Přestože většina nenarozených miminek zaujme ke konci těhotenství v děloze ideální polohu pro porod, uložení plodu může mít řadu nepravidelností. Než se blíže zaměříme na téma nepravidelných poloh plodu, je dobré si ujasnit, co poloha miminka znamená. „Polohou plodu rozumíme vztah dlouhé osy plodu k podélné ose dělohy,“ uvádí MUDr. Jiří Chod, Ph.D., z kliniky Canadian Medical. „Nejvíce změn v poloze plodu se děje okolo 20. týdne těhotenství, naopak největší stabilitu vykazuje plod po 30. týdnu těhotenství. Definitivní polohu dítě zaujímá až po 36. týdnu těhotenství, proto se poloha při ultrazvukovém vyšetření ve 30. týdnu nepovažuje za konečnou.“
Základní a fyziologické polohy plodu
Existují tři základní polohy plodu - podélná, při které jsou obě osy paralelní, dále příčná, při níž osy svírají pravý úhel, a šikmá, která není stabilní a přechází v osu podélnou nebo příčnou. U polohy podélné je plod uložen dolů buď hlavičkou, nebo koncem pánevním. Za fyziologickou (normální, pravidelnou) polohu plodu se považuje poloha podélná. Ve 3,5 % až 4 % případů je ale tato poloha spojena s naléháním plodu koncem pánevním. Přibližně 1 % miminek je pak v ostatních polohách. „Poloha koncem pánevním sice průběh těhotenství nijak negativně neovlivňuje, nicméně přináší při porodu jistá rizika pro plod,“ konstatuje MUDr. Chod.
Porod je považován za rizikový a hrozí při něm více komplikací. Jedná se například o vyhřeznutí pupečníku při odtoku plodové vody, vztyčení ručiček plodu či poškození plodu nedostatkem kyslíku. Důvody uložení plodu v poloze koncem pánevním je možné hledat na straně matky i plodu. U ženy se jedná například o zúženou pánev nebo vrozené či získané vady dělohy, na straně plodu může být příčinou krátký pupečník, větší množství plodové vody nebo vrozené vývojové vady plodu.
Rozlišování poloh a rozhodování o porodu
Při rozhodování o způsobu porodu je u polohy koncem pánevním nutné zohlednit mnoho faktorů - velikost plodu, prostornost pánve a porodnickou historii ženy. „Pokud je odhad hmotnosti plodu dle ultrazvuku 2 500-3 500 g a plod vstupuje do pánve hýžděmi nebo hýžděmi a skrčenýma nožkama zároveň, je možné vést porod přirozenou cestou. V ostatních případech je vhodnější vést porod císařským řezem,“ vysvětluje MUDr. Jiří Chod.
Pro obrácení plodu zevními hmaty, které se používají v některých případech, je potřeba splnit několik specifických podmínek. Jde o stáří gravidity mezi 36. a 40. týdnem. Šikmé polohy, při nichž jsou hlavička nebo konec pánevní „vybočeny“ mimo pánevní vchod, se obvykle změní na polohu podélnou nebo příčnou. Přesto je kvůli rizikům nutná hospitalizace na konci těhotenství.
Poloha šikmá a příčná
Šikmé polohy, při nichž hlavička naléhá excentricky na pánevní vchod, jsou považovány za přechodné - často se mění po odtoku plodové vody na polohu podélnou hlavičkou nebo příčnou. Příčná poloha je patologická - osa plodu kolmo na podélnou osu dělohy, hlavička ani zadeček nepřiléhají k porodním cestám; porod bývá většinou veden císařským řezem. U poloh šikmých a příčných bývá hospitalizace a plánování porodu běžnou součástí péče.
Poloha koncem pánevním
Poloha koncem pánevním znamená, že místo hlavičky je v děloze otočen zadeček dítěte. Tato poloha bývá spojována s vyšším rizikem pro porod a často vede k císařskému řezu, avšak lze rodit i přirozeně. V některých případech mohou lékaři zkusit manuální otočení plodu (obrat zevními hmaty) nebo jiné techniky, ale vždy s uvážením rizik. U dvojčat je optimální poloha pro vaginální porod poloha podélná hlavičkou dolů pro oba plody; pokud jsou oba plody v poloze koncem pánevním nebo první plod koncem pánevním a druhý hlavičkou dolů, porodu je obvykle ukončen císařským řezem.
