Těhotná s obřími kozami: informace o reprodukci, říji, porodu a péči

Schopnost reprodukce a plodnost jsou užitkové vlastnosti, které podstatně ovlivňují efektivnost chovu koz. U koz je dána počtem ovulovaných vajíček, počtem narozených kůzlat, mateřskými schopnostmi, živou hmotností kůzlat při narození a počtem odchovaných mláďat. U kozlů je plodnost vyjádřena pohlavní aktivitou, kvantitativními a kvalitativními ukazateli spermatu.

Pohlavní cyklus koz a říje

Pohlavní aktivita je u většiny plemen koz sezónní. Je reakcí na zkracování světelného dne, v podmínkách severní polokoule nastupuje říje zhruba za 60-120 dnů po 21. červnu (letní rovnodennost). Vede k uvolnění hormonu melatoninu, což je signál pro zvýšení aktivity centrální nervové soustavy a hypofýzy. V našich klimatických podmínkách se dostavuje nejvyšší pohlavní aktivita u koz od srpna do prosince a u části populace se říje dostaví i v jarním období. U mladých koziček nastupuje říje dříve než u starších koz. Říjový cyklus trvá v průměru 21 dnů s rozpětím 18-24 dnů. K projevům říje dochází asi 36 hodin před ovulací a u kozy v tomto období se výrazně mění chování. Je neklidná, často mečí a z pohlavního orgánu, který je zarudlý, vytéká hlen. Kanálek děložního krčku je otevřený. Skáče na druhé kozy, přijímá menší množství potravy, více pije a rovněž méně produkuje mléko.

Zařazování zvířat do reprodukce

Pohlavní dospělost koz nastupuje již ve 4.-6. měsíci věku, proto je nutné kůzlata již ve 3. měsíci věku rozdělit podle pohlaví. Plná pohlavní dospělost u kozlíků nastává v osmi měsících věku podle dosažené hmotnosti a kondice. Kritériem zařazení zvířat do chovu je dosažení alespoň 75% hmotnosti dospělého zvířete, tj. asi 35 kg. Zásadně by se neměly připouštět lehčí kozičky. Nemají ještě dokončen tělesný vývin, i když jsou pohlavně dospělé. Březost takových koziček způsobuje zpomalení jejich tělesného vývinu, mají těžší porody a narozená kůzlata jsou slabá, méně životaschopná. Při prvním zapouštění koziček se doporučuje zásadně přirozený způsob, nejlépe skupinově 20-25 koz s jedním kozlem. Kozlici se zařazují do plemenitby ideálně ve skupině 15 starších koz na jednoho mladého kozlíka. Samci by se měli zařazovat do plemenitby po dosažení jednoho roku věku, i když běžná praxe je používání mladých kozlíků již od věku osm měsíců. Předčasné zařazení do chovu má ale za následek jednak pohlavní vyčerpání, jednak vlastní kvalita kozlíka-není nijak prověřená a jeho použití je tedy bez záruky. Vyčerpání může také nastat u starších samců, jestliže jsou přetěžováni.

Způsoby zapouštění koz

Volné zapouštění je nejjednodušší způsob. Chovatel v době sezóny přiřadí ke stádu koz příslušný počet kozlů. Na jednoho kozla v dobré kondici se přiřazují 3-4 kozy na den. Tento volný způsob zapouštění využívají chovatelé s menším počtem zvířat, ovšem to vyžaduje větší počet plemeníků. Procento zapuštěných koz je velmi vysoké, ale nevýhodou je přetěžování kozlů a absence přesného termínu zapuštění a původu ze strany otce.

Skupinové zapouštění je výhodnější: ke skupině 25-30 koz se přiřadí jeden kozel na celé připouštěcí období. Plemeník by měl být zlepšovatelem určitých užitkových vlastností, takže skupiny koz sestavujeme podle užitkového stupně. Při tomto způsobu sice známe původ kůzlat, avšak neznáme přesný termín zabřeznutí a očekávaných porodů.

Individuální zapouštění je oblíbené u chovatelů produkujících plemenný materiál. Každé plemenici je přidělen určitý plemeník podle předem sestaveného plánu na základě užitkovosti matek. Tento způsob zapouštění umožňuje efektivní využití plemeníků (40-50 koz na jednoho plemeníka) a zvyšuje se procento oplodnění stáda. Inseminace je v ekologickém systému povolena, avšak synchronizace říje se nepoužívá.

