Kojení je považováno za nejlepší výživu pro děti v raném věku, jelikož mateřské mléko obsahuje všechny nezbytné živiny pro správný růst a vývoj. První tři roky života jsou klíčové pro vývoj orgánů a budoucí zdraví dítěte. Každý orgán má své kritické období, kdy potřebuje specifické živiny pro optimální růst.
Význam kojení pro imunitní systém
Pro rozvoj imunitního systému je nejdůležitější první rok života. Novorozenci disponují pouze nespecifickou imunitou, která je méně účinná. Specifická imunita, kdy si tělo pamatuje patogeny a dokáže proti nim efektivně bojovat, se vyvíjí postupně. Klíčovou roli v tomto procesu hraje výživa.
Observační studie prokázaly, že kojené děti trpí méně často infekčními a alergickými onemocněními ve srovnání s dětmi nekojenými. Mateřské mléko totiž obsahuje nejen základní živiny, ale i řadu imunologicky aktivních složek, jako jsou protilátky, laktoferin, prebiotické oligosacharidy a další obranné látky, které podporují správnou střevní mikroflóru.
Po ukončení výhradního kojení se střevní mikroflóra dítěte postupně mění a v jednom roce života je již podobná té dospělé. Světová zdravotnická organizace (WHO) a odborníci doporučují kojit minimálně prvních šest měsíců života, nejen pro fyzický, ale i pro psychosociální vývoj dítěte a vytváření emocionálních vazeb.
Kdy začít s příkrmy?
Doporučení pro zavedení příkrmů se liší v závislosti na prospívání dítěte. Pokud dítě dobře prospívá, doporučuje se začít kolem ukončeného 6. měsíce. V případě horšího prospívání lze začít dříve, ale ne před ukončeným 4. měsícem, kdy ještě není zažívací systém plně připraven na jinou stravu než mléko. O zahájení přikrmování je vhodné se vždy poradit s pediatrem.
Některé zdroje uvádějí, že nemléčné příkrmy mohou obohacovat jídelníček miminka nejdříve od ukončeného 4. měsíce, nejpozději pak od ukončeného 6. měsíce. Důležité je, aby miminko bylo schopno udržet stabilní vzpřímenou polohu hlavy a koordinovat oči, ruce a ústa při přijímání potravy. Předčasné zavedení příkrmů (před 4. měsícem) může vést k nedostatečnému příjmu živin a zvýšenému riziku průjmových onemocnění a podvýživy. Naopak příliš pozdní zavedení (po 6. měsíci) může způsobit nedostatek některých stopových prvků, jako je železo a zinek, a zmeškat tak rozvoj motorických schopností, jako je žvýkání.
Předčasné podávání jiných tekutin než mateřského mléka a příkrmu nemá žádné výhody. Mateřské mléko zůstává hlavním zdrojem tekutin, živin a energie i po zavedení prvních příkrmů.
Jaké příkrmy zvolit a jak je zavádět?
Pokud je dítě hladovější a budí se v noci, lze začít s kaší. Jinak se obvykle začíná se zeleninou, aby si dítě od počátku nezvyklo na sladkou chuť. Je důležité zavádět vždy jeden druh zeleniny a po 3-4 dnech přidat další, aby bylo možné snadno identifikovat případnou nesnášenlivost.
Po zvládnutí zeleniny (cca za 2-4 týdny) lze přidat malé množství libového masa (např. 1 polévkovou lžíci). Ovoce se zavádí podobným způsobem jako zelenina. Ideální je zkoušet příkrmy v době, kdy je dítě v dobré náladě a není příliš hladové ani příliš syté.
Doporučené postupy při zavádění příkrmů:
- Konzistence: Začněte s jemnými pyré a postupně přecházejte na hrubší textury a malé kousky, jak dítě zvládá žvýkání a polykání.
- Variabilita: Nabízejte pestrou stravu, postupně zařazujte různé druhy zeleniny, ovoce, libového masa a později i ryby, luštěniny, brambory, rýži a těstoviny.
