Ukazatelé zatížení poskytují informace o stavu organismu v průběhu tréninkové činnosti. Jsou senzitivní na změny velikostí zatížení. Srdeční frekvence představuje nejdostupnější ukazatel zatížení srdečně oběhového systému. Nejcitlivěji reaguje na zvýšení intenzity a zvýšení vnějšího odporu (resistence).
Jak zatížení ovlivňuje srdeční frekvenci a adaptace
Vlivem rostoucího zatížení, např. v případě postupného zvyšování rychlosti běhu, dochází k postupnému nárůstu srdeční frekvence. Při rostoucím zatížení je u vrcholových sportovců nárůst srdeční frekvence mnohem plošší než u výkonnostně slabších sportovců vlivem lepší úrovně trénovanosti (obrázek 7). Na základě zvyšující se trénovanosti dochází v organismu k řadě strukturálních a funkčních změn. Strukturální změny srdečního svalu v průběhu dlouhodobého zatěžování mají přímý vliv na srdeční frekvenci. U srdce dochází v důsledku dlouhodobého a systematického zatěžování ke zvětšení objemu komor a zvětšení síly myokardu. Čím více se srdce adaptovalo vlivem tréninku, tím nižší je jeho frekvence při zatížení. Trénovaní sportovci proto mají mnohem nižší klidovou srdeční frekvenci než netrénovaní jedinci.
Bradykardie a klidová srdeční frekvence
Netrénovaný člověk má klidovou srdeční frekvenci přibližně 70 tepů/min, zatím co u trénovaného atleta vytrvalce klesá přibližně na 35 tepů/min. Tento jev se nazývá bradykardie. Srdeční frekvence je ovlivňována řadou faktorů. Klidová srdeční frekvence citlivě vypovídá o stavu vegetativního nervového systému a úrovni trénovanosti. Klidová srdeční frekvence se obvykle měří palpačně ráno po probuzení vleže po dobu 10 sekund. Naměřená hodnota se násobí šest.
Faktory ovlivňující srdeční frekvenci a její význam pro trénink
Srdeční frekvence je ovlivňována řadou faktorů. Klidová srdeční frekvence informuje o důležitých tělesných změnách majících vztah ke zdravotnímu stavu. Laktát jako sůl kyseliny mléčné představuje významný ukazatel zatížení. Na rozdíl od srdeční frekvence jej nelze měřit tak jednoduše v průběhu tréninku, jako srdeční frekvenci. Laktát lze diagnostikovat v laboratorních podmínkách. Tvorba laktátu je vždy známkou přetížení aerobního získávání energie a nástupu anaerobního metabolismu. Nadbytek vzniká při pohybové činnosti maximální nebo submaximální intenzity. Koncentrace laktátu v krvi není maximální hned po ukončení pohybové činnosti, ale dále vzrůstá. Maximálních hodnot laktátu v krvi bývá zpravidla dosaženo mezi 3. až 10.
VO2max a aerobní kapacita
Maximální spotřeba kyslíku (VO2max) představuje schopnost organismu kyslík přijímat, transportovat a využívat. Maximální spotřeba kyslíku se udává v jednotkách (ml/kg/min) nebo v jednotkách absolutní spotřeby (L/min). V tréninkové praxi se využívá aerobní kapacity, která se uvádí v % VO2max. Aerobní kapacita udává, jaká část maximální spotřeby kyslíku je spotřebována při aerobním způsobu úhrady energie. Průměrná hodnota VO2max u běžné populace: muži kolem 45 ml/kg/min, ženy 35 ml/kg/min. Špičkoví vrcholoví sportovci překračují VO2max u mužů 78 ml/kg/min a u žen 68 ml/kg/min. Ve výkonnostním sportu by se měla hodnota VO2max co nejvíce přibližovat uvedeným hodnotám.