Březost a její diagnostika

Březost koz trvá v rozmezí 140-162 dní, nejčastěji 147-151 dní. U vícečetných porodů bývá kratší, u prvních porodů déle. Délka březosti je ovlivněna výživou - dobrá výživa prodlužuje březost, špatná ji naopak zkracuje. V první polovině březosti se látková výměna nezvyšuje a plod váží přibližně 10 % hmotnosti narozených kůzlat. V poslední třetině březosti se plod výrazně vyvíjí, a proto je nutné zvýšit krmnou dávku o 30-40 % a minerály na dvojnásobek. Kozy by neměly být přetěžovány a je nutné zvýšenou pozornost věnovat ošetřování.

Pro ranou diagnostiku březosti lze použít ultrazvuk mezi 22. a 28. dnem po zapuštění/inseminaci, kdy lze stanovit i počet plodů. Další možností je zjištění koncentrace progesteronu ve mléce metodou RIA. Porody lze očekávat v období, kdy se rovněž zvyšuje vemeno - typické jsou příznaky jako naplnění mlezivem a změny ve stavu a chování koz.

Příprava a péče o porod

Pro porod je ideální mít porodní kotce buď individuální, nebo zvlášť oddělené skupinové boxy podle pečlivě daných pravidel. Individuální porody poskytují klid matce a lepší kontrolu. Pro porody ve skupinách je potřeba počítat s větší rozdělovací plochou a s postupným stěhováním do boxů dle stádní organizace. Typicky je potřeba 2,5 m2 plochy na jednu matku a maximálně 10-12 zvířat ve skupině.

Porodní projev zahrnuje izolaci kozy asi 12 hodin před porodem a hnízdicí projevy. Porod obvykle začíná vypuzením plodových obalů a trvá 60 minut až 4 hodiny podle polohy plodu. Předčasné vstupy do porodních cest mohou být nebezpečné; ideální je vstoupit pouze v případě nutnosti. Při porodu se jedná o vypuzení plodových obalů, následné vytlačování plodu a případnou asistenci při poloze mláděte (přední končetiny s hlavou obvykle). Nikdy se mládě netahá přímo tahem bez kontroly polohy a aseptiky.

Porod a následná péče u stáda

Individuálně řešené porody podporují pevný vztah matky k mláděti, což je důležité zejména u plemen s horšími mateřskými instinkty. Po porodu následuje zčištění a odchod placenty, který by měl proběhnout do tří hodin. Nedokončené zčištění zvyšuje riziko infekce dělohy a sepsí; pokud placenta neodejde, je nutný zásah veterináře.

Matka bývá zhruba dva týdny před porodem a během něj velmi neklidná, často měkne. Po narození mláděte se u mláďat začíná tvorba plného mleziva a je důležité, aby matka i mládě měly přístup k přirozené výživě a teplu. V případě komplikací je nutná okamžitá veterinární pomoc.

Chov a reprodukce anglonubijských koz

Anglonubijské kozy jsou vysoce plodné a mléčné plemeno. Uvádí se produkce až asi 1500 litrů mléka za laktaci s obsahem tuku kolem 4,8 % a bílkovin 3,8 %. Farmáři z Jihozápadu ČR popisují chov jako náročný na výživu, ale s vysokou užitkovostí. Na farmě by měly být kozy ustájeny v zateplených stájích s výběhem, pastvu lze doplnit i mobilními elektrickými ohradami. Výživa a odstav kůzlat bývají řešeny podle aktuálních potřeb mláďat a matek.

Praktické tipy pro těhotenství a období kolem porodu

  • Dodržujte variabilní projektování stáje; oddělení porodu a mlezivové výživy zvířat zvyšuje welfare a snižuje rizika infekcí.
  • Pro krycí období volte zapouštění podle počtu zvířat a dostupnosti plemeníků; vyvarujte se předčasného zapouštění.
  • Upravte krmnou dávku těsně před porodem a v poslední třetině březosti; zajišťujte stálý přístup k vodě a minerálům.
  • Pravidelně kontrolujte zdravotní stav koz, vakcinace by měla být doplněna o prevenci chorob a welfare farmy.

Infografika a vizuální doplnění

Schéma říje u koz s časovou osou a hlavními symptomy říje a ovulace

Ekonomika a odbyt mléčných výrobků

Farmy s anglonubijskými kozami často diverzifují odbyt prostřednictvím vlastních mléčných zařízení a sýrárny. Rozsáhlá výrobní linka a postupy zpracování mléka umožňují produkovat plnotučné sýry, čerstvé sýry, polotvrdé sýry a jogurt. Odbyt je často zajištěn přímo na farmě, s plánovaným růstem výroby v nadcházející sezóně.

tags: #tehotna #s #obrimi #kozami