Kostel svaté Markéty Antiochijské v Kopčanech a svátky na Slovensku

Kostel svaté Markéty Antiochijské, slovensky Kostol svätej Margity Antiochijskej, se nachází poblíž obce Kopčany v okrese Skalica v Trnavském kraji na Slovensku, necelý kilometr od řeky Moravy a hranice s Českem.

Historie a architektura kostela

Kostel zasvěcený svaté Markétě pochází z 9. století, přičemž první písemná zmínka o něm pochází z roku 1392. Vznikl jako součást velkomoravského hradiště Valy v Mikulčicích. Jeho výstavba se datuje nejpozději do období vlády knížete Rostislava nebo Svatopluka I. V okolí kostela existovaly malé osady až do 13. století, kdy zaniklo původní velkomoravské hradiště a obyvatelé se začali postupně z těchto osad stěhovat - poslední z nich odešli přibližně v 16.-17. století.

Kostel však sloužil dále až do 18. století, kdy byl postaven nový kostel přímo v samotných Kopčanech. Až do roku 1994 se zde konaly jen příležitostné bohoslužby při poutích, které souvisely s patronkou kostela. Ke kostelu patřil i přilehlý hřbitov, na kterém se pochovávalo až do přelomu 17. a 18. století a který se zachoval až do 20. století.

Kostel je původní předrománská stavba, která byla ve 13. století upravena v gotickém stylu. Jedná se o jednolodní kostel s jednotlivými místnostmi seřazenými za sebou: předsíň - loď - presbyterium. Ve své době byl netypicky postaveným kostelem a dodnes je pro historiky záhadou. Obsahuje mnoho původních prvků a architektonických detailů, které jsou předmětem výzkumu.

Archeologický výzkum a datace

Prvotní archeologický výzkum kostela a jeho okolí začal v roce 1964. Na něj navazoval další výzkum, který byl zahájen v roce 1994. V průběhu tohoto výzkumu, v roce 2004, byly nalezeny tři hroby z období Velké Moravy, které pomohly blíže určit dobu výstavby kostela. Kromě toho byly objeveny i šperky z tohoto období.

Na základě těchto nálezů se usuzuje, že kostel byl postaven buď za vlády Rostislava I. (846-870) nebo jeho nástupce Svatopluka I. V současnosti se archeologický výzkum v Kopčanech zaměřuje na rekonstrukci historické krajiny a jejího osídlení, a to zejména v 9.-10. století.

Samotný výzkum ztěžuje skutečnost, že kostel je jedinou dodnes stojící sakrální stavbou z období Velkomoravské říše, takže archeologové nemají tuto budovu s čím porovnávat. Podobné zachované stavby se však nacházejí v oblastech, které patřily v 8. a 9. století do Franské říše, resp. jinde v západní Evropě.

Okolí kostela a turistické informace

U kostela jsou vysazeny dva památné stromy: Kopčianska lipa a Lipa č. 99, vysazená u příležitosti stého výročí něčeho (text není zcela jasný). Kolem kostelíka vede modrá turistická trasa a cyklotrasa, pokračující přes Lávku Velké Moravy do Česka. Od parkoviště u slovanského hradiště Mikulčice je cesta dlouhá 3,5 km.

Státní svátky a dny pracovního klidu na Slovensku

Znalost státních svátků a s nimi spojených omezení může ušetřit mnoho nečekaných komplikací, ať už se na Slovensko vydáváte za prací, turistikou nebo jen na krátkou návštěvu.

Přehled státních svátků a dnů pracovního klidu v roce 2026

Následující tabulka uvádí přehled slovenských státních svátků a dnů pracovního klidu s uvedením jejich data v roce 2026 a informace o otevírací době obchodů.

* Jedná se o státní svátky, které ale nejsou dny pracovního klidu.

** Na základě vládních konsolidačních opatření bylo pro rok 2026 dočasně zrušeno pracovní volno pro dny 8. května (Den vítězství nad fašismem) a 15. září (Panny Marie Sedmibolestné).

Otevírací doba obchodů na Slovensku o svátcích

Obchody mohou být na Slovensku během většiny svátků otevřené. Zákaz prodeje se vztahuje pouze na Nový rok, Velký pátek, Velikonoční neděli a vánoční svátky.

Tradice a historie jednotlivých svátků

1. ledna: Den vzniku Slovenské republiky

Kromě toho, že 1. ledna se slaví příchod nového kalendářního roku, pro Slováky je to Den vzniku Slovenské republiky. Byl vyhlášen v říjnu roku 1993, tedy krátce po vzniku samostatného Slovenska 1. ledna 1993. Do konce roku 1992 existovala Česká a Slovenská Federativní Republika.

6. ledna: Zjevení Páně (Tři králové)

Zjevení Páně je jedním z nejstarších křesťanských svátků. Na Slovensku se připomíná návštěva mudrců Kašpara, Melichara a Baltazara u Ježíška v Betlémě. Svátek symbolizuje zjevení Boha celému světu. Na Slovensku je tento svátek dnem pracovního klidu. Typickým zvykem je psaní písmen K+M+B křídou nad dveře domů, což ve skutečnosti neznačí počáteční iniciály tří králů, ale Christus mansionem benedicat (Kristus žehnej tomuto domu).