- Lepek: Doporučuje se přidat lepek do dětské stravy nejpozději v 7.-8. měsíci, ideálně v malém množství během kojení, což může snížit riziko rozvoje celiakie.
- Pestrost: Maso, drůbež, ryby nebo vejce by mělo dítě dostávat denně nebo co nejčastěji. Ovoce a zeleninu podávejte také denně.
- Tuk: Nebojte se tuku, malé děti potřebují více energie.
Na co si dát pozor při krmení
Během prvního roku života je důležité:
- Nepřislazovat a vyhýbat se sladkostem.
- Nenolít ani nekoneřit do konce prvního roku života.
- Nepoužívat žádná dochucovadla (kečupy, majonézy apod.).
- Nepodávat uzeniny a vyhýbat se smaženým pokrmům.
- Dětem do 2 let nepodávat nízkotučné potraviny.
- Sledovat složení kupovaných potravin a vyhýbat se přidaným látkám, barvivům, konzervantům, soli a cukrům.
Krmení by mělo probíhat v klidné atmosféře, dítě by mělo být usazeno a krmeno lžičkou. Je důležité na dítě mluvit a chválit ho. Pokud nějakou potravinu odmítá, není vhodné ho nutit.
Kupovaná dětská výživa
Kupovaná dětská výživa splňuje přísné normy a je označena věkovou skupinou, pro kterou je vhodná. Usnadňuje výběr potravy a šetří čas, je však finančně náročnější. Doporučuje se střídat ji s doma připravovanou stravou.
Některé matky uvádějí, že se při kojení jejich dítě vzteká a odmítá pít, což vede k nízkému dennímu příjmu mléka. V takových případech, zejména pokud dítě odmítá mléko déle než 3 měsíce a je mu již 4 měsíce, může být zavedení příkrmů řešením. Důležité je ignorovat tabulkové hodnoty denního příjmu mléka, jelikož jsou individuální. Pokud dítě prospívá a nemá problémy s trávením, není třeba se nadměrně obávat.
V případě problémů s kojením, jako je nízký příjem mléka, neprospívání, nespokojenost nebo odvracení se od prsu, je vhodné vyhledat pomoc laktační poradkyně. Ta zhodnotí pití miminka, poradí s technikou kojení, případně doporučí další kroky, včetně zavedení příkrmů, pokud je dítě starší 4 měsíců a situace to vyžaduje.
Vliv stravy na tvorbu mateřského mléka není vědecky jednoznačně prokázán. Důležitější než specifické potraviny je správná technika kojení, dostatečné pití miminka a psychická pohoda matky.
Výživa v prvním roce života
6. až 7. měsíc: Zelenina, mléčné i nemléčné kaše. Dítě by mělo být nadále kojeno nebo dostávat vhodné kojenecké mléko.
7. až 8. měsíc: Maso, drůbež, slepičí žloutek (pouze vařený), ovoce. Důležitá je variabilita stravy.
8. až 9. měsíc: Přidání třetího příkrmu (obilninově-mléčný nebo mléčno-ovocný), který může nahradit večerní kojení. Vhodný je i kvalitní jogurt. Pro nácvik žvýkání zařaďte potraviny s hrubší texturou.
9. až 12. měsíc: Brambory, rýže, těstoviny, luštěniny. Stravu již nekrájejte, ale krájejte na menší kousky. Koncem prvního roku by dítě mělo být schopno jíst potravu stejné konzistence jako zbytek rodiny. Dbejte na dostatek nápojů (voda, dětské čaje, ředěné šťávy) podávaných z hrnečku.
Příkrmy by se měly podávat lžičkou, nikoli v lahvi. Ideální je podávat příkrm před kojením, kdy je dítě hladovější. Pokud dítě příkrm odmítá, lze do něj přidat mateřské či umělé mléko. Pokrm by neměl být příliš teplý.
Do 2 let se podávají pouze plnotučné potraviny. Minimálně do 1 roku (ideálně do 2 let) se jídlo nedochucuje solí, cukrem ani kořením. Je třeba vyřadit potraviny, na které má dítě prokázanou alergii.