Nástupcí otcové v Číně zkoušejí porodní bolesti. Zvědaví muži mohou simulaci porodu prožít od listopadu v čínské porodnici. Ti, kdo experiment dobrovolně podstoupili, přirovnávají porod ke kuchání za živá. Bolest, kterou ženy prožívají při porodu, simulují elektrické šoky. Po připojení čtyř elektrod na břicho sestra postupně zvyšuje stupeň bolesti od jedné do deseti. Podle personálu nemocnice ve skutečnosti porod bolí ještě víc než simulace. Na pomyslné škále by dosáhla stupně 12. Navíc simulace trvá několik minut.
Proceduru si vyzkoušel také osmadvacetiletý budoucí otec Ning Wentao. Jeho žena má rodit na Vánoce. Při prvním stupni Wentao pevně stiskl rty k sobě, zatnul pěsti a zbledl. Devětadvacetiletý Li Meng-kche po absolvování všech deseti stupňů prohlásil, že bolest má tři stádia. Při prvním máte pocit, jako by vám na břicho padaly horké ocelové koule. Při dalším se zdá, že do břicha se zabodávají háky. Testy od listopadu podstoupilo kolem tří stovek mužů. Většina mužů elektrošoky podstoupí ze zvědavosti nebo solidarity. Simulace porodů se neprovádějí pouze v Číně.
Minulý rok dva muži podstoupili podobný test v holandské reality show. Praha - V pražské porodnici u Apolináře začali ověřovat ojedinělý přístroj na měření bolesti. Zařízení měří operační stres u rodiček a operovaných žen a údajně umí změřit bolest i u novorozenců. Přístroj vymysleli norští vědci a v Česku je zatím jediný. Jeho využití v jiných porodnicích světa je zatím ojedinělé. „Bolest je subjektivní vjem, který se jako každá emoce velmi obtížně měří. Stress Detector ji pomáhá objektivizovat, respektive měřit,“ uvedl docent Antonín Pařízek, který inicioval nákup přístroje.
„Základem je počítač se softwarem na vyhodnocení kožní potivosti, kterou zachycují elektrody na dlani dospělého nebo nožičce dítěte. Není určen jen pro miminka, ale i pro měření bolesti nebo stresu kohokoli. Konkrétně na naší klinice, kde se zabýváme studiem porodního stresu, jej používáme také u rodiček,“ dodal Pařízek. Stress Detector je v porodnické části gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. Pracují s ním speciálně školení lidé na porodních i operačních sálech a také na jednotce intenzivní péče pro děti.
Hranice mezi přijatelnou a již nenormální stresovou reakcí matky a plodu při porodu není zatím přesně stanovena. Většina studií naznačuje, že snížení porodního stresu je pro matku a zejména pro plod prospěšné. Jak bolí porod? Odpovědí na tuto otázku je tolik, kolik je na světě matek. Každá žena, která kdy rodila, bez ohledu na to, kolik dětí přivedla na svět, zažila porodních bolestí různou mírou a intenzitou - také podle toho, co předem očekávala a v jakém prostředí porod probíhal.
Tak především - ne vždy se hovoří o bolestech. Ano, prožívání porodu se velmi různí, a to jak ho ta která žena nakonec zvládne, souvisí s její porodní strategií. Přestože statistiky naznačují, že jen asi každý desátý porod vykazuje od přírody známky komplikací a patologií, a tudíž by většina porodů měla běžet spontánně a bez lékařského ovlivňování, praxe v západních zemích probíhá obráceně: Jen asi každá desátá rodička zažívá porod, při kterém nedojde k nějakému druhu vnější intervence.
Bolestí rozumíme nevítaný, nepříjemný nebo až nesnesitelný smyslový vjem, který má patologickou podstatu. Porodní bolesti jsou v tomto ohledu výjimkou - nejsou patologické ani ohrožující. V každém případě nás bolest nutí zaujímat k ní nějaký postoj, reagovat na ni. Subjektivní prožívání bolestivosti porodu úzce souvisí s psychickým rozpoložením ženy. Pokud rodí v klidu a při pocitu bezpečí, dostává od přírody mnoho pomocných prostředků, aby sílu kontrakcí zvládla: Děložní hrdlo je z hlediska nervového vybavení citlivým místem, reagujícím na každý podnět.
Sílu bolesti vyhodnocuje část zadního mozku zvaná mozeček, která je mj. odpovědná za udržování svalového napětí. Zásadní otázkou proto je, co znamená „rodit v klidu a bezpečí“? Pro každou ženu něco jiného. V západních zemích rodí nejvíce žen na klinikách nebo v menších porodnicích, popř. také v porodních centrech a domech nebo i ve vlastní domácnosti. Je v centru pozornosti rodící žena, nebo rutina porodnického pracoviště? Rozhoduje rodička o tom, co se s ní během porodu děje, nebo jen poslouchá příkazy jiných?
„To, co činí porodní bolesti jedinečnými a posouvá je od utrpení k tvořivé práci, je jejich rytmus,“ vysvětluje italská porodní asistentka Verena Schmidtová, která vede předporodní kurzy a vydala knihu o porodních bolestech. Podle ní na jednu stranu bolestivost kontrakcí vhání rodičku do tzv. akutního stresu, v jeho důsledku jsou vyplavovány stresové hormony. Jejich množství lze podstatně snížit, pokud tělu dovolíme, aby si pomohlo vyplavováním jiných - speciálních porodních - hormonů, jejichž úkolem je naopak bolest a její vnímání tlumit.
