Od 1. do 7. srpna se každoročně připomíná Světový týden kojení (WBW). Světový týden kojení má každý rok nové heslo i téma; letošní heslo zní „Upřednostňujte kojení - vytvořte udržitelný systém podpory“ a téma se zaměřuje na ekologický význam kojení v době změn klimatu. Země po celém světě si připomínají WBW z jasného důvodu: kojení je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak dětem poskytnout nejlepší start do života.
Světová zdravotnická organizace (WHO), UNICEF i Ministerstvo zdravotnictví ČR doporučují výhradní kojení po dobu prvních 6 měsíců života a pokračování v kojení do 2 let věku dítěte nebo déle se zavedením nutričně dostatečných a bezpečných příkrmů. V oblastech s omezeným přístupem k čisté vodě a základním zdravotnickým službám kojení zaručuje bezpečný, výživný a dostupný zdroj potravy a chrání před nemocemi. I v rozvinutých zemích má kojení v prvních měsících života dítěte nezastupitelný význam.
Kojení je nejen nutričně a imunologicky pro dítě nenahraditelné, ale má i významný psychický dopad na matku. Těsný kontakt s matkou dává dítěti pocit bezpečí a podílí se na správném psychickém a rozumovém vývoji. Mateřské mléko je zároveň ekologicky neobyčejně výhodné: je to přirozená, obnovitelná potravina, která nevyžaduje dopravu ani obaly a má ideální teplotu díky zákonu nabídky a poptávky.
V porovnání s náhradní kojeneckou výživou je výroba a doprava mléčné výživy spojena s vyšší spotřebou surovin a energie, produkcí odpadů a zátěží na životní prostředí. Kromě toho chov skotu pro výrobu náhradní výživy často vede k odlesňování, ohrožení biodiverzity a emisím metanu. Proto WBW 2008 klade důraz na udržitelný systém podpory kojení a zapojení širokého spektra aktérů - od laiků po odborníky a ekologicky smýšlející veřejnost.
World Alliance for Breastfeeding Action (WABA) upozorňuje na nutnost propojení laiků i odborníků při podpoře kojení a zdůrazňuje, že kojení má sociální, environmentální a lidskoprávní dimenze. Podpora kojení přispívá k rovnosti ve zdraví a k dlouhodobému zdraví populace. Podepsání a šíření hesla letošního WBW má motivovat veřejnost: zvyšovat povědomí o ekologických aspektech kojení a zahrnout kojení jako místně dostupnou a obnovitelnou potravinu do diskusí o environmentálních otázkách.
Co vědí a dělají zdravotnické instituce a klinické praxe
V porodnicích a zdravotnických centrech se klade důraz na správnou podporu kojení: bonding a rooming-in po porodu, laktační poradenství a psychickou podporu matkám, které čelí počátečním obtížím. Pokud kojení selhává, nejde o selhání maminky, ale o potřebu profesionální podpory a vhodného řešení. Certifikované laktační poradkyně pomáhají rodičům překonávat překážky a poskytují praktické rady o vhodných polohách, péči o bolavá prsa a dalších aspektech kojení.
Podle letošního tématu WBW je důležité vytvářet prostředí přátelské kojení na všech úrovních: veřejné instituce, zdravotnické systémy, pracoviště a komunity by měly zajišťovat multioborovou podporu. Je nutné oceňovat kojící matky, naslouchat jejich příběhům a poskytovat kontinuální a dostupnou podporu, aby bylo kojení standardem, a ne výjimkou.
Ekologické a společenské dopady kojení
Podpora kojení má významné environmentální dopady: mateřské mléko je lokálně produkováno, nevyžaduje dopravu ani obaly, a tím snižuje uhlíkovou stopu spojenou s průmyslovou výživou. Energeticky náročná je výroba i distribuce náhradní kojenecké výživy a souvisejících pomůcek, které vyžadují velké množství surovin a energií, a navíc vyžadují častou sterilizaci a spotřebu vody. Ekologické benefity kojení tak zahrnují nižší produkci odpadu a menší tlak na vodní a energetické zdroje.
V rámci WBW 2008 se klade důraz na zapojení celé společnosti do podpory kojení a na to, aby kojení bylo vnímáno jako nedílná součást reprodukčního zdraví a práv žen. Být kojící ženou by neměla být výjimka; je třeba zajišťovat přístup k informacím, podporu a prostředky, které umožní úspěšné zahájení i dlouhodobé kojení.
Specifika českého kontextu
V České republice je význam kojení dlouhodobě uznán: WBW se slaví od roku 1996 a Národní týdny kojení jsou navazujícími aktivitami v říjnu. Významné role hrají Národní laktační centrum a Liga kojenců, která poskytuje podpůrné služby a vzdělávací materiály. V porodnicích bývá k dispozici laktační poradkyně, která pomáhá s prvotním navázáním kontaktu a s řešením počátečních problémů kojení.
Statistiky ukazují, že v ČR celé tři čtvrtiny dětí ve věku půl roku kojící matky už plně nekojí; řada z nich využívá umělou výživu či kombinaci kojení a dalších potravin. Podpora kojení však zůstává klíčová: posiluje zdraví dětí i matek, snižuje rizika některých onemocnění a přispívá ke zdravější společnosti.