Již v průběhu třetího trimestru může žena pociťovat tzv. poslíčky neboli Braxtonovy-Hicksovy kontrakce. To jsou nepravidelné stahy dělohy. Když žena pociťuje kontrakce pravidelné, nejprve v intervalu 10 minut a později i častěji, jedná se o známku blížícího se porodu. Další známku blížícího se porodu představuje tzv. zrání děložního hrdla a odchod hlenové zátky (toho si žena může, ale nemusí všimnout, může k tomu dojít i dny před porodem).
Porod dělíme na první, druhou a třetí dobu porodní. První doba porodní je tzv. otevírací. Děložní hrdlo se mění v děložní branku a nakonec zanikne a vytvoří se souvislý porodní kanál. To se děje pomocí kontrakcí a trvá u prvorodiček 10-12 hodin, u vícerodiček bývá tato doba kratší. V době, kdy kontrakce probíhají asi v intervalu 5 minut, je děložní hrdlo otevřené na 4-5 cm; na konci první doby porodní je branka zaniklá a průměr děložní branky cca 10 cm.
Porodní cesty jsou připravené, dítě je hlavičkou sestouplé na pánevní dno. První doba je velmi bolestivá; lze si ulevit ve vaně, na míči, při chůzi. Pravidelně se sleduje teplota, tlak a tep ženy a monitoruje se srdeční činnost plodu.
Nastává druhá doba porodní, kdy se dítě narodí. Tato fáze trvá u prvorodiček obvykle kolem hodiny. Kontrakce dělohy dále vytlačují plod, ale je třeba i vědomé tlačení ze strany ženy. Lze uplatnit různé prostředky na tlumení bolesti; nejúčinnější je epidurální analgezie, která potlačí bolest, ale může narušit průběh porodu. Na konci druhé doby porodní je dítě vypuzeno: nejprve hlavička a pak zbytek těla. Může dojít k natržení hráze a někdy k epiziotomii. Po narození následuje podvázání pupečníku, dotepání a kontakt novorozence s matkou (bonding).
Po porodu následují slabší kontrakce k vypuzení placenty a k zajištění stažení dělohy. Důležité je, aby placenta i zbytky vaku blan vyšly ven celé, jinak hrozí krvácení a zánět dělohy. Dlouhodobě po porodu probíhá rehabilitace dělohy, kojení podporuje tvorbu oxytocinu a pomáhá jí vrátit se do předchozí velikosti.
V další kapitole se podrobněji popisuje I. doba porodu, její délka, poloha rodičky a role vyšetření. Hovoříme o tom, že od začátku porodu do rozvinutí branky na 3-4 cm uplyne zhruba 6-8 hodin, pak se branka rozvíjí rychle a je zcela rozvinutá za další 3-4 hodiny. Poloha během I. doby porodní může ovlivnit průtok krve v děloze; pohyb a změna poloh podporují průběh porodu a lepší komfort matky.
V průběhu porodu existují různé techniky pro zvládnutí bolesti a průběhu. Epidurální analgezie je jednou z nejčastějších metod; vyžaduje komunikaci s lékařem a informovaný souhlas. Umožňuje snížit bolest, ale může zpomalit porod. Dále se používají dýchací techniky, masáže bederní oblasti a poloha na boku, chůze, sezení na míči a další polohy k usnadnění průchodnosti porodních cest.
Ve vztahu k plodu se často sleduje srdeční frekvence plodu elektronickým monitorováním (CTG). Moderní trend upřednostňuje kontinuální CTG zejména u rizikových těhotenství; u fyziologických porodů lze monitorování omezit na nezbytné minimum, ale stále se provádí na příjmu a dle aktuální situace.
Příprava na porod a plány
Autor: prof. MUDr. A. Tašku doporučuje mít sbalenou tašku do porodnice už kolem 30. týdne těhotenství. Přesto, během prvních dnů v porodnici se o miminko postará sama porodnice. V přípravě se vyplatí mít balík plenek, vlhčené ubrousky a oblečení na cestu domů. Důležité je volit co nejpohodlnější polohy a vyvarovat se zbytečného tlačení, zvláště když branka ještě není plně otevřená. Žena by neměla tlačit dříve, než je branka zcela otevřená.
Podle plánu porodu může žena uvést preference ohledně poloh během porodu, přítomnosti doprovodu, či ohledně postupu při vaginálním vyšetření, monitorování a intervencích. Porodní plán by měl být realistický a konzultovaným s porodní asistentkou. Důležité je vyhnout se extrémům a respektovat zdravotní stav matky a dítěte.
Příprava a vedení alternativních porodů
Diskutuje se o alternativních porodech: porod do vody, porod doma, či přirozený porod vedený v porodnici. Porod do vody je variantou, ale není dostupný ve všech porodnicích. Porod doma je téměř vždy spojen s významným rizikem pro matku i dítě a vyžaduje pečlivé plánování a odborný dohled. Při vedení porodu v porodnici se zohledňují individuální podmínky a preference rodičky a lékař musí vyhodnotit bezpečnost.
Co bych si přála vědět o porodu před porodem
Společný závěr je, že porod je komplexní proces, který vyžaduje spolupráci rodičky, porodní asistentky a lékaře. Konečná volba mezi vaginálním porodem a císařským řezem závisí na stavu plodu, poloze plodu, zdravotních rizicích a předchozích zkušenostech rodičky. I když může být císařský řez vhodný v některých situacích, přirozený vaginální porod zůstává nejbezpečnější a nejpřirozenější cestou, pokud jde o zdravotní stav matky a dítěte.
Co dělat po porodu a první hodiny s miminkem
Bonding je úzká interakce matky a dítěte bezprostředně po porodu. Dítě se pokládá na hrudník matky, a po krátkém vyšetření pediatrem pokračuje bonding na hrudníku matky po dobu asi 2 hodin života. Pupečník bývá ponechán napojený na dítě po krátkou dobu (do dotepání) a až poté se podvazuje.
Po porodu následují očistky, tedy zbytky děložní tkáně a krevní sraženiny, které odcházejí postupně 2-3 týdny. Dlouhodobý odchod placenty a případné poranění hráze se řeší podle potřeby epiziotomií a další kontrolou vitálních funkcí matky a dítěte. Po propuštění z porodnice se žena spolu se dítětem vrací na pokoj šestinedělí a postupně dochází k návratu dělohy do normálního stavu.