Eklampsie je život ohrožující komplikace těhotenství, pro kterou jsou charakteristické tonicky-klonické křeče. Obvykle předem varuje rozpoznatelnými symptomy, ale někdy se může dostavit zcela neočekávaně. Eklampsie vyžaduje okamžitý zásah, který spočívá v potlačení křečí, snižování vysokého krevního tlaku a rychlém provedení porodu. MUDr. Preeklampsie patří mezi běžné, těhotenství komplikující stavy, se kterými se anesteziolog a porodník v každodenní praxi setkává. Celosvětová incidence se pohybuje kolem 7,5% všech těhotenství. Pokud není od počátku správně diagnostikována a léčena může se vyvinout v kritickou závažnou preeklampsii až eklampsii s rizikem zvýšené mateřské a novorozenecké mortality.
Co je preeklampsie a jak se projevuje
Preeklampsie postihuje přibližně 5 % těhotných žen obvykle po 20. týdnu těhotenství, ale může se rozvinout také až kolem porodu nebo i po něm. Projevuje se vysokým krevním tlakem a přítomností bílkoviny v moči. Tento stav omezuje průtok krve mezi matkou a placentou, což může vést k nedostatečnému zásobení plodu kyslíkem a živinami. Příznaky preeklampsie se mohou lišit od mírných až po závažné; u některých žen může onemocnění probíhat bez zjevných příznaků.
Diagnóza se opírá o kombinaci kliniky a laboratorních vyšetření. Základem je opakované měření krevního tlaku (> 140/90 mmHg po 20. týdnu) a detekce bílkoviny v moči. Laboratorní vyšetření umožňují posoudit závažnost a riziko postižení orgánů, např. zvýšené jaterní testy, zvýšená močová kyselina, změny hemos dat a další markery. U některých pacientek může být preeklampsie diagnostikována i bez výrazné proteinurie, pokud jsou přítomny známky postižení orgánů či placenty.
Screening v prvním trimestru zahrnuje anamnézu, měření krevního tlaku a hodnoty krevního tlaku, ultrazvukové vyšetření a laboratorní testy - včetně placentárního růstového faktoru (PIGF), PAPP-A a poměru sFlt-1/PIGF. Vysoké hodnoty sFlt-1/PIGF zvyšují riziko vzniku preeklampsie a mohou vést k hospitalizaci. Prevence spočívá v nízkodávkové léčbě kyselinou acetylsalicylovou (100-150 mg denně) do 36. týdne gravidity u žen s vyšším rizikem.
Algoritmus a klinické projevy
Uváděný algoritmus uvádí zásadní klinické projevy a logicky provádí lékaře nezbytnými léčebnými postupy. Základní triádu při preeklampsii tvoří edémy, proteinurie a hypertenze. Klíčovým cílem je včasné rozpoznání a minimalizace rizik pro matku i plod. Když se objeví závažné příznaky, postupuje se k hospitalizaci a intenzifikaci léčby.
Mezi časné projevy eklampsie patří bolesti hlavy, poruchy zraku, epigastrická bolest a později záchvaty. Eklampsie se definuje jako nástup záchvatů u těhotné ženy, obvykle po 20. týdnu gravidity, často v souvislosti s preeklampsií. HELLP syndrom představuje velmi závažnou komplikaci preeklampsie s hemolýzou, elevací jaterních enzymů a trombocytopenií.
Diagnostika a rizikové faktory
Diagnóza preeklampsie vyžaduje kombinaci klinických projevů, krevního tlaku a laboratorních hodnot. Rizikové faktory zahrnují primiparitu, vícečetné těhotenství, vysoký BMI, cukrovku, chronický vysoký krevní tlak, autoimunitní onemocnění a rodinnou zátěž. Genetické a environmentální faktory mohou zvyšovat riziko vzniku preeklampsie a následně eklampsie. Životní styl, výživa bohatá na esenciální živiny a nedostatek hořčíku mohou také hrát roli.
Včasná diagnostika během screeningu a pravidelné prohlídky v těhotenství jsou klíčové pro snížení rizik preeklampsie a eklampsie. Kombinovaný screening v I. trimestru zahrnuje MAP, test sFlt-1/PIGF a při zvýšeném riziku se zváží zahájení nízkých dávek ASA. Důležité je rozlišovat between gestózou a preeklampsií a včas rozpoznat počátek preeklampsie (např. náhlý přírůstek hmotnosti, edémy, bolesti hlavy, poruchy vidění).
Léčba a management
Léčba preeklampsie závisí na závažnosti stavu a stadiu těhotenství. U mírnějších případů stačí pravidelné sledování krevního tlaku a stavu plodu. V závažnějších případech je nutná hospitalizace. Jedinou definitivní léčbou preeklampsie je porod; u dřívějšího porodu se používají kortikosteroidy pro urychlení vývoje plic plodu a ochranu placenty. Po ukončení těhotenství se snaží udržovat krevní tlak pod kontrolou a nadále sledovat ženy i po porodu, protože riziko dlouhodobých onemocnění (chronická hypertenze, renální postižení) může přetrvávat.