Jak se mění poloha a jak ji využít k porodu
Definitivní poloha zaujímá plod až po 36. týdnu těhotenství, proto se poloha při ultrazvukovém vyšetření ve 30. týdnu nepovažuje za konečnou. Poloha plodu je v prvních šesti měsících proměnlivá, v posledních třech měsících se uložení plodu stabilizuje. Důležité je vědět, že plod se během těhotenství často pohybuje a jeho poloha se může měnit až do konce gravidity.
Jak lze podpořit správnou polohu miminka? Důležitá je správná držení těla matky, zejména ve stoji a při sedu, aby se miminko mělo prostor pro otáčení. Cvičení spinning babies a jiné techniky mohou pomoci, ale jejich účinnost je mezi lékaři různá. Při porodu se mohou použít polohovací manévry i externí obrat, avšak vždy za odborného vedení a s vyhodnocením rizik.
Pokud miminko před porodem nezaujalo správnou polohu, může lékař doporučit časté polohování na kolenou a loktech, vyzkoušet externí cefalickou verzi (ECV) a v některých případech i využít osteopata. Důležité je, aby maminka zůstala v kontaktu se svým gynekologem a byla pravidelně sledována.
Nejlepší poloha pro přirozený vaginální porod je hlavičkou dolů a pokud se během těhotenství nevyskytly žádné komplikace, maminka i miminko jsou připraveny pro vaginální porod. I přesto, že je tělo ženy připraveno na porod a vše tomuto nasvědčuje, miminko nemusí být v ideální poloze a i během cesty na porodní sál se může otočit. Dítě si v bříšku hledá polohu, která je pro něj ideální, ale tato poloha není vždy ta správná.
Praktické tipy a poznámky
Například poloha koncem pánevním může vypadat různě a děloha reaguje na prostory a tvar dutiny. Dále platí, že trénink a správná technika držení těla může být nápomocná; v některých případech lze dosáhnout obratu plodu zevními hmaty, ale vždy to vyžaduje lékařskou spolupráci a pečlivé zvážení rizik.
- Fyziologické polohy miminka jsou takové, u kterých osa dělohy a miminka v jedné linii; podélná poloha hlavičkou je ideální pro porod.
- Příčná poloha znamená, že plod je kolmo na osu dělohy a porod není možný vaginálně bez pomoci.
- Šikmá poloha bývá přechodná a může se změnit na podélnou hlavičkou nebo příčnou polohu.
- U koncem pánevním mohou nastávající maminky podstoupit hospitalizaci a zvážit císařský řez, pokud není riziko pro plod a matku nižší.
- Pro dvojčata je optimální poloha podélná hlavičkou dolů; jiné kombinace často vyžadují císařský řez.
Pro sledování polohy plodu a rozhodování o dalším postupu je klíčové pravidelné vyšetření a ultrazvuk v průběhu třetího trimestru, stejně jako individuální posouzení každé těhotné ženy podle hodnoty plodu, polohy a celkového zdravotního stavu.

Obrat plodu vonkajšími hmatmi (External Cephalic Version - ECV).
Pokud se plod nachází v příčné poloze a žena chce rodit vaginálně, může lékař zkusit obrat zevními či vnitřními hmaty. Je však potřeba matku upozornit na možná rizika a na to, že úspěšnost bývá nižší. V některých případech se plod po obratu udrží v nové poloze a porod proběhne přirozeně, v jiných se může poloha znovu změnit na příčnou.
Odborné shrnutí
Poloha plodu se určuje na základě vztahu dlouhé osy plodu k podélné ose dělohy. Fyziologická poloha je podélná hlavičkou dolů, přední postavení je optimální. Polohy šikmé a příčné vyžadují pečlivé sledování a často hospitalizaci v závěru gravidity. Koncem pánevním poloha může vyžadovat císařský řez, a to zejména u singletonů; u dvojčat je situace složitější a závisí na kombinaci poloh obou plodů. Po 36. týdnu se definitivní poloha obvykle ustálí.