Status praesens novorozenec — vzor český

Novorozenecké období je období od narození do 28. dne po porodu. Od porodu do 7. dne po narození jde o tzv. novorozenec narozený mezi 38.-42. týdnem těhotenství. Po narození začne spontánně dýchat, po několika minutách dýchá frekvencí kolem 40 dechů/min. má pravidelnou srdeční akci kolem 130/min. správně funguje jeho zažívání, vyměšování aj.

Anamnéza

Anamnéza novorozence vychází z osobní anamnézy matky, průběhu těhotenství a screeningových vyšetření matky v graviditě. Matce i otci je 29 let, oba jsou zdraví. Předchozí gravidita, taktéž fyziologická, proběhla bez komplikací. Při 16. týdnu gravidity byla zjištěna vyšší hladina hCG, následná amniocentéza však žádnou patologii neprokázala. Dále těhotenství probíhalo bez komplikací. Porod proběhl v termínu, v poloze hlavičkou. Poporodní adaptace byla dobrá, Apgar skóre (anamnesticky od matky) 10-10-10. Porodní váha byla 3600 g, délka 49 cm. Z porodnice byl propuštěn 6. den.

Vyšetření a screening

Obvyklá vyšetření (krevní skupina, Coombsův test, hladina bilirubinu v pupečníkové krvi). Tato vyšetření se provádějí u všech dětí, jejichž matky mají krevní skupinu 0 nebo Rh faktor negativní. Hodnocení bezprostřední adaptace podle Apgarové se provádí v 1., 5. a 10. minutě. Skóre podle Apgarové: 0 bodů, 1 bod, 2 body - srdeční akce: chybí / ozvy pod 100/min. / ozvy nad 100/min.; dýchání: chybí / slabý křik / jasný pláč; barva kůže: bledá modrá / akrocyanóza / růžová; svalový tonus: atonie / hypotonie / normotonie; odpověď na podráždění: žádná / naznačená / grimasa, pláč.

Observační péče a sledování poporodní adaptace

Poporodní adaptace je schopnost novorozence přizpůsobit se změnám souvisejícím s přechodem z nitroděložního života do vnějšího světa. Sledování průběhu poporodní adaptace novorozenců přivezených z porodního sálu a vedení příslušné dokumentace: sledovány by měly být vitální funkce, teplotní stabilita, barva kůže, změny v chování, odchod smolky a moči, edémy, kontrola pupečního pahýlu, mikce by měla být registrována do 24 hodin a odchod smolky do 48 hodin po porodu. Dále sem patří aktivní depistáž abnormálních příznaků, které mohou svědčit pro vrozenou vývojovou vadu a jiná onemocnění.

Observace je průběžné sledování a kontrola zdravotního stavu novorozence. Je důležitá pro časný záchyt onemocnění spojených s perinatálním obdobím. Zvýšenou systematickou pozornost musíme prvních 24 hodin věnovat i novorozencům zdravým, bez anamnestického zatížení. Observace se může provádět na tzv. observačním lůžku. Doba observace novorozence ve většině případů nepřesáhne dobu 24 hodin. Při zjištění závažné odchylky poporodní adaptace nebo nutnosti delšího pozorování by měl být novorozenec přeložen na neonatologické pracoviště vyššího typu.

Vital signs - srdeční frekvence a dýchání

V prvních minutách po narození dosáhne srdeční frekvence dítěte až 180 tepů, během první hodiny klesne za mírného kolísání ke 140-160 tepům, v dalších hodinách se ustálí na hodnotách kolem 120-140 tepů. Kolísání kolem dvaceti tepů v minutě je normální. Může se objevit jako odpověď na přebalování, při odchodu smolky a ve chvíli, kdy dítě usíná nebo se probouzí. Frekvence nad 160/min. mohou být známkou poruchy činnosti srdce, mohou provázet teplotu, šok, dehydrataci a přehřátí, anemii, infekci. Pulz pod 100/min. bývá nejčastějším příznakem výrazné hypoxie. Srdeční frekvenci dítěte můžeme monitorovat pulzním oxymetrem.

