Již v průběhu třetího trimestru může žena pociťovat tzv. poslíčky neboli Braxtonovy-Hicksovy kontrakce. To jsou nepravidelné stahy dělohy. Když žena pociťuje kontrakce pravidelné, nejprve v intervalu 10 minut a později i častěji, jedná se o známku blížícího se porodu. Další známku blížícího se porodu představuje zrání děložního hrdla a odchod hlenové zátky (toho si žena může, ale nemusí všimnout, může k tomu dojít i dny před porodem).
1. Doba první porodní a její charakteristiky
Porod dělíme na první, druhou a třetí dobu porodní. První doba porodní je tzv. v první době porodní se porodní cesty otevírají, děložní hrdlo se mění v děložní branku, a i ta nakonec zcela zanikne a vytvoří se souvislý porodní kanál. Toto se děje pomocí kontrakcí a trvá to u prvorodiček 10-12 hodin, u vícerodiček bývá tato doba kratší. Je to ale dosti individuální. V místě, kdy kontrakce probíhají asi v intervalu 5 minut (žena zpravidla odjíždí do porodnice), je děložní hrdlo otevřené na 4-5 cm. Na konci první doby porodní je již děložní hrdlo zaniklé a děložní branka má průměr cca 10 cm. Porodní cesty jsou připravené, dítě je (většinou) hlavičkou sestouplé na pánevní dno. První doba porodní je hodně bolestivá, lze si ulevit např. ve vaně, sezením na míči, chozením. Pravidelně se kontroluje teplota, tlak a tep ženy a také se monitoruje srdeční činnost plodu.
Bolest a tlumení bolesti
Nastává druhá doba porodní, kdy se dítě narodí, je třeba jej vypudit porodními cestami ven. Tato fáze trvá u prvorodiček obvykle kolem hodiny. Kontrakce dělohy dále vytlačují plod, ale je třeba i vědomé tlačení ze strany ženy. I v této fázi je porod bolestivý. Lze uplatnit různé prostředky na tlumení bolesti, nejúčinnější je epidurální analgezie (analgetikum podané do tzv. epidurálního prostoru v páteřním kanálu). Její podání potlačí bolest, ale může narušit průběh porodu. Na konci druhé doby porodní je dítě vypuzeno, nejprve se narodí hlavička a následně se dítě otočí o 90 stupňů a porodí se i zbytek těla. Je možné, že dojde k natržení hráze (oblast mezi poševním vchodem a řitním otvorem), někdy je též provedena epiziotomie, tedy nástřih hráze. Je diskutovanou otázkou, zda je „lepší“ nástřih nebo natržení, každopádně během porodu by porodní asistentka měla udělat vše pro to, aby ani k jednomu nemuselo dojít (nahřívání, masáž hráze apod.).
2. Narození a poporodní okamžiky
Po narození dítěte následuje podvázání pupečníku, někdy se nechává několik minut dotepat. Pak se novorozenec položí matce na hrudník a je podporováno první přisátí k prsu. Samozřejmě se to děje za předpokladu, že porod nebyl proveden akutním císařským řezem, pak se dítě může dát do náruče otci. Toto první seznámení se nazývá bonding, tedy „navázání“ (myslí se navázání vztahu mezi novorozencem a matkou, případně otcem).
Porod ale ještě není u konce, za slabších kontrakcí ještě žena porodí placentu. Za tímto účelem je možné podat umělý oxytocin (vyvolává kontrakce), ale právě přisátí novorozence k prsu vyvolává v těle matky tvorbu oxytocinu přirozeně. Důležité je zkontrolovat, aby placenta i zbytky vaku blan vyšly ven celé. Pokud zůstane část placenty (větší než tkáňová drť) v děloze, hrozí krvácení a zánět dělohy. Novorozenec je po porodu zkontrolován, zda jsou všechny životní funkce v pořádku. Pro tento úkon se používá tzv. Apgar skóre, které se hodnotí po minutě, pěti a deseti minutách po porodu. Čím nižší je součet bodů, tím více je ohrožen život dítěte. Novorozenec s méně než 5 body bude vyžadovat okamžitou lékařskou péči.
