První rok života dítěte je obdobím intenzivního formování, které je zásadně ovlivněno prožitky a podněty z okolí. Novorozené dítě působí křehce a nezrale, jeho mozek se teprve vyvíjí. V tomto raném období se miminko projevuje převážně spánkem, ale ve bdělých fázích využívá vrozené reflexy, z nichž některé se vyvíjejí již v děloze.
Vrozené reflexy novorozenců
Mezi základní reflexy novorozence patří:
- Sací a hledací reflex: Zajišťuje příjem potravy a je životně důležitý. Dítě jej má procvičený již z dělohy, kde si saje například palec. Tento reflex je nejsilnější v prvních třiceti minutách po porodu.
- Plazivý reflex: Pokud je novorozenec položen na břicho matky a podepřeny mu nožky, dokáže se doplazit k bradavce.
- Chůzový reflex: V prenatálním období umožňuje dítěti odrážet se od stěny dělohy. Po porodu, pokud je dítě uchopeno pod pažemi a jeho chodidla se dotýkají podložky, napodobí chůzi.
Spánek v prvním roce života
Spaní novorozenců je často předmětem pozornosti rodičů, zejména pokud se vyskytnou problémy. Novorozenec prospí až 20 hodin denně. Postupně se doba spánku zkracuje a na konci prvního roku věku se některé děti dokážou přizpůsobit spánkovému rytmu rodičů, což je však spíše výjimka. Mezi dětmi existují značné rozdíly v potřebě a délce spánku.
Rodičům, jejichž děti mají problémy se spánkem, se často doporučuje společné spaní, které je považováno za zdravé a podpůrné pro vzájemnou blízkost. Společné spaní s matkou může usnadnit kojení a údajně vede k častějším, ale kratším probuzením během noci. Tyto noční podněty jsou také považovány za možnou prevenci Syndromu náhlého dětského úmrtí (SIDS).
Studie provedené napříč kulturami naznačují nižší výskyt SIDS v kulturách, kde jsou děti často chovány a kde matky spí společně s dětmi.
Pro některé rodiče je však představa společného spaní nepříjemná. V takových případech se bezpečnost dítěte řeší elektronickými chůvičkami a ochotou k častějšímu nočnímu vstávání. Volba způsobu spaní je citlivé téma a je důležité rodiče nenutit do žádné varianty.
Vývoj v prvním roce života: Pohybové schopnosti
Velkým úkolem prvního roku je získávání vlády nad vlastním tělem. Dítě postupně poznává své tělo a jeho možnosti. Přestože se vývoj u všech dětí řídí podobnými principy, probíhá v různém tempu.
Zpočátku miminka leží na zádech a učí se ovládat hlavičku, což je nácvik souhry svalů krčních, zádových a břišních. V poloze na bříšku platí podobné principy.
Dalším důležitým mezníkem je převalování ze zad na bříško a naopak. Přibližně deset procent dětí fázi lezení vynechá a rovnou se staví na nožky. Mezi odborníky nepanuje jednotný názor na to, jak moc je to problematické. Mnoho pediatrů se domnívá, že pokud je dítě jinak aktivní, je pravděpodobně v pořádku, zatímco jiní doporučují rodičům dítě k lezení povzbuzovat.
Čím více příležitostí má dítě k mnohostrannému zkoušení pohybů, tím více nervových propojení v mozku se mu vytváří. Odborníci nedoporučují přirozené tempo pohybového pokroku dítěte urychlovat.
Děti v západních kulturách se obvykle posazují později než děti z domorodých kultur, většinou ne dříve než v šesti měsících, spíše až okolo devátého měsíce. Předčasné pokusy o sezení jsou považovány za nezdravé.
První krůčky děti dělají mezi osmým a patnáctým měsícem věku.
Názory na ohrádky se liší. Někteří odborníci je nedoporučují, jiní povolují jejich přiměřené použití pro zprostředkování zkušenosti se stresem z omezení a nutností přizpůsobit se.
