Stavba embrya jednodelozné rostliny: zázrak vývoje semene a klíčení

Při vývoji semene probíhá přestavba pletiv vajíčka na pletiva semene. Z vaječné buňky vzniká zárodek - embryo, z centrální buňky zárodečného vaku triploidní endosperm, z nucellu perisperm, z vaječných obalů osemení - testa. Osemení může mít složitou strukturu. Na příčném řezu osemením lze rozlišit například slizové, sklerenchymatické a pigmentové vrstvy. Na povrchu osemení zralého semene můžeme rozlišit malou jizvičku - cikatrikulu, která vzniká v místě mikropylárního otvoru vajíčka. V tomto místě je osemení nejtenčí, a proto k němu směřuje špička radikuly embrya. Při klíčení semen jako prvý vyrůstá kořen a v tomto místě může osemení nejsnadněji roztrhnout. Dále na osemení bývá výrazná, oválná ploška označovaná jako pupek - hilum. Je to místo, kde se oddělilo poutko od semene. U obrácených a příčných vajíček je někdy patrný semenný šev (poutec) - raphe, což je hrana v místě srůstu poutka s obalem vajíčka.

Embryo a endosperm

Embryo semene dvouděložných rostlin se vždy skládá z plumuly, dvou děloh, hypokotylu a radikuly. Embryo leží v semeni buď rovně, nebo je svinuto či charakteristicky zakřiveno. Zásobní látky se ukládají buď do velkých děloh (bobovité, brukvovité) nebo do endospermu (lilkovité, lipnicovité, miříkovité). U třetí, původnější skupiny rostlin se z nucellu vyvíjí perisperm, který někdy vytěsňuje endosperm nebo se vyvíjí současně s ním (merlíkovité, hvozdíkovité). V takových případech je v semenech perisperm umístěn kolem endospermu. Klíčení semen může probíhat dvěma způsoby. Při hypogeickém klíčení zůstávají dělohy pod zemí a nad půdu prorůstá první nadděložní článek - epikotyl (např. hrách, líska, dub). Při epigeickém klíčení se prodlužuje podděložní článek - hypokotyl, který vynáší dělohy nad půdu (např. len, slunečnice, buk).

Příčné a radikální vrstvy osemení

Na osemení se nacházejí vrstvy slizové, sklerenchymatické a pigmentové, které mohou mít vliv na ochranu semene a jeho hydrofilnost. Cikatrikula na povrchu osemení představuje důležité rozhraní pro pronikání pylu a potvrzuje orientaci embrya uvnitř semene. Hilum označuje pupek, místo, kde se poutko oddělilo od semene; raphe je semenný šev, hrana v místě srůstu poutka s obalem vajíčka. Tyto znaky bývají zřetelné zejména u obrácených a příčných vajíček.

Morfologie embrya u jednolody rostlin

Embryo jednodelozých rostlin se vyznačuje specifickým uspořádáním: plumula (přední část budoucího vzrůstu nadzemní části), hypokotyl (dřeňový segment mezi endospermem a plumulou), a radikula (budoucí kořen). Zásobní látky se ukládají v různých částech semene: buď do děloh u bobovitých a brukvovitých, nebo do endospermu u lilkovitých, lipnicovitých a miříkovitých. Perisperm vzniká z nucellu a může být rozšířen kolem endospermu, čímž doplňuje zásobní pletiva.

Dvě hlavní cesty klíčení

  1. Hypogeické klíčení: dělohy zůstávají pod zemí a prorůstá epikotyl; zploštělá nadzemní část semene se vyvíjí až po vyražení nad půdu (např. hrách, líska, dub).
  2. Epigeické klíčení: hypokotyl prodlužuje a vytahuje dělohy nad půdu (např. len, slunečnice, buk).

Základní terminologie reprodukce krytosemenných rostlin

KVĚT je souborem reprodukčních orgánů; pestík(y) reprezentují samičí část, tyčinky s pylovými zrny představují samčí část. Tyčinky mají dva prašné váčky; z pylu vznikají pylové zrno a pylová láčka. Oplozením dochází ke dvojímu oplození: první samčí gameta + samičí gameta tvoří diploidní zygotu, druhá samčí gameta + centrální jádro tvoří triploidní endosperm. Oplozené vajíčko se mění v semeno.