Velkou pozornost věnujeme dýchání novorozenců. Sledujeme, je-li dýchání pravidelné, symetrické, volné a vydatné, nevpadá-li při dýchání sternum, mezižeberní prostory, jugulum. Rytmus dýchání je pravidelný většinou jen při hlubokém spánku. Při přechodu stavu bdělosti do spánku pozorujeme periodické dýchání. Jsou to série dechů přerušované krátkou apnoí trvající 3-10 sekund. Apnoe a nepravidelné dýchání s měnlivou hloubkou jednotlivých dechů s protisměrnými pohyby břicha a hrudníku se mohou objevit jako důsledek poruchy CNS.

Vyšetření stavu vědomí, pláč, svalový tonus

Stav vědomí: V bdělém stavu má novorozenec otevřené oči, bdělý výraz v obličeji, pohybuje končetinami, nejčilejší je před krmením. V hlubokém spánku je dýchání pravidelné, oči jsou zavřeny, bulby klidné. Při utlumeném vědomí je třeba silnějšího podnětu, aby dítě otevřelo oči a probralo se k vědomí. Rychle však znovu upadá do původního stavu. Při bezvědomí dítě nereaguje na žádný podnět.

Pláč patří mezi projevy, které lze posuzovat a podle něhož hodnotíme stav dítěte. Silný, normálně zabarvený pláč bez vedlejších zvuků (chrapot, pískavé nebo chrčivé šelesty) svědčí o životaschopnosti novorozence. Abnormální hlasový projev bývá příznakem nebo důsledkem závažných stavů.

Svalový tonus: Sestra může upozornit na poruchy svalového tonu, ať již na hypotonii, nebo na zvýšenou dráždivost. Zvýšená dráždivost může přecházet do novorozeneckých křečí.

Kůže, prokrvení a žloutenka

V bdělosti i ve spánku dítěte můžeme hodnotit barvu jeho kůže. Barva kůže je odrazem oběhových změn a může se velmi rychle měnit. Je důležitým příznakem odchylek od normy. Zdravý, donošený novorozenec je růžový, dobře prokrvený. Objeví-li se u novorozence centrální cyanóza, většinou jde o závažný příznak. Povinností sestry je neprodleně informovat lékaře. Periferní cyanóza dlaní a chodidel a cirkumorální cyanóza je ještě normálním projevem v případě, že sliznice mají růžové zabarvení.

Jednou z nejčastějších změn barvy kůže novorozence je novorozenecká žloutenka. Jde o žluté zabarvení sliznic a kůže, jehož příčinou je vzestup hladiny bilirubinu. U dětí narozených v termínu nastupuje fyziologická žloutenka až po 36 hodinách života a netrvá déle než 8 dnů. Hladina celkového bilirubinu nepřesáhne 205 mmol/l a hladina konjugovaného bilirubinu není vyšší než 25 mmol/l. Tato hyperbilirubinemie není nebezpečná a nevyžaduje většinou výraznější terapii.

Tělesná teplota

V průběhu observace se stabilizuje tělesná teplota novorozence. Pokles teploty pod 35,5 °C je hypotermie. Tento pokles může nastat při nevhodné teplotě prostředí (je-li porušeno termoneutrální prostředí) zejména při koupeli, nebo déletrvajícím vyšetřování. Pokles teploty může znamenat i počínající celkovou infekci. Zvýšení teploty nad 37,5 °C je důvodem ke zvýšenému pozorování dítěte, včetně opakovaného měření teploty. U novorozence měříme tělesnou teplotu v rektu. Od 2. dne života měříme novorozenci teplotu pravidelně ráno a večer.

Oči, ústní dutina, končetiny

Při prohlídce očí si musíme všímat velikosti, tvaru a symetrie zornic, barvy spojivek, výskytu hemoragií, souměrnosti pohybu bulbů. Dále si musíme všímat, neobjevuje-li se vyklenutí při vnitřním koutku oka (dakryocystitis), zduření nebo zarudnutí víček, není-li sekrece z očí, ať již hlenová, hnisavá či krvavá. V ústech se mohou objevit puchýřky, bělavé povláčky (soor) nebo jiné eflorescence.