3. dubna: Velký pátek - pohyblivý svátek

Velký pátek patří mezi křesťanské svátky a připomíná ukřižování Ježíše Krista a jeho smrt na Kalvárii. Je to pátek Svatého týdne a součást velikonočního tridua. Následují další ceremonie v následujících dnech. Vrcholem křesťanského liturgického roku je přitom velikonoční neděle a oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

6. dubna: Velikonoční pondělí - pohyblivý svátek

Velikonoční pondělí již přináší prostor k veselí a je velmi podobné jako v České republice. Chlapci chodí na pomlázku, koledují a šlehají děvčata. Pak ale ještě mají tzv. odplatné úterý, kdy naopak chodí na pomlázku děvčata a šlehají chlapce. Mezi další zvyky patří například polévání děvčat vodou, aby se předala životodárná fyzická i duševní síla vody milované osobě.

1. května: Svátek práce

Svátek práce je mezinárodním dnem oslav práce a práv zaměstnanců. Své kořeny má již v 80. letech 19. století v USA. I když dříve byl tento svátek spojen s povinnými pochody, dnes má spíše volnější charakter. Mnoho lidí využívá tento den k odpočinku nebo prodlouženým víkendovým výletům. Kromě toho je 1. máj na Slovensku stejně jako v Česku svátkem lásky.

8. května: Den vítězství nad fašismem

V tento den si na Slovensku připomínají, stejně jako v České republice, kapitulaci německých vojsk v Evropě, čímž v podstatě skončila druhá světová válka na našem kontinentu. Po celé zemi probíhají pietní akce připomínající oběti války a bojovníky proti fašismu a za svobodu. Tento den také značí konec existence takzvaného Slovenského státu.

5. července: Svátek sv. Cyrila a Metoděje

V tento den si lidé na Slovensku připomínají byzantské učence a misionáře ze Soluně, sv. Cyrila a Metoděje. Jejich hlavním cílem bylo šíření křesťanství a posilování kulturní a náboženské nezávislosti Velké Moravy. Dnes symbolizují jednotnost slovanských národů v tehdejší době, protože jejich působení ovlivnilo většinu slovanského světa.

29. srpna: Výročí Slovenského národního povstání (SNP)

Dne 29. srpna 1944 proběhlo na Slovensku povstání proti fašismu. Tehdejší slovenská vláda byla spojencem nacistického Německa a na odpor v ozbrojeném povstání se postavili slovenští vlastenci, partyzáni, vojáci a obyvatelé. Klíčovým místem se stala Banská Bystrica. Z počátku bylo povstání úspěšné, ale nacistické jednotky byly nakonec silnější. Dnes se v tento den konají pietní akce připomínající tuto událost.

1. září: Den ústavy Slovenské republiky

Tento den oslavuje přijetí Ústavy Slovenské republiky 1. září roku 1992, čímž započala cesta ke slovenské nezávislosti, která byla završena 1. ledna 1993, kdy samostatná Slovenská republika vznikla. V den svátku se konají různé slavnostní akce a projevy politických představitelů.

15. září: Panny Marie Sedmibolestné

Panna Marie Sedmibolestná je od roku 1927 patronkou Slovenska. Kvůli utrpení a účasti na bolesti Ježíše Krista symbolizuje mateřskou lásku, oddanost a víru tváří v tvář utrpení. V tento sváteční den se konají bohoslužby, modlitby a tradiční pouť na Mariánské poutní místo v Šaštíně, které je významným centrem mariánské úcty.

28. října: Den vzniku samostatného československého státu

Den vzniku samostatného československého státu si připomínají samozřejmě nejen Slováci, ale také Češi. V roce 1918 totiž vzniklo Československo a byla vyhlášena jeho nezávislost na Rakousko-Uhersku. Klíčovou roli v této změně sehráli Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik a Edvard Beneš. Pro Slovensko je tato událost připomínkou počátku své moderní státnosti, protože soužití v Československu pomohlo položit základy jeho politického a kulturního rozvoje.

1. listopadu: Svátek Všech svatých

Den 1. listopadu je věnován památce všech svatých, a to nejen těch kanonizovaných, ale také neznámých a zapomenutých, kteří dosáhli nebe. Tento den je také spojen s modlitbami za zesnulé, i když Dušičky se konají oficiálně až 2. listopadu. Lidé tradičně navštěvují hřbitovy a vzpomínají na ty, kteří už mezi námi nejsou.

17. listopadu: Den boje za svobodu a demokracii

Sedmnáctý listopad je dnem připomínající události z roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a k počátku sametové revoluce. Demonstrace se konaly po celém Česku i Slovensku a ty hlavní studentské se odehrály v Praze a Bratislavě. Lidé si během tohoto svátku připomínají důležitost svobody, demokracie a lidských práv, které byly během komunismu potlačovány.

24. prosince: Štědrý den

Rodina se schází u společného stolu, aby si připomněla a oslavila narození Ježíše Krista v Betlémě. Jedná se o den pracovního klidu. Obchody zavírají většinou po poledni, aby už všichni mohli trávit čas s rodinou a přáteli. Tradičně se během dne drží půst až do večerních hodin, kdy se podává štědrovečerní večeře. Večer si pak lidé rozbalují dárky.

25. prosince: Boží hod vánoční

První svátek vánoční neboli Boží hod je čas k oslavě a setkáním s rodinou. Má silný náboženský význam, protože oslavuje příchod Spasitele. Věřící chodí do kostela na bohoslužby, zpívají se vánoční koledy a čtou se biblické příběhy o narození Krista v Betlémě.

26. prosince: Svátek svatého Štěpána

Druhý vánoční svátek je spojen s uctěním svatého Štěpána, prvního křesťanského mučedníka.

tags: #svaty #medel #slovensko