Stejně jako během těhotenství má strava při kojení svoje specifika, která je dobré znát a dodržovat. Správná skladba jídla je totiž velmi důležitá jak pro kojící ženu, tak pro dítě. Má vliv na jeho správný vývoj a zdravotní stav. Jídelníček kojící mámy je ale opředen řadou zcela nesmyslných mýtů a rad, které se předávají po celé generace. Ženy tyto mýty automaticky přejímají, aniž by zjišťovaly, zda mají opodstatnění. Zajímavé je, že tyto „zaručené” rady co jíst a nejíst při kojení se liší napříč kulturami.
1. Základní princip: pestrost a dostatečnost
Jídelníček kojící matky by měl být pestrý a bohatý na živiny, aby podporoval tvorbu kvalitního mateřského mléka a zároveň zajišťoval její vlastní regeneraci. Kojení je energeticky náročné, a proto je potřeba navýšit energetický příjem o přibližně 500 kcal denně, zejména pokud hmotnost ženy hraničí s podváhou. Při tvorbě mléka hraje důležitou roli dostatečný pitný režim a pravidelný příjem vitamínů a minerálů z čerstvého ovoce a zeleniny.
- Protein: denní příjem zvýšit o asi 15 g, například 3 vejce nebo 70 g krůtích prsou.
- Sacharidy: komplexní zdroje, s důrazem na celozrnné produkty a vlákninu.
- Zdravé tuky s omega-3 mastnými kyselinami - rybí tuk, lněné semínko, oleje z mořských řas.
Voda a nealkoholické nápoje jsou důležité: doporučuje se 2,5-3 litry tekutin denně. Alkohol a nadměrný kofein by měl být při kojení omezován. Kofein může mírně přecházet do mléka, ale v normálním množství obvykle dítěti neškodí; pozor na citlivé jedince a vyšší dávky.
2. Ryby při kojení: vybrat raději menší ryby
Ryba je klíčovým zdrojem jódu, vitamínu D a kvalitních omega-3 mastných kyselin, které jsou pro vývoj dítěte důležité. Zároveň některé ryby mohou obsahovat methylrtuť, proto je vhodné vybírat menší druhy a omezit konzumaci velkých dravců. Ideální volba při kojení zahrnuje tresku, lososa, sardinky, šproty. Vyhýbat se doporučuje žralokovi, makrele a štice.
3. Luštěniny a nadýmání
Luštěniny mohou způsobovat plynatost u některých kojenců, avšak neexistuje důkaz, že by nadýmavé látky z luštěnin procházely mateřským mlékem. Důležitá je technika přípravy: důkladné namáčení a klíčení snižuje antinutriční látky, stejně jako volba snáze stravitelných druhů (například červená čočka). Pokud dítě reaguje na určitou potravinu, postupně ji do jídelníčku zavádějte a sledujte reakce.
4. Alergie a intolerance
Nestriktní vyřazování potenciálních alergenů z jídelníčku není při kojení doporučováno - často bývá kontraproduktivní. Alergické reakce u miminka se objevují zřídka a bývají na potravinové alergeny, jako je bílkovina kravského mléka, vaječný bílek, lepek či sója. Odebírat nové potraviny je vhodné postupně a zapisovat si reakce dítěte s odstupem 6-12 hodin. Při potvrzené alergii je vhodné litem eliminaci jedné látky a sledování odezvy, poté případně vedení eliminační diety pod lékařským dohledem. Pro kojící ženy je důležité zajistit dostatek vitamínů a minerálů, případně doplňky stravy podle doporučení odborníka.
5. Káva, čaj a další stimulanty
Kofein z kávy a dalších nápojů se projít může do mateřského mléka, ale v rámci bezpečných limitů se běžně doporučuje denní příjem do 300 mg kofeinu. V praxi to znamená například 2-4 šálky slabší kávy denně, v závislosti na síle nápoje. Citlivost konkrétního dítěte je nutné pozorovat. Černý a zelený čaj, čokoláda a energetické nápoje mohou obsahovat kofein či jiné stimulanty a jejich nadměrná konzumace by měla být omezena. Alkohol je při kojení zcela nevhodný; malé množství alkoholu můžeme zvážit jen výjimečně a s odstupem od kojení.
6. Co při kojení jíst a nejíst?
Ryba a její výběr je důležitá, ale pravidla bývají individuální. Obecně je vhodné mít pestrou stravu obsahující ovoce, zeleninu a libové maso (drůbež, králík, hovězí), ryby dvakrát týdně a mléčné výrobky, včetně zakysaných. Veganské alternativy mléka nejsou vždy plně vyvážené z hlediska živin. Zelenina a ovoce by měly být součástí každého jídla; týká se to i potravin bohatých na kyselinu listovou, železo, vitamín D, vápník, zinek a jód. Příjem tekutin by měl být kolem 2 litrů denně. Důležité je vyhnout se syrovým vejci, syrovému masu (tataráku, sushi kvůli riziku salmonely), pasterizovanému mléku a plísňovým sýrům, pokud nejsou vyrobeny z ošetřeného mléka.
V období šestinedělí doporučujeme postupně zavádět potraviny s nižší nadýmavostí a sledovat, jak na ně reaguje miminko. Časté důvody kolik a nadýmání mohou být nesprávná technika kojení či jiné faktory než samotná strava. Pro některé matky může být užitečné užívat probiotika, kmín, fenykl či anýz, které mohou podporovat klidné trávení.
Rady pro praktický jídelníček během kojení
- Každodenně 2-4 porce ovoce a 3-5 porcí zeleniny, snaha o pestré spektrum a čerstvost potravin.
- Volba celozrnných zdrojů sacharidů, polotučné mléčné výrobky, kvalitní bílkoviny a tuky bohaté na omega-3.
- Zařazení ryb dvakrát týdně a výběr menších druhů proti obsahu rtuti.
- Postupné zavádění potenciálních alergenů a pečlivé sledování odezvy dítěte.
- Ochrana proti bakteriálním kontaminacím: správná hygiena, čerstvost potravin a pečlivý výběr zdrojů.
- Hydratace a vyhýbání se alkoholu a nadměrnému kofeinu; pokud je třeba, vyvarujte se toniku a chininu.
V závěru lze říci, že kojení je přirozená a pro dítě i matku výhodná činnost, která vyžaduje vyvážený a pestrý jídelníček, respektování individuálních reakcí dítěte a spolupráci s odborníky při nutričních doplňcích, alergiích či konkrétních obtížích.

Jak číst štítek s nutričními hodnotami
| Položka | Doporučený denní příjem | |
|---|---|---|
| Energetický příjem | navýšit o ~500 kcal | především pro kojící ženy s nízkou hmotností |
| Voda | 2,5-3 l | běžný pitný režim, ne čekat na žízeň |
| Omega-3 | zdroje rybí tuk, řasy | zkvalitnit mléko i matku |
| Vitamíny a minerály | A, D, E, K; jód, selen | doplňky podle potřeby |