Tlac na cipek v tehotenstvi: príznaky, príčiny, rizika, léčba, kdy volat lékaře a prevence

Autor: MUDr. V. Současně už poměrně bezpečně víme, že je zkracování/otevírání děložního hrdla nikoliv příčinou, ale projevem blížícího se - nejen - předčasného porodu. To samé se totiž děje přirozeně v řádu týdnů před termínovým porodem. Příčina, proč tomu tak je, zatím není plně objasněna. V současnosti nahlííme na spontánní předčasný porod jako na proces, který je započat již řádově pár dní po početí. Vzniká jako důsledek ne zcela správné komunikace mezi imunitou matky, budoucím plodem a pravděpodobně i přirozenými či abnormálními mikroby lidského těla.

Mezi termínovým a předčasným porodem ale není rozdíl v charakteru procesů, které k nim vedou. Příprava ženy k porodu začíná řádově mnoho týdnů před ním. Zahrnuje změny v děložní činnosti, plodových obalech a také zrací pochody děložního hrdla. Zracími pochody se rozumí zkracování a postupné otevírání děložního hrdla. Zatímco u termínového porodu se výše uvedené pochody dějí současně a přirozeně, u (budoucího) předčasného porodu se vše uvedené děje často nestejným tempem - tzv. asynchronně.

Neboli určitý počet těhotných s předčasným porodem vyvíjí zjevný obraz, kdy žena přichází k porodu s předčasně se rozvíjejícími se kontrakcemi. Další skupina přichází s obrazem předčasného „dozrávání“ plodových obalů, jež vede k puknutí vaku blan a předčasnému odtoku plodové vody. No a poslední skupina žen se zachytí nejčastěji náhodně - lékaři objektivně zjistí něco, co se má objevit až v termínu - předčasně se zkracuje a otevírá děložního hrdlo. „Záludné“ je to hlavně proto, že se objeví často nahodile, při běžné kontrole v poradně. Pokud by se na to ale nepřišlo, dříve nebo později může (ale překvapivě nemusí) být spojeno s následným spontánním porodem s kontrakcemi nebo s předčasným odtokem plodové vody.

Infografika: Jak probíhá zrání děložního hrdla a rozdíl mezi termínovým a předčasným porodem

Děložní hrdlo moderní medicína posuzuje pomocí ultrazvuku - měřením délky vaginální ultrazvukovou sondou. Mezi 20.-30. týdnem by měla být délka hrdla stabilní - aspoň 25 mm. Zkrácení děložního hrdla pod 25 mm před 30. týdnem s sebou nese vyšší riziko předčasného porodu před 33. týdnem a je prokázáno, že podání progesteronu ve formě tablet/gelu toto riziko snižuje. Za hranicí 30. týdne se děložní hrdlo zkracuje přirozeně, ale u každé těhotné jinak. Proto za touto hranicí děložní hrdlo neměříme - neříká to nic o tom, jak má těhotenství dopadnout, jaké je riziko předčasného porodu.

Platí samozřejmě pro těhotné, které jsou po této hranici těhotenství bez obtíží, že bychom ji neměli ani vyšetřovat - prosté vyšetření pohmatem neříká nic o tom, jaké je riziko předčasného porodu (toto nelze posoudit již relevantně žádnou metodou). Vaginální vyšetření má po této hranici proto smysl jen u těch těhotných, u nichž se rozvíjí nenormální děložní činnost, objeví se krvácení apod., tehdy smysl má a při pochybnostech je jistě vhodné ženu směřovat ke sledování a případně různým opatřením do porodnice. Pokud zachytíme zkrácení děložního hrdla pod 25 mm před 30. týdnem, moderní porodnictví uvedenou situaci řeší ambulantně; všechny těhotné se zkrácením hrdla ale musí mít předepsán progesteron vaginálně. Ambulantní sledování probíhá jen tehdy, pokud těhotná nejeví zjevné symptomy, které s sebou nesou vyšší riziko následného předčasného porodu, jako jsou časté kontrakce, krvácení atd. V opačném případě je hospitalizace vhodná. Vlastní klidový režim v rámci ní ale v žádném případě riziko předčasného porodu nesnižuje, příjem k hospitalizaci slouží hlavně k dovyšetření a pozorování.

Schéma patologických rámců předčasného porodu a význam cervikálního lenivění

Obecně platí, že má-li žena rodit předčasně, před 28. týdnem se tak děje velmi často překotně, velmi rychle a je jistě vhodnější, aby se tak dělo za hospitalizace než z domova. Zatím jen omezeně jsou k dispozici metody, které riziko dále upřesnit. Jednou z nich je fetální fibronektin - látka, která představuje „lepidlo“ mezi plodovými obaly a stěnou dělohy. Tato látka se uvolňuje do děložního hrdla do cca 22. týdne a pak až od cca 34. týdne. Negativní test znamená nízké riziko, pozitivní nemusí znamenat jisté porodění, ale vede k hospitalizaci a pozorování. Test používá omezené množství pracovišť a hradí ho jen některé pojišťovny. V ČR ho provádí Praha QUIPP na 1. LF UK.

