Dříve bylo další těhotenství kojící ženy považováno za důvod k odstavení. Ženy dostávaly nesprávné rady, aby přestaly kojit nejpozději do 6. měsíce těhotenství. Dnes je k dispozici dostatek studií i zkušeností dokazujících, že ženy mohou kojit během celého těhotenství až do konce a po porodu pokračovat v kojení staršího a mladšího děťátka, takzvaném tandemovém kojení.
Kojení v těhotenství nezpůsobuje potrat, ani nezvyšuje jeho riziko. Nemusíte mít obavy o výživu miminka v bříšku. Přečtěte si tento článek o kojení během těhotenství.
Kojení v těhotenství a specifické situace
Otěhotnění v prvním roce věku dítěte
Pokud otěhotníte v prvním roce věku miminka, speciálně v době, kdy je vaše miminko ještě výhradně kojeno, požádejte laktační poradkyni MAMILY o zhodnocení pití miminka z prsu. Těhotenství výrazně snižuje tvorbu mléka již od začátku těhotenství. Proto je důležité, aby byl zajištěn dostatečný příjem potravy a tekutin miminka.
Pokud má miminko více než 4 měsíce, začněte miminko při každém kojení krmit výživným, rozmanitým jídlem a dávejte mu k pití vodu. Zároveň je třeba podniknout kroky k tomu, aby miminko pokračovalo v kojení, protože snížení tvorby mléka může u menších miminek vést k odmítání prsu.
Snížení tvorby mléka během těhotenství je třeba kompenzovat krmením kalorickým, rozličným jídlem a zajištěním příjmu tekutin. Zároveň s tím může být miminko nadále kojeno tak, jak je zvyklé. Nové těhotenství není důvod k tomu, aby miminko začalo dostávat lahev.
Co když je kojení v těhotenství nepříjemné nebo bolestivé?
Většina žen zažívá v souvislosti s kojením během dalšího těhotenství celou škálu pocitů, z nichž některé mohou zahrnovat bolestivé bradavky, nepříjemné pocity při kojení, někdy až hněv či vztek. Část těchto pocitů může souviset i s únavou ženy, potřebou spát či odpočívat nebo s hladem. Zkuste tyto potřeby prioritně naplňovat, abyste se cítily lépe.
Citlivé nebo bolestivé bradavky
Bradavky v těhotenství jsou citlivé i při prvním těhotenství, kdy žena ještě nekojí. V dalších těhotenstvích mohou ženy při kojení pociťovat bolest a mohou mít po kojení vazospazmus (bradavka zbělá, odkrví se a pak opět zrůžoví). Část této bolesti je spojena se snížením tvorby mléka v těhotenství. S tím, jak začne tvorba mléka od přibližně 16. týdne těhotenství stoupat, se bude snižovat bolestivost.
Máte-li bolestivé bradavky, lze částečně tuto bolest zlepšit, pokud:
- Si budete dávat pozor na přisátí a polohu, ve které se vaše děťátko kojí. Přisuňte tělo děťátka ke svému tělu. Zajistěte, aby brada miminka byla zabořená do prsu a nos se prsu nedotýkal. Starší děti nemusí tolerovat změny polohy, zkuste provést alespoň drobné úpravy. Toto se týká i kojení v noci.
- Si budete všímat, zda se bolest objevuje i po kojení - například pálivá či pulzující bolest po kojení nebo mezi kojeními může být projevem vazospazmu. V takovém případě je možné na bradavce sledovat změnu barvy pokožky z růžové na bílou a poté zpět.
Udržujte prsy v teple, co nejvíce se chraňte před změnami teploty v oblasti prsů. Může pomoci, když budete užívat B-komplex v kombinaci s vitaminem B6. Před kojením i po kojení můžete na bradavku aplikovat malé množství olivového oleje.
Pektorální masáž. Laktační poradkyně MAMILY vám ukáže, jak můžete využívat ke zlepšení bolestivosti pektorální masáž na masírování svalů kolem prsů těsně před kojením i po kojení. Strečinková cvičení mohou také pomoci. Tato cvičení se týkají zádových svalů a svalů šíje. Můžete například natahovat ruce nad hlavou i do boku.
Jak funguje tvorba mléka
Proces tvorby mléka je složitý a je řízen hormony. Během těhotenství se zvyšuje hladina hormonu progesteronu, který tělu říká, aby začalo přeměňovat tukovou tkáň prsou na systém pro tvorbu mléka. Tento proces začíná již kolem 16. týdne těhotenství, kdy jsou prsa připravena produkovat kolostrum.
Vysoké hladiny progesteronu v těhotenství sice signalizují přípravu na tvorbu mléka, ale ne jeho skutečné vytvoření. Po porodu se hladina oxytocinu zvyšuje. Oxytocin se uvolňuje také při sání dítěte z prsu. Toto uvolňování oxytocinu signalizuje svalovým buňkám v prsu, aby se roztahovaly a smršťovaly, což stlačuje alveoly držící mléko. Díky vypuzovacímu reflexu se mléko protlačí mlékovody a ven bradavkou.
Nejprve se objeví kolostrum bohaté na živiny a obranné látky. Je žlutě zabarvené a husté, aby si dítě zvyklo na proces kojení. Není ho mnoho, ale žaludek novorozence je malý, pojme jen malé množství tekutiny najednou. Kolostrum je také silným zdrojem protilátek, které pomáhají budovat nový imunitní systém dítěte.
Systém poptávky a nabídky je regulován prolaktinem, jehož hladina prudce stoupá po každém krmení. Pokud se prsa častěji vyprazdňují, častěji se i plní a produkuje se více prolaktinových receptorů. Každé krmení zadává „objednávku“ pro další krmení. Pokud se prsa vyprazdňují méně často, produkce mléka může klesnout.
