Co znamená rychlá progrese u porodu a jak porozumět nepostupujícímu porodu

Pojem nepostupující porod v mnoha ženách i párech vyvolává strach a pocit selhání. Jako by tělo přestalo spolupracovat nebo porod „nefungoval správně“. Tento pohled ale nevychází z fyziologie ženského těla. V běžné praxi je nepostupující porod označení pro situaci, kdy se porod na určitou dobu zpomalí nebo se zdá, že se „nic neděje“.

Australská porodní asistentka a výzkumnice Rachel Reed ve svých výzkumech popisuje, že porod se přirozeně pohybuje ve vlnách. Zrychluje, zpomaluje, někdy se na chvíli zastaví. Jedním z nejrozšířenějších mýtů je představa, že porod musí neustále postupovat dopředu, a to centimetr za centimetr, hodinu za hodinou. Zpomalení porodu může být přirozenou adaptací.

Pokud je žena pod tlakem, sledovaná, hodnocená nebo spěchaná, tělo často reaguje obranně. Porod je řízen autonomním nervovým systémem, který neustále vyhodnocuje, zda je prostředí bezpečné. Naopak pocit bezpečí, respektu a klidu podporuje přirozený průběh porodu. Bolest u porodu bývá často vnímána jako známka selhání. Porod je vztahový proces. Přirozený porod neznamená porod bez zásahů za každou cenu. Jak ukazují výzkumy, mnoho zásahů u nepostupujícího porodu vzniká z netrpělivosti, ne z akutního ohrožení.

Jak poznat začátek porodu a kdy jet do porodnice

Kdy jet do porodnice? Příchod miminka pak kromě odtečení plodové vody spolehlivě ohlásí kontrakce. Ty nejprve pocítíte jako tlak v podbřišku nebo jako nutkání jít na záchod. Kontrakce budou postupně stále častější a silnější. V této fázi (první doba porodní) se vám zkracuje a otevírá děložní hrdlo, rozšiřuje se tzv. porodnická branka, která nakonec skoro úplně splyne s pochvou a uvolní cestu děťátku, a odteče plodová voda, většinou samovolně. Pokud k tomu nedojde, porodník při vaginálním vyšetření šetrně protrhne plodovou blánu, aby voda mohla odtéct.

První doba porodní je nejdelší fáze. První doba porodní je přesně ten čas, kdy vám porodník může nabídnout epidurál. Anestetikum se píchá injekcí do horní části bederní páteře, když je děložní hrdlo optimálně rozšířené, a o jeho použití si rozhodnete sama. Epidurál se doporučuje, když má maminka astma, epilepsii, nemoci srdce nebo diabetes, u rodiček se závislostí na nikotinu, alkoholu nebo drogách, u preeklampsie a v případech rizikových porodů, kdy se očekává porod císařským řezem. Tam je jeho nespornou výhodou, že tiší bolest, uvolňuje svaly pánevního dna, a tím i porodní cesty.

V druhé fázi porodu se kontrakce opakují už po 2-3 minutách, jsou silnější a mohou trvat 60-90 vteřin. Porodník zkontroluje, jestli děťátko sestupuje porodními cestami správně otočené, a když je vše v pořádku, můžete přirozeně v rytmu vlastních kontrakcí začít tlačit. Jakmile je hlavička dítěte v pánevním východu, porodník zhodnotí, jestli raději nastřihnout hráz, aby hlavička lépe prošla, nebo ne. Jakmile je venku hlavička s ramínky, máte to nejnamáhavější za sebou. Zbytek tělíčka už projde velmi rychle a bez obtíží.

2. 3. a 4. doba porodní jsou oddechové. Asi 5 minut po děťátka vyjdou plodové obaly a placenta. Můžete cítit slabší kontrakce, není to ale podmínkou. Čtvrtá doba porodní je pak preventivní. Lékařský personál vás ještě zhruba 2 hodiny po porodu sleduje kvůli riziku silnějšího poporodního krvácení.

