Kojení a duševní zdraví: dopady na matku i dítě, psychické aspekty poporodní deprese a trauma

Kojení a duševní zdraví žen se často staví do protikladu, jako kdyby kojení duševní zdraví žen narušovalo nebo dokonce způsobovalo ženám problémy s duševním zdravím. Kojení nezpůsobuje duševní problémy, naopak. Kojení je pozitivní faktor pro duševní zdraví. Pokud kojení funguje bezproblémově, může být pro ženy někdy jedním z mála světlých bodů dodávajících pocit sebejistoty.

Tehdy ženy akutně potřebují pomoc s kojením - ne rady o ukončení kojení, potřebují se vyspat, načerpat nové síly a energii, zbavit se bolesti a začít zažívat normálně fungující kojení. Kojení je součástí duševního zdraví žen. Měli bychom začít mluvit o duševním zdraví žen jako o normální součásti života kolem porodu a rodičovství.

Biologické a psychologické mechanismy ochrany a rizik spojených s kojením

Psycholožka a laktační poradkyně MAMILY, Mgr. Soňa Ondrušová, uvádí, že hormony po porodu vylučované díky kojení mají stabilizační účinek na psychiku žen, což naznačuje ochranný účinek kojení proti rozvoji poporodní deprese či její zmírnění. Zjistili jsme, že zatímco v zahraničí se nedoporučuje ukončení kojení a zastavení tvorby mléka v případě diagnózy poporodní deprese, na Slovensku je to stále běžnou praxi, která nebyla podpořena relevantními výzkumy. Prolaktin a oxytocin mají psychoprotektivní vlastnosti a v kojení jejich hladiny bývají vysoké po porodu.

Umělé dodání progesteronu, které brání vylučování prolaktinu, může ohrozit kojení a tím i ochranu psychického zdraví. Každým kojením žena sama sobě dodává endogenní antidepresivum. Spánek a psychika kojící ženy bývají často zkoumány; některé studie ukazují, že kojící matky spí kvalitněji a déle ve srovnání s nekojícími. Zjevně tedy není kojení samo o sobě příčinou duševních potíží, ale naopak může posilovat odolnost vůči stresu a přispívat k lepší stabilitě nálady.

Poporodní deprese a poporodní psychóza: rozpoznání, signály a co dělat

  • Poporodní deprese se projevuje nespavostí, nedostatkem energie, ztrátou zájmu o miminko, depresivní náladou a ztrátou chuti k jídlu.
  • Poporodní psychóza je vzácnější, ale závažná; projevuje se bludy, halucinacemi, úzkostí, změnami spánku a rychlými změnami nálad s případnou hyperaktivitou či euforií.
  • Signály vyžadující okamžitou pomoc zahrnují intenzivní ztrátu zájmu, suicidální myšlenky, ztrátu kontaktu s realitou a výrazné změny chování.

Podpořit kojící ženu v době poporodní deprese či poporodní psychózy je klíčové: podpořit pokračování kojení, naslouchat, poskytnout praktickou pomoc, naučit rozpoznávat signály, vyjádřit pochopení a vytvořit podpůrné prostředí bez stigmatizace. Důležité je nepodceňovat, že symptomy mohou být mimo rámec „normálního“ novorozeneckého období a vyžadují odbornou intervenci.

Co říkají studie a praktické poznatky

Podle výzkumů MAMILY Ondrušové se prolaktin a oxytocin po porodu u kojících žen podílejí na stabilizaci psychiky a mohou snižovat riziko poporodní deprese. Dlouhodobé studie ukazují, že kolísání nálad po porodu bývá běžné, ale poporodní deprese je psychiatrická porucha vyžadující léčbu. Výzkumy poporodní deprese po předčasném porodu ukazují, že matky s nezralým dítětem mají zvýšené riziko depresí a úzkostí, které se mohou s časem snižovat, ale zůstávají nad úrovní u matek s termínem narození. Důležitá je včasná identifikace a multidisciplinární péče.

Screening dotazníky, jako Edinburgh Postnatal Depression Scale (EPDS) a PHQ-9, slouží k rychlému rozpoznání rizika a doporučení odborné intervence. V České republice a v dalších zemích je doporučováno zřídit Mother Baby Units (MBUs) pro řízenou hospitalizaci matkám s těžkými poruchami, která umožňuje léčbu matky společně s kojeným dítětem. Separace matky a dítěte může zhoršit průběh psychické poruchy a prodloužit hospitalizaci.

Praktická doporučení pro podporu kojící ženy

  1. Podpořte ženu v pokračování kojení. Neříkejte jí, ať přestane kojit, že její problémy se tím vyřeší.
  2. Nepřerušujte ji. Vyslechněte ji a dejte jí prostor vyjádřit se k pocitům.
  3. Poskytněte praktickou pomoc, aby mohla odpočívat, být s miminkem a spát.
  4. Naučte se poznat signály poporodní deprese a psychózy a pomozte vyhledat odbornou pomoc.
  5. Vyjádřete pochopení a vytvořte atmosféru bez odsuzování či studu.
  6. Nezlehčujte její pocity; některé ženy doufají, že to časem samo odejde.

Různé fáze a faktory ovlivňující duševní zdraví v perinatálním období

Perinatální období zahrnuje těhotenství až do jednoho roku po porodu a patří k němu široké spektrum psychických poruch. Mezi nejčastější patří poporodní deprese a úzkostné poruchy; jiné, méně časté, zahrnují bipolární poruchu a psychózu. Předčasný porod zvyšuje riziko poporodní deprese a úzkostí, ačkoliv dlouhodobé studie ukazují, že po několika letech se prevalence duševních poruch u matek s PTB mohou vyrovnat s populací matek narozených v termínu. Zkušenosti s porodem, podpora partnera a rodiny, a dostupnost psychosociální podpory významně ovlivňují výsledek perinatálního duševního zdraví.

Vzdělání a multidisciplinární spolupráce mezi porodníky, neonatology a psychology jsou klíčové pro včasný záchyt a efektivní intervence. Důležité je odstranit stigma a podpořit ženy v mluvení o svých pocitech hned v porodnici a následně v mateřských centrech a nemocnicích.

Infografika: Hormony a duševní zdraví při kojení a poporodní období

Proč bychom všichni měli mluvit o poporodní depresi | Auburn Harrison | TEDxUniversityofNevada

Tabulky a data

Porodní hmotnostRiziko PPD (poporodní deprese)
Very Low Birth Weight (VLBW)vyšší riziko, často 28-46,7 % po PTB
Extremely Low Birth Weight (ELBW)podobně zvýšené riziko deprese a úzkostí

Další tabulka shrnuje prevalence poporodních úzkostí a PTSD po PTB a porodu v termínu, ukazující zvýšené riziko v časném poporodním období s postupným poklesem v průběhu 6 měsíců, ale s trvalostí nad průměrem v porovnání s populací matek narozených v termínu.

tags: #psychicka #ujma #kojeni