Končetiny: Při manipulaci s dítětem si sestra také všímá pohyblivosti končetin a to aktivní i pasivní. Bolestivá nebo nesymetrická odpověď může být příznakem porodního poranění nebo počínajícího zánětu.

Otoky, břicho a pupeční pahýl

Na končetinách i na celém těle mohou být u novorozence už při narození nebo později zjištěny otoky. Příčiny otoků mohou být různé. Otok vzniká v důsledku přestupu tekutiny z cévního řečiště do tkání. U novorozence je nejsnáze patrný na kůži a podkoží. Kůže je lesklá, bledší a dá se do ní prstem vytlačit důlek, který se pomalu vyrovnává.

Břicho, pupeční pahýl: Všímáme si velikosti bříška, je-li tuhé či vzedmuté, zda se neobjevuje kýla. K základním povinnostem sestry provádějící observaci patří sledování pupečního pahýlu. Při prvním ošetření je pupeční pahýl kryt sterilním mulovým čtvercem s dezinfekčním roztokem a v pravidelných časových intervalech je sestrou kontrolován (riziko krvácení z pupečního pahýlu). Dále se aplikuje dezinfekční roztok na spodinu pupku až do jeho chirurgického snesení, které bývá 3.-4. den po narození.

Močení, smolka, zvracení

První močení je zaznamenáno do 24 hodin, maximálně do 48 hodin. Některé závažné stavy se projeví sníženou tvorbou moči nebo tím, že dítě nemočí vůbec. První porce moče jsou světlé, vodové, bez zápachu. První stolice se nazývá smolka, odchází do 24 hodin, maximálně do 48 hodin života dítěte. Smolka je homogenní černozelená až černá hustá hmota vazké konzistence. V dalších dnech po narození se smolka stává řidší a světlejší a začíná páchnout kysele.

Sestra musí poznat a hlásit všechny patologické příměsi ve stolici (krev čerstvá či natrávená, hlen apod.) a změnu barvy (nápadně světlá nebo dokonce bílá, acholická stolice). U novorozence je dosti časté nezávažné ublinkávání. Zvracení s jakoukoli příměsí vždy vyžaduje pozornost sestry s ohledem na možnou vrozenou vývojovou vadu a riziko aspirace.

Hmotnost a růst

Pokles porodní hmotnosti bývá 10-15 % do 3. dne života novorozence, v dalších dnech se hmotnost zvyšuje. Porodní hmotnost u plně kojených dětí zaznamenáváme do 3. týdnů po narození. Hmotnost a růst dítěte hodnotíme podle percentilových grafů pro hochy a dívky (součást zdravotního průkazu dítěte). Vážení novorozence provádíme na kojenecké váze, na kterou vždy pokládáme plenu. Hmotnost pleny je nutno odečíst. Hmotnost novorozence udáváme v gramech.

Průměrný objem mléka při kojení je 150 ml/kg/den. Průměrný váhový přírůstek je 150-300 g/týden. Pokud dítě prospívá, pije 5-8x denně, je žlutá řidší stolice a dítě má 6-8 pomočených plen, není objem mléka rozhodující.

Kojení, výživová doporučení a vitaminy

Kojení novorozence do 6-ti měsíců bez dokrmování, bez zavádění smíšené stravy, bez přídavků čaje. Tento způsob krmení se nazývá obdobím výlučného kojení. Podporujeme udržení laktace, nedáváme pít z lahve a nedáváme šidítko. Při kojení je využíváno různých poloh. Používáme textilní pomůcky a podložky k úpravě polohy dítěte.

Aplikace vitaminu K, 1 mg jako prevence krvácivé choroby novorozence. Při plném kojení se podává postupně celkem 8 kapek vitamínu K do 6-ti měsíců věku kojence. Aplikace vitaminu D od 10. dne 2 kapky denně. Novorozenec se očkuje proti TBC od 4. dne do 6-ti týdnů intradermálně do levého ramene BCG vakcínou 0,05 ml.

Systém rooming-in a hygienická péče

Systém rooming-in lze přeložit jako „dítě trvale s matkou“. Jde o systém nové ošetřovatelské péče o novorozence. Denní péče o novorozence zahrnuje asistenci při kojení, jeho prosazování, podporu a ochranu, event. uzavření zdravotnické dokumentace, dietní opatření, přebalování novorozence (papírové a látkové pleny), tzv. správné techniky kojení, odstříkávání a uskladnění mateřského mléka, alternativní způsoby krmení, pomůcky ke kojení.