U mírné preeklampsie se často volí perorální antihypertenziva, s cílem udržet krevní tlak kolem 140/90 mmHg. Jako lék první volby se doporučuje methyldopa, dávkování až do 2000 mg denně. Těžké formy preeklampsie vyžadují hospitalizaci a intravenózní antihypertenziva, spolu s prevencí záchvatů podáním síranu hořečnatého (MgSO4). MgSO4 se podává 4 g iv. následně kontinuální infuze 1 g/hod po dobu minimálně 24 hodin. Při podezření na eklampsii je MgSO4 klíčovým prostředkem pro potlačení záchvatů a ochranu mozku.
V případě akutního ohrožení zdraví ženy či plodu může být nutné vyvolání porodu (indukce) a krátkodobé podávání kortikosteroidů pro urychlení vývoje plic dítěte. V poporodním období se reguluje krevní tlak podobně jako během těhotenství.
Komplikace a dlouhodobé důsledky
Komplikace eklampsie zahrnují mrtvici, selhání orgánů a potenciální úmrtí matky či plodu. Krátkodobé komplikace se mohou objevit ihned po záchvatu, zatímco dlouhodobé mohou zahrnovat chronickou hypertenzi a kardiovaskulární či renální problémy. S včasnou diagnózou a vhodnou léčbou bývá prognóza příznivá. U preeklampsie se mohou objevit i potíže po letech, například chronická hypertenze nebo následné postižení ledvin.
Praktické tipy a prevence
- Pravidelné gynekologické prohlídky zahrnují měření krevního tlaku a vyšetření moči, včetně screeningu v prvním trimestru.
- Screeningová rizika:MAP, PIGF, PAPP-A a poměr sFlt-1/PIGF pomáhají odhadnout riziko časné preeklampsie a rozhodnout o preventivních opatřeních.
- Včasné zahájení ASA profylaxe u vysoce rizikových žen před 16. týdnem těhotenství snižuje riziko vzniku preeklampsie.
- Užitečné jsou změny životního stylu, vyvážená strava bohatá na hořčík a vápník a udržování normálního těhotenského BMI.
- V důsledku eklampsie je vždy nutná rychlá lékařská intervencie a monitorování matky i plodu během a po porodu.
Počáteční a dlouhodobé otázky pacientek
- Jaké jsou časné příznaky eklampsie a preeklampsie?
- Jaké jsou rizikové faktory a jak se dá riziko redukovat?
- Jak se liší léčba podle stádií a závažnosti?
- Může eklampsie ovlivnit budoucí těhotenství?
- Jaké jsou dlouhodobé následky pro ženu?

Diagnóza eklampsie začíná důkladným klinickým vyšetřením a zhodnocením anamnézy. Léčba eklampsie spočívá v hospitalizaci, primárně v kontrole záchvatů síranem hořečnatým a v kontrole krevního tlaku antihypertenzivy. U preeklampsie je klíčová včasná diagnóza a sledování ukazatelů funkce orgánů a průtoku krve placentou.
OCSE Eclampsia drill
Celkově lze říci, že eklampsie vyžaduje okamžitý lékařský zásah a léčebnou strategii zaměřenou na prevenci záchvatů a stabilizaci matky s následným plánováním termínu porodu. Preeklampsie, i bez výrazné proteinurie, může být diagnostikována díky indikátorům poškození orgánů či placenty a vyžaduje pečlivé sledování a preventivní opatření.
| Stav | Hlavní symptomy | Léčba | Riziko komplikací |
|---|---|---|---|
| Gestační hypertenze | tlak ≥ 140/90 mmHg | monitorování, bez těžkých příznaků | nízké |
| Preeklampsie | hypertenze + proteinurie, možná porucha orgánů | ASA, monitorování, případně hospitalizace | střední až vysoké |
| Eklampsie | záchvaty, bezvědomí | MgSO4, antihypertenziva, rychlý porod | vysoké |
| HELLP | hemolýza, elevace jaterních testů, trombocytopenie | intenzivní péče, porod | vysoké |
Pro úplnost dodáváme, že preeklampsie se nejčastěji objevuje po 20. týdnu těhotenství a její riziko je vyšší u prvních těhotenství, u těhotenství s více plody či u žen s nadváhou, cukrovkou či autoimunitními onemocněními. Eklampsie vzniká jako závažná komplikace preeklampsie a vyžaduje okamžitou péči. Správná diagnostika, včasná léčba a vhodné plánování porodu mohou významně snížit riziko úmrtí a závažných následků pro matku i dítě.
Preeklampsie se může vyskytnout i nepřítomností výrazné proteinurie, pokud jsou patrné známky postižení orgánů nebo placenty. Důležité je, aby nastávající matky dodržovaly pravidelné návštěvy u gynekologa, hlídaly krevní tlak i moč a v případě pochybností kontaktovaly lékaře. Článek slouží k informačním účelům a nenahrazuje odbornou lékařskou pomoc.
tags: #tehotenska #retinopatie #eklampsie