Výhody kojení z kohortové studie CHILD © AllerGen 2020
Mlezivo (kolostrum) - první strava miminka
Mlezivo, neboli kolostrum, je tekutina předcházející mateřskému mléku, která je první stravou miminka. Je nazýváno tekutým zlatem, protože je velice výživné a plné životodárných látek, které ovlivní imunitu novorozence celoživotně.
Mlezivo se ženě tvoří již od přibližně 14. týdne těhotenství. Zpočátku může být čiré, později zhoustne a změní barvu na smetanově žlutou. Množství mleziva je sice menší než u zralého mléka, ale jeho kvalita je vysoká. Obsahuje vysoký podíl významných bílkovin, vitamínů, minerálů, stopových prvků, růstových faktorů, s nízkým obsahem cukrů a méně tuků. Je lehce stravitelné a kaloricky vydatné.
Složení mleziva je dobře přizpůsobené potřebám novorozence. Vitamíny A a E chrání novorozence před oxidačním stresem a vitamín K snižuje riziko hemoragie. Mlezivo dále obsahuje imunoglobuliny, složky buněčné imunity (lymfocyty) a bílé krvinky. Vysoký obsah IgA pokrývá sliznici nevyzrálého tenkého střeva dítěte, čímž jej pomáhá chránit před průnikem mikroorganismů. Sekreční IgA pomáhá předcházet vzniku potravinových alergií. Mlezivo obsahuje protilátky s přímými účinky proti bakteriím, virům a plísním. Urychluje také osídlení trávicího traktu novorozence mikroflórou L. bifidus, což vede k rychlejšímu vyloučení smolky a snadnějšímu odbourání bilirubinu zodpovědného za novorozeneckou žloutenku.
Podání mleziva je nejlepší prevencí a léčbou hypoglykemie u novorozence. Zvláště u diabetických matek může 2 až 4 ml mleziva po porodu významně pomoci s udržením glykemie, protože nestimuluje vylučování inzulinu pankreatem dítěte stejně jako umělé mléko.
Tvorba mleziva během těhotenství je zcela normální jev a signál, že se tělo začíná připravovat na mateřství. Nemusíte se obávat, že by se jeho zásoba vyčerpala.
Co nedělat s mlezivem v těhotenství
V fázi před porodem by se žena neměla snažit mlezivo odsávat. Tím by se jeho množství ještě zvýšilo. Zároveň by v důsledku stimulace prsou během odstříkávání mohlo dojít k aktivaci produkce hormonu oxytocinu, což by mohlo mít za následek předčasný porod. Stačí proto používat klasické jednorázové vložky do podprsenky.
Přeměna mleziva na zralé mléko
Na zralé mléko se mlezivo postupně mění od 40 hodin po porodu až do 14 dnů. U matek, které porodily předčasně, se mlezivo přeměňuje později. Látky v něm obsažené pomáhají s poporodní adaptací.
Proces přeměny mleziva na zralé mléko je ovlivněn častým kojením. Každé kojení zvyšuje nejen tvorbu mléka, ale také urychluje proces přeměny mleziva na výživné přechodné mléko, obsahující stále velké množství proteinů a imunoglobulinů. Tyto změny začínají asi po 24 hodinách po porodu a jsou kompletní přibližně po 5 dnech.
Ve druhém týdnu se složení mléka mění a začátkem třetího týdne se již zpravidla tvoří mléko zralé, které už nemá původní smetanovitý vzhled a je lehce namodrale bílé. Kalorická hodnota mateřského mléka je přibližně 67 kcal/100 ml.
Mateřské mléko - unikátní potrava
Mateřské mléko je nejúžasnější potravina, která je lidstvu k dispozici. Každé mateřské mléko je zcela unikátní a nelze jej replikovat. Neustále se proměňuje a je „šité na míru“ pro konkrétní miminko. Obsahuje více než 400 živin, včetně cukrů, tuků a bílkovin, ale také bioaktivní látky jako protilátky, vitamíny, hormony, enzymy a růstové faktory.
Vlivem obsahu nenasycených mastných kyselin a jejich vyváženého poměru dochází ke správnému budování membrán buněk, což má zásadní význam pro zrání nervového systému, dotváření nervových drah, zrání smyslových orgánů a hormonálních tkání. Skladba mateřského mléka je natolik unikátní, že jej nelze nahradit ani napodobit.
Kojením se nastaví v organismu dítěte správná souhra dějů, které hospodaří s energií. Správné osídlení střeva má pozitivní vliv na výskyt alergických onemocnění v dalším vývoji dítěte, ovlivňuje metabolismus a tím rozvoj obezity, diabetu a kardiovaskulárních onemocnění, a má vliv na rozvoj zánětlivých onemocnění střev. Popsán je také vliv na vývoj mozku a hodnoty IQ.
Doporučení Světové zdravotnické organizace
Světová zdravotnická organizace doporučuje výhradné kojení do 6 měsíců věku dítěte a pokud je to možné, pokračovat v kojení až do dvou let věku dítěte. Vždy mějte na paměti, že rozhodnutí přestat kojit může být nevratné. Přechod na kojeneckou výživu má i zvýšené finanční a sociální dopady oproti kojení.
Pro výživu novorozenců a kojenců je nejpřirozenější a nejvýhodnější stravou, zastoupením a kvalitou živin, mateřské mléko. Kojenecká výživa by měla být používána jen na základě doporučení lékaře nebo osoby kvalifikované v oblasti výživy.
tags: #tvorba #mleka #v #tehotenstvi