Toto vyšetření umožňuje z plodové vody diagnostikovat poruchy počtu a tvaru chromozomů a další genetické vady plodu. Amniocentéza je metoda invazivní prenatální diagnostiky a představuje výkon, kterým je získán vzorek plodové vody. Nejčastějším důvodem k jejímu provedení je genetické vyšetření plodu. Plodová voda totiž obsahuje buňky plodu, které jsou zdrojem jeho DNA. Tu je následně možné podrobit celé řadě genetických analýz a získat tak vysoce detailní informace o genetické výbavě plodu. Amniocentéza je krátký ambulantní výkon. Pod ultrazvukovou kontrolou se přes břišní stěnu těhotné ženy zavede do děložní dutiny tenká jehla, kterou se nasaje malé množství plodové vody. Odběr plodové vody je možné provádět od 15. týdne těhotenství. Nejvíce odběrů se provádí do 22. týdne. I při naprosto správném postupu může dojít ve výjimečných případech ke komplikacím. Těhotenská ztráta (potrat) v souvislosti s odběrem plodové vody je považována za nejobávanější komplikaci. Shrnující analýza řady studií ukázala, že odběr plodové vody lze považovat za bezpečný výkon a že zvýšení rizika těhotenské ztráty se pohybuje maximálně kolem 0,1 %. Pro rezervaci termínu nás kontaktujte telefonicky nebo prostřednictvím online formuláře. Rádi vám pomůžeme vybrat vhodné vyšetření a nabídneme nejbližší dostupný termín. NIPT je velmi přesný neinvazivní prenatální test, který pomáhá zjistit určité specifické vývojové chromozomální vady. Princip testu je založen na vyšetření volné DNA plodu, která koluje v krvi matky. Vyšetření lze provést již od dokončeného 8. týdne těhotenství běžným odběrem krve ze žíly těhotné ženy.
Většinou ale provádíme tento test až po provedeném screningu v prvním trimestru, tedy v 11.-14. týdnu těhotenství. Je to proto, že závěry screeningu v prvním trimestru jsou spolu s anamnézou těhotné rozhodující pro správnou indikaci tohoto testu. Na rozdíl od odběru choriových klků nebo odběru plodové vody, kdy jehlou přes stěnu břišní odebíráme vzorek placenty resp. plodové vody, je u NIPT eliminováno riziko potratu. Odebíráme totiž pouze krev těhotné stejně jako na běžná vyšetření krevního obrazu atd.Neinvazivní prenatální testování je ještě citlivější a přesnější na stanovení rizika Downova syndromu než screening v prvním a druhém trimestru. Začlenění NIPT do screeningového protokolu zvyšuje celkovou efektivitu screeningu a snižuje počet invazivních zákroků (odběr choriových klků, odběr plodové vody). Jeho provedení ale vyžaduje správné posouzení všech okolností (anamnéza, BMI, výsledek screeningu v prvním trimestru, vícečetná gravidita) a též podrobné vysvětlení toho, co od testu může těhotná resp. pár očekávat. Test je aktuálně nejcitlivějším dostupným testem pro stanovení rizika Downova, Edwardsova a Patauova syndromu. Test je doporučován zejména: těhotným ženám ve věku nad 35 let, těhotným s prokázanou odchylkou chromozomů u plodu v předchozí graviditě (Downův, Edwardsův nebo Patauův syndrom), v případě hraničního výsledku jiného prenatálního screeningového testu, zejména hraničního výsledku kombinovaného testu v prvním trimestru, v případě vyššího rizika Downova syndromu vzešlého ze screeningu v prvním nebo druhém trimestru, a to v případě, kdy si žena nepřeje invazivní vyšetření (odběr plodové vody, příp. choriových klků) ženám, které chtějí mít co nejvyšší jistotu, že plod nemá Downův syndrom. Vyšetření není hrazeno ze zdravotního pojištění. Za standardních podmínek je výsledek testu dostupný do dvou týdnů. Výhody neinvazivního prenatálního testu: přesnost a spolehlivost - test je schopen zachytit 99,9% plodů s Downovým syndromem a u dalších syndromů vykazuje vysoký záchyt; jednoduchost - Test se dělá běžným odběrem krve matky; rychlost - Výsledky jsou dostupné do dvou týdnů; v počátku těhotenství - test lze provést od dokončeného 8. týdne gravidity, standardně ale po provedeném screeningu v 11.-14. týdnu těhotenství; bezpečnost - nehrozí riziko potratu. Neinvazivní Trisomy testPřímo na našem pracovišti nabízíme pacientkám neinvazivní prenatální test Trisomy test, který vyhodnocuje onemocnění chromozomálního původu jako je např. Downův syndrom (chromozom 21), Edwardsův syndrom (chromozom 18), Pataův syndrom (chromozom 13) a syndromy vázané na pohlavní chromozomy X a Y. Tento test může být prováděn u těhotných žen od ukončeného 10. týdne těhotenství. Trisomy test lze použít i pro vyšetření těhotenství, která vznikla metodami umělého oplodnění (IVF) včetně těch, která vznikla použitím darovaného vajíčka či spermie. Test lze použít i pro vícečetná těhotenství (dvojčata).