Infografika: Test fibronektinu a jak ho interpretovat

Specialitu představuje cervikální insuficience v raných fázích, kdy nedosahujeme životaschopnosti plodu (22.-24. týden). V závislosti na anamnéze lze nabídnout cerkláž - steh na děložní hrdlo. Závěrem lze říci, že otevírání/zkracování děložního hrdla je fenomén, který může, ale také nemusí být předobrazem předčasného porodu. Pokud se děje, je-li to v možnostech pracoviště, vhodné situaci upřesnit testem fibronektinu mezi 22.-30. týdnem. Nepodkročitelným minimem v péči je podání progesteru vaginálně. U žen bez obtíží lze sledovat ambulantně, ale vše závisí na zvyklostech pracoviště.

Cervikální insuficience a její souvislosti s riziky těhotenství

Cervikální insuficience je stav, kdy děložní čípek během těhotenství oslabí a otevře se, což může vést k potratu nebo předčasnému porodu. Často probíhá bez výrazných příznaků. Diagnostika zahrnuje klinické vyšetření a transvaginální ultrazvuk s měřením délky čípku. Délka čípku pod 25 mm před 24. týdnem je považována za znepokojivou. Léčba zahrnuje cervikální cerkláž, progesteronovou podporu a případně omezený klidový režim, časté monitorování ultrazvukem a někdy použití cervikálního pesaru. Prevence zahrnuje minimalizaci zbytečných cervikálních zákroků, pravidelnou prenatální péči a vyšetření délky čípku od 16. týdne.

Diagram cervikální insuficience: anatomie a léčebné postupy

Pravděpodobnost a rizika u dalších těhotenství

Riziko opakování cervikální insuficience je variabilní; s včasnou diagnostikou a správnou péčí lze mnohé těhotenství dovést až do termínu. Důležitá je komunikace s gynekologem, vedení záznamů o minulých zákrocích a symptomatice a včasné zahájení vhodné terapie.

Preeklampsie: rizika, příznaky, diagnostika a léčba

Preeklampsie je závažná těhotenská komplikace, která se objevuje u zhruba 5% těhotných typicky po 20. týdnu. Projevuje se nově vzniklým vysokým krevním tlakem alespoň 140/90 mmHg a někdy bílkovinou v moči, otoky a dalšími symptomy. Příčina není dosud zcela objasněná; souvisí se souhrou placenty, cévního systému maminky a imunitní reakce. Eklampsie je její vážnější forma s křečemi. Atypické formy mohou mít jiné projevy. Screening rizika preeklampsie zahrnuje krevní testy, ultrazvuk a krevní tlak; pozitivní screening neznamená jisté onemocnění, jen vyšší riziko. Pohotovost volat lékaře při silné bolesti hlavy, mžitky, bolest v nadbřišku, dušnost, náhlé otoky či vysoký tlak.

ACOG doporučuje nízkou dávku kyseliny acetylsalicylové (aspirin) u vysoce rizikových žen - pokud je zahájena včas, má největší ochranný efekt, ideálně před 16. týdnem. Genetická a imunogenetická vyšetření (např. KIR geny) mohou pomoci porozumět rizikům a přizpůsobit péči, nejsou však spolehlivým predikčním testem na preeklampsii. Repromeda nabízí genetické konzultace a vyšetření KIR genů jako součást individuálního posouzení rizik.

Infografika: Přehled rizikových faktorů a známek preeklampsie
  1. Jak se projevuje preeklampsie v těhotenství? - Vysoký tlak, bílkovina v moči, bolesti hlavy, poruchy vidění, otoky; symptomy se mohou lišit.
  2. Hlavní příznaky a kdy volat lékaře - silná bolest hlavy, mžitky, bolest v nadbřišku, dušnost, otoky, výrazný tlak.
  3. Screening a prevence - krevní testy, ultrazvuk, HPV očkování a pravidelné prohlídky; aspirin pro určité skupiny.
  4. Genetika a imunogenetika - KIR geny mohou pomoci; nejsou definitivním prediktorem.

Děložní čípek a cervikální insuficience: praktické souvislosti

Děložní čípek hraje klíčovou roli během otěhotnění a porodu. Cervikální insuficience může vést k potratu nebo předčasnému porodu, ale s vhodnou péčí se dá významně snížit riziko. Diagnostika zahrnuje měření délky čípku ultrazvukem a sledování anamnézy; cerkláž, progesteronová podpora a omezení námahy jsou hlavními terapeutickými volbami. Doba podání cerkláže je obvykle mezi 12. a 14. týdnem těhotenství, po odnětí stehů kolem 37. týdne se porod často uskuteční normálně. Včasná prevence zahrnuje vyhýbání se zbytečným operacím čípku a pravidelné screenovací programy včetně HPV vakcinace.

Schéma cerkláže a mechanizmů cervikální insuficience

Co dělat doma a jak se připravit na návštěvu lékaře

Domácí management cervikální insuficience zahrnuje dodržování doporučení lékaře, omezení těžké fyzické zátěže, sledování příznaků a pravidelné monitorování tlaku a výtoku. Příprava na návštěvu lékaře zahrnuje detailní popis příznaků, seznam léků, anamnézu a otázky k léčbě. Mít doprovod může pomoci zapamatovat si informace a poskytnout podporu.

V rámci obecné prevence a péče o čípek je důležité rovněž informovat o očkování proti HPV, pravidelných prohlídkách a včasné diagnostice změn na čípku, které mohou vést k léčbě ještě ambulantně. Dřívější zjištění a správná léčba mohou významně zlepšit výsledky těhotenství.

tags: #tlak #na #cipek #v #tehotenstvi