Oplozené vajíčko se mění v semeno a v semeni se vyvíjí zárodečný vak, z něhož postupně vznikají jednotlivé buněčné články. Zárodečný vak obsahuje vnější vaječnou buňku a jadernou strukturu; při oplození dochází k několika mitózám, čímž vzniká osm buněk (1 vajná) + 2 pomocné, 3 protistojné, 2 centrální, které splývají do centrálního diploidního jádra.

Příběh vzniků a shlukování pletiv

Embryo leží v semeni rovně, svinutě či zakřiveně. Endosperm vzniká po dvojím oplození; endosperm je živné pletivo semene. Pupek a cikatrikula zůstávají důležitými orientačními body pro klíčení. Zároveň je možné sledovat rozdělení semene na jednotlivé vrstvy osemení (slizové, sklerenchymatické a pigmentové) a jejich role při ochraně a výživě zárodečného vaku.

Struktura a taxonomie souvisejících rostlinných skupin

V kapitole Rozmnožování krytosemenných rostlin je popsána diverzita vyšších taxonů, včetně řazení jednoděložných a dvouděložných rostlin. Zásadní roli hraje pojmové rozlišení pestíku, tyčinek, plodolistů a semeníku, stejně jako jejich stavby a funkce v reprodukci. Přehled čeledí krytosemenných rostlin ukazuje, jak se vyvíjely od nejstarších znaků až po široce rozšířené moderní formy, včetně ukázek z různých rodů a čeledí (Magnoliaceae, Ranunculaceae, Papaveraceae, Canabaceae, Urticaceae, Lauraceae, Fagaceae, Rosaceae a další).

Shrnutí významných částí semene a jejich role

  • Hilum - pupek semene, místo odpojení poutka od semene.
  • Cikatrikula - jizvička na povrchu, vzniká v místě mikropylárního otvoru.
  • Testa - vnější obal semene zajišťující ochranu.
  • Endosperm - živné pletivo, u některých skupin nahrazené perispermem.
  • Perisperm - zásobní pletivo vyvíjející se z nucellu, může doplňovat endosperm.
  • Embryo - plumula, hypokotyl, radikula; uspořádání se liší podle rodu.
Infografika znázorňující stavbu semene: testa, endosperm, perisperm, cikatrikula, hilum, raphe

V textu byly uvedeny i popisy roztřídění a variací v klíčení a vývoji embrya, které se mohou lišit podle taxonomických skupin. Zpracování uvádí, že u třetí skupiny rostlin se z nucellu vyvíjí perisperm, který někdy vytěsňuje endosperm nebo se vyvíjí současně s ním. V takových případech je perisperm v semene umístěn kolem endospermu.

Časosběrný snímek epigeálního a hypogeálního klíčení podzemních fazolí. Natočeno 24 dní. 4K.

Pro orientaci v dějinách vývoje rostlin a jejich reprodukčních orgánů lze sledovat schéma pestík - sutě - květ - plod - semeno, které ukazuje, jak se vytváří květ a květní obaly a jak plod postupně rozvíjí semena. Dále je důležité poznamenat, že při hypogeickém a epigeickém klíčení dochází ke změně výšky a polohy nad zemí, což ovlivňuje úspěšnost vyklíčení a klíčových příjemů vody a živin.

Tabulka - Příklady vybraných čeledí a jejich charakteristiky

ČeleďCharakteristikaPříklady z textu
Magnoliaceaepunknown; starobylý vývojmagnólie
Ranunculaceaealkaloidy; měchýřky, nažkypryskyřník, šácholán
Papaveraceaemléčnice; obsahují alkaloidymáku
Lauraceaearomatické vavřín
Fagaceaejednodomé; plod nažka, oříšekduben, dub

tags: #stavba #embrya #jednodelozne #rostliny