Plod je v děloze obklopen plodovou vodou. Odběrem vzorku plodové vody - amnocentézou - získáme i odloupané buňky plodu, které mohou být v laboratorních podmínkách namnoženy a vyšetřeny. Každá buňka lidského těla obsahuje 46 chromozomů, jejichž vyšetřením lze v odůvodněných případech stanovit, zda plod je nebo není postižen závažnou chromozomálně podmíněnou vadou (např. Downovou chorobou). Voda plodová je také cíleně vyšetřena biochemicky a získaná informace může přispět k vyloučení některých dalších vad plodu.
Vyšetření se provádí za sterilních podmínek. Těhotná žena při výkonu leží. Pod kontrolou ultrazvukem se v podbřišku píchne velmi tenkou jehlou na jedno použití (o průměru 0,7-0,9 mm) do dělohy, kde se získá několik mililitrů plodové vody. Tu tělo stále produkuje, takže množství získané k vyšetření se samo rychle doplní. Odběr vzorku plodové vody lze přirovnat k odběru krve. Většina žen udává, že vpich je nebolestivý a je vnímán jen jako tupý tlak. Celý zákrok trvá několik minut. Amniocentézu provádíme ambulantně. Doma můžete normálně posnídat, není vhodné hladovět.
Jak se chovat po výkonu a průběh vyšetření
Po zákroku doporučujeme, abyste se dva dny šetřila, a je možná až týdenní pracovní neschopnost, kterou však posoudí váš gynekolog. O výsledku chromozomálního vyšetření plodu se můžete informovat telefonicky u genetika, který vám amniocentézu doporučil. Obvykle je kompletní výsledek k dispozici do 14 dnů. Takzvané rychlé stanovení (amnio PCR) poskytuje výsledek za 24-48 hodin. Domluvte se přímo s genetikem, kdy budou přesné výsledky. Výsledek vyšetření obdržíte při osobní návštěvě na ambulanci oddělení, které výkon doporučilo.
U žen starších 35 let, u žen s pozitivním biochemickým screeningem (časná genetika v 11. týdnu nebo tripple test v 16. týdnu) se zákrok provádí v období 16. - 21. týdne těhotenství, kdy je fyziologicky větší množství vody plodové. Do 24. týdnů zákrok bývá většinou ambulantní, pouze v případě rizikového vývoje těhotenství může být nutná hospitalizace. Samotný odběr trvá několik minut pod kontrolou ultrazvuku. Po desinfekci kůže na břiše se provede vpich ultratenkou odběrovou jehlou bez lokálního umrtvení - je nebolestivý, spíš je doprovázen pocitem tupého tlaku. V plodové vodě se nacházejí buňky plodu, které následně cytogenetická laboratoř kultivuje a posléze analyzuje. Biochemická analýza zkoumá markery jako např. alfafetoprotein a acetylcholinesteráza, a stanovuje jejich hladiny.
Po provedení amniocentézy je maminka sledována cca 60 min sestřičkami a pokud je stabilizovaná a cítí se dobře, může s doprovodem opustit příslušné zdravotnické zařízení. Prvních 24 hodin po zákroku je vhodný klidový režim doma. Rizika odběru vody plodové jsou malá (0,5 % - 1 %), nejvíce jsou ohrožené ženy s vícečetným těhotenstvím a ženy, u nichž se riziko potratu vyskytovalo již před samotným odběrem.
Historie a rizika spojená s plodovou vodou
Normálně je plodová voda sterilní, bez přítomnosti mikroorganismů či jejich nukleových kyselin. Nicméně bakterie z pochvy mohou u některých žen překonat bariéru děložního hrdla a dostat se do prostoru mezi děložní stěnu a plodovými obaly. Mikroorganismy v plodové vodě jsou rozpoznány specializovanými receptory, které reagují na nebezpečné vzory, což může vést ke zánětlivé reakci a uvolnění zánětlivých mediátorů do plodové vody.
Sterilní zánět plodové vody byl nově popsán jako situace, kdy jsou hladiny zánětlivých mediatorů zvýšené, i když mikrobiální invaze není prokázána. Zánět a infekce plodové vody se nejčastěji vyskytují u těhotenství komplikovaných předčasným porodem se zachovalým vakem blan. Přítomnost zánětu a infekce v plodové vodě je obecně špatným prognostickým faktorem a je spojena se zvýšeným rizikem brzkého potratu či předčasného porodu.