Provedení tohoto testu není součástí prenatální péče v každém těhotenství, ale nabízíme ho výběrově ženám, které mají pozitivní výsledek I. trimestrálního screeningu, pozitivní výsledek triple testu a nechtějí zatěžovat těhotenství invazivním testem. Těhotné se zvýšeným rizikem chromozomálních abnormalit u plodu (vyšší věk, pozitivní biochemický screening, UZ abnormality plodu) podstupují odběr choriových klků (CVS) nebo plodové vody (AMC). Většina chromozomálních abnormalit plodu vzniká v důsledku početních odchylek chromozomů 13, 18, 21, X a Y. Tyto aneuploidie jsou zároveň příčinou postnatálních syndromů: Downův syndrom, Patauův syndrom, Edwardsův syndrom, Turnerův syndrom a Klinefelterův syndrom. Konvenčním diagnostickým postupem je kultivace buněk s následnou karyotypizací, která si vyžádá zhruba 2 týdny. Metoda QF-PCR umožňuje rychlou prenatální detekci nejčastějších aneuploidií (chromozomů 13, 18, 21, X a Y) pomocí vysoce polymorfních STR markerů specifických pro každý chromozom. Vzorek DNA získaný z plodové vody nebo CVS je amplifikován pomocí PCR s fluorescenčně značenými primery, takže produkty lze separovat a kvantifikovat na automatickém genetickém analyzátoru. Obvyklá doba vydání výsledku je do 24 až 48 h, což umožní zmírnit stres u matek, případně prodloužit interval pro rozhodování o dalším osudu těhotenství. Narození dítěte se závažnou vrozenou vývojovou vadou patří mezi nejzávažnější rodinné tragédie. Proto je ženám během těhotenství nabízeno vyšetření, které může vrozené poruchy plodu odhalit. Riziko závažných vrozených vývojových vad nenápadně stále zvyšuje znečištěné životní prostředí, trend k rodičovství v pozdějším věku a další jevy. V České republice se asi u tří až pěti procent dětí vyskytne závažnější vrozená vývojová vada. Cílem prenatální diagnostiky je najít těhotné ženy, jejichž plody mají vrozenou vývojovou vadu, zejména takovou, která je neslučitelná se životem. Pokud se vadu podaří diagnostikovat, navrhnou lékaři ženě možnosti řešení. K nejčastějším geneticky podmíněným onemocněním patří Downův syndrom, pro který je charakteristické, že chromozomy 21 jsou tři namísto obvyklých dvou (trizomie 21).
Jediný zcela spolehlivý způsob diagnostiky pro vyloučení Downova syndromu u plodu je provedení amniocentézy nebo biopsie chorií. Biopsie choriová se provádí mezi 11. až 14. týdnem těhotenství a spočívá v odběru mikroskopického vzorku placentární tkáně. Odběr vzorku plodové vody se provádí po 15. týdnu těhotenství. V obou případech se získá materiál stejného genetického složení, jako má plod. Výsledkem vyšetření je detailní posouzení chromozomů plodu. Nevýhodou těchto diagnostických vyšetření je, že mohou způsobit nechtěný potrat, i když je plod zcela normální. Riziko ztráty těhotenství je však velmi nízké - okolo jednoho procenta. Proto lékař doporučuje invazivní vyšetření podle míry pravděpodobnosti Downova syndromu, která se určí z kombinovaného screeningu. Kombinovaný screening umožňuje nalézt až 90 % všech plodů s Downovým syndromem. Neinvazivní prenatální test (NIPT) může zjistit určité specifické vývojové chromozomální vady z vyšetření volné DNA plodu, která koluje v krvi matky. Těchto fragmentů je v mateřské krvi velmi malé množství, obvykle kolem 5-7 procent. Test stanoví rizika Downova, Edwardsova a Patauova syndromu a některých dalších genetických vad. NIPT není hrazen z veřejného zdravotního pojištění a pacientka si ho musí platit sama. Datum publikace: 15. 02. ákrok je nepříjemný, pro těhotné ženy psychicky náročný a také není bez rizika. Nově existuje možnost stejné výsledky zjistit novou neinvazivní metodou nazvanou Prenascan. V České republice otěhotní každým rokem více než sto tisíc žen. Zhruba pětina z nich se rozhodne po tzv. tripl testu odhalujícím rizikové faktory vrozených vývojových vad podstoupit odběr plodové vody a genetické vyšetření. Amniocentéza končí v cca 0,5-1 % případů potratem. Vyšetření tak ročně ukončí těhotenství zhruba u dvou stovek žen.

