Výživa má významný vliv na reprodukci všech žijících druhů zvířat, přičemž reprodukce je nosným pilířem rentability každého chovu hospodářských zvířat. Nedostatečný příjem energie, bílkovin, vitamínů či minerálů může narušit reprodukční výkonnost zvířat. Potřeba živin se v jednotlivých fázích reprodukčního cyklu značně liší. Už prenatální výživa má potenciální vliv na následnou reprodukční výkonnost plemenic v dospělosti. Výživa po narození a v průběhu růstové fáze ovlivňuje nástup puberty, u dospělých zvířat může špatná výživa snížit produkci oocytů či spermií, narušit pohlavní cyklus a zabřezávání. Energetická bilance je nejdůležitějším nutričním faktorem ve vztahu k reprodukci.
Energetické potřeby pokrývají fyziologické pochody v následujícím pořadí: 1) bazální metabolismus, 2) aktivita a pohyb, 3) růst, 4) energetické zásoby, 5) březost, 6) laktace, 7) dodatečné zásoby energie, 8) estrální cyklus a nástup puberty a 9) nadbytečné zásoby energie. Zvýšená potřeba živin v poporodním období, spojená se sníženým příjmem krmiva, vede k negativní energetické bilanci (NEB) v posledním týdnu březosti a v prvních dvou měsících po porodu. Vysokoprodukční dojnice vykazují NEB během prvních 4 - 6 týdnů po porodu, v průměru je to -5 Mcal NEL za den, což je ekvivalent přibližně 1 kg ztráty tělesné hmotnosti denně, většinou z tukové tkáně. Snížené cirkulující koncentrace glukózy a inzulínu stimulují lipolytické signály, což vede k hydrolýze uložených triglyceridů tukové tkáně a zvýšení dostupnosti neesterifikovaných mastných kyselin (NEFA) pro použití jako zdroje energie.

Právo a etika: Do půl kilogramu potratů nebo do 22. týdne se vyvíjející plod bývá často považován právně za biologický odpad; v současnosti se připravuje novela, která by změnila dosavadní praxi. Rozeznání začátku lidského života a jeho právního postavení je ústředním tématem etických debat a rozdílů mezi právem a bioetikou. Z hlediska českého práva se na problém začátku života dívá poměrně jasně, avšak biomedicínská etika vyvolává složité otázky i o ochranných mechanismech vůči plodu a potenciálnímu postupu v souvislosti s potratu a mrtvě narozenými dětmi. „Jiná teze ovšem může vnímat embryo/plod jako od matky odlišný (a geneticky odlišný) a mohou mít lékaři tendenci chránit lidský plod i proti vůli matky.“
V éře debat o zvířecích právech a etice života se objevují i otázky o tom, zda je možné rozšířit status „zvířecí osoby“ a jak by to ovlivnilo právní systém. Z deníčních a teoretických debat historicky vychází dílo Chapouthiera o vývoji zvířecích práv a jejich dopadu na společnost. Contemporary názory se liší: někteří autoři navrhují rozšíření povinností člověka vůči zvířatům, jiní upozorňují na možné právní problémy a nutnost regulací. Debata zahrnuje 5 typů alibi pro krutost vůči zvířatům (kulturní tradice, sport, zábava, edukativní funkce zoo a cirkusů, dietetické nároky) a jejich kritiku s důrazem na alternativní formy vzdělávání a ochrany zvířat.

Welfare zvířat a reprodukce: Welfare je definován jako stav naplnění všech materiálních a nemateriálních podmínek pro zdraví a pohodu zvířete ve vztahu k prostředí. Z hlediska chovu platí, že zvířata potřebují optimální podmínky pro fyzické zdraví i duševní stav; vysoká úroveň welfare má dopad na užitkovost a bezpečnost potravin. Nedostatečná pohoda vede ke zvýšené citlivosti k nemocem, k poruchám chování a ke snížení fertility. Stereotypní chování, stres a bolest jsou považovány za ukazatele nízké welfare. Ekonomická efektivita zahrnuje nejen nižší náklady na léčbu, ale i vyšší produktivitu a lepší řízení chovu. Evropská unie i EFSA potvrzují souvislost mezi welfare, zdravím zvířat a bezpečností potravin.

Fyziologie reprodukčního systému samice: Vaječníky produkují vajíčka a hormony (estrogeny, progesteron). Vaječníky sestávají z korové vrstvy a vaskulárního systému, s typickými strukturami folikulů a žlutého tělíska. Vejcovody mají infundibulum, ampulu a isthmus; děloha může být u různých druhů rozdílně stavěna (Uterus bicornis, simplex, bipartitus). Děložní sliznice (endometrium) produkuje uterinní mléko, myometrium umožňuje kontrakce, seróza pokrývá vnější stěnu. Pochva, vestibulum vaginae a vnější genitálie vykreslují komplexní systém pro reprodukci, kopulaci a porod. Rozdíly mezi jednotlivými druhy (např. kůň, kráva, prase, klisna) odrážejí adaptace na specifické reprodukční cykly a anomálie anatomie.

Etika a zákony v praxi: Diskuze o právech zvířat a jejich ochraně vyústila do mezinárodních a národních dokumentů a právních úprav. Kritici varují, že rozšíření práv zvířat musí být vyváženo ekonomickými a praktickými důsledky pro zemědělství a biomedicínský výzkum. Mnohé texty zdůrazňují rozdíl mezi obecnou etikou a etikou aplikovanou, a upozorňují, že implementace práv zvířat by vyžadovala hluboké změny v právní koncepci statusu zvířat, včetně definic práv a subjektivity. Debata zahrnuje otázky o tom, zda zvířata mohou být subjekty práva, nebo zda mají být chráněna pouze povinnostmi lidí. Zohlednit je třeba také tradice, kulturní zvyky a historické předpoklady. V praxi se odráží, že současné zákony o ochraně zvířat a práva plodu či embrya vyžadují citlivé vyvažování mezi etickými, právními a ekonomickými zájmy.
tags: #pornopovidky #animal #otehotnet