Poporodní období a péče o matku
Po porodu je matka s dítětem převezena na pokoj, tzv. oddělení šestinedělí. Ženě po porodu se říká „šestinedělka“ nebo „nedělka“. První hodiny a dny po porodu se tělo ženy začíná vracet do normálu. Mimořádně důležité je tzv. zavinutí dělohy, tedy její stažení (retrakce) na předchozí velikost. I tomu pomáhá hormon oxytocin, který se vyplavuje do těla při kojení a dráždění bradavek. Pro vrácení dělohy do předchozí velikosti a umístění - v malé pánvi mezi močovým měchýřem a konečníkem - je důležité, aby byl vyprázdněn močový měchýř a žena si došla i na stolici co nejdříve po porodu. Zavinování dělohy kontroluje porodník nebo porodní asistentka, stejně jako hojení případného poranění nebo stav prsů a bradavek. Po porodu začínají odcházet z těla ženy tzv. očistky, tedy zbytky děložní tkáně, drobné zbytky placenty a krevní sraženiny. To trvá asi 2-3 týdny, intenzita je různá, postupně se ale snižuje a ubývá krve. Na oddělení šestinedělí také chodí dítě kontrolovat dětská sestra nebo pediatr. Pokud je vše v pořádku, jsou žena s dítětem propuštěny domů většinou po 3 dnech, po císařském řezu po 5 dnech.
3. Statistiky a aktuální přehled v České republice
Data z průzkumů a analýz ukazují změny v českém porodnictví. Průvodce porodnicemi analyzuje 5 201 dotazníků o průběhu porodů v ČR mezi lety 2017-2021. Průměrný věk prvorodiček klesl z 30,7 na 28,8 roku. Podíl indukce porodu narůstá (26,4 % v 2021 oproti 20,1 % v 2017). Z porodnic odchází plně kojených okolo 75 % novorozenců, ale polovina dětí bývá v porodnici dokrmována. Příjem vedoucí lékařem, vedení porodu porodní asistentkou a závěr porodu lékařem zůstává nejčastější kombinací. 2. doba porodní ukazuje různorodé polohy matky v závěrečné fázi vypuzování; nejčastějšími polohami jsou vleže, v bok, polosedě a klek. Poloha vleže může mít vliv na průtok krve a stav plodu.
Praktické aspekty rodových zkušeností zahrnují kontakt skin-to-skin, pozvolné dotepání pupečníku, a okamžité vyšetření novorozence na těle matky. Propuštění z porodnice bývá v některých případech dříve než doporučovaných 72 hodin. U kojení bývá kolem 75 % novorozenců plně kojených, ale řada dětí dostává i dokrmy. Důležité je, že císařské řezy i indukce porodu ovlivňují čas narození a statistiky o denní době narození. Největší počet narozených dětí se v Česku tradičně drží mezi červencem a zářím, a nejčastější den narození bývá úterý.
4. Praktické poznámky pro rodiče a odborníky
- Porodní asistentky by měly být primárním poskytovatelem péče během normálního porodu podle WHO; v praxi se podílí na vedení porodu v 85-90 % případů.
- Přístup k volbě polohy během druhé doby porodní se ukazuje jako důležitý pro komfort rodičky a průběh porodu; kombinace poloh a pohybů může zlepšit průchodnost cest.
- Bonding a první kontakt matky s novorozencem je důležitý pro psychický i fyzický vývoj; skín-to-skín a opožděné přisátí podporují tvorbu oxytocinu.
- Očistky a poporodní hojení vyžadují sledování a preventivní péči - předpokládané trvání 2-3 týdny.
- Indukce porodu a plánované císařské řezy ovlivňují čas narození a demografické ukazatele; sledování trendů pomáhá zlepšovat péči.

5. Shrnutí a klíčové body k porodu
Čas porodu se zapisuje porodními asistentkami do porodní karty a očkovacího průkazu. Hlavní důraz se klade na zdraví dítěte a kvalitu péče, nikoli na konkrétní hodinu narození. V diskuzní a výzkumné literatuře se ukazuje, že plánované lékařské zásahy (indukce, CŘ) a volba poloh během druhé doby porodní významně ovlivňují délku a průběh porodu. V souhrnných údajích z posledních let se projevuje trend posunu péče k většímu zapojení porodních asistentek a k větší důrazu na navázání kontaktů mezi rodiči a dítětem.
Další poznámky a data
Datová sada NRZR (Národní registr reprodukčního zdraví) umožňuje sumarizaci porodů podle roku, parit, způsobu ukončení těhotenství a délky hospitalizace. Zdroje a metodika zahrnují podrobné definice, včetně ukazatelů pro ochranu soukromí a standardy léčby, které se promítají do interpretace výsledků a doporučení pro praxi.
tags: #statistiky #hodiny #porodu