Hygienická péče o novorozence: Na porodním sále dítě nekoupeme. Koupeme jej až po stabilizaci tělesné teploty, nejdříve však za 2 hodiny po narození. První koupel novorozence sestra provádí zpravidla v místnosti sloužící k observaci novorozence. Dítě koupeme pod zdrojem tepla ve vodě teplé 37-38 °C. Pokud ještě neodpadl pupeční pahýl, je lépe novorozence sprchovat, aby se zmenšilo riziko jeho infikování.

Speciální péče a intervence při respiračním postižení

Při zjištění nízké saturace by měl být aplikován kyslík. Mechanické odsávání sekretu z nosu a z úst by mělo zabránit případné aspiraci a především usnadnit dýchání nosem. Základem farmakoterapie by mělo být inhalační podání bronchodilatancií (β2 mimetik, např. salbutamolu). V případě recidivy by bylo vhodné pátrat po vyvolávající příčině.

Praktický klinický příklad (zkrácená kazuistika)

Š. je tříměsíční kojenec, na první pohled se jeví zdravý. Při delším pozorování se opakuje usilovný kašel. Š. je 57 cm vysoký, váží 5310 g, obvod hlavičky má 41 cm. Poměrem výšky a váhy je na 75. percentilu. Kůže je růžová, dobře prokrvená, v okcipitální a v křížové krajině se nachází červenofialová skvrna o rozměrech několik centimetrů. Hlavička je normocefalická, velká fontanela 2 × 1,5 cm je v úrovni lebky. Dýchání je puerilní, dechová frekvence je 30 dechů za minutu. Dýchání drsnější s pískoty a vrzoty bilaterálně, DF 32/min., AS pravidelná, ozvy 2 ohraničené, TF 130/min. Při ambulantním ošetření byl odsát větší množství vazkého hlenu z úst i z nosu. Je přítomna hypoxie a normokapnie. Natrium je na dolní hranici normy, kalium je na horní hranici normy, laktát je zvýšený, hematokrit je snížený, saturace je snížená. Nález odpovídá počínající parciální respirační insuficienci. Nedostatek kyslíku pro metabolizmus vede k nárůstu sérového laktátu.

infografika: základní vyšetření novorozence a sledování vitálních funkcí

Tabulka: Orientační hodnoty a sledované parametry při status praesens novorozence

Parametr Normální rozmezí / Poznámka
Srdeční frekvence 120-160 / v prvních minutách až 180, kolísání ~20 tepů
Dýchací frekvence 30-60 / periodické dýchání, apnoe 3-10 s může být fyziologická
Teplota Rektálně; riziko hypotermie <35,5 °C, horečka >37,5 °C
Močení První močení do 24-48 h
Smolka (první stolice) Do 24-48 h; přechod na žlutou stoličku u kojených dětí
Pupeční pahýl Kontrola každé ošetření, chirurgické snesení 3.-4. den

Test APGAR pro hodnocení péče o novorozence | Snadné použití NCLEX RN PN

Praktické instrukce pro sesterské a ambulantní sledování

  • Monitorovat vitální funkce (puls, saturace, dýchání) a tělesnou teplotu podle stanoveného režimu.
  • Zaznamenat první močení a odchod smolky do dokumentace.
  • Sledovat barvu kůže a sliznic, při centrální cyanóze ihned informovat lékaře.
  • Kontrolovat pupeční pahýl, hygienu a prevenci krvácení; aplikovat předepsané preventivní dávky vitaminů K a D.
  • Podporovat výlučné kojení, sledovat frekvenci kojení a počet mokrých plen.
  • Při respiračních potížích okamžitě zajistit odsávání sekretu, oksygenoterapii a další režimová i farmakologická opatření podle stavu.

V případě pochybností o stavu novorozence, při abnormalitách v adaptaci nebo známkách infekce nebo dehydratace je nutné zvážit hospitalizaci či přeložení na specializované pracoviště.

tags: #status #praesens #novorozenec #vzor