CVS z posteriorně umístěných placent: Metody k překonání obtíží | OBG CUHK
Amniocentéza neboli odběr plodové vody se nejčastěji provádí v 16. Prenatální diagnostika představuje soubor metod a postupů využívaných k diagnostice u ještě nenarozeného jedince. Prenatální diagnostika vyžaduje mezioborový přístup, ve kterém se uplatňuje zejména klinická genetika, gynekologie a porodnictví, klinická biochemie a zobrazovací metody. V návaznosti na diagnostiku samotnou je mezioborová spolupráce ještě širší. Prenatální diagnostika nám umožňuje diagnostikovat řadu chorob a patologií u dosud nenarozeného lidského jedince. Hlavním úkolem prenatální diagnostiky je tak právě (co možná nejčasnější) diagnostika těchto patologických stavů. V případě nepříznivé diagnózy je v České republice možné v souladu se současnou právní normou těhotenství uměle ukončit z genetických důvodů, a to až do 24. týdne gravidity. V rámci komplexní péče o těhotnou a plod je v určitých případech nutná i genetická konzultace. Těhotné s pozitivním výsledkem prenatálního screeningového vyšetření mohou být nabídnuta podrobnější prenatální diagnostika (invazivní metody, podrobné ultrazvukové vyšetření, fetální echokardiografie, fetální MRI). Neinvazivní metody prenatální diagnostiky se dobře hodí pro screening a používají se k vyšetření u všech těhotných. Součástí běžné prenatální péče jsou pravidelná ultrazvuková vyšetření. Ke screeningu nejčastějších morfologických a chromosomálních vrozených vad plodu je preferován kombinovaný screening v I. trimestru. Ultrazvukové vyšetření v 6., 13., 20. a 32. týdnu gravidity patří do rámce standardní péče o těhotné.
V poslední době se možnosti prenatálního screeningu rozšířily o neinvazivní prenatální testování (NIPT) z žilní krve těhotné. Jde o vyšetření volné DNA plodu, která koluje v krvi matky. Toto vyšetření není hrazené pojišťovnou. Biochemického screeningu z krve - vyšetření beta free podjednotky HCG a PAPP-A v 11. prvotrimestrálním ultrazvukovém screeningu - vyšetření tloušťky šíjového projasnění a přítomnosti nosní kůstky ve 13. Odběr krve matky na screening biochemických markerů se provádí po 16. ukončeném gestačním týdnu. Jde o tzv. Zvýšené hodnoty AFP jsou markerem vrozených vad plodu nekrytých kůží - např. rozštěp páteře, snížené hodnoty AFP a zvýšené hodnoty hCG jsou charakteristické pro plody s Downovým syndromem. uE odráží celkové riziko těhotenství. Invazivní vyšetření je doporučováno, je-li screening pozitivní, tj. při rizicích vyšších než 1:350. Quadruple test: AFP + hCG + uE3 + inhibin A (inhA) v 15. - 18. Kombinace kombinovaného prvotrimestrálního screeningu a triple testu. Ultrazvukové vyšetření v 6., 13., 20. a 32. týdnu gravidity patří do rámce standardní péče o těhotné. Cílené ultrazvukové vyšetření je dosud nejúčinnější metodou prenatální diagnostiky. Umožňuje diagnostikovat u plodu např. poruchy vývoje hlavy, rozštěpy páteře, srdeční vady, vady ledvin a další.
V souvislosti s invazivními vyšetřeními je důležité znát rizika a vhodnost indikace: nejčastější důvod invazivních vyšetření je pozitivní výsledek screeningu chromozomálních aberací. V současnosti se používají ultrazvukem asistované metody invazivní diagnostiky, mezi které patří amniocentéza, punkce pupečníku, odběr choriových klků. Odběr choriové tkáně se dělá speciální jehlou pod ultrazvukovou kontrolu, nejčastěji transabdominálně. Existují dvě techniky zpracování vzorků: přímé zpracování s krátkodobou kultivací nebo bez ní a dlouhodobá kultivace. Výhodou CVS oproti amniocentéze je možnost časnější diagnostiky. Riziko výkonu je stejné jako v případě amniocentézy - 0,5-1 %. Zjištěné chromozomální odchylky musí být potvrzeny vyšetřením plodové vody. Amniocentéza umožňuje vyšetření kultivovaných buněk i nekultivovaných buněk plodové vody a její biochemické vyšetření. Odebírá se cca 15-20 ml plodové vody. Riziko potratu po výkonu je menší než 1 %. QF-PCR umožňuje rychlou detekci nejčastějších aneuploidií. Kordocentéza neboli punkce pupečníku se provádí od 18. gestačního týdne a umožňuje získat krev plodu. Plodová krev se dá použít pro karyotyp a molekulárně genetické vyšetření. Pomocí fetoskopu lze vizualizovat plod a odebrat tkáň pro další vyšetření. Provádí se nejčastěji v 18.-20. týdnu, riziko výkonu 3-10 %.
Narození dítěte se závažnou vrozenou vývojovou vadou patří mezi nejzávažnější rodinné tragédie. Proto je ženám během těhotenství nabízeno vyšetření, které může vrozené poruchy plodu odhalit. Riziko ztráty těhotenství po invazivních výkonech je nízké, ale uvádí se i okolo 0,5-1 %. Prenatální screening a diagnostika slouží k včasnému rozhodnutí a případnému řešení. V souvislosti s genetikou je často vhodné zajistit genetickou konzultaci a zvážit jednotlivé možnosti vyšetření.