský faktor neplodnosti, tedy ony samy byly po reprodukční stránce v pořádku. Britští výzkumníci sledovali celkem 250 tisíc žen, které podstoupily umělé oplodnění v letech 1991−2010.
Co říkají výzkumy a experti
"Studie zjistila o 15 procent vyšší riziko neinvazivních nádorových forem prsu," shrnuje výsledky výzkumu onkoložka Petra Tesařová ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Neinvazivní jsou nádory v počátečním stadiu, které nevytváří metastáze a dají se operovat. Pokud ale nejsou včas rozpoznány a léčeny, vedou k vývoji invazivního, metastazujícího nádoru. Jak už jsem říkala, je potřeba brát zjištění v celkovém kontextu. Někdo má k výskytu nádorů genetické dispozice a o zvýšeném riziku pro určitý typ onemocnění se rozhoduje ještě předtím, než se člověk narodí."
Nerada bych, abychom hormonální stimulaci před IVF démonizovali. Žena, která je neplodná a která nerodila a nekojila, má obecně vyšší riziko rakoviny prsu. A rozhodně není pravda, že ženám nějaké informace zatajujeme. Starší pacientky například upozorňujeme na to, že mají vyšší riziko chromozomových vad embryí. Takových pacientek se bohužel u nás vyskytuje čím dál více, průměrný věk žen, které k nám přicházejí, je nyní už 39 až 40 let. Některé ženy udivuje, že se IVF centra zajímají jen o to, zda v pořádku donosily dítě a porodily. Jejich zdravotní stav pak už centra reprodukční medicíny dále nesledují. Monitorovat zdravotní stav ženy po IVF není náplní práce pracoviště reprodukční medicíny, pacientka je dále průběžně sledovaná u svého gynekologa. Existuje národní onkologický registr i registr asistované reprodukce a je možné tyto oba registry teoreticky propojit. Protože ale žádné studie neukázaly, že by toto riziko bylo zvýšené, neuložil stát centrům asistované reprodukce toto kritérium sledovat.
Česko patří mezi země s nejvyšším počtem neplodných párů, zažili jsme také propad porodnosti na světové prvenství, u nás jde o epidemii neplodnosti. Datum publikace: 06. 10. Pediatrička z motolské nemocnice Kristýna Zárubová si před lety prošla dlouhým a psychicky vyčerpávajícím procesem umělého oplodnění. Dnes má dva zdravé syny a díky své zkušenosti pomáhá ostatním. Pracujete jako pediatr v motolské nemocnici a zároveň se věnujete problematice asistované reprodukce. Byla to pro mě trochu trnitá cesta, na kterou jsem se dostala přes svoji osobní zkušenost.
Zhruba před jedenácti lety jsme se s manželem rozhodli, že bychom chtěli mít miminko. Společně s mojí kamarádkou jsme s velkou slávou vysadily antikoncepci. IVF je bezpečná a v zásadě i běžná metoda léčby neplodnosti. I přesto do života párů přináší spoustu obav a otázek. Jaká rizika po IVF existují, co je normálním příznakem léčby a kdy raději zpozornět? V souvislosti s riziky po IVF si každý z nás vybaví trochu něco jiného. Někdo si může představit vedlejší účinky po hormonální léčbě, jinému se vybaví obavy o zdraví už narozeného miminka nebo komplikace v těhotenství.
Stimulace vaječníků je nedílnou součástí IVF léčby a pro tělo samotné jde o zásah, který se v přirozeném cyklu neobjevuje. Proto je normální, že na hormonální stimulaci tělo reaguje. Je jedním z méně častých, ale stále zmiňovaných rizik hormonální stimulace je ovariální hyperstimulační syndrom. Dříve byl výskyt OHSS daleko četnější. Ve skutečnosti ale jde o krátký a běžný zákrok lékaři považovaný za velmi bezpečný. Odběr vajíček probíhá v lehké anestezii, trvá 10-15 minut a je to jeden z momentů, ze kterých mají ženy největší obavy.
Ve srovnání s přirozeným početím je riziko po IVF v podobě mimoděložního těhotenství o zhruba 1-2 % vyšší. Setkávají se s ním spíše ženy po prodělaných zánětech a s poškozenými vejcovody. Krvácení v raném těhotenství bývá důvodem k obavám; lehké špinění či slabé krvácení může souviset s uhnízděním embrya a hormonálními změnami. Dnes už je situace jiná, protože embrya se díky moderní laboratorní práci vybírají pečlivěji a žena stále častěji nosí embryo pouze jedno.
