Horneyová konflikty spojene s materstvim a kulturní psychoanalýza

Karl Horneyová, E. P. Fromm a H. Sullivan se významně podíleli na vývoji kulturní (humanistické) psychoanalýzy, která klade důraz na mezilidské vztahy v dětství a kulturní kontext.

Kořeny a hlavní myšlenky kulturní psychoanalýzy

Horneyová přisuzovala rozhodující úlohu ve vývoji osobnosti zážitkům z dětství a propojovala prvky psychoanalýzy s kulturním a sociálním aspektem.

Největší vliv na dítě mají rodiče, kteří často mají své vlastní neurotické problémy, nepředvídatelné a rozporuplné chování (panovačnost, popudlivost, přehnaná shovívavost, …).

Dítě se pak cítí nejistě a zranitelně - přemáhá jej základní úzkost (osamocenost, bezmocnost vůči potenciálně nepřátelskému světu) a ve finále si vytváří obranné mechanismy - neurotické postoje (pohyby) k okolí, které přetrvávají až do dospělosti.

Dále K. Horneyová kritizovala Freudovu teorii vývoje děvčete a psychologii ženy (která vysvětlovala některé kritické momenty dospívání a mateřství absencí penisu).

Jako průkopnice psychoanalýzy zpochybnila Karen Horneyová některé Freudovy formulace o psychosexuálním vývoji, zejména ty, jež se týkaly žen.

V tomto souboru přednášek, z nichž mnohé nebyly dříve v angličtině k dispozici, se Horneyová zabývá otázkami feminity na základě svých bystrých klinických pozorování a přísně prověřuje jak svoje, tak Freudovy hypotézy.

Konflikty mateřství a femininita

Mezi témata, jimž se věnuje, patří frigidita, otázka monogamního ideálu, konflikty spojené s mateřstvím, vzájemná nedůvěra mezi pohlavími, ženský masochismus a neurotická potřeba lásky.

V celé knize těží doktorka Horneyová ze svých terapeutických zkušeností a zároveň důsledně vyhodnocuje psychologické faktory v kulturním kontextu.

Mezi jejími pracemi je i rozebírání stimulů a omezení kultury, která ovlivňuje potlačené impulzy a potřeby.

Frommova perspektiva a Sullivanova interpersonalita

Fromm se zabýval postavením a odcizením člověka v tehdejší industriální společnosti.

Osobnost vnímal jako celek zděděných a získaných duševních vlastností, přičemž každý jednotlivec je díky jejich odlišnostem jedinečný.

Za hlavní trvalý a konstituční nástroj osobnosti označil temperament, zatímco charakter se utváří hodnotovými volbami jedince ovlivněného sociokulturním působením okolí (vliv zážitků).

Konečně Fromm přisuzoval velikou důležitost lásce. Ve svém díle "Umění milovat" označil lásku za cit odpovědnosti, za úctu, za aktivní sílu v člověku, za produktivní formu vztahu k sobě samému i k jiným, za aktivní péči o život a růst toho, co milujeme.

Tvrdil, že láska je výrazem intimního vztahu mezi dvěma lidmi za předpokladu, že osobnost obou zůstane nedotčena.

Interpersonální teorie a kojení jako prototyp

Sullivan se zabýval interpersonální teorií psychiatrie, kde osobnost definoval jako trvalý vzorec opakujících se interpersonálních situací - prototypem situace je kojení (potřeba dítěte jíst a pít, potřeba matky poskytovat péči).

Dle Sullivana žije dítě v neustálé tenzi, jejíž minimum se projevuje absolutní euforií a maximum stavem hrůzy (absolutní tenzí).

Dítě se automaticky snaží zbavit své úzkosti a dosáhnout tak stavu bezpečí a euforie.

V této souvislosti Sullivan zmiňuje self-systém (únik z nepříjemných situací, vyhnutí se zákazům rodičů, vytvoření příjemné atmosféry) a sublimaci - ta spočívá v zabránění samotného vytváření nepříjemných situací (formou jiné společensky přijatelné činnosti).

Průkopnický odkaz a kulturní kontext

Jako průkopnice psychoanalýzy zpochybnila Karen Horneyová některé Freudovy formulace o psychosexuálním vývoji, zejména ty, jež se týkaly žen.