Jedná se zejména o hormon oxytocin, který je odpovědný za otvírání děložního hrdla, a který zároveň pomáhá vyplavovat další hormony působící jako přirozené prostředky na tišení bolesti. Je to dokonale zařízeno - oxytocin otvírá dítěti cestu ven na svět, endorfiny a relaxiny přinášejí ženě úlevu nebo až pocity extáze - tvrdí Verena Schmidová s tím, že přirozené porodní hormony také bezprostředně přispívají k navázání spontánního pouta mezi matkou a dítětem: „Oxytocin, hormon lásky, je přítomný u všech projevů a prožitků naší silné citové náklonnosti. Po lékařsky nenarušovaném porodu dosahuje množství oxytocinu v organizmu matky i novorozence nejvyšší možné hladiny a vytváří ideální předpoklady k tomu, aby se oba do sebe doslova zamilovali.“
Profesor Klaus Vetter, primář gynekologicko-porodnického oddělení z Berlína, zase poukazuje na důležitost práce s napětím: „Je velmi důležité, aby ženy při porodu uměly napětí zvládat a aby znaly metody relaxace, vedoucí k uvolnění. Tato dovednost souvisí s tím, nakolik dokáží kontrolovat své myšlení nebo i na tom, nakolik je jim jejich partner schopen poskytnout relaxační masáž.“ Dle zkušeností primáře Vettera je pro dobrý porod nezbytná celková důvěra ženy k těm, kteří o ni pečují. Porodní asistentka Verena Schmidová se nezříká ani alternativních prostředků na mírnění bolesti - akupunktury, akupresury nebo metody TENS - transkutánní elektrické nervové stimulace (ta se v ČR používá u pacientů s chronickou bolestí, nikoliv při porodech).
A zapomenout nesmíme ani na význam přestávek, které jsou mezi kontrakcemi k dispozici pro odpočinek. Gynekolog a porodník Volker Maaßen z Hamburku nabádá matky k tomu, aby bolestivosti kontrakcí zkusily využít ke svému prospěchu. Jde o to, aby instinktivně zaujímaly polohy, které jim přinášejí úlevu a umožňují bolest co nejlépe zvládat. Obvykle jde např. To potvrzuje i Verena Schmidová: „Procházení se namísto ležení v posteli dělá dobře, proto je tak důležité, aby ženy měly volnost pohybu a možnost autonomie.
Ukazuje se, že zřejmě nejhorší zážitky s porodní bolestí mají ženy, jejichž porod byl urychlen podáním umělého oxytocinu na posílení kontrakcí. Umělý hormon stupňuje bolesti k nesnesitelnosti, navíc nemá podpůrné účinky oxytocinu přirozeně vyplavovaného, který působí doslova milosrdně - dochází díky němu totiž k posunu vědomí, mozková aktivita se posouvá do tzv. alfa vlnění, bolest je vnímána zamlženě a ani zpětně si ji žena nevybavuje.
Následné „milosrdné“ hormony mu zase, podobně jako matce, pomáhají zvládat útrapy porodu, jeho první - nejkratší, ale nejdůležitější - životní cesty. V takovém případě by měla co nejdříve v těhotenství vyhledat kvalitní předporodní rámec či odbornou terapeutickou pomoc. Pokud nic nepomáhá, nezbývá než jít cestou menšího zla: „Pro některé ženy je nakonec řešením, ba požehnáním, pokud si zvolí porod v epidurální analgezii. Umrtvení z míchy vycházejících nervových vláken vnímání bolesti přeruší a umožní, aby porod postupoval. Epidurální analgezie by dle jeho názoru měla být spíše nouzovým řešením. I proto, že lékařsky vedený porod s epidurální analgezií zbavuje matku možnosti „být při tom“, tolik důležité pro zpětný dobrý pocit i mateřské sebevědomí.
Praktické poznámky k porodu a bolesti
- Bolest je subjektivní vjem a její měření je složité; moderní přístroje mohou pomáhat s objektivizací některých reakcí.
- Podpora partnera, volnost pohybu a personalizovaný plán porodu mohou snižovat vnímanou bolest a stres.
- Alternativní prostředky (akupunktura, akupresura, TENS) mohou být součástí strategie zvládání bolesti.
- Rodičky by měly mít možnost volby poloh během porodu a prostor pro odpočinek mezi kontrakcemi.
- Epidurální analgezie je vysoce diskutovaným nástrojem, který může pomoci některým ženám, ale má svá rizika a etické aspekty.
Statická poznámka o měření bolesti a stavu plánovaných otců
- V Číně probíhá simulace porodu pro zkoumání bolesti u mužů v určitém zdravotnickém zařízení.
- V Česku se používá jedinečný přístroj Stress Detector k měření stresu a možné aplikaci u rodiček i novorozenců.
- Podle literatury a zkušeností odborníků je bolest porodu složitý fenomén, který úzce souvisí s psychikou ženy a prostředím porodu.
Pro dobrý porod je klíčová důvěra mezi ženou a ošetřujícím týmem, schopnost pracovat s napětím a respekt k individuálním potřebám rodičky. Oxytocin a endorfiny hrají významnou roli v tlumení bolesti a v budování spojení s dítětem. Epidurální analgezie může být užitečným řešením v některých případech, zejména pokud jiné metody nepomáhají, avšak nepřináší vždy jednoznačné výhody a vyžaduje zvážení možností a rizik.