Při konzultacích se setkáváme s dotazy souvisejícími se zdravím dětí a vrozenými vadami. Statistiky z České republiky ukazují, že četnost vrozených vad u spontánně počatých dětí je 4,22 %, zatímco u dětí narozených po IVF jde o 4,54 %. Rozdíl tedy není statisticky významný. Celý proces asistované reprodukce je pro pár náročný nejen fyzicky, ale také psychicky. Ženy jsou často v napětí při čekání na výsledek, mají strach, že pokus nebude úspěšný, a obavy, zda se léčba někdy vůbec podaří. O své se postará také hormonální léčba, která může umocnit emoční výkyvy a citlivost.
Naše klinika používá moderní stimulační protokoly a opírá se o vlastní laboratoř na vysoké úrovni, čímž poskytuje bezpečnou léčbu. Jsme transparentní a otevřeně komunikujeme. Věříme, že pravdivé informace dávají párům klid a možnost se správně rozhodnout. Zvažujete léčbu nebo máte další otázky? Nebuďte na to sami. Jako každý zásah v medicíně, má i léčba neplodnosti svoje rizika. Naštěstí se vývoj posouvá mílovými kroky a to nejen co se týče úspěšnosti léčby, ale také její bezpečnosti.
Hlavní rizika a jejich souvislosti
Hyperstimulační syndrom (OHSS) je jedním ze specifických rizik spojených s IVF. Jedná se o nadměrnou reakci vaječníků na hormonální stimulaci, která se provádí kvůli podpoře růstu a dozrávání vajíček. OHSS se projevuje bolestí v podbřišku, zvětšením vaječníků a tvorbou volné tekutiny v břišní dutině. Po ukončení stimulace následuje odběr vajíček, který probíhá v celkové anestezii a trvá 10-15 minut. Anestezie má svá rizika, ale je běžnou součástí zmiňovaných zákroků.
Dalším rizikem je mimoděložní těhotenství, které se může objevit i po úspěšném přenosu embrya do dělohy. Embrya mohou migrovat, a proto je klíčová pravidelná kontrola a ultrazvuk. Vícečetné těhotenství se dříve vyskytovalo častěji, dnes se embryo často přenáší jen jedno, což snižuje rizika pro matku i dítě.
Psychická zátěž a nervové dopady jsou významné. Neplodnost bývá tabu, páry mohou pociťovat izolaci, frustraci a úzkost. Důležitá je psychická podpora a transparentní komunikace mezi pacienty a personálem. Z dlouhodobého hlediska také hraje roli genetická zátěž a věk ženy, která může ovlivnit rizika a nutnost monitorování.
Vliv IVF na novorozence nebyl jednoznačně prokázán jako škodlivý z hlediska vývojových vad; některé starší studie naznačovaly potencionální rizika, nové výzkumy však ukazují, že riziko je nízké a porovnatelné s riziky při přirozeném početí. Důležité je, že každé těhotenství má svá rizika a že pečlivá diagnostika a výběr embryí mohou tato rizika dále snižovat.
V České republice existuje národní onkologický registr i registr asistované reprodukce a teoreticky by bylo možné tyto registry propojovat. Zatím nebyly studie, které by ukázaly zvýšené riziko u IVF, a proto nebylo zavedeno povinné sledování tohoto kritéria. Datum publikace: 06. 10.
Praktické poznámky pro pacientky
Na klinikách se dbá na kontinuitu péče v průběhu celého procesu. Monitorování zdravotního stavu po IVF bývá většinou v péči gynekologů, nikoli primárně center reprodukční medicíny. Věk a zdravotní stav ženy jsou klíčové pro úspěšnost léčby; průměrná úspěšnost v ČR se pohybuje kolem 60% u darovaných vajíček a kolem 50% u vlastních vajíček, a na konkrétním pracovišti bývá vyšší.
Jednotlivé kliniky uvádějí rozdílné ukazatele: například některé uvádějí téměř 60% úspěšnost při prvním cyklu s vlastními vajíčky a přes 85% kumulativně po třech cyklech. Je důležité mít realistická očekávání a chápat, že úspěšnost je velmi individuální a závisí na zdravotním stavu, věku a dalších faktorech.
Finance hraje v rozhodnutí významnou roli; i když pojišťovny hradí část prvních cyklů, celkové náklady mohou stoupnout na statisíce korun. Pacienti často uvádějí, že největší výzvou je nejistota výsledku a tlak okolí. Empatický a informovaný personál se snaží poskytovat podporu a jasné informace, aby páry mohly činit informovaná rozhodnutí.
Lékař pro plodnost vysvětluje, co je třeba vědět před IVF
Celkově lze říci, že IVF představuje komplexní, bezpečný a často úspěšný způsob řešení neplodnosti, který však nese určitá rizika a vedlejší účinky. Pokrok v medicíně a moderní stimulační protokoly postupně snižují výskyt komplikací a zlepšují výsledky u vyvážené skupiny pacientek.