Vývoj jemné motoriky
V prvních týdnech života mají kojenci ruce sevřené v pěst. Okolo osmého týdne začínají objevovat své prstíky a strkat je do úst. Vypadá to jako náhoda, ale jde o pozvolné poznávání. Nejpozději ve čtvrtém měsíci se prsty uvolní a dítě začíná experimentovat.
Postupně končí dotýkání předmětů prudkými a nekoordinovanými pohyby. Okolo desátého měsíce se objevuje „pinzetový úchop“ mezi palcem a ukazováčkem, který se později mění v „úchop klešťový“.
Smyslové vnímání a řeč
Novorozenec má překvapivě dobře vyvinuté některé smyslové schopnosti. Vidí na krátkou vzdálenost, reaguje na světlo a pohyb očí je převážně horizontální. Zraková ostrost je nízká a dítě neumí akomodovat (zaostřit). Na konci třetího měsíce se objevují vertikální pohyby očí, dítě začíná fixovat a sledovat předmět.
Na akustické podněty reaguje mrknutím nebo záškubem celého těla. Novorozenec dobře rozpozná zvuk lidské řeči, zejména ženský hlas s vyšší frekvencí. Během prvních týdnů se naučí rozlišit hlas matky.
Kromě sluchu má novorozenec i dobrý čich a chuťové preference (sladká chuť). Čich mu pomáhá orientovat se v prostředí.
Sociální dovednosti a řeč
První řečí miminka je jeho mimika a pláč. V dvou měsících začíná dítě vydávat dlouhé samohlásky. Hlavním komunikačním prostředkem v tomto věku je pláč.
Navázání očního kontaktu a první úsměv přichází okolo prvního až druhého měsíce věku. Tyto projevy mohou být doprovázeny pokusy o broukání, které ve třetím až pátém měsíci přechází do žvatlání. Dítě experimentuje s mluvidly a vydává rozmanité zvuky.
Okolo devátého měsíce dítě začíná hodně rozumět a napodobovat projevy okolí, ale nejde ještě o první skutečná slova. Mezi první narozeniny se objevují první skutečná a cílená slova.
Zdánlivě se mezi rodiči a dítětem, které ještě nemluví, mnoho neděje, ale od samého počátku probíhá velmi podstatná komunikace, která je základem pro rozvoj vnímání, myšlení a celé osobnosti dítěte.
Komunikace a emoce
Pláč hraje v prvním roce života klíčovou roli. Kojenci pláčou z důvodu, protože jsou zcela bezbranní a nemohou si sami pomoci. Reagujeme-li na pláč citlivě, vkládáme do dítěte důvěru k okolnímu světu a jistotu, že jeho pocity jsou důležité.
Pokud však miminku nikdo neodpovídá a nedokáže se do něj vcítit, propadá se do bezmoci a izolace. Dítě se učí, že jeho potřeby jsou pro ostatní břemenem, což může vést k problémům s vyjadřováním a sdílením negativních emocí v dospělosti.
Sociální úsměv se objevuje okolo prvního až druhého měsíce věku a je prvním projevem pozitivní sociální interakce. Dítě jím reaguje na hlas nebo tvář známé osoby.
Attachment a vztahy
Z psychologického pohledu je v prvním roce života nejdůležitější navázání prvního výhradního vztahu s primární pečující osobou (attachment). Pečujeme-li o dítě s láskou a vřelostí, může vzniknout první prototypní zdravá vazba, která dává základ všem příštím vztahům.
Rodičovství může být výzvou i možností, jak lépe poznat sami sebe. Je důležité přijmout, že i úmorné a nepříjemné chvíle k rodičovství patří. Pokud nějaký problém trvá dlouhodobě a vymyká se z rukou, je vhodné vyhledat odbornou pomoc.
Vývojové milníky a odchylky
Vývoj dítěte se řídí několika principy, například kefalokaudálním postupem (od hlavy k patě) a postupem od centra těla k periferii. Důležitý není jen okamžik, kdy dítě něco začne dělat, ale hlavně kvalita a kvalita všech stádií vývoje.