V tomto souboru přednášek, z nichž mnohé nebyly dříve v angličtině k dispozici, se Horneyová zabývá otázkami feminity na základě svých bystrých klinických pozorování a přísně prověřuje jak svoje, tak Freudovy hypotézy.

Popisuje síly, jež člověku napomáhají nebo naopak brání uvědomit si svoje možnosti.

Autorka nastiňuje možnosti využití psychoanalýzy k samostatné práci na sobě, ať už mezi sezeními, či v době přerušení terapie například z důvodu nemoci nebo dovolené, ale i v rámci seberozvoje.

Dopady na školu a terapii

Z pozorování rozdílů mezi americkými a evropskými neurotiky usoudila na značný vliv kulturních faktorů na p. KH přisuzovala velký význam zážitkům v dětství, zejména v sociální oblasti; odmítla psychosexuální stadia - základem je vztah mezi rodiči a dítětem.

Úzkost v dětství vzniká působením dospělých, kteří jsou nepředvídatelní, panovační, příliš nároční nebo naopak shovívaví apod.

Konflikt mezi těmito pohnutkami je řešen vytěsněním jedné z nich - jakoby pak neexistuje.

Potřeba satisfakce, uspokojení - základní fyziolog. Lidské chování je motivováno dvěma základními tendencemi - získat uspokojení a bezpečí.

Nevědomé vnitřní drama je zesilováno kulturou - ta na jedné straně stimuluje potřeby, na druhé vytváří omezení, která brání tyto potřeby uspokojit.

Praktické využití a seberozvoj

Autorka uvádí možnosti využití psychoanalýzy k samostatné práci na sobě i mimo pravidelné sezení.

Rozebírá hnací síly neurotických potíží, různá stadia psychoanalytického porozumění, pacientův a analytikův podíl v procesu psychoanalýzy, příležitostnou a systematickou sebeanalýzu a realistická očekávání, která může člověk mít, a možné překážky, pokud sebeanalýzu podstoupí.

Současný odkaz a další souvislosti

Neuroses are portrayed as a unique struggle for survival in challenging circumstances, as explored by Karen Horney.

She emphasizes the transformative potential of psychotherapy in helping individuals overcome maladaptive thoughts and behaviors.

Drawing on her clinical experiences, Horney presents psychological concepts with clarity and compassion, making complex ideas accessible to readers.

Další poznámky a související témata

The book focuses on the revival of classic literature from the early 1900s and earlier, emphasizing the scarcity and rising costs of these original works. It aims to make these timeless texts accessible by republishing them in high-quality, modern editions that preserve the original text and artwork, catering to readers who appreciate historical literature.

Jedna z základních učebnic na studijní plány v psychologii a psychoanalýze.

Açık, net, ilham verici, pratik a hem yeni başlayan hem de deneyimli okuyucular için kesinlikle çok kullanışlı. İnsan davranışının dinamikleri ve psikanaliz ile ilgilenen herkes için büyüleyici.

Infografika: Vývoj kulturní psychoanalýzy a hlavní představitelé

Karen Horneyová, americká psycholožka a psychiatrička německého původu, patří mezi průkopníky neopsychoanalýzy a kulturní psychoanalýzy.

Podle kulturní psychoanalýzy nemají na lidské chování nejzásadnější vliv pudové tendence, ale sociální a kulturní vlivy.

Narození 16. 9. 1885 v Hamburku, Německo; úmrtí 4. 12. 1952 v New Yorku.

Vlivná kniha Neuróza a lidský růst zpracovává motivy jako potřebu zalíbit se, pocity viny a touhu po moci a vlastnění.

Fromm a Horneyová zdůrazňovali důležitost lásky a odpovědnosti ve vztazích, stejně jako aktivní péči o rozvoj osoby a druhých.

Tematické zaměření Horneyová Fromm Sullivan
Hlavní vliv na osobnost Dětství a kulturní kontext Charakter a temperament Interpersonální vztahy a dilema kojení
Klíčová koncepce Úzkost, obranné mechanismy Láska jako aktivní síla Self-systém a sublimace

tags: #horneyova #konflikty #spojene #s #materstvim