Monitoryzace a praktické ukazatele při tréninku
Tab. Ukazatelé zatížení (srdeční frekvence, VO2max, laktát) jsou velmi senzitivní na změnu intenzity zatížení. Jako příklad si můžeme představit běžce na běhacím ergometru, kterému budeme v pravidelných intervalech stupňovitě zvyšovat rychlost. Srdeční frekvence se bude postupně zvyšovat v závislosti na rychlosti běhu až k hodnotě kritické intenzity. Po dosažení hodnoty kritické intenzity už nedochází k dalšímu nárůstu srdeční frekvence. Nárůst křivky srdeční frekvence bude tím pozvolnější, čím více je běžec trénovaný. Křivka spotřeby kyslíku bude rovněž plynule narůstat až do hodnoty kritické intenzity. Křivka laktátu se bude zpočátku držet na stejné hodnotě, která vypovídá o tom, že úhrada energie je řešena převážně aerobní cestou. Od určité chvíle, kdy intenzita zátěže vzroste natolik, že k úhradě energie už nestačí pouze aerobní procesy, dojde k výraznějšímu zapojení anaerobních procesů úhrady energie a projeví se strmým nárůstem křivky laktátu. Spiroergometrie představuje vhodnou metodu pro diagnostiku. Obrázek 10 prezentuje grafický výstup spiroergometrického vyšetření. Příklad: muž (22 let) dosáhl při spiroergometrickém vyšetření maximálních hodnot při zátěži 482 W, maximální srdeční frekvence 188 t/min, maximální spotřeba kyslíku 69,3 ml/kg/min a poměr respirační výměny 0,98. Pro přípravu tréninku jsou nejdůležitější informace ve sloupci AT (anaerobní práh). Hodnota srdeční frekvence 175 t/min udává hodnotu anaerobního prahu. Pohybová činnost v intensitě nižší než 175 t/min posouvá trénink do oblasti převážně aerobního metabolismu. Naopak pohybová činnost v intenzitě vyšší než 175 t/min posouvá trénink do oblasti převážně anaerobního metabolismu.
Bradykardie, AV blokády a arytmie
AV blokáda druhého a třetího stupně a sick sinus syndrome jsou významné poruchy vedení, které mohou vést k synkopám a snížené toleranci námahy. Příznaky mohou být neurčité jako únava a dušnost; pro správnou diagnostiku je nezbytné zachycení arytmie na EKG. Dlouhodobější monitorování EKG, elektrofyziologické vyšetření a potenciálně implantace kardiostimulátoru jsou součástí léčby u závažných poruch. U bradykardií hraje roli i převedení elektrod do srdce a možnost resynchronizační léčby v případě srdečního selhání.
Různé souvislosti tepu a zdraví srdce v běžném životě
Co je vlastně tepová frekvence? Každý nějakou máme, a přitom řada z nás neví, co vlastně znamená. Při klidovém stavu se puls u dospělého pohybuje mezi 60 až 100 tepy za minutu, u žen bývá vyšší. Rychlost tepu se zvyšuje při námaze, stresu a dalších situacích. Znalost vlastního tepu umožňuje lépe porozumět tělu a efektivněji trénovat. Zdravé srdce nepracuje s pravidelností hodin; zrychluje a zpomaluje podle potřeby. Při vysokém klidovém tepu je vhodné vyhledat lékařskou pomoc, stejně jako při trvalé tachykardii nad 100 úderů za minutu nebo bradykardii pod 55-60 úderů za minutu u nesportovců. Regulační a diagnostické nástroje zahrnují EKG, tlakoměry s DUO senzorem a domácí monitorování krevního tlaku. Jednoduché je měření pulsu prsty na krku, zápěstí či radialis. Nezapomínáme na vliv vyvážené stravy, dostatku pohybu, dostatku spánku a zvládání stresu na zdraví srdce.

Jak Funguje Srdce? Srdeční Činnost, Krevní Oběh, Rytmus, Tep a Elektrický Systém!
Tabulky a konkrétní hodnoty ukazatelů zatížení lze doplnit z laboratorních vyšetření a spiroergometrických testů, které poskytnou přesná data pro nastavení tréninkových pásem a plánů zotavení. Při měření doma lze využít tlakoměr s EKG 2v1 a propojení s aplikací pro sledování krevního tlaku a srdeční frekvence, což usnadňuje dlouhodobé sledování stavu srdce.