V prvním roce života se rozlišují klíčová období vývoje, zejména ve 3., 6., 9. a 12. měsíci, kdy dochází k významným funkčním změnám.
První trimestr (0-3 měsíce)
Novorozenec většinu dne prospí. V prvních dvou týdnech téměř 20 hodin denně. Mozek může být přetížen, což může vést k večernímu pláči. V tomto období jsou dobře vybavitelné primární reflexy, jako je pátrací a sací reflex.
Motorika: Svalový tonus je zpočátku vyšší, později klesá. Dítě se učí získat stabilitu na zádech a zvedat hlavičku. V poloze na břiše postupně zvedá hlavičku a opírá se o lokte.
Smysly: Zrak je omezený, dítě vidí na krátkou vzdálenost. Dobře reaguje na zvuky, rozpozná lidskou řeč a hlas matky. Má vyvinutý čich a preferuje sladkou chuť.
Sociální dovednosti a řeč: Komunikace probíhá převážně pláčem. Po druhém měsíci se objevují první samohlásky. V tomto období dochází k počátkům sociálního úsměvu.
Druhý trimestr (4-6 měsíců)
Dítě se zajímá o okolí a reaguje na něj úsměvem či pláčem. Dochází k útlumu primárních reflexů. Objevuje se první vzpřímení („pase koníčky“).
Motorika: Dítě je na zádech stabilní, zvedá nohy, chytá je rukama a strká do úst. Učí se přendávat hračky z ruky do ruky. Začíná se otáčet ze zad na bříško a přitahovat do sedu.
Smysly: Vnímá menší předměty, lépe vnímá barvy. Oči se synchronizují, fixace je binokulární. Dítě reaguje i na tiché zvuky.
Sociální dovednosti a řeč: Usmívá se na obraz v zrcadle, začíná broukat a žvatlat. Rozlišuje cizí osoby.
Třetí trimestr (7-9 měsíců)
Dítě se otáčí z bříška na záda, hraje si s nožkama a osahává si je. Aktivně se plazí a začíná lézt po čtyřech.
Motorika: Dítě se jistí v poloze na boku, zvedá ručičky, hlavičku i nohy („letadlo“). Točí se kolem své osy, dělá „sudy“. Začíná se aktivně přitahovat do sedu a lézt po čtyřech.
Smysly: Vnímá tvary a začíná vnímat hloubku. Reaguje na vzdálenější zvuky a rozlišuje slova a melodii.
Sociální dovednosti a řeč: Začíná rozumět jednoduchým výzvám a významu slov (pasivní řeč). Objevuje se strach z cizích lidí.
Čtvrtý trimestr (10-12 měsíců)
Dítě se aktivně přitahuje do stoje a dělá první kroky. Začíná se pohybovat samostatně.
Motorika: Dítě se pohybuje po čtyřech, samostatně se posadí a sedí bez opory. Aktivně se přitahuje do stoje a dělá první kroky. Postupně se rozvíjí samostatná chůze.
Smysly: Vnímá tvary a hloubku. Rozlišuje slova a melodii.
Sociální dovednosti a řeč: Začíná napodobovat slova a vyslovovat první vlastní slova. Slovní zásoba je kolem 3-5 slov. Rozvíjí se první gesta.
Odchylky vyžadující konzultaci s odborníkem
Je důležité sledovat vývoj dítěte a v případě pochybností konzultovat s pediatrem nebo fyzioterapeutem. Mezi varovné signály v prvním roce života patří například:
- Trvalé držení hlavičky pouze na jedné straně.
- Výrazné zaklánění hlavy.
- Nestejný pohyb paží nebo neúměrně slabý pohyb nožiček.
- Neschopnost zvednout hlavičku v poloze na břiše.
- Nepřirozené držení loktů nebo pěstiček i v pozdějším věku.
- Přetrvávající šilhání po šestém měsíci.
- Výrazné jednostranné pohyby nebo přetáčení se pouze na jednu stranu.
tags: #socialni #usmev #novorozenec