Pro diagnostiku zánětu v plodové vodě se běžně používá stanovení hladiny interleukinu-6. Mikrobiální invazi do amniální dutiny je nutné vyšetřit kombinací standardních kultivačních metod a nekultivačních metod detekce bakteriálních nukleových kyselin. Včasné odhalení zánětu lze léčbou nitrožilními antibiotiky vyřešit, avšak rozhodující faktory zůstávají na stáří těhotenství a stavu obalů.
PPROM a management těhotenství
PPROM (předčasný odtok plodové vody) komplikuje 2-4 % všech těhotenství a je zodpovědný za přibližně 30-40 % všech předčasných porodů. Nejčastěji se vyskytuje mezi 34. a 37. týdnem těhotenství. Dnes je PPROM chápáno jako onemocnění plodových obalů s urychleným stárnutím buněk obalů a ztrátou jejich pevnosti. Primární mechanismy zahrnují jak ztenčení plodových obalů, tak krvácení z placenty vedoucí k tvorbě modřin a uvolnění trombinové kaskády, která dále zhoršuje pevnost obalů.
PPROM je velkým problémem, protože predikovat, kdo bude mít komplikace, je obtížné a neexistuje žádná obecně platná prevence. Před dokončeným 34. týdnem je doporučován vyčkávací přístup, který může podpořit vývoj plodu a snížit rizika, ale není vhodný pro každou situaci. Personalizovaný postup je ideál, kdy se rozhodnutí řídí podle infekce či zánětu v plodové vodě a dalších faktorů.
K diagnóze PPROM slouží kromě klinických příznaků i biochemické testy a amniocentéza. K potvrzení odtoku plodové vody se používá oposlání vizuální potvrzení či speciální testy, jako je TemEsváryho činidlo, které reaguje na změnu pH, nebo detekce specifických proteinů (např. Actim-PROM, Amnisure). Před porodem je důležité sledovat stav plodových obalů a infekční rizika, jelikož otevřený vaku a ztráta plodové vody zvyšují riziko infekce a odkládání porodu.
Vedení porodu závisí na aktuálních podmínkách. Obecně lze konstatovat, že pokud je plod v poloze podélné hlavičkou a nejsou jiné kontraindikace, lze vést porod spontánně bez ohledu na stáří těhotenství. Při poloze plodu koncem pánevním je nutné zvážit optimální postup.
Funkce plodové vody a její objem
Plodová voda je nezbytná pro růst a vývoj plodu. Chrání plod před poraněním, podporuje vývoj plic, poskytuje ochranu před infekcí. Její objem roste s gestací a maxima dosahuje v 36. - 37. týdnu. Zvýšený objem (polyhydramnion) je spojen s vrozenými vadami, snížený objem (oligohydramnion) negativně ovlivňuje vývoj plic. Nejčastější příčinou oligohydramnia bývá ruptura plodových obalů.
Adekvátní množství plodové vody je nezbytné pro normální vývoj plodu. Snížené množství plodové vody souvisí s placentární insuficiencí, těhotenstvím indukovanou hypertenzí, diabetes a syndromem postmaturity. Plodová voda vzniká z amniové tekutiny, která pochází z moči plodu a z kůže a alveolů v průběhu vývoje.
Odkazy a praktické poznámky pro pacientky
- Odtok plodové vody nemusí být prvním příznakem porodu - hlenová zátka může zadržovat část tekutiny a vyjít až později.
- Vložku na sledování vlhkosti a vyhýbání se tamponům či vaně mohou pomoci při určování průběhu.
- Pokud je odtékání plodové vody přítomné, lékař zváží vhodný postup v závislosti na termínu těhotenství a zdravotním stavu matky i plodu.

Amniocentesis
Amniocentéza je cenný diagnostický nástroj pro personalizovaný postup managementu těhotenství. Získání několika kapek plodové vody umožňuje zjistit, zda je přítomen zánět a jak intenzivní je, a zjistit přítomnost bakterií. Složitost plodové vody a plodových obalů vyžaduje kombinaci klinických, biochemických a mikrobiologických metod pro přesné stanovení diagnostických ukazatelů a volbu optimálního léčebného postupu.
Podání kortikosteroidů těhotným ženám s PPROM snižuje riziko dechového tísně u novorozence, krvácení do mozku a nekrotizující enterokolitidy. Antibiotika by měla dostat každá těhotná žena s PPROM. Vedení porodu se rozhoduje na základě aktuálních podmínek a polohy plodu, přičemž spontánní porod je možné i po delším období těhotenství za vhodných okolností.