Poslíčci a tišení bolestí

Za kontrakce můžete považovat i poslíčky neboli nepravé kontrakce. Při nich se děloha pouze připravuje na porod, ale ještě nerodíte. Pokud bříško ztvrdne více než 20krát za den, zejména po 34. týdnu těhotenství, jděte k lékaři hned. Nelekejte se toho, že se děťátku chce na svět 5 dní před termínem. Termín nikdy není úplně spolehlivý a málokterá žena v něm opravdu porodí.

Porodní bolest je jedinou bolestivou reakcí člověka, která nevzniká z nemoci. Pro použití metod analgezie platí: žádná metoda nesmí ovlivnit zdraví matky ani dítěte, neměla by ovlivnit činnost dělohy, a měla by být dostatečně analgeticky účinná. Rozdělení analgetických metod zahrnuje nefarmakologické a farmakologické postupy, včetně epidurální analgezie. Ke každé těhotné a rodící ženě je nutné přistupovat individuálně.

Porod do vody a další možnosti analgezie

Přemýšlíte-li o porodu do vody, některé porodnice nabízejí tento způsob, avšak podmínky jsou přísné - fyziologické těhotenství, bez známek komplikací a s hygienickými předpisy. Porod do vody nesmí být prováděn při infekčních onemocněních matky ani během rizikových stavů plodu.

V rámci naší porodnice připouštíme různé metody analgezie: nefarmakologické (úlevové polohy, hydroanalgezie, aromaterapie) a farmakologické (epidurální analgezie, Remifentanil, Nalbufin a Actynox). Výběr metody záleží na preferencích ženy a na klinickém stavu.

Porodní prostředí a význam podpory

Porod je společenský proces a vyvolává potřebu klidu, soukromí a blízkosti. Informovanost, důvěra a respekt k potřebám ženy podporují přirozený průběh porodu. Příprava na porod není jen o informacích; často samotná změna prostředí a podpůrná přítomnost významně ovlivňují prožitek.

Rychlá progrese porodu není vždy ukazatelem většího rizika či lepšího výsledku. Délka porodu se liší podle počtu narozených dětí, polohy plodu a dalších faktorů. První doba porodní může být delší u prvorodiček, druhá doba bývá kratší u dalších porodů. Překotný porod je vzácný a vyžaduje rychlé a zkušené vedení zdravotnického týmu.

Infografika znázorňující tři doby porodu a období mezi kontrakcemi

Porodní gynekomastie |

Fáze porodu a mechanismy

Porod se tradičně dělí na tři doby porodu: I. doba otevírací, II. doba vypuzovací, III. doba porodu placenty. I. doba začíná spontánními pravidelnými stahy a končí dilatací hrdla; II. doba začíná úplným rozvinutím branky a končí porodem novorozence; III. doba začíná porodem novorozence a končí vypuzením placenty. Délka jednotlivých fází se u jednotlivých žen značně liší.

Progresi porodu je úzce spojena s volbou polohy plodu, sílou a pravidelností kontrakcí a s působením děložního tlaku. V některých polohách může dojít k prodloužení II. doby a nutnosti asistence u porodu ramének. Správná rotace a vedení konečné fáze porodu vyžadují zkušenosti porodnického týmu a individuální přístup ke každé situaci.

Specifika císařského řezu a bondingu

Císařský řez je specifický způsob operací, při kterém je miminko vyňato skrze břišní stěnu. Není možné provést císařský řez na přání a rozhoduje o tom lékař na základě zdravotního stavu matky a dítěte. Bonding neboli kontakt kůži na kůži po porodu podporuje navázání vztahu a kojení co nejdříve po narození; v některých provozních podmínkách se bonding realizuje i na operačním sále.

Po porodu zůstává rodička obvykle s miminkem na porodním sále zhruba dvě hodiny, během nichž se sleduje stav dítěte i matky a probíhá počáteční kontakt a kojení. Pupečník bývá po porodu postupně přestřižen a láme se jeho krevní oběh; odběr krve z pupečníku a tkáně pupečníku je možný dle stanovených pravidel a požadavků zdravotnického zařízení.

tags: #rychla #progrese #u #porodu